Tento nárůst je výsledkem dlouhodobých ochranářských opatření – omezení rybolovu v nejcitlivějších oblastech jezera, stavby umělých doupat a sněžných závějí pro zajištění vhodných zimních hnízdišť, a přísné ochrany tohoto tuleně, který patří mezi nejohroženější druhy na světě.

Příběh tuleně ze Saimaa je pozitivním svědectvím o tom, že vytrvalá péče, zapojení odborníků a dobrovolníků dokážou zvrátit i téměř ztracený osud ohroženého druhu. Ačkoliv i nadále číhají rizika, jako jsou změny klimatu, mrazivě slabé zimy nebo nebezpečí v rybářských sítích, rostoucí počet těchto sladkovodních tuleňů dává naději, že jejich přežití a návrat k stabilní populaci není jen snem.

Poskytování antikoncepce mladým lidem zdarma ve Finsku mělo zásadní dopad. Finsko začalo od roku 2000 poskytovat postkoitální antikoncepci bez předpisu všem osobám starším 15 let. Tento krok byl součástí širší kampaně proti nárůstu potratů mezi dospívajícími. 

Kromě antikoncepce zdarma zavedlo Finsko také povinnou sexuální výchovu na všech školách. Díky tomuto kroku jsou mladí lidé dostatečně informováni o svém sexuálním zdraví a možnostech, které mají k dispozici. Kombinace vzdělávání a snadného přístupu k antikoncepci byla zásadní. Podle údajů THL počet potratů mezi mladistvými dramaticky klesl z 2 144 v roce 2000 na 722 v roce 2023 u mladých lidí do 19 let. U mladších 18 let byl pokles ještě výraznější – 78 %.

V roce 2022 Finsko liberalizovalo své zákony o potratech a umožnilo potraty na žádost během prvních 12 týdnů těhotenství bez nutnosti uvádět důvod. Tato legislativní změna, která vstoupila v platnost v září 2023, ukazuje progresivní přístup Finska k reprodukčním právům, zejména v době, kdy jsou tato práva v mnoha zemích ohrožena.

Ačkoli je pokles potratů u teenagerů působivý, pokles potratů mezi finskými ženami všech věkových skupin je méně výrazný. V posledních dvou desetiletích zůstává celkový počet potratů téměř stabilní, přičemž mezi lety 2022 a 2023 došlo k mírnému nárůstu o 2,9 %. To naznačuje, že zatímco mladí lidé těží z lepšího vzdělání a přístupu k antikoncepci, může být potřeba dalších opatření na podporu u starších věkových skupin.

Odborníci seřadili města na základě 69 ukazatelů, jako jsou míra recyklace, úroveň znečištění ovzduší a množství cyklostezek či ekologicky šetrných hotelových pokojů. Nejlépe si vedla severní Evropa. Na prvních pěti místech skončila tato města:

1. Göteborg (Švédsko)
2. Oslo (Norsko)
3. Kodaň (Dánsko)
4. Helsinky (Finsko)
5. Bergen (Norsko)

Göteborg v žebříčku vítězí pravidelně už od roku 2016. Mimo jiné je držitelem i mnoha dalších ekologických ocenění. Do roku 2030 plánuje být obec klimaticky neutrální. Obnovitelné zdroje využívá 95 procent tamní veřejné dopravy a zhruba 90 procent hotelových pokojů je ekologicky certifikovaných. Ekologii je věnována velká pozornost i na letišti či během pořádání festivalů.

Ve Světové zprávě o štěstí (World Happiness Report) se ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy – za prvním Finskem se umístilo Dánsko, Island a Švédsko. Severskou dominanci přerušuje pátý Izrael, za ním následují Nizozemsko, Norsko a Lucembursko, a první desítku uzavírá Švýcarsko a Rakousko. Česká republika letos předstihla nejen Slovensko (45. příčka), ale i USA (23. příčka) a Německo (24. příčka).

Každoroční Světová zpráva o štěstí vychází z údajů amerického Gallupova ústavu a je analyzována globálním týmem, který nyní vede Oxfordská univerzita. Lidé ve 143 zemích byli požádáni, aby ohodnotili svůj život na stupnici od nuly do deseti, přičemž deset představuje jejich nejlepší možný život. Výsledky za poslední tři roky se zprůměrovaly a vznikl žebříček. Obecně lze říci, že pořadí volně koreluje s prosperitou zemí, ale zdá se, že hodnocení jednotlivců ovlivňují i další faktory, jako je průměrná délka života, sociální vazby, osobní svoboda a korupce.

Proč různé kultury slaví zimní slunovrat?

Slovo „solstice“ pochází z latinského slova sōlstitium a překládá se jako „slunce stojí“. Mnoho starověkých kultur bylo doslova závislých na sledování průběhu ročních období. Zimní slunovrat znamenal začátek těžkého zimního období, ale také znovuzrození slunce, protože dny se od tohoto okamžiku postupně začínají prodlužovat. Kde tedy strávit zimní slunovrat?

Newgrange, Irsko

Newgrange je jedním z nejposvátnějších míst Irska. Obrovská mohyla ve tvaru ledviny je jednou z nejstarších astronomicky orientovaných staveb na světě. Stavba byla postavena jako neolitická pohřební mohyla a místo uctívání kolem roku 3 200 před naším letopočtem. Každý rok o zimním slunovratu pronikne paprsek slunečního světla hluboko do hrobky a osvětlí ji. Tato dechberoucí událost trvá kolem 17 minut.

Pokud byste však v tuto dobu chtěli mohylu navštívit, bude potřeba trochu štěstí. O vstupu do kobky během slunovratu rozhoduje loterie, která se každoročně koná na konci září. O 50 hlasovacích lístků soutěží asi 30 000 uchazečů.

Stonehenge, Spojené království

Stonehenge je jednou z nejpozoruhodnějších památek Spojeného království. Původ a účel monumentálního prstence z masivních kamenů udivuje návštěvníky po celá staletí. Středověcí lidé spekulovali, že jej postavili obři nebo čaroděj Merlin. Ve skutečnosti se pravděpodobně jednalo o místo určené k uctívání a léčení. Celá stavba mohla také fungovat jako obří sluneční kalendář. Místo je orientováno ve směru východu letního slunovratu a západu zimního slunovratu.

Každý rok se zde scházejí návštěvníci z celého světa, aby si připomněli zimní slunovrat a viděli východ slunce nad obřími kameny.

Den svaté Lucie ve Skandinávii

Tento svátek světel se koná 13. prosince, tedy v den, kdy nastává slunovrat podle starého juliánského kalendáře. Touto událostí pak oficiálně začíná vánoční období a kostely po celé Skandinávii jsou plné procesí mladých žen v bílých róbách se svíčkami na hlavách.

Součástí festivalu jsou také pohanské oslavy zimního slunovratu a tradičně se podávají zázvorky, buchty s příchutí šafránu a glogg (pozn. nápoj podobný svařáku).

Tak co, uděláte si příští rok předvánoční výlet?

Zdroj: Euro News

Žáci prvního stupně se v Tanvaldu učí přemýšlet o zdravé stravě a šetření potravinami. Pomáhá jim s tím nová samoobslužná jídelna, kdy si děti samy vyberou, na co mají chuť. V průběhu týdne si navíc vybarvují kolečka označující různé druhy potravin na kartě. Pomocí tohoto systému si hlídají vyváženost stravy. Nejen že se tedy děti naučí sledovat, co konzumují a v jaké míře, ale také získávají dovednost neplýtvat jídlem. Jedná se přitom o výuku hrou. „Bylo to tak běžné ve školních jídelnách: pamatujeme si časy, kdy stál učitel a vracel děti, aby dojedly všechno, se slovy, ať se neplýtvá. A tady na to děti přicházejí samy, opravdu si to sledují, kolik za ten den vrátily jídla, co by si za to mohly nakoupit, nebo kolik obědů bylo navíc,“ popsala ředitelka školy Jana Duňková.

Malé děti nemají problém se samy obsloužit, škola přitom šetří nejen na jídle, ale i personálu. „Když se podívám na klasickou jídelnu, tak na nějakých 500 až 600 jídel je osm devět lidí, z toho jsou dva na mycí lince. Při použití tohoto samoobslužného modelu nebo modelu, kde děti talíře vytřídí samy, potřebujete člověka jen jednoho. Velkou část práce udělá dítě samo,“ vysvětlil Michal Debrecéni, generální ředitel firmy Scolarest, která stravování dětí ve škole zajišťuje.

Zdroj: iRozhlas, Český rozhlas

Jedná se o superpočítač LUMI, který byl uveden do provozu v pondělí ve finském městě Kajaani a umí v současnosti 151,9 biliard výpočtů za vteřinu. Zařízení obsadilo třetí příčku v žebříčku TOP 500 nejvýkonnějších počítačů na světě a první místo v Evropě. Na jeho provozu se nyní podílí deset zemí, kromě České republiky je to Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko.

LUMI je superpočítačem s nejnižší uhlíkovou stopou. Je poháněn elektřinou z lokálních hydroelektráren a teplo vznikající jeho provozem bude poskytovat až 20 procent tepla k vytápění města Kajaani. Zařízení slibuje díky své obrovské výpočetní kapacitě mnohem rychlejší vědecký průlom například při vývoji vakcín či diagnostice rakoviny nebo i při zmírňování dopadů klimatických změn. Do budoucna by tedy mohlo pomoci vědcům výrazně urychlit a usnadnit výzkum.

Zdroj: České noviny, MŠMT

Plán rovněž předpokládá, že káva, čaj a třeba banány nabízené na městských akcích budou pocházet od výrobců dodržujících zásady spravedlivého obchodu (fair trade). Kromě toho bude kravské mléko nahrazeno ovesným a svačiny a občerstvení už nebude možné podávat v krabičkách na jedno použití.

Cílem radnice je snížit uhlíkovou stopu. Změna jídelníčku se bude praktikovat od ledna. Opatření přitom zasáhnou semináře, schůze pracovníků radnice, recepce a další akce tohoto typu. Týkat se naopak nebudou škol a jídelen provozovaných městem, zároveň bude platit výjimka u některých návštěv na vysoké úrovni nebo podobných událostí, které uspořádá starosta finské metropole Juhana Vartiainen nebo vysocí funkcionáři města.

Zdroj: Irozhlas

Princip sdílení funguje stejně jako u městských kol nebo koloběžek. Běžky si mohou zájemci zapůjčit celkem na třech místech. Dvě z nich se nacházejí v centru města, třetí je přímo u běžkařského stadionu. „Doufáme, že tento způsob sdílené dopravy na běžkách přinese radost a zároveň vytoužený efekt při snižování emisí ve městě. Jako neoficiální hlavní centrum zimních sportů ve Finsku chceme zachránit zimu, která je ohrožena změnou klimatu,“ uvedla pro zpravodajský web Lahti projektová ředitelka pracující pro program Lahti Evropské zelené město.

Lahti je v Evropě považováno za jedno z nejekologičtějších míst. Snaha chovat se šetrně k životnímu prostředí je tam součástí městské politiky. Celkové emise se od roku 1990 podařilo snížit o 70 procent. Lahti chce jít příkladem ostatním městům a povzbudit je k ohleduplnosti vůči životnímu prostředí.

Experimentální studie pod vedením profesora Aki Sinkkonena se zaměřila na imunitní systém 75 finských dětí ve věku 3 až 5 let. Stav jejich imunity byl porovnáván se stavem poté, co došlo k zatravnění hřišť s dlážděným povrchem, na nichž si děti často hrávaly. Konkrétně se jednalo o typ půdy, který najdeme v lese nebo na louce včetně různých druhů trav, rostlin a mechů.

Děti byly přitom povzbuzovány, aby se půdy dotýkaly a hrály si s ní. A jaký byl výsledek? Bakteriální osídlení dětí hrajících si na zelených plochách bylo zásadně pestřejší než před začátkem experimentu, v jejich krvi se našla širší škála buněk pozitivně ovlivňujících imunitní systém.

Studie publikovaná v časopise Science Advances dále prokázala, že v každodenním životě je možné tzv. přátelské bakterie nacházející se v půdě získat také v městské zástavbě. Stačí do ní zakomponovat více zeleně, která zajistí zvýšení naší imunity.

„V tuto chvíli existuje 3 019 oficiálních emotikonů. Je mezi nimi líbající se kočka, astronaut, magnet či tři druhy upírů. Neexistuje však žádný, který by říkal Odpouštím ti,“ uvádí autoři na svých stránkách. Svou iniciativou se snaží vyzdvihnout také důležitost míru, který podle nich nemůže existovat bez odpuštění.

Mezi návrhy byl například symbol srdce s náplastí, dvou objímajících se lidí či srdce na dlani. Vítězný návrh zobrazuje odpuštění jako dva zvednuté palce a srdce, které je nad nimi. Aktuálně mají autoři v plánu docílit, aby návrh přijala organizace Unicode, která rozhoduje, které emotikony budou pro uživatele oficiálně k dispozici.

Studii vědci prováděli na seniorech ve věku 75 až 80 let, přičemž zkoumání se uskutečnila v letech 1989 až 1990 a 2017 až 2018. Podle výsledků výzkumu se síla stisku u starších lidí zlepšila až o 25 procent, ohebnost jejich kolen pak dokonce o téměř 50 procent. „Nejdůležitějším faktorem pro zlepšené kognitivní funkce je delší vzdělání,“ doplnila jedna z autorek studie Kaisa Koivunen.

Výzkumníci dále uvádějí, že podle výsledků je rostoucí průměrná délka života způsobena vyšším počtem let, které lidé prožijí s plně fungujícím tělem. „Více let je přidáno do středního věku a méně do úplného závěru života. Prodloužená délka života nám poskytuje více let bez zdravotních problémů, poslední roky života ale přicházejí ve stále vyšším věku, což zvyšuje potřebu zdravotní péče,“ dodala další z autorek práce Taina Rantanen.

Zdroj: Jyväskylská univerzita

Aplikace sleduje způsob, jakým se lidé po městě pohybují, a na základě toho počítá jejich uhlíkové emise. Obyvatelé města, kteří se do sledování chtějí zapojit, dostanou týdenní kvótu emisí, přičemž pokud do konce týdne svůj limit nevyčerpají, dostanou takzvaná virtuální eura. Za ty si mohou vybrat například poukázky na autobus, světla na kola, vstup do bazénu nebo kávu a zákusek v místní kavárně.

Pokud lidé cestují převážně na kolech či pěšky a jejich emise jsou nízké, mohou si za týden vydělat až dvě eura, s příchodem podzimu nicméně vedení města plánuje odměny ještě zvýšit. Město aplikaci zavedlo jako další krok k uhlíkové neutralitě, kterou plánuje dosáhnout do roku 2025. Aktuálně si aplikaci stáhly dva tisíce obyvatel města z celkových sto dvaceti tisíc.

Zdroj: goodnewsnetwork.org

Venla byla v roce 1992 ve svých pěti letech přemístěna z oblasti Haukivesi na jih jezera Saimaa ve víře, že pomůže s tamější snižující se populací tuleňů. To se podařilo, i když populace zmíněného poddruhu je stále velmi malá. Nedávné spatření Venly bylo každopádně příjemným překvapením. Ochránci přírody totiž o samičce neměli delší dobu žádné zprávy, a tak počítali i s variantami, že oblast opustila nebo zemřela.

Vzorek na srsti tuleňů kroužkovaných je pro každého jedince unikátní. Ochránci díky tomu mohou jednotlivá zvířata identifikovat, jako se to stalo i v případě Venly. Tato metoda je pak klíčová pro monitorování tuleního života i získání nových poznatků o jejich životním cyklu nebo velikosti populace. Zachycení Venly tak znamená nejen úspěch v podobě jejího zdárného přemístění, ale i potvrzení účinnosti zmíněné identifikační metody.

Zdroj: yle.fi

Oproti loňsku si Česká republika o jednu příčku polepšila, umístila se na 19. místě. Z ostatních států se nejvýše kromě Finska objevilo také Švýcarsko, Island, Norsko, Nizozemsko, Švédsko, Nový Zéland či Rakousko. Report hodnotí země v šesti klíčových kategoriích – jedná se o příjem, svobodu se rozhodovat, důvěru, délku života, sociální podporu a štědrost spoluobčanů. První studie vyšla v roce 2012, přičemž se každý rok zaměřuje na jiné téma.

„Světová zpráva o štěstí se ukázala být nepostradatelným nástrojem pro rozhodování politiků. Pomáhá jim lépe porozumět, co činí lidi šťastnými,“ uvedl ke zprávě Jeffrey Sachs z organizace Sustainable Development Solutions Network, která spadá pod OSN. Právě na zakázku Organizace spojených národů každoročně připravuje Kolumbijská univerzita v New Yorku tento report.

Je to vlastně velmi vítaná změna oproti leckdy až šíleným videím, které současný online svět nabízí. To finské přenáší záběr z kousku tamějšího lesa a ptačího krmítka, kam se slétají nejrůznější druhy ptactva. Ve Finsku jich totiž i přes zimu zůstává relativně dost, takže občas je to u krmítka pestrá podívaná.

Video zveřejnil na svých stránkách i Youtube kanálu Světový fond na ochranu přírody. Ten také uvádí seznam konkrétních ptačích druhů, které lze na obrazovce sledovat. Některé z nich jsou dokonce vzácné. I proto stojí za to si některý ze zbývajících zimních večerů vyčlenit na pozorování této přírodní zajímavosti. Video je možné sledovat v reálném čase 24 hodin denně stejně jako si ho přetáčet o několik hodin zpět.

Nejšťastnější zemí na světě se stejně jako loni stalo Finsko. Na paty mu šlape Dánsko, Norsko, Island a Nizozemí. Česká republika si letos vyměnila místo se Spojenými arabskými emiráty a stala se 20. nejšťastnější zemí světa. Slovensko se také posunulo o jednu příčku, a skončilo tak na 38. místě.

Žebříček hodnotí šest základních kategorií – svobodu, důvěru, střední délku života, sociální podporu a štědrost. Spokojenost se přitom netýká jen rodilých obyvatel, vyslyšeny jsou i názory přistěhovalců.

Akademici pojmenovali novou technologii Ioncell. Jedná se o nový proces výroby textilií, který šetří životní prostředí ve srovnání se standardní produkcí klasické bavlny. Hlavní surovinou je dřevo, které by jinak bylo určeno do odpadu. Místo něho se dá použít i recyklovaný karton, papír, nebo již použitá bavlna. Výsledná vlákna jsou jemná a lesklá.

Tým univerzitních odborníků věří v úspěch svého vynálezu. Nyní proto produkuje zkušební vzorky. Francouzský prezident Macron proto při návštěvě univerzit obdržel šálu vyrobenou touto technologií ze starých džínů. Objev podpořila i finská první dáma Jenni Haukiová. Na nedávné oslavě Dne nezávislosti si oblékla šaty vyrobené právě z kmenů finských bříz.

Zdroj: idnes.cz

Ve Finsku se průměrné letní teploty drží okolo dvaceti stupňů Celsia, takže většina domácností nemá klimatizaci. Evropská vlna veder však zasáhla i tuto skandinávskou zemi – teploměry v Helsinkách naměřily až třicet stupňů. Vedoucí K-Supermarketu Marika Lindforsová se proto rozhodla nabídnout klimatizovaný útulek pro stovku lidí z helsinské čtvrti Pohjois-Haaga.

Lidé přirovnali noc v supermarketu k zážitkům z kempování. Přestože si vedoucí Marika Lindforsová akci pochvalovala, našla se i spousta nespokojených zájemců, kteří se do šťastné stovky ubytovaných nedostali. Lindforsová dodala, že nejlepší nápady zkrátka přicházejí od zákazníků. Na myšlenku ji totiž přivedla jedna z nakupujících, která si při návštěvě obchodu posteskla, že by chtěla kvůli vedrům v obchodě přespat.

Zdroj: Aktuálně.cz

„Miluju fotografování výrazů a pocitů, které příroda má,“ vysvětluje fotograf svou vášeň. Pro pořízení jednoho záběru musí zpravidla čekat hodiny, leckdy navíc v pravé finské zimě. O své fotografie se dělí prostřednictvím Facebooku a předavším Instagramu, kde se počet jeho followerů blíží milionu.

Na sociálních sítích častokrát nesdílí jen své strhující fotografie, ale i krátký příběh, který v sobě každý záběr ukrývá. „Zírat na oči divoké pumy jen na pár metrů byl rozhodně jeden z mých nejšílenějších zážitků v roce 2016,“ popisuje například Punkka nedávnou zkušenost.