Nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999 přijde 12. srpna

Krátce po sedmé večer se do Slunce nad západním obzorem zakousne u pravého dolního okraje tmavý kruh — Měsíc. Během padesáti minut z kotouče zůstane úzký srpek. A pak, ještě než ho Měsíc znovu odkryje, přijde západ Slunce. Na Ostravsku dokonce ještě o chvíli dřív, než z kotouče zmizí nejvíc.

Takhle výrazný úkaz Česko nezažilo od 11. srpna 1999. Tehdy pás úplného zatmění minul české území jen velmi těsně a u nás bylo zakryto až 98 procent slunečního kotouče. Letos to bude o něco méně, ale pořád jde o nejsilnější částečné zatmění viditelné z Česka za dvacet sedm let.

Čím dál na západ, tím delší divadlo

Okamžik maxima je po celé republice téměř stejný, liší se o minuty. Zásadně jiný je čas západu Slunce — a právě ten rozhoduje, kolik z podívané stihnete. Podle tiskové zprávy České astronomické společnosti to vypadá takto:

• Cheb a západní Čechy — maximum 20:12, Slunce zapadá až 20:35
• Praha — začátek 19:19, maximum 20:11, západ 20:27
• Brno — maximum 20:12, západ 20:16
• Ostrava — začátek 19:19, maximum 20:10, ale Slunce už je v tu dobu na obzoru, nebo za ním

Jeden háček: časy západu v tabulkách platí pro dokonale rovný obzor. Ostravské planetárium počítá pro své stanoviště se skutečným obzorem a Slunce mu zapadá už v 19:59, tedy ještě před maximem. Na Moravě a ve Slezsku proto neplánujte podle maxima — vyjděte ven hned po čtvrt na osm, kdy zatmění začíná.

Zatmění bude nízko nad západním obzorem, takže si předem najděte místo s volným výhledem k západu — kopec, otevřené pole, hráz, cokoli, kde vám nestojí v cestě les nebo panelák. Ve městě mezi domy o úkaz snadno přijdete, i když bude obloha čistá.

Svítit bude jen asi sedmina Slunce

Tady se vyplatí rozlišit dvě čísla, která se snadno pletou. Zakryto bude asi 86 procent plochy slunečního kotouče, protože Měsíc si vezme téměř 89 procent jeho průměru. Podle místa se to liší jen nepatrně, zhruba mezi 85 a 87 procenty plochy — z větších měst zmizí Slunce nejvíc v Českých Budějovicích, nejméně v Opavě. Jinými slovy je celkem jedno, kam v Česku pojedete; rozhoduje výhled a mraky.

„Na západě republiky bude zákryt dosahující skoro devadesáti procent, takže úkaz bude opravdu výrazný," řekl k tomu magazínu Aktuálně.cz průvodce noční oblohou Michal Štipl. Těch skoro devadesát procent je právě údaj o průměru kotouče. Venku se přesto pořádně nesetmí — světla ale citelně ubude a barvy zšednou, podobně jako když se přes den nasune před Slunce hustý mrak.

Bez filtru ani na chvíli, sluneční brýle nestačí

U zatmění platí jedno tvrdé pravidlo. Zapamatujte si ho dřív, než s dětmi nebo vnoučaty vyjdete ven. Do Slunce se nikdy nedívejte pouhým okem, přes sluneční brýle, přes začouzené sklo, přes CD ani přes rentgenový snímek. Nic z toho nezachytí složky slunečního světla, které spálí sítnici — světločivnou vrstvu na zadní stěně oka. A poškození nijak nezabolí: přijde bez varování a je trvalé.

Pozor právě na to, že Slunce bude nízko nad obzorem a mlha nebo prach ho ztlumí do oranžova. Pohled na něj pak není nepříjemný, a to je zrádné. I zapadající Slunce oči spálí. Na rozdíl od úplného zatmění navíc u nás nikdy nepřijde okamžik, kdy by se filtr směl na chvíli odložit — zůstává na očích celou dobu.

Bezpečné jsou podle Hvězdárny a planetária Brno jen brýle nebo fólie s certifikací ISO 12312-2, kterou najdete vytištěnou na nich samotných. Česká astronomická společnost k tomu přidává svářečské sklo číslo 14; slabší skla nechte být.

Brýle prodávají hvězdárny i běžné internetové obchody a stojí řádově desítky korun, takže se opravdu nevyplatí cokoli vyrábět. Než je použijete, prohlédněte si je proti světlu: když je fólie škrábaná, prasklá nebo někde propouští, vyhoďte je. Doma je vyzkoušejte na rozsvícené lampě — přes bezpečné brýle uvidíte jen velmi silné světlo a nic jiného. Nikdy je netestujte pohledem na Slunce.

Brýle si nasaďte ještě dřív, než zvednete oči k nebi, a sundávejte je až potom, co se od Slunce odvrátíte. U dětí se na to nespoléhejte a filtr jim nasaďte i odeberte sami. Brýle přitom nikdy nekombinujte s žádným dalekohledem, ani s malým do ruky, ani s hledáčkem fotoaparátu — optika světlo zkoncentruje a filtr v brýlích to nezvládne. Dalekohled bez speciálního slunečního filtru na objektivu se ke Slunci nesmí obracet vůbec: optika svede paprsky do jednoho bodu a v okuláru vznikne žár, který oko zničí okamžitě. Vyfotit si zatmění telefonem můžete, jen ho nemiřte tak, že přitom očima kontrolujete, kde Slunce je — namiřte ho podle svého stínu a kotouč hledejte na displeji.

Úplně zdarma a bezpečně se dá zatmění pozorovat nepřímo. Propíchněte do kartonu dírku velkou asi jako špendlíková hlavička, postavte se ke Slunci zády a podržte karton tak, aby jeho světlo prošlo dírkou na papír nebo na zeď před vámi. Na papíře uvidíte obraz Slunce i s ukousnutým srpkem; čím větší dírku uděláte, tím rozmazanější bude. Dírkou se do Slunce nikdy nedívejte, slouží jen k promítání. Stejně funguje stín listnatého stromu: nekoukejte vzhůru do koruny, ale dolů na zem, kde se na drobných průsvitech mezi listy obraz Slunce promítne mnohonásobně. Na trávě splyne, podložte si proto bílý papír nebo světlou deku.

A kdyby vám po pozorování zůstávala v očích tmavá skvrna nebo rozmazané vidění, nečekejte, jak to dopadne, a jděte k lékaři.

Hvězdárny nabídnou dalekohled i komentář

Kdo nechce nic kupovat ani vyrábět, může vyrazit za odborníky. Veřejná pozorování chystá podle České astronomické společnosti přes deset hvězdáren po celé republice — mezi nimi Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně a hvězdárna v Ďáblicích, Planetárium v Ostravě, Žebrák, Teplice, Slaný, Sezimovo Ústí nebo opavská observatoř. Ostravské planetárium otevírá areál už v 15:15 a odpoledne přidává přednášku i projekci.

Nejdéle vydrží program na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově: veřejné pozorování tam začne 12. srpna v 19 hodin a poběží s odborným komentářem až do osmi hodin ráno. Zdarma. Zájem o hvězdárny a planetária přitom posledních pár let láme rekordy, takže se vyplatí přijet s rezervou.

Že je výhled na západ důležitější než sebelepší technika, dokazuje brněnská hvězdárna. Jak bude zatmění vidět od nich? „Doslova mizerně a nic na tom nezmění ani naše našlapané dalekohledy," píše na svém webu. Na vině je špatný výhled nad západ, a tak lidem otevřeně radí, ať si letošní zatmění vychutnají odjinud.

A kdyby se nad Českem zatáhlo, existuje záloha: ostravské planetárium bude mezi devatenáctou a dvacátou první hodinou vysílat online přenos úplného zatmění ze Španělska.

Po zatmění přijdou padající hvězdy

Ta noc má ještě druhou polovinu. Ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna vrcholí Perseidy, nejznámější meteorický roj roku. Podle kalendáře Mezinárodní meteorické organizace padne maximum na ranní hodiny 13. srpna, ale sledovat se dá celá noc. Česká astronomická společnost odhaduje za dobrých podmínek 50 až 80 meteorů za hodinu.

A obě věci spolu souvisejí přímo. Zatmění Slunce může nastat jedině v novu, tedy když je Měsíc mezi Zemí a Sluncem a k nám je přivrácený svou neosvětlenou stranou. Nov 12. srpna proto rovnou zaručuje, že v noci nebude na obloze žádný měsíční svit, který meteory obvykle přesvítí. Tmavší oblohu pro Perseidy si přát nemůžete.

Kdo tuhle středu prošvihne, bude čekat opravdu dlouho. Úplné zatmění bude ten den vidět z Grónska, západního Islandu a severního Španělska, kde úplná fáze potrvá necelé dvě minuty. A další úplné zatmění, které bude vidět přímo ze střední Evropy, přijde podle České astronomické společnosti až v září roku 2081.

---

Ověřeno z:

• Česká astronomická společnost — tisková zpráva k zatmění Slunce 12. 8. 2026 (27. 7. 2026)
• Astronomický ústav AV ČR — údaje k zatmění Slunce 11. 8. 1999
• Hvězdárna a planetárium Brno — doporučení k bezpečnému pozorování Slunce (2026)
• Planetárium Ostrava — program veřejného pozorování 12. 8. 2026
• International Meteor Organization — kalendář meteorických rojů 2026