Tři měsíce péče o rodiče doma vám stát zaplatí i 80 tisíc
Dávka na péči o blízkého po nemocnici existuje už osm let, ale řada rodin o ní neví. Poslanci teď navrhují prodloužit ji ze tří měsíců na půl roku.
#senioři#rodina#Česko#pomoc#zdraví
Když lékař v nemocnici řekne, že otec nebo matka půjde za pár dní domů, ale ještě dlouho se sami neobejdou, začíná se v řadě rodin řešit stejná otázka: kdo se o ně postará a kdo přitom zaplatí nájem. Odpověď, o které řada lidí neví, se jmenuje dlouhodobé ošetřovné – dávka, díky které může pečující zůstat doma až tři měsíce a přitom dostávat část mzdy od státu.
Kdo má na dávku nárok
Dlouhodobé ošetřovné funguje od roku 2018 a je určené lidem, kteří kvůli péči o blízkého nemohou chodit do práce. Podmínkou je, že ošetřovaný člověk byl hospitalizovaný minimálně čtyři dny v kuse a lékař mu při propuštění potvrdí, že bude potřebovat dalších nejméně 30 kalendářních dní celodenní péče. U lidí v nevyléčitelném stavu, kteří potřebují paliativní péči v domácím prostředí, hospitalizace není nutná vůbec – stačí rozhodnutí ošetřujícího lékaře.
Okruh lidí, kteří mohou o dávku požádat, je široký. Nemusí jít jen o děti pečující o rodiče – nárok má i manžel či manželka, sourozenec, tchyně, snacha, neteř, ale třeba i druh nebo družka ošetřované osoby, pokud s ní posledních aspoň tři měsíce žili ve společné domácnosti. Podmínkou pro pečujícího je jen účast na nemocenském pojištění aspoň 90 dní v posledních čtyřech měsících, což splňuje prakticky každý zaměstnanec. Nárok mají i podnikatelé na živnostenský list, pokud si aspoň tři měsíce před vznikem potřeby péče dobrovolně platili nemocenské pojištění – po dobu čerpání dávky ale nesmí svou činnost osobně vykonávat.
Dlouhodobé ošetřovné se často plete s běžným, krátkodobým ošetřovným, které lidé znají spíš jako „papír na dítě" – to se ale čerpá jen na 9, u samoživitelů na 16 dní, a je určené na náhlé, krátké výpadky péče. Dlouhodobé ošetřovné je oproti tomu stavěné na měsíce a týká se hlavně dospělých blízkých po vážné nemoci nebo úrazu.
Kolik peněz to je a jak dlouho
Dávka činí 60 procent redukovaného vyměřovacího základu pečujícího – zjednodušeně řečeno 60 procent z jeho průměrného výdělku, který se ale u vyšších mezd před výpočtem částečně krátí (takzvané redukční hranice). Podle oficiální kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí to při hrubé mzdě 50 000 Kč měsíčně vychází na 887 Kč na den, tedy 79 830 Kč za celé tři měsíce. Při nižším příjmu, řekněme 28 000 Kč hrubého, je to podle stejného vzorce necelých 500 Kč na den, zhruba 45 000 Kč za tři měsíce. Čerpat lze maximálně 90 kalendářních dní a rodina se u lůžka může v péči i střídat.
A zájem o dávku skutečně roste: v roce 2025 stát vyplatil 20 525 dávek dlouhodobého ošetřovného za celkem 287,5 milionu korun – oproti roku 2019 jde o nárůst počtu dávek o 88 procent. Tahle čísla nejsou z náhodného zdroje: cituje je přímo vládní stanovisko k novele, o které je řeč dál.
💡 Zajímavost: Zákon neomezuje, kolikrát se pečující v čerpání dávky vystřídají – u jednoho rodiče se tak může postupně prostřídat víc příbuzných, a to i opakovaně, jen musí čerpat dávku vždy jeden po druhém, ne najednou.
Jak o dávku požádat
Žádost se podává do osmi dnů po propuštění ošetřovaného z nemocnice. Takzvané rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vystaví elektronicky přímo ošetřující lékař – buď rovnou v den propuštění, nebo nejpozději do tří pracovních dnů od podání žádosti o ně. Samotnou žádost pak zaměstnanec podává přes zaměstnavatele, peníze chodí postupně stejně jako výplata mzdy, ne až na konci.
Zaměstnavatel musí pracovní volno poskytnout vždy – od června 2025 dokonce bez výjimky, protože velká novela zákoníku práce (takzvaná flexinovela) zrušila i dřívější možnost odmítnout volno kvůli „vážným provozním důvodům". Po dobu čerpání dávky navíc zaměstnanci nesmí dát výpověď – vztahuje se na něj takzvaná ochranná doba – a po skončení péče se vrací na stejnou práci a pracoviště, ledaže by mezitím zaniklo.
Sněmovna řeší prodloužení na půl roku
Tři měsíce leckdy nestačí, a tak skupina opozičních poslanců v čele s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) předložila 13. února 2026 návrh na prodloužení doby, po kterou lze dávku čerpat, ze současných 90 na 180 dní. Podle jejich vlastní důvodové zprávy „kontinuálně poskytovaná péče rodičem nebo opatrovatelem v rodinném prostředí snižuje potřebu umístění nemocného člena rodiny do ústavní péče nebo využití placených služeb" – a odhadují, že by to stát stálo 100 až 140 milionů korun ročně navíc.
Vláda k návrhu 16. března 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko. Argumentuje hned několika důvody: dlouhodobé ošetřovné má podle ní zůstat „překlenovací" dávkou, ne trvalým řešením – pro opravdu dlouhou péči doporučuje sáhnout po příspěvku na péči a sociálních službách. K tomu přidává obavu z dopadu na rozpočet i na menší firmy, které by musely řešit dlouhou nepřítomnost zaměstnanců. Vláda také upozorňuje, že návrh je vnitřně nekonzistentní: nejde o prosté prodloužení na 180 dní, ale o dalších až 90 dní navíc, které by musel lékař zvlášť zdůvodnit a nechat si je schválit od České správy sociálního zabezpečení. Pokud by přesto Sněmovna návrh v nějaké podobě schválila, mohl by platit od ledna 2027 – zatím jde ale jen o návrh, který čeká na další projednávání.
Kdo doma pečuje dlouhodobě, nemusí zůstat jen u téhle jedné dávky. Pomoct může i měsíční příspěvek na péči, který se dá čerpat i po skončení tříměsíčního ošetřovného, nebo denní stacionář, kam senior dochází přes celý den a rodina si tak může přes týden pravidelně odpočinout.
Ověřeno z:
