Jak vyzrát na antihmotu? Vědci z CERNu vědí

Vědci jsou hlavičky. Pomocí experimentu přišli na nový způsob zkoumání antihmoty, uvedl server Radio Wave. Během něj vědci z CERNu pomocí laseru zamrazili atom pozitronia, v němž se nachází antičástice elektronu. Tím se podařilo částice zpomalit, aby je bylo možné lépe zkoumat pro jejich budoucí využití třeba v lékařství nebo cestování vesmírem.

„Fyzici jsou do pozitronia zamilovaní. Je to ideální atom pro experimenty s antihmotou. Nyní otevíráme celou oblast jejího studia,“ uvedl k experimentu jeho hlavní řešitel Ruggero Caravita z CERNu. Odborníkům se podařilo pomocí techniky laserového chlazení atomy ochladit až na −100 °C, což je zatím vůbec nejnižší teplota, které se podařilo dosáhnout. Celý experiment byl poměrně složitý a náročný. Spočíval v tom, že vědci laserem osvětlovali atom pozitronu, aby se částice uvnitř něj přestaly tak rychle pohybovat a bylo tak možné je lépe prozkoumat. Dosud bylo totiž studium antihmoty velmi obtížné, protože její atomy jsou kvůli velmi rychlému pohybu částic v podstatě nepolapitelné a navíc se po 142 miliardtinách sekundy rozpadá na gama záření.

Výzkum antihmoty by mohl být do budoucna prospěšný pro řadu oborů, protože tato látka může mít velké praktické přínosy. Když se elektron a pozitron spojí, uvolní obrovské množství energie, což může být využité třeba pro výkonné gama lasery. Ty mají uplatnění hlavně v lékařství, například v zobrazovacích metodách nebo léčbě rakoviny. Někteří vědci ale vidí potenciál i pro jiné obory, třeba pro vesmírné cestování. Tato energie by se totiž mohla dát využít pro pohon kosmických lodí.