Nejmrzutější kočka světa má v Brně pět koťat po osmi letech
Chovatelé v Zoo Brno nejdřív napočítali tři koťata manula, pak šest – teprve veterinární prohlídka ukázala, že jich je přesně pět. Vzácný vrh je první za osm let a pro rodiče vůbec první v životě.
#Zoo Brno#manul#mláďata zvířat#ohrožené druhy#kočkovité šelmy
Zamračená kočka, dvojí přepočítaná koťata
Manulí koťata jsou v hnízdě dobře skrytá, a tak si chovatelé v Zoo Brno po jejich narození začátkem května 2026 nejdřív mysleli, že na svět přišla tři. Později, když se začala víc hýbat, odhad narostl na šest. „Našim malým manulům se daří výborně, samice se o ně vzorně stará a v podstatě je nespouští z dohledu. Je jich pět a při veterinární prohlídce jsme zjistili, že máme dva samce a tři samice," shrnul mluvčí zoo Jan Bedřich přesný výsledek, který ukázala až prohlídka spojená s odčervením a čipováním mláďat.
Otec koťat je desetiletý samec narozený v roce 2016 v Novosibirsku, matka pochází z Itálie a narodila se teprve loni. Zoo Brno chová manuly od roku 2013, kdy k ní přišlo první zvíře ze Zoo Jihlava. Současná dvojice je ale nový pár a pro obě zvířata jde o vůbec první odchov – zároveň první manulí vrh v Brně po osmi letech, poslední se tu narodil v roce 2018.
Podle Bedřicha jsou koťata i s matkou nejčastěji k vidění v ranních hodinách, kdy v zoo bývá méně lidí, „při troše štěstí ale po celý den." Zoo zároveň prosí návštěvníky o ohleduplnost v okolí manulího výběhu.
Odkud se vzala přezdívka „nejmrzutější kočka světa"
Manul (Otocolobus manul), česky také Pallasova kočka, je odjakživa oblíbencem internetu. Přezdívku „nejmrzutější kočka světa" má díky permanentně zamračenému výrazu, za který vděčí nízko posazeným uším a husté srsti kolem tváře – jeho fotky se šíří jako memy. Ve skutečnosti jde o plaché, samotářské zvíře, které v přírodě žije v suchých stepích a horských loukách střední Asie až do nadmořské výšky kolem 5000 metrů, výjimečně i přes 5600 metrů. Musí tam přežít roční teplotní výkyvy od –50 do plus 30 stupňů Celsia a živí se hlavně drobnými horskými hlodavci a pišťuchami.
Na rozdíl od většiny svých malých kočkovitých příbuzných má manul kulaté zorničky místo svislých – a vědce to dodnes mate. Tvar zorniček u savců obvykle souvisí s výškou očí nad zemí a se způsobem lovu, jak v roce 2015 popsali vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley. Manul ale svým nízkým vzrůstem a číhavým způsobem lovu odpovídá spíš druhům se svislými zorničkami, a přesto má kulaté. Proč tomu tak je, se zatím nikomu nepodařilo uspokojivě vysvětlit.
Proč se manulům v zajetí těžko daří
Odchov manulů v zoo je náročný, hlavně kvůli toxoplazmóze – nemoci, kterou způsobuje drobný cizopasník a k němuž jsou manulí koťata v prostředí zoologických zahrad mimořádně vnímavá. Nezřídka jí podlehnou už v prvních měsících života. Každé odchované kotě je proto pro chovatele malým vítězstvím.
💡 Zajímavost: Manul má ze všech kočkovitých šelem nejhustší srst – asi 9000 chlupů na centimetr čtvereční. Na hřbetě mu narostou pesíky dlouhé skoro sedm centimetrů, na břiše je srst ještě o dost delší a hustší, takže může nerušeně ležet přímo na sněhu, aniž by prochladl.
Zoo Brno není jedinou českou zahradou, která se o chov manulů pokouší. Nejdelší nepřetržitou tradici má Zoopark Chomutov, kde s nimi začali v roce 2002, chov zkoušely i Zoo Jihlava a Zoo Ostrava – ta ho po deseti letech obnovila loni a letos spojila samici s nově dovezeným samcem v naději na mláďata. Nejdelší, i když přerušovanou historii má pražská zoo: manuly chovala od 50. let minulého století, o chovného samce přišla v roce 2009, a chov znovu otevřela až v roce 2024 v nové expozici Gobi. Zoo si zvířata mezi sebou vyměňují podle doporučení koordinátora evropského chovného programu (EEP), který má zajistit, aby si populace v zajetí udržela genetickou pestrost napříč evropskými zahradami – nová brněnská matka z Itálie spárovaná s deset let starým samcem z Novosibirsku je typický příklad takového genetického plánování.
Přeřazení, které ale neznamená vyhráno
Manul patřil dlouho mezi druhy vedené jako „téměř ohrožené". V roce 2020 ho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přeřadil mezi druhy „málo dotčené" s odhadovanou celkovou populací kolem 58 tisíc dospělých jedinců. Podle Manul Working Group, skupiny odborníků sledující stav druhu, si ale tohle zlepšení vysloužil hlavně díky přesnějším datům o jeho rozšíření – ne díky tomu, že by mu ubylo hrozeb. Místy populace dál klesá kvůli úbytku a fragmentaci stepního prostředí, lovu pro tradiční medicínu i náhodnému odchytu do ok nastražených na jiná zvířata.
Pro takový druh je odchov v zajetí důležitou pojistkou – zoo si díky němu udržují záložní populaci nezávislou na tom, co se děje ve stepích tisíce kilometrů od Evropy.
Foto: Zoo Brno / Jan Máca
Ilustrační foto: Anastasiya Dalenka / Unsplash
Ověřeno z:
- Zoo Brno / Týden.cz — tisková zpráva o narození pěti koťat manula (7. 7. 2026)
- Manul Working Group / IUCN — přehodnocení statusu ohrožení manula na stupeň málo dotčený (2020)
- Zoo Praha — historie chovu manulů a obnovení v expozici Gobi (2024)
- Zoo Ostrava — obnovení chovu manulů po deseti letech (2025)
- UC Berkeley (Science Advances) — studie o tvaru zorniček kočkovitých šelem (2015)
