Zastavení odlesňování i nižší emise. Klimatická konference v Glasgow přináší pozitivní změny

Ve Skotsku v sobotu v noci skončil klimatický summit, který s sebou přinesl ne příliš přesvědčivou dohodu. Bylo během něj však přijato také několik dílčích závazků, které rozhodně za pozornost stojí. Pojďme si je představit.

Do Glasgow se sjeli představitelé a vyjednavači 197 zemí světa s plánem na snížení emisí oxidu uhličitého téměř o polovinu do konce dekády. To podle vědců zaručí, že se teplota na Zemi nezvýší o více než 1,5 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Dosavadní závazky jednotlivých států zaručovaly, že se při jejich přijetí planeta oteplí o 2,7 stupně, což je v rozmezí katastrofického scénáře. Dvoutýdenní konference se nakonec protáhla o den a přinesla s sebou závěrečnou deklaraci, která místo formulace o zavržení uhlí používá pouze frázi o jeho postupném omezení. Pachuti politického kompromisu nás mohou zbavit dílčí závazky, které země pro zpomalení globálního oteplování přijaly.

Do roku 2030 se zastaví odlesňování na 90 procentech planety

Ochrana a obnova lesů jsou jednou z cest, jak snížit množství emisí, které v atmosféře zůstanou. Lesy pomáhají také udržet vodu v krajině, zamezit erozi půdy a zajišťují přežití vzácných druhů rostlin a živočichů. K deklaraci se přihlásilo 141 států, kde leží 90 procent z celkového množství lesů, včetně Brazílie, která měla v minulosti s necitlivým přístupem ke svým pralesům problémy. Dohoda myslí také na původní obyvatelstvo, které se o tyto ekosystémy stará. Země mají tyto lidi podpořit zákony i finančně, aby mohli nadále provozovat udržitelné zemědělství.

Nejnebezpečnější skleníkový plyn bude omezen

Metan je při zachycování tepla v atmosféře efektivnější než oxid uhličitý. Pozitivní je, že se rozpadá za 10 let, a tak nezůstává v atmosféře příliš dlouho. Závazek má za cíl snížit jeho emise o 30 procent do roku 2030 a přidaly se k němu země, které jsou zodpovědné za téměř polovinu jeho vypouštěného objemu. Klíčem je opuštění zvyku spalovat pole po úrodě, lepší výživa skotu, menší konzumace masa, zaplavování dolů a odstranění organického odpadu ze skládek.

Více než 40 zemí skoncuje s nejšpinavějším fosilním palivem

Závazek přestat využívat uhlí přijalo Polsko, Vietnam nebo Chile, tedy země, které jsou doposud na uhelných elektrárnách závislé. Bohatší státy do roku 2030 přestanou do tohoto sektoru investovat a chudší se k nim přidají o 10 let později. „Svět se ubírá správným směrem, je připraven zpečetit osud uhlí a využívat ekologické a ekonomické výhody budování budoucnosti, která je poháněna čistou energií,“ řekl pro BBC ministr obchodu a energetiky Kwasi Kwarteng. Vedle toho nebude 23 zemí v zahraničí podporovat projekty využívající energie z fosilních paliv bez technologií snižujících emise.

Nulové saldo emisí firem i států

Pojem čistá nula se začíná dostávat do běžného slovníku státníků i manažerů. Přes 450 firem ze 45 zemí poskytne 130 bilionů dolarů na financování ekonomik, které vypustí stejně emisí, jako jich spotřebují. Banky, pojišťovny, burzy a ratingové agentury podle dohody sníží své emise o polovinu do konce dekády a v roce 2050 budou na čisté nule. Stejný závazek přijaly státy EU, USA, Kanada nebo Austrálie. O dekádu později se přidá Čína a ještě o 10 let poté Indie, která je třetím největším producentem emisí oxidu uhličitého na světě. Zároveň chce podle premiéra Modího do roku 2030 vyrábět polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Bezemisní auta v ulicích měst a na pásech automobilek

Automobilky přestanou na nejvyspělejších trzích prodávat auta a dodávky na fosilní paliva v roce 2035 a o pět let později má skončit jejich výroba na celém světě. Změny přijal například Ford, Volvo nebo Mercedes-Benz. K závazku se přidaly státy, které mohou trh korigovat legislativou, města i společnosti s flotilami aut. „COP26 znamená pro spalovací motor konec cesty,“ řekla Helen Clarkson, generální ředitelka Climate Group. „Vítám všechny lídry, kteří dnes s námi jsou, aby ukázali světu, že přechod na čistou silniční dopravu nejen probíhá, ale zrychluje se,“ dodala.

Práce na funkčním plánu bude pokračovat

Summit se znovu sejde za rok v Egyptě. Všichni si uvědomují, že současná dohoda je politickým kompromisem, který byl učiněn, aby došlo k přijetí alespoň nějakého dokumentu. Konference COP27 má v příštím roce možnost obnovit diskuzi v oblasti bankovního sektoru, lesů, uhlí nebo elektrických vozidel, s jejichž závazky nejsou mnozí spokojeni. Bez dohody na opětovném setkání za rok by však mohlo dojít k tomu, že se státy sejdou až při pravidelném vyhodnocení závazku za 5 let, což by bylo pozdě.

Zdroj: The Guardian, BBC, The Conversation, Al-Jazeera, Council on Foreign Relations