Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje technologie předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin. „Ve studii jsme prokázali, že Amulet může výrazně zlepšit proces zpracování dat z fenotypizace, tedy sledování a hodnocení vlastností rostlin v závislosti na prostředí. To je klíčové pro šlechtění rostlin a výzkum v oblasti zemědělství. Tento přístup umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může přispět k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin,“ uvedla jedna z autorek Nuria De Diegová.

Model Amulet zpracovává obrazy získané pomocí cenově dostupné RGB kamery. Vědci ho natrénovali na více než 30 000 snímcích modelové rostliny huseníčku rolního. Prokázali přitom, že ho lze využít i na zemědělské plodiny, jako je brambora. Systém se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky. Díky tomu bude možné rychleji a citlivěji zasáhnout a efektivněji tak chránit zdraví plodin.

Na vytvoření houslí vyrobených z platiny se podíleli profesorka Kelly Morrison, doktorka Naëmi Leo a výzkumný technik doktor Arthur Coveney. Housličky měří pouhých 35 mikrometrů na délku a 13 mikrometrů na šířku – tedy méně než tloušťka lidského vlasu. Podle univerzity jsou spíše mikroskopickým obrazem než hratelným nástrojem a nebylo oficiálně potvrzeno, že se jedná o nejmenší housle na světě.

Smyčcový nástroj byl vytvořen jako testovací projekt, který měl představit možnosti nového univerzitního systému nanolitografie. Ten umožňuje výzkumníkům vytvářet a studovat malé struktury. Podpoří také řadu výzkumných projektů zaměřených na identifikaci nových materiálů a metod pro vývoj nové generace počítačových zařízení.

Za iniciativou stojí Nadace Ungdomsøen, která zve univerzitní studenty na pobyty, při kterých se mohou soustředit na studium a zároveň si oddechnout od univerzitních kolejí a ruchu velkoměsta. Cílem je nabídnout alternativu k výkonově nastavenému prostředí univerzit – a připomenout, že vzdělávání by mělo být udržitelné nejen akademicky, ale i lidsky. Pobyty organizují dobrovolníci, kteří na ostrově rok žijí. Projekt je financovaný kodaňskou radnicí a dánskými firmami.

Ubytovací kapacity na umělém ostrově pojmou 20 až 40 studentů najednou, kteří spolu mohou několik dní studovat a sdílet svoje pocity. Zájemci mohou přijet lodí a během pobytu se mají úplně odpojit od okolního světa. „Neruší vás hluk, máte jenom slunce, modré nebe a místo ke studiu. Stres každodenního života není úplně vaše volba, takže nejlepší je se mu vzdálit,“ vysvětlil student Sol Rem Rasmussen.

Propionibacterium acnes je častou kožní bakterií, která v případě přemnožení zhoršuje problémy s pletí včetně akné. Mezinárodní výzkumný tým španělské Univerzity Pompeua Fabry v Barceloně ale ukázal, že bakterii lze využít i pro léčbu – prozatím jen akné, časem možná i dalších kožních nemocí. Bakterii geneticky modifikovali tak, aby produkovala protein NGAL, který se podílí na antibakteriální imunitě. Léčbu akné podporuje látkou zvanou isotretinoin (známá také jako kyselina 13-cis-retinová), která se používá pro těžké fáze této kožní nemoci. 

Vědci prozatím geneticky upravenou bakterii aplikovali pouze laboratorním myším a vyzkoušeli na uměle pěstovaných kožních buňkách. Léčba lidí s pokročilým stádiem akné pomocí této látky by byla šetrnější než v současné době používaná antibiotika, která mají nepříjemné vedlejší účinky. O výsledcích výzkumu informoval magazín Nature Biotechnology.

Studium magie a okultismu bude koncipováno jako multidisciplinární a bude zahrnovat obory, jako je historie, literatura, filosofie, archeologie, sociologie, psychologie nebo religionistika. V kontextu těchto disciplín budou magie a okultismus zkoumány z pohledu svých vlivů na západní, ale i východní kultury a společnosti. Důraz by přitom měl být kladen také na rozvoj dovedností jako tvůrčí a analytické myšlení nebo celoživotní vzdělání.

„Magie je jedním z nejvýznamnějších oborů, které se v současné době studují. Nedávný nárůst zájmu o magii a okultismus v akademickém prostředí i mimo něj leží v centru nejnaléhavějších otázek naší společnosti. Dekolonizace, zkoumání alternativních epistemologií, feminismus a antirasismus jsou jádrem tohoto programu,“ uvedla k magisterskému programu Emily Selove, jedna z profesorek univerzity, která bude v nově vznikajícím studijním programu vyučovat některé předměty.

V prestižním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings, který byl publikovaný 27. června 2023, dosáhla Masarykova univerzita historického úspěchu svým umístěním mezi 400 nejlepších univerzit světa. Dosáhla na čtyřstou příčku. Celkem se v žebříčku umístilo 1 499 institucí, v rámci České republiky je Masarykova univerzita druhá za Univerzitou Karlovou. Ta získala 248. místo a oproti loňskému roku vystoupala o 40 příček. V letošním roce byla analyzována činnost téměř 3 tisíc nejlepších vysokých škol z více než 100 zemí světa. 

Aktuální vydání žebříčku zohledňuje nově oblasti, například mezinárodní výzkumnou síť, udržitelnost a zaměstnatelnost. „Občas slýchávám, že je naše univerzita náročná. Ano, je. Ale zároveň je to otevřená a přátelská instituce, jejímž nejvyšším posláním je poskytovat kvalitní vzdělání, které by v konečném výsledku mělo přinést konkurenční výhodu a dobrou uplatnitelnost našim absolventům. A věřím, že tyto výsledky to jen potvrzují,“ doplnil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Zařízení funguje na principu synchronizace mezi mozkem a ochrnutými končetinami. Konkrétně podporuje flexibilní elektroniku a lidské kmenové buňky, aby se lépe spojily s funkcí nervů a končetin.

Výsledky výzkumu

V rámci výzkumu bylo biohybridní zařízení implantováno do ochrnuté končetiny krys. Vědci za cílem větší efektivity spojili buněčnou terapii a bioelektroniku do jediného zařízení, což zlepšuje funkčnost a citlivost implantátu.

Ilustrační foto: Pixabay

V tomto případě mezi elektrody a živou tkáň vložili vrstvu svalových buněk. To vedlo ke spojení zařízení s tělem hostitele, čímž se zabránilo tvorbě jizvy a narušení spojení. Po tuto dobu buňky přežily na elektrodě 28 dní, což odpovídá době trvání experimentu.

Nový implantát má několik výhod. Zaručuje dlouhodobou stabilitu a je také dostatečně malý na to, aby implantace vyžadovala pouze operaci velikosti klíčové dírky. Zařízení by také eventuelně mohlo být použito k ovládání protetických končetin.

Aktuálně tým pracuje na optimalizaci zařízení a zároveň společně podali na technologii patentovou přihlášku.

Newyorská univerzita provedla výzkum, ve kterém vědci zjistili, že látka zvaná fluorid diamin-stříbrný, která se má zkratku SDF, je v boji proti zubním kazům opravdu efektivní. Posiluje totiž samotné tělo zubu, které je potom o něco tvrdší než obvykle. Likviduje také část bakterií, zejména ty, které způsobují komplikace zdraví. 

Látka se testovala jako rozsáhlá prevence na třech tisících dětí napříč základními školami v americkém státě New York po dobu několika let. Děti, které měly jednou ošetřené zuby fluorid diaminem-stříbrným, měly po dvou letech o 80 procent méně zubních kazů než děti v kontrolní skupině, kde je neošetřili. Zároveň se u 50 procent kazů, které už měly předtím, situace nezhoršila. 

Aplikace SDF je jednoduchá. Zuby se jednoduše potřou štětečkem a látka se nechá chvíli působit. Tato forma prevence se dá tedy provádět i v rámci školních návštěv u zubaře.

Vzdělávací festival nabízí bohatý program plný přednášek, workshopů, panelových diskuzí a zajímavých setkání. Vystoupí na něm úspěšní podnikatelé, učitelé, koučové, psychologové a odborníci na vzdělávání. Mladí lidé tak dostanou příležitost dozvědět se více o studiu v zahraničí nebo o tom, jak úspěšně rozjet vlastní byznys.

Jedním z řečníků bude třeba Petr Chára, který se bude věnovat tématu, jak najít tu pravou školu. Vystoupí i populární sportovkyně Kristiina Mäki. Ta na vlastní kůži vyzkoušela, jaké je spojit studium vysoké školy s vrcholovým sportem. Program je vskutku bohatý, mladí lidé na festivalu navíc dostanou příležitost setkat se osobně se zástupci zahraničních středních škol a doptat se na věci, které je zajímají, osobně. Akce se uskuteční v úterý 4. října v Cubex Centru v Praze. Na festival se lze zaregistrovat na webu EduFestival.

Nový program se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení nebo uživatelského výzkumu. Absolventi se uplatní jako UX designéři nebo strategičtí designéři – můžou tak zlepšit třeba informační služby na úřadech.

Výuka bude přizpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Velkou část studia by mělo být možné absolvovat online z pohodlí domova. V prvním ročníku bude součástí výuky virtuální realita. Všichni studenti dostanou brýle pro virtuální realitu a část výuky proběhne v různých virtuálních prostředích. Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Bakalářskou práci psát nebudou, své projekty ale musí prezentovat na konferenci.

Zdroj: Masarykova univerzita, Radio Wave

Jedná se o poměrně rozsáhlou iniciativu. Projekt olomoucké univerzity má trvat dva roky a vědci k výzkumu využijí mimo jiné drony, které budou sledovat tůně s komářími larvami. „To hlavní bude vlastně letecké snímkování. První věc bude zjistit, kde tůně jsou,“ popsal Jan Brus, vědecký pracovník z katedry geoinformatiky.

Třicet vybraných tůní vědci následně osadí senzory, které v nich budou měřit teplotu vody, vzduchu a výšku hladiny. Díky získaným informacím by měla být posléze vyvinuta aplikace, která dovede líhnutí obtížného hmyzu předvídat. Tím však vědci nekončí. Chtějí také vytvořit metodiku, která uživatelům napoví, jak se efektivně komárům bránit. V případě, kdy se v obcích objeví kalamitní množství komárů, je nutné provést opatření. Člověk v takových oblastech totiž může schytat až deset štípanců za minutu. Budeme tedy výzkumníkům držet všechny palce.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z iRozhlasu a Olomouckého deníku

Melanie Salazarovou dělí od Reneho Neiry pětašedesát let. Navzdory tomuto rozdílu třiadvacetiletá vnučka promovala spolu s osmaosmdesátiletým dědečkem na Texaské univerzitě v San Antoniu ve Spojených státech amerických. Ačkoliv studovali na stejné škole, jejich studijní obory byly rozdílné. Rene absolvoval ekonomii, Melanie komunikaci. Na předmětech se tedy nepotkávali, ale ve školních prostorách ano. Třeba v kantýně nebo knihovně.

Jak se událo, že začali děda s vnučkou studovat zároveň? Plánované to nebylo. Rene Neira na vysokou školu poprvé nastoupil už v padesátých letech minulého století. Pak se ale zamiloval a založil rodinu, takže studium nestihl dokončit během čtyřletého období, které pro ně v USA obvykle bývá vyměřené. V průběhu života čas od času docházel na univerzitní přednášky, ale přihlášku si znovu podal až v roce 2016, kdy se k vysokoškolskému studiu hlásila i jeho vnučka Melania Salazarová. Studovat tedy začali zároveň.

Zdroj: Aktuálně

Agentura Reuters informovala, že na univerzitě stvořili speciální vozítko s vodní nádrží, ze které ho pak karasi dokázali řídit díky technologii LIDAR. Ta měří vzdálenost z výpočtu šíření pulsu laserového paprsku odraženého od cílového objektu. Počítač, kamera, elektrické motorky a přizpůsobivá kola rybám umožňují kontrolovat pohyb. Vždy, když se jim podařilo dojet k cíli, byli odměněni potravou.

„K našemu překvapení se rybky nemusely ovládání toho vozítka učit dlouho. Zpočátku jsou zmatené, nevědí, co se děje, ale velmi rychle si uvědomí souvislost svého pohybu s pohybem vozítka,“ sdělil pracovník výzkumu Šakar Givon. Celý tento experiment, kterého se zúčastnilo šest karasů, přináší vědcům nové poznatky o navigačních schopnostech zvířat.

Zdroj: Ekolist.cz

Ekologická toaleta je napojená na laboratoř, která využívá exkrementy k výrobě bioplynu a hnoje. Záchod je opatřený vakuovou pumpou, která posílá výkaly do podzemní nádrže, čímž snižuje spotřebu vody. Tam mikroorganismy rozkládají lidský odpad na metan, který je pak zdrojem energie pro budovu – je využíván pro plynová kamna, bojler nebo pro palivový článek na bázi pevných oxidů. Informoval o tom server Insider.

Průměrný člověk po sobě zanechá asi 500 gramů stolice denně, ze které lze podle jihokorejských vědců vyrobit 50 litrů metanu. Ten pak vygeneruje až 0,5 kilowatthodin elektřiny nebo zvládne pohánět auto na vzdálenost okolo jednoho kilometru. „Vždy jsem považovala výkaly za odporné, ale teď pro mě mají velkou cenu,“ uvedla jedna z postgraduálních studentek.

Zdroj: Aktuálně.cz

Dotyková obrazovka není pouze mobilní telefon. Lidé každý den sahají na mnoho displejů, ať už v obchodech, školách nebo při obsluze strojů v práci. Čím frekventovanější místo, tím větší riziko přenosu případné nákazy. „Naším cílem je snížit riziko přenosu bakterií a virů mezi lidmi, a tím zvýšit bezpečnost používání dotykových obrazovek, které se v současné době uplatňují napříč segmenty,“ říká Libor Vošický, zakladatel společnosti FORTES interactive, která s Centrem polymerních systémů na výzkumu spolupracuje.

Obrovskou výhodou fólie je její jednoduchá aplikace a prakticky neomezená použitelnost. Ke svému správnému fungování totiž potřebuje pouze dostatek světla. Fólie se sama vyčistí při běžném denním i zářivkovém světle. K čištění tak, na rozdíl od současné praxe, není nutná žádná další chemie, vědcům totiž stačí základní fyzikální jevy. „V tuto chvíli máme vzorky, které fungují velmi dobře v laboratorních podmínkách, další fází je testování a vylepšování v reálných venkovních podmínkách při aplikaci na displejích,“ popisuje vývoj Martina Pummerová z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. 

Na projektu pracuje zlínské CPS společně se společností FORTES interactive, společností Synpo, Fakultou chemickou VUT v Brně a také Centrem organické chemie. Odborníci z celé republiky tak spojili své dlouholeté zkušenosti z oblasti antibakteriální ochrany povrchů a pomáhají vytvořit revoluční pomůcku, která může být významná pro nákupní centra, firmy i školy.

Nový systém samozavlažování funguje na bázi hydrogelu, který ze vzduchu dokáže přitahovat molekuly vody a zadržet je v sobě. Každý gram půdy, do které je gel vložený, může ze vzduchu vtáhnout 3 až 4 gramy vody. Gel vtahuje vodu během noci, kdy je vzduch chladnější a vlhčí. Teplo během dne jej pak aktivuje a ten vodu vypustí do půdy, kde je k dispozici rostlinám. Tekutina se částečně vypaří, čímž se zvýší vlhkost a celý cyklus tak může nadále pokračovat.

Novinka by mohla do budoucna usnadnit farmaření i na místech, kde to nebylo kvůli suchu a nedostatku srážek možné. „Naším cílem je umožnit zemědělství v oblastech, kde bylo doposud třeba budovat složitý zavlažovací systém a systém napájení. To všechno je náročné na zdroje, kterých rychle ubývá,“ uvedl profesor Guihua Yu, který výzkumný tým vedl. „Rostliny se dají pěstovat ve většině půdy. Hlavním limitem je vždy voda. To je důvod, proč jsme chtěli vyvinout technologii, která půdě pomůže, aby si tekutiny ze vzduchu sama získala,“ uzavřel Fei Zhao, který se na výzkumu podílel.

Inovativní řešení spočívá ve využití záření, díky kterému se klasická rouška mění v efektivní ochranný prostředek proti virům a bakteriím. Cílem vědců bylo pomoci nejen ohroženým skupinám, jako jsou učitelé, senioři nebo zdravotní personál, ale všem zájemcům o vlastní bezpečí.

„Zatímco nošením běžné roušky chráníme své okolí, UV rouška chrání samotného uživatele. Zabraňuje tedy i možné nákaze od jedinců, kteří například roušku nemají vůbec, nebo ji používají špatně. Ne vždy totiž v praxi funguje ono známé heslo: Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Roman Fojtík. Přestože vývoj UV roušky reaguje na současnou pandemii, její využití se podle něj nabízí i v budoucnu v souvislosti s jinými infekčními nemocemi.

Na vývoji UV roušky začali vědci pracovat letos v dubnu a výzkum plánují ukončit v prosinci. Nyní zahájili závěrečnou etapu, jejímž cílem je příprava prototypu. Již nyní mají vědci prvního zájemce o výrobu. „Spolupráci s komerčními firmami jsme velmi otevřeni. Cílem je, aby náš výzkum přinesl prospěch široké veřejnosti. Cenu UV roušky bude určovat výrobce, ale odhaduji na zhruba tisíc korun při životnosti několika tisíc hodin,“ uzavřel Fojtík.

Kurz Psychological First Aid z baltimorské Johns Hopkins University je dostupný na portále Coursera. Ten zprostředkovává nejrůznější kurzy z předních světových univerzit zdarma. Lekce jsou zaměřené na psychologickou pomoc druhým a jsou přístupné každému zájemci, je pouze třeba rozumět anglicky nebo některému ze čtyř jazyků titulků. Pětitýdenní studium seznámí posluchače s modelem RAPID, který je využitelný v široké škále situací od pracoviště až po hromadné nehody.

„Skvělá struktura, interaktivní formát, vynikající materiály. Předmět byl efektivně vysvětlen, byl snadno pochopitelný a aplikovatelný. Studium považuji za užitečné pro jakoukoliv profesi,“ pochvaluje si kurz jeden z jeho účastníků. Těch se ke studiu přihlásilo už přes 200 tisíc. Hodiny vede americký oceňovaný psycholog George S. Everly Jr a studenty jsou výborně hodnocené.

Modrásek vičencový se přitom ještě ve druhé polovině minulého století v teplejších oblastech Česka běžně vyskytoval. V současnosti ale patří mezi druhy, kterým hrozí ve volné přírodě vyhynutí. Ke svému životu jsou pro něj nezbytné prohřáté trávníky se zastoupením bobovitých bylin vičence ligrusu či vičence písečného. Ty slouží jeho housenkám jako živné rostliny.

V Praze vyhynul modrásek vičencový v roce 2004. V roce 2017 entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU založili s podporou pražského magistrátu na bývalé orné půdě na Dívčích hradech plochy příhodné pro život těchto motýlů. První modrásky vičencové na ně vysadili v roce 2018.

Jejich množství úspěšně roste, v minulém roce se jednalo o stovky jedinců. V péči o lokalitu, kde modrásci žijí, budou entomologové pokračovat letos a příští rok. Chtějí získat informace nutné pro další ochranu tohoto výjimečného motýla nejenom v Praze, ale především v posledních místech jeho přirozeného výskytu v Českém středohoří a na jižní Moravě.

Metoda využívá elektrody, které po implantaci na mozek sledují tvary na povrchu zrakové kůry, která za běžných okolností zpracovává vizuální vjemy a umožňuje vidění. Výzkumníci nový způsob testovali na šesti zrakově postižených lidech, kteří si nechali elektrody do mozku implantovat již dříve za účelem sledování epilepsie či jako součást jiné studie. Díky stimulaci více elektrod v sekvencích vnímali tvary, které byli schopni označit jako konkrétní písmena.

Podle vědců nicméně vývoj technologie stále není u konce a pro jeho zavedení do praxe je třeba překonat řadu překážek. „Primární zraková kůra, kam byly elektrody implantovány, obsahuje půl bilionu neuronů. V naší studii jsme stimulovali pouze malou část neuronů pomocí hrstky elektrod,“ vysvětlil jeden z autorů studie Michael Beauchamp. Podle něj bude dalším krokem spolupráce s neuroinženýry. Ti by měli pomoci vyvinout elektrodová pole s tisíci elektrodami, která by podněty přesněji stimulovala.