Projekt Pět P poskytuje dětem v nelehké situaci velké kamarády

Přátelství, prevence, pomoc, péče a podpora. Pět P. Tyto hodnoty spojuje stejnojmenný projekt stojící na myšlence pomoci dětem skrze přátelství s dospělým dobrovolníkem. Od roku 1996 program zdárně funguje i u nás.

„Všechny děti spojuje jedna potřeba – mít blízkého kamaráda, který zde bude pouze pro něj, bude jej bezpodmínečně přijímat a respektovat jeho individualitu,“ vysvětluje Bohdana Břízová, koordinátorka dobrovolníků organizace Temperi v Českých Budějovicích. Tam program funguje dvě dekády a aktuálně se v rámci něj schází 42 dvojic dobrovolník-dítě. Program je určen dětem ve věku 5-17 let, dobrovolníci jsou starší 18 let, zpravidla studenti.

To v plzeňském centru TOTEM má aktuálně svého kamaráda-dobrovolníka patnáct dětí. Jde o děti stydlivé, z minoritní etnické skupiny či neúplné rodiny, děti s poruchami chování, horším školním prospěchem nebo s handicapem. Jednoduše děti, které by si jinak kamarády hledaly obtížně. „Daří se nám dětem z méně podnětného rodinného prostředí nabídnout nové zážitky a podněty z vnějšího světa, jiné vzory chování, podporovat zdravé sociální vztahy, vztahy k materiálním hodnotám a estetice prostředí,“ popisuje svou zkušenost ředitelka centra Vlasta Faiferlíková.

Role dobrovolníků přitom může být v životech dětí klíčová a nenahraditelná. „Někteří klienti jsou děti s velice těžkou minulostí. Ne každé takové dítě je ale zatím otevřeno například terapii, dobrovolník-kamarád bývá pak pro tyto děti přijatelnějším způsobem pomoci, která sice nemůže suplovat odbornou práci, ale může být pro dítě důležitou neformální podporou,“ uvádí Zuzana Hasanová z pražské organizace Hestia, která je prvním českým střediskem programu. Aktuálně zde tvoří dvojici s dobrovolníkem 41 dětí.

Účastníkům programu přináší přátelství s dobrovolníkem řadu výhod. „Dítě má možnost zažít si ve vztahu s dobrovolníkem pocit důvěry a přijetí, což vede ke zvyšování jeho sebedůvěry a sebevědomí,“ zdůrazňuje Břízová. Přátelství je ale přínosné i z druhé strany. „Dobrovolníci se dostávají do blízkého kontaktu s dětmi a rodinami, které to mají z různých důvodů v životě složitější. Díky tomu mohou lépe porozumět problémům, se kterými se někteří lidé v naší společnosti potýkají a v budoucím životě či práci mohou na tyto problémy a potřeby lidí lépe reagovat,“ uzavírá Hasanová.