Jak jste se k environmentální činnosti dostal?
Nebyl to v dětství nějaký můj ultimátní sen, ale nejvíce mě ovlivnilo, když jsem jako teenager působil jako moderátor na festivalu dokumentárních filmů o přírodě. Uváděl jsem tenkrát film o Felixu Finkbeinerovi, v té době devítiletém chlapci z Německa, který založil v roce 2007 hnutí Plant-for-the-Planet, které se rozšířilo po celém světě. Vystoupil také v OSN a vyzval děti z celého světa, aby se k němu přidaly a aby mluvily o klimatické spravedlnosti a obnově lesů. Když jsem ten film viděl, tak mě to neuvěřitelně zaujalo a hned na to jsem mu napsal. Dozvěděl jsem se, že v České republice nemají zastoupení, a pokud chci, tak to mohu převzít. To byl můj vstup do environmentálního světa.

O pár let později jsem vyrazil na mezinárodní summit Plant-for-the-Planet, kde jsem poznal inspirativní mladé lidi z celého světa a stala se z nich moje „mezinárodní rodina“. To vše mě utvrdilo v tom, že jsem našel, čemu se chci věnovat.

Váš hlavní projekt se zaměřuje na sázení stromů v Ghaně. Proč je to důležité?
Na začátku mé cesty mě oslovil vrstevník Mohammed z Ghany, který je také součástí hnutí Plant-for-the-Planet. Spojila se s ním jedna komunita ve střední Ghaně, která se potýká s dopady klimatické krize – záplavami, požáry i suchy. Mají tam velmi citlivý ekosystém. Dříve tam byly lesy a žila zvířata, dnes je ale krajina prořídlá a náchylná ke změnám. Úroda je slabá a problémy přibývají. Chtěli les obnovit, ale chyběly jim prostředky i infrastruktura. Mohammed proto založil projekt a požádal mě o pomoc s hledáním dárců a strategickým rozvojem.

Kromě klimatických problémů tam lidé čelili také vysoké nezaměstnanosti. Projekt jim přinesl nejen stromy, ale i práci. Zaměstnáváme přímo místní – ženy se starají o sazenice v lesní školce, rangeři hlídají, aby se stromy nekácely a aby nevznikaly požáry. Vytváříme i další příležitosti – úrodu z některých stromů lze využít k lisování oleje, chováme zde i včely. Tento projekt zároveň v Česku prezentujeme jako způsob, jak mluvit o klimatické spravedlnosti. Nejvíce totiž klimatická krize dopadá na lidi, kteří ji sami téměř nezpůsobili. A to je něco, o čem se stále málo mluví.

Co by například i naši čtenáři mohli pro obnovu ekosystémů udělat?
Klimatickou krizi sami nezvrátíme, ale ekosystémům můžeme pomoci. Právě se připravuje národní plán obnovy krajiny. Od loňska je obnova ekosystémů závazná i v rámci legislativy EU a Česko musí připravit dlouhodobou strategii. Úspěch ale závisí také na občanské participaci. Každý z nás může hledat způsoby, co udělat ve svém okolí.

Pokud má někdo nápady, může se na nás obrátit. Máme web i sociální sítě, kde nás lidé snadno kontaktují. Jsme organizace, která pomáhá rozvíjet vlastní projekty a iniciativy – máme zkušenosti s hledáním financí, monitoringem i reportováním. K dispozici je i náš vědecký tým, nabízíme poradenství, vše bezplatně. Pořádáme také workshopy na lokální i mezinárodní úrovni, kde lze načerpat inspiraci a poznat další zapálené lidi.

Co dalšího chystáte s Plant-for-the-Planet?
Několik let jsme se soustředili jen na projekt v Ghaně, protože naše možnosti byly omezené. Teď se více zaměřujeme na vzdělávání mladých. Připravujeme celoroční program pro středoškoláky. Začne víkendovou vzdělávací akademií a naváže rozvíjením jejich vlastních projektů s podporou mentorů z celého světa. Na závěr své nápady představí na mezinárodní konferenci v Německu, kde se setkají mladí ambasadoři a aktivisté z celého světa.

Zároveň naše mateřská nadace v Německu prodává fair trade čokolády. Část z výtěžku podporuje farmáře pěstující kakao, část jde na vzdělávání dětí a část na sázení stromů. Díky tomuto produktu dlouhodobě sází stromy v Mexiku. Čokolády jsou v Německu velmi oblíbené a my bychom je rádi uvedli i v Česku. Momentálně hledáme partnery, kteří by je prodávali.

Jaká je dlouhodobá vize Plant-for-the-Planet?
Rádi bychom v Česku vytvořili novou vlnu klimatického hnutí. Chceme vzdělat a vychovat generaci mladých lídrů, kteří nebudou mluvit jen o problémech, ale budou přicházet s konkrétními řešeními a vzdělávat ostatní. Celkově bychom chtěli, aby se debata postupně posunula od tématu klimatické krize k tématu obnovy ekosystémů. Nechceme už jen strašit, ale přinášet řešení.

Šimon Michalčík
Čerstvý absolvent studií v Anglii i Skotsku vede v Česku organizaci Plant-for-the-Planet – součást mezinárodního hnutí za obnovu ekosystémů, lesů a klimatickou spravedlnost. Největším úspěchem českého týmu je společný projekt s komunitou v Ghaně, kde se za posledních 5 let podařilo díky českým dárcům a podporovatelům zasadit 120 000 stromů a posílit tamní komunitu.

Za dva roky fungování se dobrovolníkům z organizace EMOTER podařilo ošetřit více než 4700 ugandských pacientů. Ti často žijí v oblastech, ve kterých si o pomoci vyškoleného lékaře mohou nechat jen zdát. Právě do těch nejchudších míst vzdálených od velkých měst EMOTER jednou měsíčně vyjíždí s mobilním týmem zdravotníků. „Lékařská péče je zde opravdu nedostačující, někteří pacienti k nám docházejí až z třicet kilometrů vzdálených osad. Musí vstávat ve čtyři ráno. Nemají na výběr, nikdo jiný se o ně nepostará,“ svěřuje se místní organizátor Denis z Ugandy.

Právě spolupráce českých mediků s místními zdravotníky a komunitou je dlouhodobým záměrem neziskové organizace. Velkým snem je pak vybudování vlastní nemocnice s porodnicí, která by výrazně zlepšila dostupnost lékařské péče v oblasti. „V současné chvíli spolupracujeme s Arcidiecézní charitou Praha, která v minulosti už jednu nemocnici v Africe vybudovala,“ líčí jeden ze spoluzakladatelů, medik Petr Janota. „Arcidiecézní charita je nám schopna zařídit financování, zatímco z naší strany je možné zajistit personální zázemí,” dodává.

Dalším z důležitých úkolů EMOTERU je osvěta. Právě téma prevence a reprodukčního zdraví je totiž v ugandské společnosti značně tabuizováno. Formou vysílání v ugandských rádiích se tak nezisková organizace snaží vzdělávat mládež a při výjezdech zvyšovat důvěru místních obyvatel v lékaře.

Díky podpoře Ministerstva zahraničních věcí získala organizace dostatek financí na pokrytí čtyř výjezdů. Další činnost financuje z grantů a darů široké veřejnosti. Ta může projekt podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na portálu Darujme.

Že současná situace na děti a mladistvé dopadá, potvrzují i statistiky. Například Linka bezpečí registrovala v první polovině loňského roku až třetinový nárůst hovorů na témata násilí v rodině, psychické potíže a problémy na internetu. Nový projekt tak chce přinést na jednom místě kompletní informace k prevenci a včasné pomoci při vnitřní nepohodě.

„Mým snem bylo vytvořit celorepublikový portál zastřešující péči o duševní zdraví a podpořit tak její reformu i organizace, které se touto problematikou zabývají. Cílem je vytvořit místo, kde člověk dostane rychle a srozumitelně všechny potřebné informace, pomoc i nasměrování tak, aby ve výsledku věděl, co se vlastně děje a co má v dané situaci dělat. Ať už řeší psychické potíže on sám či někdo blízký, nebo se chce v této oblasti jen lépe orientovat,“ uvádí Jan Kohout, systémový inženýr a vysokoškolský pedagog v jedné osobě, zároveň i zakladatel projektu Střecha duševního zdraví.

Právě koncentrace všech informací na jednom místě a jejich odbornost jsou stěžejními prvky chystané platformy. Ta bude fungovat jak skrze webové rozhraní, tak formou aplikace. Na přípravách spolupracuje řada odborných organizací jako zmíněná Linka bezpečí, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání nebo Nevypusť duši. Projekt bude spuštěn během první poloviny tohoto roku.

Organizace Tichý svět, která pomáhá neslyšícím se začleněním do společnosti, nabízí v souvislosti s bezpečnostními opatřeními i nové služby. Ty zahrnují především zprostředkování aktuálních informací, které se k neslyšícím obtížněji dostávají – například kvůli nošení roušek, jež odezírání ze rtů výrazně ztěžuje.

Svým klientům proto organizace nabízí konzultace ve znakovém jazyce a pomoc se vším, co si potřebují vyřídit. Na webových a facebookových stránkách Tichého světa navíc každý den najdou nový díl informačního seriálu ve znakovém jazyce, který jim poskytne přehled o aktuálním dění a informuje o nejdůležitějších změnách.

Na mnoha úřadech a institucích, jako jsou například nemocnice, je také nonstop zdarma k dispozici tzv. Tichá linka. Vyškolení operátoři pomáhají s tlumočením do znakového jazyka nebo přepisem mluvené řeči, a zprostředkují tak personálu dané instituce požadavky neslyšící osoby.

Organizace však kromě lepší informovanosti neslyšících klientů usiluje také o osvětu mezi slyšícími. Veřejnosti proto zpřístupnila e-learning znakového jazyka, a tak se může každý z nás do role handicapovaných snáze vžít.

Během jubilejního desátého roku fungování podpoří stánek v průběhu adventních trhů třicítku místních organizací, které pomáhají lidem s mentálním postižením, dětem v domovech nebo obětem trestných činů. Konkrétní organizaci vždy vybírá subjekt, který má daný den stánek na starost. Zároveň má možnost si stánek trochu upravit podle sebe a doplnit třeba o cukroví nebo vlastnoručně výráběné jmenovky na dárky.

„V počátcích této akce se na stánku střídali v roli prodávajících přátelé a kamarádi. V současné době musíme bohužel některé firmy i odmítat, protože máme omezený počet dnů. Ale snažíme se alespoň propojit zájemce, takže se stává, že v jeden den máme na stánku i tři prodávající subjekty. Více firem nicméně znamená více konzumentů punče a tím pádem i větší příjem pro podporovanou organizaci,“ vysvětluje vedoucí projektu Yvona Ponikelská. Zatímco během prvního ročníku se za měsíc vybralo zhruba tři sta tisíc, loni už částka činila 1,6 milionu.

Indické úřady sčítají tygry každé čtyři roky a výsledky loňského sčítání jsou podle premiéra Módího historickým úspěchem. „Před devíti lety se v Petrohradě rozhodlo, že do roku 2022 by se měla populace tygrů ve světě zdvojnásobit. My v Indii jsme tento cíl splnili s čtyřletým předstihem,“ uvedl Módí. Počet chráněných území v Indii vzrostl z 692 v roce 2014 na 860.

Organizace na ochranu přírody výsledky přivítaly. „Indie může být velmi hrdá na své ekologické úspěchy. Pořád je ale před námi ještě dlouhá cesta, než se nám podaří zajistit pro divoce žijící tygry dlouhodobou budoucnost,“ prohlásila zakladatelka organizace na ochranu volně žijících druhů Wildlife Protection Society of India Belinda Wrightová.

Zdroj: České noviny

„Všechny děti spojuje jedna potřeba – mít blízkého kamaráda, který zde bude pouze pro něj, bude jej bezpodmínečně přijímat a respektovat jeho individualitu,“ vysvětluje Bohdana Břízová, koordinátorka dobrovolníků organizace Temperi v Českých Budějovicích. Tam program funguje dvě dekády a aktuálně se v rámci něj schází 42 dvojic dobrovolník-dítě. Program je určen dětem ve věku 5-17 let, dobrovolníci jsou starší 18 let, zpravidla studenti.

To v plzeňském centru TOTEM má aktuálně svého kamaráda-dobrovolníka patnáct dětí. Jde o děti stydlivé, z minoritní etnické skupiny či neúplné rodiny, děti s poruchami chování, horším školním prospěchem nebo s handicapem. Jednoduše děti, které by si jinak kamarády hledaly obtížně. „Daří se nám dětem z méně podnětného rodinného prostředí nabídnout nové zážitky a podněty z vnějšího světa, jiné vzory chování, podporovat zdravé sociální vztahy, vztahy k materiálním hodnotám a estetice prostředí,“ popisuje svou zkušenost ředitelka centra Vlasta Faiferlíková.

Role dobrovolníků přitom může být v životech dětí klíčová a nenahraditelná. „Někteří klienti jsou děti s velice těžkou minulostí. Ne každé takové dítě je ale zatím otevřeno například terapii, dobrovolník-kamarád bývá pak pro tyto děti přijatelnějším způsobem pomoci, která sice nemůže suplovat odbornou práci, ale může být pro dítě důležitou neformální podporou,“ uvádí Zuzana Hasanová z pražské organizace Hestia, která je prvním českým střediskem programu. Aktuálně zde tvoří dvojici s dobrovolníkem 41 dětí.

Účastníkům programu přináší přátelství s dobrovolníkem řadu výhod. „Dítě má možnost zažít si ve vztahu s dobrovolníkem pocit důvěry a přijetí, což vede ke zvyšování jeho sebedůvěry a sebevědomí,“ zdůrazňuje Břízová. Přátelství je ale přínosné i z druhé strany. „Dobrovolníci se dostávají do blízkého kontaktu s dětmi a rodinami, které to mají z různých důvodů v životě složitější. Díky tomu mohou lépe porozumět problémům, se kterými se někteří lidé v naší společnosti potýkají a v budoucím životě či práci mohou na tyto problémy a potřeby lidí lépe reagovat,“ uzavírá Hasanová.

Akce, která se uskuteční ve středu 5. září v Praze, je variací na známý formát disco soup, kdy lidé za poslechu dobré hudby společně vaří polévku. Organizátoři se nicméně rozhodli využít zeleninových přebytků z českých polí pro přípravu salátu. O hudbu se postará DJ Wokurka. Za akcí stojí tým Zachraň jídlo, který se v Česku snaží o osvětu v oblasti plýtvání potravinami.

Protože nejen zeleninou živ je člověk a protože nejen ta potřebuje zachránit, doplní ji unikátní pivo vyrobené ze ztvrdlého chleba. To speciálně pro akci připravuje Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Chybět nebude ani fermentační workshop nebo informace o činnosti organizace. Pořadatelé zároveň návštěvníky vyzývají, aby si na akci přinesli vlastní nádobí a neprodukovali tak zbytečný odpad.

„Máme radost, že nám lidé přináší hračky, domácí potřeby, sportovní věci, dětské knížky, sklo, porcelán, obrazy nebo sošky, obuv či kvalitní textil. Věci jsou přetříděny, oceněny a nabídnuty v režimu veřejné sbírky zákazníkům,“ nastínila fungování obchodu jeho vedoucí Milena Čančíková. Celý výtěžek z prodeje je poté věnován na podporu dobrovolnických programů, v případě Turnova půjde o vznik a rozvoj dobrovolnického centra zaměřeného na seniory.

Pracovní pozice v obchodech zastávají dobrovolníci, pomáhají i zaměstnanci na dotovaných místech, která zprostředkují úřady práce. Díky tomu organizaci odpadají náklady na mzdy. Obdobný systém tzv. charity shopů funguje velmi dobře například v Anglii.

„Ocenili jsme především ty neziskové organizace, kterým se pomocí technologií daří zefektivnit svoji činnost, zlepšit dostupnost služeb pro klienty nebo jiným inovativním způsobem rozvíjejí své služby,“ uvedla za Microsoft Lenka Čábelová.

I letos předala porota ceny ve třech kategoriích. V sekci Vnější dopad zvítězil projekt České společnosti ornitologické zaměřený na dlouhodobé sledování ptactva, které zásadně přispívá k pochopení změn životního prostředí. V kategorii Organizační rozvoj uspěla webová aplikace, díky níž mohou spravovat vzdělávací aktivity přes počítač i nevidomí a slabozrací. Výjimečným příběhem roku se pak stalo zdárné online propojení 70 pracovníků Člověka v tísni s tisícovkou jejich klientů po celé republice.

Paběrkování, tedy sběr zeleniny a dalších plodin, které zůstaly po sklizni na poli či v sadu, patří mezi jednu z hlavních činností iniciativy. Každoročně tímto způsobem dobrovolníci zachrání tuny jídla. Letos by organizace ráda předala své know-how i do Českých Budějovic, kde funguje akční potravinová banka, jež by nabyté plodiny efektivně zužitkovala.

Pokračovat budou i oblíbené happeningy, letos se uskuteční tzv. Disco Soup. „Nepůjde o tak veliký happening, jaké jsme dělali v minulosti, spíš o komornější akci. Disco soups jsou postavené na tom, že se sejde skupina lidí, pustí si hudbu a společně krájí zachráněné jídlo, ze kterého si pak uvaří polévku nebo jiné jídlo,“ vysvětluje za organizátory Anna Stejcová.

Zachraň jídlo plánuje také pracovat na originální kuchařce, která vyjde v příštím roce. Obsahovat bude záchranářské videorecepty, které jsou vůbec nejoblíbenějším obsahem na webu organizace. Recepty doplní například tipy na správné skladování potravin. Ostatně právě špatné skladování je jedním z hlavních důvodů zbytečného vyhazování jídla.

Na Olomoucku se o vánoční radost stará mimo jiné Středisko SOS skrze svůj tradiční projekt Vánoce pro osamělé. Během adventu získávají od dárců drobné dárky, z nichž pak vytvoří vánoční balíčky, které osobně předají starším lidem v domovech důchodců či jejich domácnostech. Na Štědrý den se i letos uskutečnila slavnostní večeře pro osoby bez vlastního rodinného zázemí. Během ní nechybělo vánoční menu, domácí cukroví, zpěv koled i dárek pro každého účastníka.

Vánoce si každopádně chtějí užít i mladí. Třebíčský Klub BARÁK pro ně proto letos uspořádal vánoční besídku. V zařízení pro děti a mládež v obtížné situaci se už během adventu konaly předvánoční akce. Při samotné besídce si klienti připomněli tradice, zahráli hry s vánoční tematikou, rozbalili dárky a na závěr vypustili lampiony přání.

Řada organizací myslí také na lidi bez domova. V Lanškrounu pro ně přichystali vánočně laděné odpoledne, na němž se u jednoho stolu setkali ti bez střechy nad hlavou nejen s organizátory, ale i se zástupci města a dalšími zájemci. V Olomouci se zase stejně jako každý rok uskutečnila štědrovečerní večeře, na níž se podávaly tři stovky porcí řízků s bramborovým salátem.

Z desítky finalistů vybrala odborná porota trojici inspirativních vítězů. Centrum terapie autismu poskytuje terapeutickou péči dětem s autismem i jejich rodinám. Internetový portál Nejčr radí s prvními kroky k odpovědnému životu. A web Hero Clan funguje jako databáze dobrovolníků ochotných pomoci neziskovým organizacím.

Srdce veřejnosti si získal projekt Lepší senior, který svými aktivitami usiluje o zlepšení pesimistického pohledu seniorů na jejich okolí. Social Impact Award oceňuje projekty mladých do 30 let, které přicházejí s originálními nápady na řešení ekologických nebo společenských problémů.

V Norsku se spojili novináři ze dvou nejčtenějších rivalitních novin Dagbladet a VG, aby společně ověřovali fakta a ochránili své čtenáře před nárůstem vymyšlených příběhů na online sítích. ,,Byli jsme rivaly po více než 70 let, ale společný cíl nás stmelil v jeden tým. Všichni cítíme, že je to iniciativa, na kterou můžeme být hrdí,“ okomentoval situaci novinář Krostoffer Egeberg.

Výsledkem se stal projekt Faktisk, který má za cíl ověřovat fakta. Sdružují se pod něj novináři, akademici a výzkumníci z celého světa, aby zabránili šíření mýtů a omylů mezi veřejností. Faktisk uvádí na pravou míru falešné příběhy či zprávy ovlivněné a zkreslené politickými výmysly. Některé z těchto příběhů byly vytvořeny příznivci Donalda Trumpa, patří sem třeba ty, které očerňovaly Hilary Clinton a spojovaly ji s vraždami FBI agentů.

Norští novináři doufají, že projekt týkající se ověřování faktů napodobí i média z jiných zemí. V Británii už existuje organizace Full Fact, která se zabývá ověřováním informací uváděných politiky napříč všemi spektry, novináři a nátlakovými skupinami. ,,Ve světě, kde informace proudí odevšad, je velmi důležité dát lidem nástroj, který jim umožní získávat podložené informace,“ uzavřela téma ředitelka Full Fact Phoebe Arnold.

Zdroj: positive.news

„Letošní ročník pro nás hodně znamená. Všechno, co jsme si ve skrytu duše přáli, se splnilo. Díky aktivitám, které tým kolem Pomozte dětem realizoval, jsme dokázali vybrat rekordní částku,“ uvedla ředitelka nadace Hana Šilhánová. Peníze půjdou na konto organizací TOP 50 – padesátky nejlepších projektů neziskových organizací z celé republiky.

Nadace se zaměřuje na pomoc a podporu znevýhodněným a ohroženým dětem. Jen prostřednictvím této sbírky už během let vybrali přes 200 tisíc korun. Jednorázově lze činnost nadace podpořit DMS ve tvaru (podle částky) DMS KURE 30, DMS KURE 60 nebo DMS KURE 90 na číslo 87 777.

Centrum za pomoci Mádla uspořádalo crowdfundingovou kampaň, díky níž vybralo potřebné peníze na dovolenou u moře pro minimálně třicet dětí. Cestování není pro děti s tělesným a kombinovaným postižením vůbec jednoduché, komplikací je například nutnost bezbariérového ubytování, osobního asistenta a pochopitelně i finanční stránka.

Částka získaná díky crowdfundingu zajistí dětem náklady na ubytování, dopravu, stravu i skupinu osobních asistentů, kteří se jim budou během týdenního pobytu věnovat. Dětem se tak zprostředkuje nezapomenutelný zážitek, který by jinak možná nikdy nezažily.