Inspirace z knihovny: Čtenáři, vrať se motivuje lidi, aby dali čtení opět šanci

Četba knih je jednou z nejstarších volnočasových aktivit. Jejím prostřednictvím lze zprostředkovat nejen zábavu, ale i informace všeho druhu. Kniha slouží taktéž jako symbol vzdělání. U sečtělých lidí se předpokládá široký rozhled. Proč je četba tolik důležitá? Na tuto otázku hledá ve své publikaci odpovědi autorka Maryanne Wolfová.

V době, kdy získávají na popularitě digitální technologie, se může zdát literatura jako přežitek, kdy se četbě věnují především důchodci. Ač je realita poněkud jiná, přesto bychom měli o čtení pečovat, hýčkat si je a vychovávat k němu další generace. Vztah k literatuře se totiž obvykle buduje, nevzniká jen tak ze dne na den. Potvrzuje to spisovatelka, neuroložka a odbornice na proces čtení Maryanne Wolfová, která v knize Čtenáři, vrať se shrnuje dosavadní vědecké poznání o vlivu digitálních médií na proces čtení a lidský mozek.

Autorka ve své publikaci definuje význam termínu hluboké čtení. Zároveň vysvětluje, jak čtení působí na mozek a jak jej ovlivňuje. K novým médiím přitom nezaujímá odmítavý postoj. Nevnímá je jako ohrožení, jsou pro ni symbolem výzvy. Jelikož s námi jsou a existují, nemá smysl je popírat, naopak se s nimi musíme naučit žít. Její kniha je tedy jakousi kuchařkou, která radí, jak na to. Podstatná část díla se zaměřuje na děti, protože právě ony jsou ze strany digitálních médií „nejohroženější“ skupinou. Narodily se do světa technologií, proto je důležité najít zdravou hranici mezi tím, co je ještě prospěšné a co už škodí.

Slovo autorky článku:

Tato kniha by měla zamířit do každé rodiny. Myslím, že v dnešní době, kdy je moderní zabavit děti tabletem, televizí nebo počítačem, často pácháme na svých potomcích škody, o nichž nemáme ani tušení. Kniha Čtenáři, vrať se umožňuje nahlédnout pod pokličku mozku a jeho fungování. Každý z nás si pak dvakrát rozmyslí, jestli je teď vhodná doba svěřit dítěti do rukou telefon pro zkrácení dlouhé chvíle.

Autorský článek Gabriely Brázdové