Stačí dvacet minut v lese a tlak měřitelně klesne

Japonsko má pro to i vlastní slovo – šinrin-joku, doslova „koupel v lese". Neznamená to nic mystického: stačí jít do lesa a nechat na sebe chvíli působit stromy, ticho a vzduch. Vědce zajímalo, jestli za tím vedle dobrého pocitu stojí i něco měřitelného v těle.

Rozdíl je malý a u jednotlivých pokusů se liší – v jednom z dvaceti dokonce vyšel tlak v lese naopak o kousek vyšší –, dohromady ale mířil k nižšímu tlaku. Horní, systolický tlak byl v lese v průměru o 3,15 bodu nižší. Dolní tlak klesl o 1,75 bodu a tep se zpomalil o necelé čtyři údery za minutu, tyhle dvě hodnoty ale měřila jen část pokusů. Vědci pokusy rozdělili i podle vstupního tlaku účastníků: v těch, kde lidé měli tlak už zvýšený (od 130 bodů výš), byl pokles výraznější – v průměru přes šest bodů, víc než jedenapůlkrát tolik co v pokusech s nižším vstupním tlakem.

Rozbor vydali japonští vědci v roce 2017: dvacet pokusů, 732 účastníků, průměrný věk se mezi studiemi lišil od osmnácti do osmdesáti let. Nejčastěji porovnávali pobyt v lese s pobytem ve městě, jinde se sezením v místnosti nebo s běžným dnem. V patnácti pokusech z dvaceti navíc tíž lidé absolvovali měření jednou v lese a jindy mimo něj, takže se porovnával stejný člověk sám se sebou, ne dvě různé skupiny.

Proč se to děje, zatím věda přesně neví. „Mechanismus, jak přesně lesní prostředí snižuje krevní tlak, zůstává nejasný," napsali sami autoři rozboru. Nejsilnější stopa vede k nervové soustavě: v lese se snižuje aktivita sympatiku, tedy části nervového systému, která nás drží v pohotovosti, a naopak sílí parasympatikus, který tělo zklidňuje. Nasvědčuje tomu i to, že jiné dřívější studie zaznamenaly u pobytu v lese pokles adrenalinu a noradrenalinu v moči. Roli možná hrají i fytoncidy (přírodní silice, které stromy vypouštějí do vzduchu), autoři ale dodávají, že by to chtělo dál zkoumat. Většina pokusů navíc měřila jen okamžitý účinek během pobytu v lese kratšího než dvě hodiny, takže o dlouhodobém efektu zatím moc nevíme.

Podobně dopadl i pozdější rozbor z roku 2019, zaměřený přímo na kortizol. Vědci prošli 22 studií a ve všech až na dvě klesla po pobytu v lese jeho hladina (měřená ve slinách, nebo v krvi), buď proti kontrolní skupině mimo les, nebo aspoň proti tomu, jak na tom byli titíž lidé předtím. I tady si autoři přiznávají jedno velké ale: část klidu může dělat samo očekávání, že nám les pomůže.

Čísla samotná nezní dramaticky – jde o jednotky bodů na tlakoměru, ne o zázrak. Ale u někoho, kdo má tlak dlouhodobě zvýšený, může být i tahle malá, ale opakovaná pomoc užitečným doplňkem k léčbě, ne náhradou za ni.

Zveřejněný výzkum tohoto typu z českých lesů se nepodařilo dohledat. Řízenou „lesní koupel" ale u nás nabízeli – ve Slavkovském lese u Mariánských Lázní ji v roce 2021 zařadil do nabídky jeden z tamních lázeňských hotelů, ať už samostatně jako lesní terapii, nebo jako skupinový výlet do lesa s instruktorem. Jestli ji má v ceníku i letos, jsme neověřili.

Není ale nutné platit za organizovaný program ani jezdit rovnou do lázní – ve studiích, ze kterých rozbor vycházel, šlo většinou buď o procházku lesem, nebo jen o klidné sezení a pozorování lesní krajiny, žádné speciální cvičení nikdo nevyžadoval. Podobný efekt na krevní tlak potvrdil i novější rozbor z roku 2022, který k tlaku sečetl ještě víc dat – 21 studií a 2 270 lidí. Stačí přitom aspoň dvacet minut. Delší pobyt podle tohohle rozboru funguje o něco líp, ale i krátká zastávka se počítá.

---

Ověřeno z:

• BMC Complementary and Alternative Medicine — Ideno a kol., metaanalýza vlivu pobytu v lese na krevní tlak, 20 pokusů (2017)
• International Journal of Biometeorology — Antonelli, Barbieri, Donelli, metaanalýza vlivu lesa na kortizol (2019)
• International Journal of Environmental Research and Public Health — Qiu a kol., novější metaanalýza krevního tlaku a kortizolu (2022)
• Mariánské Lázně — tisková zpráva o lesní koupeli ve Slavkovském lese (2021)