Výzkumníci z Oxfordské univerzity a amerického Národního institutu zdraví zanalyzoval pohyb více než 85 000 dospělých narozených ve Velké Británii. Odborníci respondenty sledovali téměř šest let. Zjistili přitom, že denní průměr 9 000 kroků ve srovnání s 5 000 odpovídal 16% snížení pravděpodobnosti vzniku 13 běžných typů rakoviny. Tento přínos se začal projevovat kolem 7 000 kroků, kdy bylo riziko o 11 procent nižší, a po hranici 9 000 kroků se ustálil.

Devět tisíc kroků je vzdálenost asi 7,2 kilometru, což je celkem zhruba 90 minut chůze za den. Nedávné studie přitom naznačují, že typický Američan udělá denně pouze asi 4 000 kroků, což je úroveň, kterou odborníci klasifikují jako sedavý způsob života. Práce z domova omezila počet kroků, které se dříve vynakládaly při dojíždění, a dlouhé videohovory podporují téměř nepřetržité sezení. Odborníci přitom díky studii zjistili, že nahrazení hodiny sezení jemnými domácími pracemi může snížit riziko rakoviny o šest procent.

Matematici dokázali, že existuje nekonečně mnoho prvočísel, která lze zapsat jako součet druhé mocniny jednoho prvočísla a čtyřnásobku druhé mocniny jiného prvočísla – tedy ve tvaru p2+4q2p^2 + 4q^2p2+4q2. K tomuto výsledku se dopracovali pomocí moderních metod z oblasti aditivní kombinatoriky, které dokážou odhalovat skryté struktury i v na první pohled náhodných číselných sekvencích.

Jejich objev nejen potvrzuje, že matematika stále skrývá překvapení. Prvočísla jsou základem moderní kryptografie a internetu, takže hlubší pochopení jejich chování může v budoucnu posílit i naši digitální bezpečnost. A především připomíná, že i zdánlivě neřešitelné hádanky mohou mít elegantní a krásné odpovědi.

Stránka je aktualizovaná denně a ukazuje zátěž pro lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Vlny veder úzce souvisí i se suchem, vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. „Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi a připravenosti na ně. Jen to umožní společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl bioklimatolog a koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.

Informace naleznete na webu vlny-veder.czechglobe.cz. Totéž lze sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast.

Znečištění vod antibiotiky představuje podle vědců problém, protože může podporovat vznik rezistentních bakterií a zároveň narušovat účinnost standardních biologických procesů v čistírnách odpadních vod. S čištěním vody odborníkům pomáhá fotokatalýza, při které světlo aktivuje speciální materiál, takzvaný fotokatalyzátor, který pak pomocí vzniklých částic rozkládá škodlivé látky ve vodě či vzduchu na neškodné sloučeniny. „Ukázalo se, že fotokatalýza je především vhodná pro nižší koncentrace látek, které mají velký biologický účinek i při nízké koncentraci a které se obtížně odstraňují jinými metodami, což jsou například antibiotika či endokrinní disruptory neboli hormonálně aktivní látky,“ řekl Jiří Rathouský z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.

Fotokatalyzátory jsou známé už od 80. let, ale jejich širšímu využití v praxi stále brání různé překážky. Vědci testovali různé typy znečištění a na základě výsledků sestavili přehled, podle kterého je možné vybrat ten správný fotokatalyzátor pro konkrétní znečištěnou vodu. Díky tomu se dá lépe odhadnout, jak účinné bude čištění v reálném provozu.

Vedle typických rysů v obličeji, jako jsou velké kulaté oči, buclaté tváře, drobný nos a vysoké čelo, jde i o poměr velikosti těla a hlavy a o určitou „neohrabanost“. A to přijde lidem roztomilé. Tyto rysy vyvolávají vrozené, instinktivní reakce. Vzbuzují u člověka přesvědčení, že se o daného tvorečka chtějí starat. A platí to pro všechny lidi na světě. 

Reakce na rysy charakteristické pro roztomilost se podle Norberta Sachsera z Institutu pro neurovědy a behaviorální biologii Münsterské univerzity projevují už u čtyřměsíčních dětí. „Samozřejmě jim nejde klást otázky, ale lze jim ukazovat různé obrázky a pak sledovat, jak dlouho se tato miminka kam koukají,“ popsal Sachser. Dodává, že větší pozornost věnují obrázkům splňujícím kritéria roztomilosti.

Ostatně toho, jak na lidi působí koncept roztomilosti, využívá i reklamní branže. Vysledovat se to dá u aut nebo u robotů. „Třeba roboti fungující jako ošetřovatelé jsou mnohem lépe přijímáni, když splňují kritéria pro dětskou roztomilost,“ uvedl Sachser.

Na objevení neolitické vesnice, kterou lze velikostí přirovnat k městu Troja na začátku doby bronzové, se podílel mezinárodní tým složený z Maročanů, Britů a Italů. Archeologové odhadují, že v komplexu žilo až 2 000 lidí. „Nejméně po dobu pěti století se na ploše devíti až deseti hektarů rozvinula zemědělská práce. Stalo se tak někdy mezi čtvrtým a třetím tisíciletím před naším letopočtem,“ uvedl tým archeologů.

Největším přínosem je objev sil, což jsou zdobené nádoby, které sloužily k přechovávání obilí a ječmene. Takové nádoby se doposud našly pouze na Pyrenejském poloostrově. Právě jejich nalezení dokládá silné propojení mezi oběma břehy Středozemního moře. Tento objev znamená, že stupeň vyspělosti lidí, kteří žili v oblasti Vádí Baht, lze srovnat s evropskou civilizací ze stejné doby.

Většina z nás zná radu, abychom důvěřovali svému nitru. Překvapivě na tom může být více pravdy, než si myslíme. Nedávná studie prokázala, že následování instinktu náš může učinit šťastnějšími a spokojenějšími. Výzkum vedli odborníci z HMU Health and Medical University v německé Postupimi. Pro šetření tým vyhodnotil osobní zkušenosti 256 účastníků. Cílem studie bylo zjistit, zda náš přístup k rozhodování (analytický nebo instinktivní) ovlivňuje naši náladu.

Během dvou týdnů zaznamenávali respondenti svůj rozhodovací proces při každodenních volbách. Dát si k obědu pizzu nebo salát? Dívat se na svůj oblíbený seriál nebo jít ven s přáteli? V neustále se vyvíjejícím světě plném nekonečných možností hraje klíčovou roli náš styl rozhodování. Ti, kteří se řídili svou intuicí, vykazovali větší zlepšení nálady. Podle odborníků to bylo tím, že intuitivní rozhodnutí se dělala snadněji.

Archeologové odhalili 130 hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm nitranské kultury, která ve starší době bronzové (2100-1800 př. n. l.) obývala území východní Moravy a jihozápadního Slovenska. Hroby obsahovaly kosterní pozůstatky a milodary – měděné ozdoby, kostěné korálky, kamenné šipky, měděný prstýnek nebo kostěná šídla. Muži a ženy byli pohřbíváni v odlišných polohách a na onen svět je doprovázely jiné předměty. Muži například dostávali kančí kly a lovecké nástroje, zatímco ženy měly v hrobech šperky a korálky z parohů.

Na pohřebišti archeologové mimo jiné nalezli také hroby kultury se šňůrovou keramikou. Kromě bohatých nálezů jsou podle odborníků zajímavé i tím, že hroby z nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou se vzájemně nenarušovaly.

Záchranný archeologický výzkum na trase D35 v úseku mezi Křelovem a Slavonínem odborníci prováděli od srpna 2023 do dubna 2024. Nyní budou nalezené artefakty a kosterní pozůstatky analyzovat. Měli by tak získat nové poznatky o fyzické podobě tehdejších obyvatel, jejich zdravotním stavu, výživě a genetické příbuznosti.

Odborníci provedli studii, ve které nosilo 36 dobrovolníků se syndromem milostného traumatu zařízení, které stimuluje mozek mírným proudem. Docházelo ke stimulaci oblastí, které se podílejí na regulaci emocí. Výzkum ukázal, že nošení této speciální soupravy na hlavu za 400 liber (přes 11 000 Kč), může zmírnit utrpení, negativitu a deprese, které mohou doprovázet nevydařený vztah.

Syndrom milostného traumatu může způsobovat emoční strádání, deprese, úzkost, nespavost, výkyvy nálad, obsedantní myšlenky a vyšší riziko sebevraždy, stejně jako pocity nejistoty, bezmoci a viny. Vypadá to, že s tímto vším bychom si tedy mohli do budoucna poměrně snadno poradit.

Český hydrometeorologický ústav na svém webu zveřejňuje průběžně aktualizovanou mapu republiky, na níž s ohledem na srážky, půdní vlhkost či teploty posledních dnů odhaduje pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi. Mapa odráží pravděpodobný růst mykorhizních druhů hub, tedy těch, které lidé nejčastěji sbírají. Nejznámějšími mykorhizními houbami jsou hřiby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky nebo některé čirůvky.

Základem výpočtu na mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami v posledních sedmi dnech. Výsledek je pak korigován sezonním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku.

Značnou roli při růstu hub hrají přírodní podmínky, které se mohou měnit. Mapu je proto podle odborníků třeba brát s rezervou a uvědomit si, že vyjadřuje pravděpodobnost výskytu hub zejména na základě meteorologických proměnných. Počasí má na růst hub zásadní vliv. Obecně platí, že houby začínají nejvíc růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nesmí být ale moc horko.

Astronomové z Ameriky nejprve zaznamenali, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula. Po dobu přibližně čtyř měsíců jednou za 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu. Jde o dosud nezaznamenané chování. Když jev pak podrobněji zkoumali, zjistili, že „škytání“ způsobuje menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry. K zjištění je dovedli čeští vědci.

Čeští astrofyzici nezávisle na pozorování přišli s modelem, ve kterém centrální supermasivní černou díru galaxie obíhá druhá, menší. „Tato menší černá díra se pohybuje na dráze skloněné pod určitým úhlem vůči akrečnímu disku svého většího společníka, opakovaně jím prochází a narušuje ho,“ popsala Petra Suková z Akademie věd ČR.

Podle průzkumu si novoroční předsevzetí dává asi 40 procent Američanů, ale jen asi devět procent z nich stanovených cílů dosáhne. Mnoho odborníků se shoduje, že nejzásadnějším důvodem, proč naše předsevzetí selhávají, je to, že cíle, které si stanovujeme, nejsou příliš konkrétní. Například předsevzetí zhubnout je příliš obecné a nezahrnuje akční plán nebo způsob, jak sledovat svůj pokrok. Rovněž si lidé dávají předsevzetí víc, než zvládnou dodržet.

Jaká jsou doporučení vědců? Neřídit se okolím a stanovit si cíl šitý sobě na míru. Ideálně by se mělo jednat jen jednu malou změnu v každodenní rutině. Rovněž je důležité být soucitný se sebou samým a oslavovat své úspěchy. Nejlepší je prostě uznat, když máme neúspěch, a jít dál.

V boji proti česnekovému dechu je nyní jogurt silným soupeřem. Podle nové studie, kterou provedli výzkumníci z Ohio State University, je bílý jogurt s plnotučným mlékem výjimečně účinný v prevenci uvolňování těkavých sloučenin zodpovědných za charakteristický zápach po konzumaci syrového česneku. Jak tuky, tak bílkoviny, které jogurt obsahuje, se ukázaly být silnými soupeři této výrazné byliny.

Čím to je? Podle odborníků to může být způsobené tím, že proteiny mají schopnost na sebe vázat chuť. „Víme, že bílkoviny vážou chuť, což je často považováno za negativní, zvláště pokud má jídlo s vysokým obsahem bílkovin méně chuti. V tomto případě by to ale mohlo být pozitivní,“ uvedla profesorka Sheryl Barringer, která vedla tým vědců.

Účinnost jogurtu byla testována také na smaženém česneku. Výsledky ukázaly podstatné snížení těkavých sloučenin, které se tvoři při smažení česneku. Přestože jogurt a jeho složky vykazovaly sníženou účinnost ve srovnání se syrovým česnekem, výsledky byly stále slibné.

Signály v mozku pacientky snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy byly převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu. „Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala Johnsonová o své zkušenosti s novou technologií. 

Tohle je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. Tento jedinečný průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem. Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. 

Jádrem tohoto zkoumání je koncept biofilie – myšlenka, že lidé mají instinktivní pouto s přírodou. Přestože městské oblasti jsou často příkladem vítězství člověka nad přírodou, pozitivní vliv stromů a zelených ploch na pohodu obyvatel měst je nepopiratelný. Historicky někteří odborníci tvrdí, že naši předkové, kteří se vyvíjeli uprostřed přírody, si předali vrozenou lásku k životnímu prostředí a hlubokou lásku k přírodě. Jiní se mezitím domnívají, že tuto náklonnost primárně formují setkání a učení v dětství.

Výzkumníci proto důkladně prozkoumali několik studií, které se zabývaly našimi vrozenými vlastnostmi a životními zkušenostmi. Jejich zjištění naznačují, že jak dědičnost, tak prostředí ovlivňují míru lásky jednotlivce k přírodě. „Podařilo se nám zjistit, že mnoho lidí má nevědomou pozitivní zkušenost s přírodou,“ uvedl profesor Bengt Gunnarsson z univerzity v Göteborgu. Třeba japonská studie poukázala na různorodé reakce lidí vůči přírodě a zjistila, že procházka v lese vyvolala pozitivní emoce u 65 % účastníků. 

Materiál, ze kterého by se mohly budovy stavět, pochází z mycelií hub, která se nachází v kořenovém systému namibijských keřů. Ty jsou označovány za invazivní, protože v místě svého růstu odčerpávají podzemní vodu a způsobují dezertifikaci. Technologové však v těchto myceliích spatřují pro své účely řadu benefitů. Nový stavební materiál by například měl být odolný a tvrdší než beton. Navíc se jedná o poměrně efektivní ochrannou vrstvu před radiací, která je na Marsu extrémně vysoká. Navzdory tomu, jak pevný materiál je, by jej bylo možné přepravovat v poměrně malém množství, a tudíž i nízké hmotnosti. Stavební hmota pro celé bioobydlí by „vyrostla“ až na místě. 

Podle architektů by bylo obydlí z hub na Mars dopraveno během jedné z misí bez lidské posádky, přičemž stavební materiál by byl dehydrovaný a uzavřený v sáčku, spolu s řasami, které by fungovaly jako biomateriál, na němž by mycelium mohlo začít růst. Po přistání na planetě by se obsah sáčku otevřel a specializované vozítko by do něj vstříklo směs oxidu uhličitého, dusíku a vody. Touto reakcí by vznikl kyslík a mycelium by dostalo potřebné živiny, díky nimž by začalo růst. Mycelium by následně mělo splynout s řasou a vytvořit požadovaný materiál – tedy tvrdou kamennou biomasu, která má být dokonce tvrdší než beton.

Na výše uvedeném výčtu se shodli experti v on-line debatě pořádané Nadačním fondem Neuron. „Budeme svědky změny územních sídel. Lidé se možná budou stěhovat z velkých center na venkov, protože v lockdownu se přesvědčili o tom, že je tam lehčí žít,“ odhadla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Pandemie bude mít podle ní vliv na změnu ekonomického modelu, který společnost setrvačně aplikovala od konce druhé světové války. „Ukázalo se, že honba za levnou pracovní silou není úplně šťastná,“ podotkla. Zároveň podle ní dojde k omezení pracovních cest, které nebudou nezbytně nutné. Firmy totiž díky karanténě zjistily, že řadu záležitostí dovedou vyřešit přes digitální platformy.

Podle historika Jakuba Rákosníka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pak pandemie poskytla každému z nás časový prostor zastavit se a zamyslet se nad životními prioritami a hodnotami. „Závažné epidemie v Evropě neměly vždycky jenom negativní důsledky, v dlouhodobé perspektivě z toho vždycky vzešlo něco pozitivního,“ upozornil. Zmínil například morovou ránu, která podle něj sice zahubila třetinu obyvatelstva, ale vedla k růstu životní úrovně chudší populace.

Zdroj: České noviny

Projekt funguje na výhradně dobrovolnické bázi. Kromě vyučujících a odborníků se na chodu iniciativy z velké části podílí také studenti. Společně mapují sdělení v médiích i na sociálních sítích a při vyvracení nepravd vycházejí z odborných stanovisek lékařů a imunologů. Denně se tak setkávají s nejrůznějšími nepravdami. Vůbec nejpomatenější byl podle studenta Dominika Voráče hoax o tom, že se v západních laboratořích chovali obrovští komáři, jejichž účelem bylo rozšiřovat v Číně koronavirus. „Bizarnost tohoto asi žádný jiný hoax nepřekonal,“ míní student.

Všichni členové iniciativy se rovněž řídí vlastním etickým kodexem, mezi jehož body patří například věcnost argumentů, objektivita nebo dokládání zdrojů informací. „Výhodou je, že řada z nás se prací s dezinformacemi dříve zabývala a na toto téma publikují a přednášejí. Naší strategií je komunikovat odborně, ale srozumitelně a slušně,“ dodal Procházka. Kromě facebookové stránky Lovci kachen své poznatky publikují na Instagramu a Youtube. Do budoucna mají v plánu pořádat také živé přenosy přednášek.

Čeští experti, kteří patří mezi špičku v oboru, pro zahraniční kolegy připravují pravidla péče o stromy především ve třech oblastech: řez stromů, jejich výsadba a stabilizace korun. Posláním je obnovit vitalitu dřevin a zvýšit jejich odolnost vůči škůdcům. Poslední setkání se uskutečnilo v italském městě Treviso. Další školení se chystá v Německu, přičemž celý projekt by měl být úspěšně završen v roce 2022.

Arboristická akademie je neziskovou organizací zaměřenou na komplexní vzdělávací a osvětovou činnost v oboru péče o dřeviny v mimolesním prostředí. Cílem akademie je vzdělávat jak profesionály, tak zájemce z řad veřejnosti. Organizace pořádá semináře, workshopy a konference.

„Nejčastějším impulzem pro zavolání na naši linku byly náhlé traumatizující události, které zasáhly volajícího. Často šlo o rodinné události – úmrtí, nemoc, konflikt mezi blízkými, nevěra, ztráta důvěry, ohrožení agresí. Volající linku kontaktovali i v případech psychické tísně, nespavosti, sebevražedných myšlenek, depresivních pocitů. Standardním tématem je také široká škála problémů spojených se závislostmi, nejčastěji alkoholismem,“ uvedl vedoucí linky Svatopluk Antoš.

Základními principy služby jsou bezpečnost, dostupnost a odbornost lidí, kteří linku obsluhují. Provoz v tomto případě zajišťuje Městská nemocnice Ostrava a jejích 16 odborníků v různých oblastech. Ostravská linka důvěry funguje nepřetržitě od roku 1990, v Česku je první, která zavedla službu i prostřednictvím internetu. E-mailem ji mohou lidé kontaktovat kdykoliv, chat je dostupný jen ve vybrané dny a časy.