Srnčata se v prvních týdnech života instinktivně ukrývají v trávě a při nebezpečí zůstávají nehybně ležet. To je sice ochrání před predátory, ale před zemědělskou technikou už ne. Dobrovolníci proto vyrážejí do terénu časně ráno ještě před sečením, často s pomocí dronů s termovizí, aby mláďata v hustém porostu odhalili.

Organizátoři zdůrazňují, že není potřeba žádná speciální kvalifikace – důležitá je ochota pomoci a spolehlivost. „Zapojit se může každý. Pro lety drony nad loukami k vyhledávání srnčat stačí pilotní licence získaná on-line. Do pilotování zaškolí naši zkušenější piloti. Kdo se necítí na to, stát se pilotem, a přesto by chtěl pomoci, každý spolek rád uvítá posily dobrovolníků, kteří jsou k ruce myslivcům a společně vynášejí nalezená mláďata nebo označují hnízda,“ uvedla za spolek Pavla Benettová.

Díky spolupráci dobrovolníků, zemědělců i myslivců se každoročně podaří zachránit desítky životů. Přesto podle vyjádření spolku z loňského roku kvůli nedostatečné domluvě, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v Česku zahyne následkem sečení až 60 000 srnčat. Už nyní je tak možné přiložit ruku k dílu a přispět k tomu, aby jarní práce na loukách proběhly šetrněji k divoké přírodě.

Světové oceány představují neocenitelný zdroj pro objevování nových léků díky své biologické rozmanitosti, která zůstává z velké části neprozkoumaná. Výzkum mořského prostředí tak otevírá nové obzory pro biotechnologii a farmaceutický průmysl, což může vést k významným pokrokům v medicíně a zlepšení lidského zdraví.

Lidé jsou často zvyklí považovat tropické pralesy za hlavní zdroj neobjevených léků a léčivých látek, protože jsou snadněji přístupné než hlubiny moří. Nicméně světové oceány, které pokrývají většinu zemského povrchu, mohou skrývat ještě větší léčebný potenciál, který teprve začínáme objevovat.

Zidovudin proti AIDS

Imunitní selhání organismu známé jako AIDS bylo dříve obávanou nemocí, považovanou za „Boží trest“. Přestože je AIDS stále nevyléčitelný, život infikovaných osob se výrazně prodloužil a jeho kvalita se zlepšila.

„V roce 1945 se mladý organický chemik jménem Werner Bergmann vydal prozkoumat vody u pobřeží jižní Floridy. Mezi mořskými organismy, které toho dne nabral z písku, byla karibská houba, která byla později pojmenována Cryptotethya crypta. Později ve své laboratoři Bergmann z této houby extrahoval novou sloučeninu, která v něm vzbudila zvědavost. Chemická látka, kterou Bergmann v této houbě identifikoval, spongothymidin, nakonec vedla k vývoji celé třídy léků, které léčí rakovinu a virová onemocnění a používají se dodnes. Například zidovudin (AZT) bojuje proti viru AIDS, HIV a cytosinarabinosid (Ara-C) se používá při léčbě leukémie,“ uvádí zpráva The National Academies s názvem Ocean and Human Health.

Lékárnička v mořských houbách

Mořské houby jsou jedním z nejplodnějších zdrojů různých chemických sloučenin. Přibližně 30 % všech potenciálních léků z moře, které jsou aktuálně ve vývoji, a zhruba 75 % nedávno patentovaných protirakovinných látek pochází právě z mořských hub. „Od 80. let 20. století bylo z mořských živočichů izolováno 20 000 biochemických sloučenin,“ dodávají autoři zprávy. Výzkum na tomto poli pravděpodobně urychlí také nástup umělé inteligence.

Prialt je obchodní název léku známého jako Zikonotid, jehož původ lze vystopovat k mořskému šnekovi druhu Conus manus, který produkuje neurotoxiny smrtící pro ryby. V medicíně se nyní využívá pro tlumení chronické silné bolesti a není volně prodejný. Některé zdroje uvádějí, že Zikonotid je až tisíckrát silnější než morfin. Tento lék byl objeven na počátku 80. let 20. století vědcem Michaelem McIntoshem z University of Utah.

Nejen léky

V dnešních lékárnách je dostupná celá řada výživových doplňků, které pocházejí z mořských zdrojů. Například mořské řasy se často propagují díky vysokému obsahu jódu, a běžná mořská chaluhová řasa Ascophyllum nodosum nachází uplatnění i v krmivech pro psy, přestože by se v přirozeném prostředí psi podobnými potravinami nekrmili.

Oceány skrývají obrovský léčebný potenciál, protože mořští tvorové jsou schopni produkovat tisíce chemických sloučenin, které jsou suchozemským organismům a rostlinám neznámé. Ochrana oceánů by proto měla být jednou z hlavních priorit ochrany přírody. Ničením oceánů totiž ztrácíme nejen ekosystémy, ale i sloučeniny, které by mohly zachraňovat tisíce lidských životů. Léky na AIDS a rakovinu jsou jen začátkem.

O smlouvě se jednalo patnáct let. Jejím hlavním úkolem je zajistit, aby se v budoucnosti nejméně 30 procent plochy oceánů zařadilo mezi chráněné oblasti. Její přijetí ocenil generální tajemník OSN António Guterres, označil je za historický úspěch.

Mořské ekosystémy ohrožují změny klimatu, znečištění a nadměrný rybolov. Vědci prokázali, že oceán oplývá bohatou, často mikroskopickou biologickou rozmanitostí. Je zdrojem poloviny kyslíku, který dýcháme, a omezuje globální oteplování tím, že absorbuje značnou část oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností.

Mo’cycle na svých webových stránkách uvádí, že jejich inovativní džíny jsou stejně pohodlné jako jakékoli jiné kalhoty a jsou vyrobeny z vodoodpudivé, prodyšné a oděru odolné látky. Aby však kalhoty mohly včas reagovat na případný pád, musí být připojené k motocyklu. Mo’cycle tohoto dosahuje pomocí elastického popruhu, který umožňuje jezdci pohodlně pohybovat tělem a přitom být stále připojen k motocyklu.

Jak to funguje?

Když jezdec v důsledku nárazu začne padat ze sedadla, popruh se odtrhne a oddělí od džín. V tomto okamžiku se aktivují a nafouknou airbagy kalhot. Toho je dosaženo uvolněním pístu, který prorazí CO2 kartuši, uvolní plyn a nafoukne airbag v kalhotech. Proces je extrémně rychlý a umožňuje plně nafouknout vaky dříve, než dostane jezdec šanci dopadnout na zem.

Po nehodě se airbag zase vyfoukne a džíny se vrátí do své původní velikosti, což umožní, aby byl airbag systém znovu připraven pro další jízdu. Aby se zamezilo nechtěnému spuštění airbagů, síla, která je nutná pro jejich aktivaci, činí zhruba 40 kg. Uživatelé se proto nemusí být žádných nešťastných incidentů.

Motocyklisté mají nejvyšší míru zranění ze všech účastníků silničního provozu, protože jsou na svých motorkách zcela nechráněni. Tyto inovativní ochranné kalhoty budou již brzy uvedeny do prodeje, a to za cenu 499 dolarů.

Vakcína využívá stejnou technologii mRNA, která byla využita i u vakcín Pfizer a Moderna SARS-CoV-2, a může dle výzkumníků chránit lidi proti všem 20 známým podtypům viru chřipky. „Myšlenka je mít vakcínu, která lidem poskytne základní úroveň imunity proti různým druhům chřipky, takže při další pandemii chřipky bude mnohem méně onemocnění a úmrtí“, uvedl vedoucí studie Scott Hensley, profesor z ústavu mikrobiologie na Perelman School of Medicine, který se svými kolegy vakcínu vyvinul.

Klíčovou roli hraje technologie mRNA

Viry chřipky jsou spojené s celosvětovými pandemiemi, které vedou k masivním úmrtím. Například pandemie španělské chřipky v letech 1918 až 1919 zabila desítky milionů lidí po celém světě.

Kmeny chřipkových virů, které mohou kolovat mezi zvířaty, umí totiž přeskočit na člověka a zmutovat. A právě mutace pomáhají k rychlejšímu šíření mezi lidmi. Máme sice vakcíny proti chřipce, ale jsou pouze sezónní a pomáhají chránit před aktuálním typem chřipky. Bohužel však nemohou nabídnout ochranu na další roky, jelikož viry chřipky neustále mutují.

Experimentální vakcína neposkytuje pouze imunitu – umí mnohem víc

Při testování na myších vyvolala mRNA vysoké hladiny protilátek, které účinně reagovaly na všech 20 podtypů chřipky. Na rozdíl od jiných vakcín se neočekává, že nově vytvořená vakcína poskytne imunitu, která zabrání virovým infekcím. Namísto toho vyvolává paměťovou imunitní reakci, která je rychlá a přizpůsobí se novým typům virů, čímž sníží závažná onemocnění a úmrtí.

Očekává se zkouška na dobrovolnících

V současné době Hensley a jeho kolegové navrhují vyzkoušet vakcínu na dobrovolnících. Pokud budou testy úspěšné, může být vakcína užitečná pro rozvoj dlouhodobé imunitní paměti proti všem podtypům chřipky u lidí všech věkových skupin.

„Domníváme se, že by tato vakcína by mohla významně snížit šance, že někdy onemocníte závažnou chřipkovou infekcí,“ uvedl Hensley a dodává, že stejná multivalentní strategie mRNA by mohla být použita i proti jiným typům virů, jako jsou například koronaviry.

Zdroj: Interesting Engineering

Situace, kdy partneři souhlasí, že budou mít sex s kondomem, ale jeden z nich dohodu poruší a během styku si ochranu tajně sundá, se nazývá stealthing. Podle některých států lze toto chování označit za sexuální útok. Tasmánie, Nový Jižní Wales, Kalifornie, Velká Británie, Německo a Victoria proto přijaly legislativu, která tento čin ošetří. Australský stát Jižní Austrálie se nyní rozhodl zařadit mezi ně a momentálně schvaluje zákon, který by měl kriminalizovat sundání kondomu během sexu bez vědomí partnerky či partnera. Podle novely je nekonsenzuální sundání kondomu během soulože trestným činem, za nějž může soud uložit až doživotní trest.

Podle statistik se nejedná o výjimečnou praktiku. Podle Americké národní knihovny medicíny má zkušenost s nevědomým sundáním kondomu asi 12 procent žen ve věku 21 až 30 let. Jiný průzkum zase uvádí, že tuto praktiku zažila každá třetí žena a každý pátý muž. Od změny zákona si zákonodárci slibují, že se těmito typy sexuálního útoku budou policie i soudy důsledně zabývat a viníci už neujdou spravedlivému trestu.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Aktuálně a Novinky

Cílem soutěže je upozornit na důležitost ochrany divoké přírody. Proto každoročně podporuje některou z organizací, které se na ni zaměřují. Letos soutěž spolupracuje s britskou charitativní organizací Whitley Fund for Nature podporující ochranu přírody na globálním jihu.

Soutěží se celkem v 6 kategoriích, jedna je určena i pro videozáznamy. Vítězné snímky vybere porota, do hlasování se však můžete zapojit i vy na webových stránkách soutěže. Čas máte do 27. listopadu. V prosinci pak budou vyhlášeni vítězové jednotlivých kategorií a i celkový vítěz.

Zdroj: Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Radio Wave a fotografií Comedy Wildlife Photography Awards

V ohrožených oblastech neziskovky obnovují vodní toky, poskytují útočiště ptákům, sázejí stromy a keře a pečují o české přírodní dědictví. Nadace pro půdu pak například získané pozemky pronajímá ekologickým zemědělcům, čímž brání degradaci zeminy.

V parku Mnišské louky například díky obnovené tůni zahnízdili vzácní mokřadní ptáci, jako je bekasina otavní, čejka chocholatá nebo chřástal kropenatý. Další ptačí parky pak vznikly na Josefovských loukách, v nivě řeky Kyjovky nebo v Lipové na Přerovsku. Ze zanedbaného Lužního parku Krče u Břeclavi pak chce Hnutí Brontosaurus vytvořit přírodní rezervaci s naučnou stezkou.

Za dary či pravidelné příspěvky může veřejnost získat zážitkové certifikáty, dostat se na exkurze do nově vznikajících parků nebo na oblíbené brigády v přírodě.

Autorský článek Venduly Čermákové s využitím informací z Nadace pro půdu, Hnutí Brontosaurus, Svět neziskovek

Může se to zdát jako námět pro sci-fi knihu, ale opravdu je věda natolik pokročilá, že nejspíš dokáže vyřešit i jeden z velmi palčivých problémů. Neznamená to ovšem, že bychom neměli být dále důslední ve snižování emisí a chránit dále Zemi před globálním oteplováním. Vše je stále ve vývoji.

Již v minulosti tu byly nápady k vytvoření jakéhosi voru, který by plul vesmírem a chránil naši planetu před slunečními paprsky. Nebylo ovšem jisté, jestli by takové vynálezy nevadily vesmírnému ekosystému. Nyní ale vypadá, že tým vědců z MIT vytvořil něco, co by mohlo opravdu fungovat. Jejich plášť tvoří vesmírné bubliny, které by měly být složené z křemíku nebo iontových kapalin vyztužených grafenem, který by neovlivňovaly okolí. Byly by vytvářeny přímo ve vesmíru a posléze umístěny do tzv. libračního bodu, tedy do místa, kde na sebe gravitace dvou těles působí tak, že lze umístit třetí těleso, a to nezmění svou polohu. Plul by tedy kolem Země na stejné pozici.

Vědci již bubliny testovali v laboratoři, kde vytvořili stejné podmínky, jako jsou ve vesmíru, a bubliny nízkou teplotu i atmosférický tlak zvládly. Zároveň by měly být velmi jednoduché na sestavení a případné odstranění. Odrazit by podle výpočtů měly až 1,8 % slunečního záření, což by mělo naprosto stačit k zastavení oteplování Země. Zatím je vše stále v testování, ale jedná se o solidní záložní plán, pokud by globální oteplování stále sílilo.

Zdroj: Czech Crunch, MIT

Poznatky představily nejnovější studie zaměřené na zkoumání dat nasbíraných v době pandemie. Výsledky ukazují, že lidé, kteří prodělali COVID-19, mají až na 20 měsíců vysokou imunitu proti onemocnění. V kombinaci se dvěma dávkami očkování navíc získávají o 66 % vyšší ochranu proti reinfekci. Například očkování Pfizerem či AstraZenecou má po prodělání nemoci účinnost 90 %.

„Hybridní imunita může dokonce poskytnout lidem ochranu před novými mutacemi COVIDU-19, a to v dlouhodobém měřítku,“ uvedl Pramod Kumar Garg z Translational Health Science and Technology Institute v Indii. Vědci však upozorňují na specifické chování varianty Omicron, kdy není jisté, zda hybridní imunita po prodělání vzniká. Dodávají však, že očkování funguje proti Omicronu lépe, pokud člověk před vakcinací prodělal jinou mutaci viru.

Zdroj: Science Alert, The Lancet Infectious Diseases

Nepálu se od roku 2010 podařilo tygří populaci zdvojnásobit

Tvrdý zákaz pytláctví, oplocení národních parků, kompenzace farmářům za zabitá hospodářská zvířata, zákaz vytěžování lesů z národních parků a rozvoj turismu za tygry ve volné přírodě. To vše jsou opatření, díky kterým se v Nepálu podařilo od roku 2010 zdvojnásobit populaci tygrů bengálských na 240 jedinců. Nepál tohoto úspěchu dosáhnul jako jediná ze třinácti zemí, které se zavázaly do roku 2022 zdvojnásobit počet tygrů na svém území. Díky opatřením se navíc daří zvyšovat také populace dalších ohrožených druhů, jako jsou nosorožci nebo sloni.

Vědci vytvořili další tři embrya nosorožců, celkem jich mají 12

Mezinárodní tým expertů BioRescue se zabývá záchranou nosorožce bílého severního. Jedním z koordinátorů projektu je také Safari Park Dvůr Králové, jediná zoologická zahrada mimo Afriku, kde se podařilo nosorožce bílé rozmnožit. Po posledním odběru vajíček v Keňské přírodní rezervaci se podařilo vědcům vytvořit tři životaschopná embrya, která v následujících měsících zkusí vložit do dělohy nosorožcích samic. Od roku 2019 se zatím podařilo odebrat na 80 vajíček a 12 embryí.

Počty nosorožců indických jsou vyšší než před 100 lety

Nosorožci indičtí jsou jedním z nejohroženějších druhů na planetě. Zatímco před sto lety v Indii a Nepálu žilo pouhých 100 jedinců, dnes populace čítá na 3 700 nosorožců. Celkem na planetě žije 27 tisíc zástupců všech druhů nosorožců, kteří jsou stále ohroženi pytláctvím. Jednotlivé státy však postupně přijímají tvrdá opatření na potlačení pytláctví a umožňují tak tomuto majestátnímu druhu znovu si vydobýt své místo v divočině.

Zdroj: MONGABAY, Warp News, Safari Park Dvůr Králové

Český svaz ochránců přírody vyhlašuje již od roku 2020 tematické roky. První ročník byl věnován orchidejím, loňský vážkám. Rok 2022 byl vyhlášen Rokem netopýrů. Má v plánu obeznámit veřejnost se zajímavými informacemi ze života těchto citlivých savců a také s návodem, jak je chránit. Laici se mnohdy neuvědomují, jak jsou netopýři zranitelní. Třeba v zimě tato zvířata hibernují v podzemních dutinách, trhlinách i spárách. Člověk jim může vyrušením snadno ublížit. „Hibernace jim umožní z tukových zásob zimu přežít, ale pokud jsou vícekrát během zimy probuzeni, odebírají z tukových zásob více energie, a ty jim pak nemusí do jara vystačit, v důsledku čehož mohou i zemřít. Ještě horší scénář nastává v mrazivých dnech, kdy je něco vzbudí a přiměje vyletět ven, kde na ně čeká smrt umrznutím,“ zdůraznil svaz.

Sledovat chystané akce, soutěže a přednášky Českého svazu ochránců přírody k tematickému roku je možné zde. Zájemci se na uvedeném odkaze dozví i detailnější informace o netopýrech.

Zdroj: Ekolist, Český svaz ochránců přírody

Tři čtvrtiny z dotázaných osob se nějakým způsobem o pojem ekologického cestování zajímají, případně mu alespoň rozumí. Téměř polovina přitom uvedla, že by ráda snížila dopady svého cestování na životní prostředí, ale neví jak. Jedna pětina se zase vyjádřila, že se snaží negativní dopady na životní prostředí během cestování aktivně snižovat. Obecně jsou myšlence snižování dopadů cestování na životní prostředí o něco více nakloněny ženy.

Nejčastějšími kroky, které jsou mladí lidé ochotni dělat v rámci udržitelného chování, jsou třídění odpadu, opakované využívání vlastních nákupních tašek, redukce odpadu a minimalizace plýtvání potravinami. Ochota dělat konkrétní kroky v rámci udržitelného chování je při cestování celkově přibližně o dvacet procent nižší než doma. „Pro změnu chování by mladým dle jejich slov nejvíce pomohly konkrétní příklady, jak se chovat udržitelně. Praktické tipy, jak na ekologičtější cestování, jsme proto vydali v průvodci Jak na cesty eko-logicky, který je volně dostupný na našem webu,“ uvedla Klára Tichá, která se v Domě zahraniční spolupráce věnuje společenské odpovědnosti.

Zdroj: Asociace společenské odpovědnosti

Výzkum byl veden profesorem Mattem Whitemanem z Lékařské fakulty Univerzity v Exeteru a profesorkou Uraiwan Panich z Lékařské fakulty Mahidol University v Bangkoku. Vědci vystavili lidské kožní buňky a myši ultrafialovému záření (UVA), které zapříčiňuje stárnutí kůže tím, že vyvolá v enzymech kolagenázy trávení kolagenu. Pokožka pak kvůli tomu ztratí elasticitu, což se projevuje právě vráskami a povislou kůží. Krom toho se UVA záření dostane v pokožce hlouběji a ničí buněčnou DNA, což vede k rakovinotvorným mutacím. Mazáním krémy se můžeme bránit proti spálení, ale před pronikáním do hlubší vrstvy pokožky nás to neochrání.

Právě ochranou kožních buněk se zabývali vědci, kteří použili sloučeniny s názvy AP39 a AP123 vyvinuté na Univerzitě v Exeteru, o nichž už se ví, že jsou účinné v boji proti popáleninám, zánětům kůže nebo atopickému ekzému. Dobře si vedou také v prevenci stárnutí kůže jako takové, ale jejich použití proti stárnutí způsobenému slunečním zářením bylo otestováno poprvé. Látky brání tomu, aby záření vypnulo produkci a tvorbu energie v buněčných mitochondriích. Ty proti vlivům UVA ochraňují a spouštějí v nich protizánětlivé mechanismy, čímž zabrání aktivaci enzymů kolagenázy a následnému poškození kůže. Po úspěšném dalším výzkumu by mohly být molekuly AP39 a 1P123 použity v medicíně i kosmetickém průmyslu.

Zdroj: Univerzita v Exeteru

Svou hypotézu o komunikaci mezi plody a rostlinami vědci ověřovali na rajčatech. Plody rajčete dokážou vysílat elektrické signály ke zbytku rostlinného těla, čehož využívají například při napadení škůdci. „Zjistili jsme, že plody mohou sdílet se zbytkem rostliny důležité informace, jako jsou útoky housenek – ty jsou pro rostlinu vážným problémem. Další část rostliny se tak může připravit na pravděpodobný útok,“ vysvětlila hlavní autorka studie Gabriela Niemeyer Reissing.

Aby vědci mohli zjištění ověřit, umístili rostliny rajčat do Faradayovy klece. Následně spojili elektrodami konce stonků s plody a měřili elektrické odezvy před, během a po napadení plodů housenkami. Výsledky následně potvrdily rozdíl mezi signály před a po útoku housenkami. Při měření vypouštění obranných chemikálií rostlinou se pak také ukázalo, že obranné mechanismy se spouštěly i v částech rostliny, které byly od místa prvotního útoku housenek daleko.

Zjištění by mohly pomoci například k vyvinutí nových a ekologičtějších přístupů k hubení hmyzu v zemědělství. „Škůdce by v budoucnu bylo možné odhalit mnohem dříve, což by umožnilo méně agresivní kontrolní opatření a cílenější kontrolu hmyzu,“ dodala Niemeyer Reissing-

Bahno i zemina byly donedávna považovány za zbytečné odpadové materiály. Sedimenty zachycené v přehradách končily na skládkách a podobně tomu bylo i u hlíny vykopané při stavebních pracích. Bahno vybagrované ze dna vodních cest bylo vyváženo dále do oceánu. Se změnou klimatu však přichází čas přehodnotit, jak je s těmito surovinami nakládáno. Jejich množství a dostupnost ulehčuje a zlevňuje budování ochranných bariér či přírodních systémů, které pomáhají zachytit zvýšený příliv při bouři nebo poskytují útočiště vzácným ptákům.

Například americké San Francisco bylo postaveno na obrovském přílivovém močálu. Ten byl postupem času a rozrůstáním města vysušován, až z něj zbyla jen desetina. Regionální vlády se ho však rozhodly obnovit. „Tyto bažiny rozrážejí vlny, pohlcují vodu a výrazně pomáhají zvládat povodňová rizika podél pobřeží, což je skutečně klíčové pro infrastrukturu, jež stála miliardy dolarů, stejně jako pro komunity, které zde žijí,“ vysvětluje rádiu NPR Letitia Grenier, vědkyně ze San Francisco Estuary Institute.

Za uplynulá léta se původní močály potopily a k jejich obnovení bude potřeba obrovské množství zeminy, která je vyzvedne zpět nad hladinu. S každým přílivem pak přibudou další sedimenty, které se uchytí v kořenech rostlin, a mokřad se tak bude sám udržovat. V době stoupajících oceánů a nedostatku naplavenin v deltách řek je třeba mokřadům a bažinám pomoci uměle. K udržení tempa jejich regenerace a doplnění sedimenty, které zadržují přehrady na horních tocích, může pomoci právě přebytečná výkopová zemina a bahno vybagrované z delt řek.

Nový Zéland leží na kolizi Pacifické a Australské tektonické desky, Řecko dokonce na třech různých litosférických deskách. Funkční varovný systém zde však chybí. Mohl by přitom zabránit nepříjemným následkům. S včasným varováním se totiž podle studií snižuje riziko zranění při zemětřesení na polovinu.

Inženýři ze společnosti Google se proto rozhodli využít rychlosti světla v optických kabelech a internetu, aby předběhli tradiční systémy varování, které spoléhají na seizmometry a upozornění prostřednictvím amplionů a SMS zpráv. „Pokud můžete použít jen telefony a Google, je to obrovská zkratka,“ vysvětluje pro magazín Science seizmolog Men-Andrin Meier, který se varovnými systémy zabývá.

Systém funguje díky akcelerometru, kterým disponuje většina telefonů s operačním systémem Android. Mobily jej využívají k tomu, aby zjistily, jestli je uživatel zvednul nebo otočil, ale dají se naprogramovat i na to, aby detekovaly otřesy typické pro příčné vlny způsobené zemětřesením. Programátoři tuto schopnost vložili do loňských aktualizací. Telefon tak při otřesu upozorní detekční server a napoví o možné poloze epicentra.

Server díky informacím z dalších alespoň sta telefonů vyhodnotí, jestli se opravdu jedná o zemětřesení, jaká je jeho síla a kde je jeho ohnisko. Následně nahlas upozorní majitele telefonů v zasažené oblasti, že musí vyhledat úkryt nebo opustit budovu.

Pro varovný systém však bude výzvou právě Nový Zéland, kde se obyvatelstvo koncentruje ve městech. Lidé v odlehlých oblastech se tak o otřesech nemusí včas dozvědět ani díky Googlu. Epicentra navíc často leží pod mořem.

Přenosnou oázu vytvořil Verschueren již před patnácti lety, kdy se chtěl oddělit od rušného a zapáchajícího okolí a uzavřít se do vlastní bubliny. Nyní jeho vynález dostává další využití a Belgičan, který trpí astmatem, ho tak ve městě používá jako náhradu respirátoru.

Speciální pokrývka je vyrobená z plexiskla. V přední i zadní části je zasazeno několik živých rostlin. Jak však umělec dodává, prvotní účel odříznutí se od okolního světa se zcela nezdařil. „Postupně jsem si začal všímat, že ke mně lidé přicházejí a mluví na mě. Tato izolace se tak stala spíše způsobem spojování,“ řekl pro agenturu Reuters.

V rezervaci se nachází mechová slatiniště, přechodová rašeliniště či ostřicové mokřady a podmáčené louky. Tento biotop je přirozeným prostředím pro mnoho vzácných i chráněných druhů živočichů, kterým by ochrana oblasti měla zajistit příznivé podmínky pro život. Najdeme tam například zvláště chráněné mravence rašelinné, 10 druhů stonožek, 16 druhů plžů, regionálně významné druhy pavouků či důležité mechorosty.

Oblast tvoří již 77. přírodní rezervaci na Vysočině. „Maloplošná zvláště chráněná území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace se vyhlašují za účelem ochrany velmi cenných částí přírody, ve kterých jsou již obecné prostředky ochrany přírody nedostačující,“ vysvětlila potřebu vzniku nových chráněných oblastí tisková mluvčí kraje Vysočina Eva Neuwirthová.

Doposud byl omezený odstřel možný na severu Španělska, kde žije většina vlků na španělském území. Změna přichází se zařazením vlka na seznam chráněných druhů, což povede k úplnému zákazu lovu těchto šelem. Rozhodnutí vítají především ochránci zvířat, podle nichž se jedná o milník v historii země.

Lov vlků řeší mnoho dalších států Evropy. V České republice se jedná o chráněný druh, jehož lov je zakázán. Vlk obecný je ohrožen zejména pronásledováním, nelegálním lovem a zmenšováním životního prostoru.

Zdroj: Ekolist