Kamery v Číně poprvé zachytily tygřici s pěti mláďaty
V národním parku v severovýchodní Číně kamery loni na podzim poprvé zachytily tygří samici hned s pěti mláďaty. Populace tygrů i levhartů v parku se za necelou dekádu víc než zdvojnásobila.
#tygři#ochrana přírody#Čína#divoká zvířata#národní park
Do objektivu fotopasti v listopadu 2025 vešla v Národním parku tygra a levharta na severovýchodě Číny tygří samice a za ní řada mláďat. Strážci jich napočítali pět. Tygři ussurijští (v Rusku a na Západě se jim říká taky sibiřští nebo amurští) přitom ve volné přírodě obvykle vrhnou jedno až čtyři mláďata – pětice je i podle ochranářů mimořádně vzácná a v Číně ji do té doby nikdo nezdokumentoval.
Tygrů a levhartů v parku je násobně víc než před necelou dekádou
Podle čínské Státní správy lesů a pastvin vzrostla populace divokých tygrů ussurijských v parku z 27 kusů v roce 2017 na letošních 72, počet levhartů amurských se ve stejném období zvýšil ze 42 na 115. Podobný nárůst (aspoň řádově) potvrzuje i americká ochranářská organizace, která tygry v regionu dlouhodobě sleduje – ještě koncem devadesátých let jich tam podle ní žila jen hrstka.
Zvířata se do oblasti vrací díky rozsáhlým opatřením, která začala už roky před vznikem samotného parku. Čína v provinciích Ťi-lin a Chej-lung-ťiang zakázala kácení lesa, zrušila plánovanou dálnici, která by protínala tygří a levhartí území, a policie v regionu jen mezi lety 2015 a 2016 odstranila desítky tisíc pastí na zvěř. Vláda zároveň slíbila přesunout na 30 000 bývalých dřevorubců a pytláků k práci v ochraně přírody a turismu.
Národní park o rozloze přes 14 000 kilometrů čtverečních oficiálně vznikl v roce 2021, po několikaleté pilotní fázi. V rámci celého programu ochrany tam obnovili přes 40 000 hektarů lesa a otevřeli pět koridorů, které mají propojit dřív roztříštěná stanoviště zvířat. Čína navíc s Ruskem spravuje společnou přeshraniční chráněnou oblast o téměř 17 000 kilometrech čtverečních – přes hranici mezi oběma zeměmi se dnes pravidelně pohybuje aspoň 21 tygrů a 27 levhartů.
Díky síti fotopastí strážci od jejího spuštění zaznamenali desítky tisíc pozorování tygrů i levhartů a vydali přes 20 000 varování před možným střetem se zvířaty pro lidi z okolních vesnic. Na ochraně se přitom podílejí i sami místní – dobrovolnické hlídky ze sedmi vesnic kolem parku jen v roce 2023 při 255 pochůzkách odstranily z lesa 173 pastí na zvěř a s obyvateli okolních obcí uspořádaly osvětové akce o soužití s divokými kočkami.
Zotavuje se i zbytek čínské přírody
Podobně se v posledních letech daří i jinde v Číně – nejde jen o tenhle jeden park. Populace chráněných druhů vzrostly v 87 procentech hodnocených čínských přírodních rezervací. Přibyli asijští sloni, sněžní levharti i sviňuchy – malí, kriticky ohrožení příbuzní delfínů z řeky Jang-c'-ťiang.
💡 Zajímavost: Podle odhadu vědců je matce tygřici s pěti mláďaty asi devět let, mláďatům šest až osm měsíců. Na rozdíl od lvů žijí tygři samotářsky – matka mláďata vychovává úplně sama, bez pomoci dalších dospělých tygrů, a jako vrcholoví predátoři navíc svým lovem drží v rovnováze i populace ostatních zvířat v lese.
Přibylo i vzácného páva zeleného a kriticky ohroženého poláka černohlavého, kachny s výrazně tmavou hlavou. Při zimním sčítání napočítaly čínské úřady 2555 kusů poláka oproti zhruba tisícovce v roce 2012 – nezávislé mezinárodní odhady jsou u tohoto druhu podstatně nižší, takže se čísla rozcházejí. Čínské mokřady navíc letos v lednu hostily přes 6,3 milionu vodních ptáků 167 druhů – nejvíc od zahájení tohoto sčítání v roce 2016.
Tygry ussurijské chová i Zoo Praha
Tenhle poddruh chová dlouhodobě i Zoo Praha, první mládě se jí podařilo odchovat už v roce 1961 a od té doby jich tam přibyla celá řada. Rodiče prvního mláděte, Amur a Ťapka, tehdy pocházeli přímo z volné přírody – v době, kdy jich tam zbývalo jen málo. Tygry ussurijské tam chovají dodnes, v expozici Severský les.
Ochranáři: úspěch, ale ne hotovo
„Populace v Číně pořád není demograficky ani geneticky bezpečná," řekla k objevu tygřice s mláďaty Wang Jing z organizace WWF-China. Jinými slovy: tygrů je pořád málo a jsou si navzájem příliš příbuzní. Podle ní bude ještě potřeba rozšiřovat vhodná stanoviště, obnovovat populace kořisti, budovat další propojovací pásy lesa, omezovat pytláctví a umožnit tygrům rozšířit se i mimo dnešní hlavní území. Čínské úřady v plánu na roky 2026 až 2030 počítají s dalším rozšiřováním národních parků a obnovou dalších takových propojení mezi lesy.
Ilustrační foto: Leon Aschemann / Pexels
Ilustrační foto: Caleb Falkenhagen / Pexels
Ověřeno z:
- Čínská Státní správa lesů a pastvin (přes Global Times/Xinhua) — čísla o populaci tygrů a levhartů v parku (červenec 2026)
- Wildlife Conservation Society (WCS) — dlouhodobé sledování populace v regionu
- WWF-China a Mongabay — objev tygřice s pěti mláďaty, citace Wang Jing (leden 2026)
- WildCats Conservation Alliance — komunitní hlídky ve vesnicích kolem parku (2023)
- CGTN — zotavení biodiverzity v čínských přírodních rezervacích (srpen 2026)
- Zoo Praha — chov tygrů ussurijských
