Srdce zahrady, jak se polský buk jmenuje, zvítězilo v soutěži Evropský strom roku 2024. Celoevropskou soutěž, kterou organizuje Česká republika od roku 2011, vyhrálo Polsko už potřetí v řadě. Za Česko bojovala Mrákotínská hruška, která obsadila 5. místo.
Tento rok do soutěže dorazilo přes 170 000 platných hlasů, vítězné Srdce zahrady jich získalo 39 158. Tento buk se nachází v Dolním Slezsku ve Wojslawickém arboretu. Strom byl pravděpodobně zasazen na přelomu 18. a 19. století. „Historie stromu je neodmyslitelně spojená s rokem 1880, kdy se majitelem panství ve Wojslawicích stal Fritz von Oheimb. Díky němu bylo založeno arboretum a malý park se stal slavným,“ popisuje koordinátor soutěže v Polsku Jacek Bożek.

Druhé místo obsadil díky téměř 25 000 hlasům Plačící buk z Bayeux z francouzské Normandie a bronzovou medaili získal Tisíciletý olivovník z Luras z italské Sardinie s bezmála 14 tisíci hlasů. Na čtvrtém místě se umístila portugalská Camellia (13 500 hlasů) a Česká Hruška skončila se svými 10 000 hlasy na 5. místě.

„Těší mě, že jsme i letos vyslali do mezinárodní soutěže Evropský strom roku vítěze české varianty této ankety. Se stromy by se mělo nakládat jako s přírodním a kulturním dědictvím. A jsem rád, že Česko reprezentuje právě památná Mrákotínská hruška,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Do soutěže Evropský strom roku se dostane vítěz státního ekvivalentu této soutěže – Strom roku. Mrákotínská hruška zvítězila v roce 2023. Tento rok se mohou do ankety Strom roku přihlašovat české stromy do 19. května. Online hlasování pak proběhne od 22. července do 6. října. Strom s nejvyšším počtem hlasů pak kromě postupu do evropského kola získá také odborné vyšetření na míru.

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Lidé jsou křehcí jako sníh a každý z nás potřebuje občas místo pro sebe. To se ve své prvotině…