Vědci zjistili, že citronová šťáva vedla k nižší glykemické reakci a v určitém čase po jídle byla hladina glukózy asi o 35 procent nižší než při zapíjení vodou. Pravděpodobným vysvětlením je kyselost citronu, která může zpomalit rozklad škrobů už v ústech, a tím oddálit rychlý nástup cukru do krve.

Trocha citronu k jídlu bohatému na škroby tedy může být jednoduchým pomocníkem pro vyrovnanější průběh trávení. Zároveň ale platí, že výzkum byl malý a probíhal u zdravých lidí, takže citron nelze používat k léčbě cukrovky ani jako náhradu doporučení lékaře.

Podle odborníků se snížené riziko týká nádorů slinivky, prostaty, prsu, ledvin a mnohočetného myelomu. Vegetariáni obvykle přijímají více vlákniny, antioxidantů a dalších ochranných látek obsažených v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných produktech. Zároveň mívají nižší příjem nasycených tuků. Tyto faktory mohou přispívat k lepší ochraně buněk před poškozením a podporovat celkové zdraví organismu.

Tato zpráva může být inspirací k drobným úpravám jídelníčku. Není nutné stát se ze dne na den vegetariánem, ale zařazení více rostlinných jídel může být prospěšné v každém věku. Vyvážená strava, dostatek pohybu a pravidelné preventivní prohlídky zůstávají klíčem k dlouhodobému zdraví a kvalitnímu životu.

Porota ocenila především jeho dlouhodobou práci, technickou preciznost a osobitý přístup k moderní kuchyni. Otto Vašák je známý důrazem na kvalitu surovin, čisté chutě a důslednou práci s detaily. Nejde jen o efektní prezentaci jídel, ale o promyšlený koncept, který obstojí i v porovnání se světovou elitou. Vašák pochází z Valašského Meziříčí a je šéfkuchařem v restauraci Essens v jihomoravském Hlohovci.

Úspěch má širší význam než jen osobní ocenění. Ukazuje, že i kuchaři z Česka mohou prorazit na mezinárodní scéně, která bývá tradičně ovládaná velkými gastronomickými zeměmi. Pro českou gastronomii je to silný signál, že se posouvá z okraje zájmu do centra světové pozornosti a že domácí talent má co nabídnout i těm nejnáročnějším strávníkům.

Vědci zjistili, že látky obsažené v javorovém sirupu mohou pozitivně ovlivňovat hladinu cukru v krvi a zánětlivé procesy v organismu. Díky obsahu antioxidantů a bioaktivních sloučenin nezpůsobují tak prudké výkyvy energie a ukládání tuků jako klasický cukr. To může přispívat k lepší regulaci hmotnosti i celkovému zdraví.

Odborníci však zároveň ve studii zdůrazňují, že klíčová je umírněnost. Javorový sirup sice není zázračným řešením, ale jako přírodní alternativa může být rozumnější volbou než průmyslově zpracovaná sladidla. I malé změny ve stravě tak mohou mít dlouhodobě pozitivní dopad. Někdy stačí sáhnout po něčem přirozeně sladkém.

Padesát osm dospělých bylo po dobu tří měsíců náhodně rozděleno buď do skupiny s neomezeným nízkotučným veganským menu, nebo do skupiny s kontrolovanými porcemi. Účastníci zaznamenávali každé jídlo do nutriční aplikace, přičemž si ponechali nezměněný cvičební režim a režim užívání léků. Z průměrného veganského talíře denně ubylo 150 gramů živočišných bílkovin, které byly nahrazeny většinou ovocem, zeleninou, luštěninami a obilovinami. Výzkumníci sledovali tělesnou hmotnost, dávky inzulinu podávané po jídle a poměr sacharidů k ​​inzulinu.

Výsledky byly zajímavé. Veganská skupina zhubla v průměru 5,4 kg, zatímco skupině s kontrolovanými porcemi se váha sotva zlepšila. Statistické modelování ukázalo, že každých 150 g porce nezpracovaných živočišných potravin předpovídalo úbytek na váze o 0,9 kg. K tomuto úbytku hmotnosti došlo bez počítání kalorií nebo omezení sacharidů, což podtrhuje výhodu nízkotučných rostlinných jídel. „Volba vegetariánského burgeru místo cheeseburgeru a další rostlinné stravovací náhražky mohou pomoci lidem s diabetem 1. typu, kteří chtějí zhubnout a zlepšit reakci svého těla na inzulín,“ poznamenala doktorka Hana Kahleová, ředitelka klinického výzkumu ve Výboru lékařů pro zodpovědnou medicínu.

Průmyslově zpracované potraviny jsou silně modifikované, v laboratoři vytvořené pokrmy, které najdete ve většině regálů v obchodech s potravinami – vzpomeňte si na balené občerstvení, sladké cereálie, instantní nudle a dokonce i některé proteinové tyčinky. Jejich součástí jsou konzervační látky, umělá aromata, emulgátory, cukr a rafinované oleje. Tyto potraviny jsou navrženy tak, aby byly pohodlné, velmi chutné a měly dlouhou trvanlivost. Málokdy v nich však najdete skutečnou výživu. Mohou narušit váš metabolismus, zdraví střev a dokonce i chemii mozku.

Výzkumníci se rozhodli sledovat 14 dospělých s nadváhou nebo obezitou, kteří jedli alespoň dvě průmyslově zpracované potraviny denně. Pomohli jim snížit příjem těchto jídel téměř o polovinu. Spotřeba cukru klesla o 50 procent, zatímco příjem nasycených tuků klesl o 37 procent. Příjem sodíku také zaznamenal významný pokles o 28 procent. Kromě zlepšení fyzického zdraví účastníci zaznamenali mentální a emocionální výhody. Mnozí uvedli, že se celkově cítí lépe, mají lepší náladu a více energie.

Výzkumníci vařili stovky vajec, a aby zvládli uvařit dokonalé vajíčko, použili i matematiku. Jedna rovnice se zabývala tím, jak se teplo šíří mezi horkým povrchem a vejcem, další zachycovala, jak se obsah vajíčka mění z kapalného na pevný a mezitím na gel. V metodě navržené výzkumníky, které se říká periodické vaření, se vaječné bílky ohřívaly a ochlazovaly, dokud nebyly zcela hotové. Žloutek se oproti tomu udržoval pevný při konstantní teplotě a vařil se, dokud nebyl krémový.

Aby vědci potvrdili, že připravili něco nového, otestovali chemické složení uvařených vajec a servírovali je skupině osmi ochutnavačů spolu s vejci vařenými tradičním způsobem. Studie byla zveřejněna počátkem února ve vědeckém časopise Communications Engineering.

Vyvíjená mikrobiomová výživa má ovlivňovat růst vybraných bakterií ve střevním mikrobiomu, což je soubor mikroorganismů žijících v lidském střevě. Skládá se převážně z bakterií, kvasinek, virů, hub a prvoků a ovlivňuje zdraví člověka. „Poškozený mikrobiom je spojen s celou řadou onemocnění, jako jsou diabetes, kardiovaskulární onemocnění, různé střevní záněty, alergie, astma, atopická dermatitida, deprese anebo třeba obezita. Cílený zásah do střevního mikrobiomu může pomoci minimálně zmírnit tyto potíže,“ míní předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Na projektu pracují od roku 2023 odborníci ze společností Medi Pharma Vision a z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Výsledným produktem bude speciální výživa přizpůsobená na míru, která pomůže upravit složení střevních bakterií. Bude tak doplňovat naše již vyráběná probiotika na míru. Výsledkem by mělo být snížení zátěže zdravotnických zařízení a ušetření velkého množství peněz, které se dosud musí vynakládat na léčbu uvedených nemocí.

Příkladem je rýžové pole šedesátiletého Vo Van Vana, které se od tisíců dalších v provincii Long An v deltě Mekongu na jihu Vietnamu liší tím, že není zcela zaplavené a pravidelně nad ním prolétá dron. Ten na sazenice rýže vysoké po kolena rovnoměrně dávkuje organické hnojivo. Klasické pěstování rýže je totiž náročné na vodu. Plodina se musí pěstovat odděleně od ostatních a sazenice se musí vysazovat jednotlivě na zaplavených polích. Vzniká u toho také velké množství metanu, skleníkového plynu, který dokáže v atmosféře krátkodobě zadržet až 80krát víc tepla než oxid uhličitý.

Vietnamská vláda doufá, že nová metoda pomůže vyřešit paradox pěstování rýže. Její pěstování totiž klimatická změna ohrožuje, ale také k ní jedinečným způsobem přispívá. Pěstitel Van poslední dva roky spolupracuje s jedním z největších vietnamských vývozců rýže, společností Loc Troi Group, a používá metodu zavlažování, známou jako střídavé zvlhčování a sušení – jeho rýžová pole nejsou neustále ponořena. Produkují také méně metanu. Použití dronu k hnojení plodin šetří náklady na pracovní sílu.

Studie byla provedena v pěti zemích — v Česku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Vedl ji doktor Andy Jin z University of Portsmouth. Jin se spolu se svými kolegy snažil identifikovat atributy, které mají největší vliv na spotřebitele, když procházejí v supermarketech uličkami s potravinami. V online průzkumu bylo 3 192 účastníků požádáno, aby ohodnotili důležitost 18 různých faktorů na stupnici od 1 (vůbec ne důležité) do 5 (mimořádně důležité).

Ukázalo se, že ve všech zkoumaných zemích spotřebitelé trvale kladou důraz na čerstvost, kvalitu/chuť a dobré životní podmínky zvířat. Zato environmentální faktory, jako je uhlíková stopa a organická produkce, byly považovány za méně důležité.

Vědci zkoumali myši, aby zjistili, jak může otcova strava ovlivnit jeho budoucího potomka. Přišli na to, že otcové, kteří konzumovali stravu s menším množstvím bílkovin a větší mírou sacharidů, měli větší pravděpodobnost, že jejich mužští potomci budou vykazovat zvýšené známky úzkosti. Otcové, kteří jedli více tuku, měli větší pravděpodobnost, že budou plodit ženské potomky s větším množstvím tělesného tuku. Kromě toho tyto dcery vykazovaly časné příznaky metabolického onemocnění, včetně stavů, jako je diabetes.

Strava otce totiž může ovlivnit vývoj spermií. To znamená, že otcova dietní rozhodnutí mohou ovlivnit, jak jsou určité geny u jeho potomků „zapnuty“ nebo „vypnuty“, což může mít dopad na jejich zdraví a vývoj. Nejde jen o to, kolik toho otec sní, ale o to, co jí. Zdá se, že významný vliv má specifická rovnováha makroživin – bílkovin, tuků a sacharidů.

Avokádo, známé tím, že je bohaté na vitamíny, je kromě toho plné vlákniny a dalších základních živin. Vědci mu proto přezdívají „elektrárna výživy“. „Naším cílem bylo zjistit, zda jeho pravidelná konzumace může zvýšit kvalitu stravy,“ vysvětlila docentka Kristinou Petersenová z Penn State University. Výsledky potvrdily zjištění předchozích pozorovacích studií, které naznačovaly, že konzumenti avokáda obecně mají vyšší kvalitu stravy ve srovnání s lidmi, kteří avokádo na pravidelné bázi nejedí.

V rámci studie bylo rozděleno 1 008 účastníků do dvou skupin: jedna konzumovala svou obvyklou stravu a zároveň omezila konzumaci avokáda, a druhá zařadila do svého jídelníčku jedno avokádo denně po dobu 26 týdnů.

Účastníci, kteří začlenili avokádo do své každodenní stravy, prokázali výrazné zlepšení v dodržování zdravějšího životního stylu. Odborníci zjistili, že avokádo bylo respondenty často používáno jako náhražka potravin bohatých na rafinovaná zrna a sodík, což naznačuje posun ke zdravější stravě. Dotyční také zvýšili svůj příjem zeleniny prostřednictvím avokáda a nahradili méně zdravé možnosti tímto výživným ovocem. „Podporou lepšího dodržování dietních pokynů můžeme podstatně snížit riziko chronických onemocnění a zlepšit celkové zdravotní výsledky,“ uvedla Petersen.

Odborníci identifikovali neuronově specifickou reakci zprostředkovanou genem zvaným OXR1, který je zesílen strategiemi, jako je přerušovaný půst a nízkokalorické diety. „Když lidé omezují množství jídla, které jedí, obvykle si myslí, že by to mohlo ovlivnit jejich trávicí trakt nebo hromadění tuku, ale nenapadá je už, jaký to má vliv na mozek,“ uvedl autor studie doktor Kenneth Wilson.

Výzkum prováděný pomocí ovocných mušek a lidských buněk odhalil, jak dietní omezení oddaluje stárnutí a zpomaluje progresi neurodegenerativních mozkových onemocnění. „Strategie, jako je přerušovaný půst nebo kalorická restrikce, které omezují živiny, mohou zvýšit hladiny genu OXR1 a zprostředkovat jeho ochranné účinky,“ řekl profesor Pankaj Kapahi, který se na výzkumu podílel. Gen má důležitý vliv na odolnost mozku, chrání jej před stárnutím a neurologickými chorobami. Podle výzkumníků má tedy výběr stravy a její množsví hluboký dopad na naše buněčné zdraví, funkčnost mozku a dlouhověkost.

Nadměrný rybolov způsobil, že populace úhořů prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou. Proto se izraelská společnosti Forsea Foods rozhodla zkusit maso těchto ryb vypěstovat v laboratorních podmínkách z embryonálních kmenových buněk. Jejím cílem je rozšířit svou činnost a uvést laboratorně vypěstovaného úhoře do prodeje přibližně do dvou let. 

Strategií společnosti Forsea Foods je zaměřit se na druhy, kterým ve volné přírodě hrozí vyhynutí a které mají zároveň vysokou cenu v restauracích a obchodech, přičemž úhoř splňuje obě kritéria. Vypěstovat se jej povedlo pomocí takzvaných organoidů, malých svazků tkáně, které byly původně vyvinuty pro použití v lékařském výzkumu. Organoidy jsou vyrobeny z embryonálních kmenových buněk odebraných z oplozených vajíček úhoře. Tyto buňky se mohou vyvinout v jakýkoli druh tkáně a při růstu se samy uspořádají do struktury skutečného masa. Výsledný produkt obsahuje také některé rostlinné složky. Tato technika je vhodná zejména pro ryby a mořské plody, jejichž maso je na rozdíl například od mramorovaného hovězího poměrně homogenní. Očekává se, že kultivované maso bude mít mnohem nižší ekologickou stopu než maso z hospodářských zvířat. 

 „Tento výzkum je pokud vím první na světě, který využívá globální data, aby vyjasnil silnou souvislost mezi jídlem a spokojeností,“ uvedl Jošiki Išikawa z Planet Earth Foundation, což je organizace, pro kterou průzkum vznikl. Autoři studie se ptali respondentů ve 142 zemích světa na to, jestli si pochutnali na jídle, které měli v poslední době na talíři. 

Česko skončilo v pořadí zemí, kde lidé hodnotí stravu jako různorodou, zdravou a chutnou, v první třicítce. Předběhlo i takové kulinární velmoci, jako jsou Thajsko, Indie či Libanon. V České republice odpovědělo 96 procent lidí, že jim jídlo chutná, 85 procent lidí pak ohodnotilo svoji stravu jako převážně zdravou. Výsledky dotazování ale nejsou reprezentativní, protože přestože celkově autoři průzkumu získali odpovědi od tisícovky lidí, z každé země jich odpovídalo pouze několik.

Vědci prokázali, že se chuť začíná vyvíjet už ve čtvrtém měsíci těhotenství, kdy lidský plod dokáže vnímat sladkou chuť plodové vody a postupem času začíná rozlišovat také hořké a slané. Po narození už má miminko vyvinuté určité preference chutí. Chutě se ale v průběhu života mění a s rostoucím věkem pak počet chuťových pohárků postupně klesá a chuť se vytrácí. Zatímco dětský jazyk má kolem 10 tisíc chuťových pohárků, v dospělosti je to už jen pouhých 5 tisíc a ve stáří asi jen tisíc. I z toho důvodu s přibývajícími lety mnohem více dochucujeme a solíme.

„Navzdory běžnému názoru, že naše preference základních chutí jsou pouze osobní volbou, je vnímání chutí ve skutečnosti provázáno také s genetikou. Genetické rozdíly nás činí přirozeně více nebo méně citlivými na určité chutě, což formuje naše stravovací návyky a preference. Chuť tedy není jen subjektivní záležitostí, ale odráží také naší DNA,” vysvětluje genetička Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.

Při ochutnávání se chemické látky z potravin rozpouští ve slinách a vstupují do chuťových pohárků na jazyku, kde jsou detekovány receptory. Tyto receptory pak vysílají nervové impulsy do mozku, kde jsou interpretovány jako chuť. Frekvence těchto impulsů určuje intenzitu chuti, což vysvětluje, proč různí lidé vnímají stejnou chuť odlišně.

Lidský život podle nich prodlouží nejen lepší strava a dostatek spánku, ale i fyzická aktivita, zvládání stresu či vyhýbání se nadměrnému pití alkoholu. Pokud lidé chtějí žít déle, neměli by také kouřit cigarety nebo být závislí na opioidech, měli by se naopak věnovat rozvíjení pozitivních sociálních vztahů. Čím dříve člověk se zdravým životním stylem začne, tím lepší jsou výsledky, ale i malé změny ve 40, 50 nebo 60 letech jsou prospěšné. Zavedení všech osmi změn by přitom mohlo mít podstatný vliv na délku života a prodloužit ho o desítky let.

Autoři studie pro výzkum čerpali data z dotazníků a lékařských záznamů shromážděných v letech 2011 až 2019, které se týkaly až 700 tisíc amerických veteránů ve věku od 40 do 99 let. Vědci chtěli zjistit, které faktory životního stylu souvisejí s delším životem.

Cílem této inovativní techniky je překlenout propast mezi tím, co lidé říkají, že jedli, a tím, co skutečně snědli. Tyto dvě věci se totiž často výrazně rozcházejí. Díky tomuto průlomu by však mohlo dojít ke zlepšení přesnosti klinických studií a analýzy výživy.

Nová technologie staví na předchozím výzkumu, který se snažil porovnat DNA nalezenou ve výkalech s hlášenými dietami. Výzkumníci tedy vyvinuli genetický marker pro potraviny rostlinného původu. Jde o specifickou oblast DNA, kterou rostliny využívají, přičemž je přítomna ve všech rostlinách, ale mírně se liší druh od druhu. Výzkumníci tedy analyzovali více než 1 000 vzorků stolice od 324 účastníků studie v pěti různých studiích. Ze získaných dat odborníci zjistili, že tyto markery DNA mohou značit nejen to, jaké potraviny byly konzumovány, ale i to, jaké množství konkrétních druhů potravy respondenti jedli. Vědci pozorovali, že strava, věk a příjem domácnosti měl vliv na rozmanitost rostlinné DNA nalezené v jejích výkalech.

Výzkumníci porovnali 30 souborů dat nasbíraných od roku 1982. Celkem 2 400 lidí z celého světa dodržovali různé diety a vědci sledovali jejich vliv na srdeční zdraví. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že vegetariánská nebo veganská strava dokáže snížit hladinu „špatného“ LDL cholesterolu až o deset procent a celkového cholesterolu o sedm procent, tím pádem tedy snižují riziko infarktu a mrtvice. Získaná data poukazují na to, že konzumace rostlinné stravy po dobu 15 let by mohla vést ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění o 20 procent.

Dobrou zprávou je, že se člověkem nemusí stát zapřisáhlým vegetariánem nebo veganem. Není totiž nutné jíst výlučně rostlinnou stravu, ale je důležité, aby byla v jídelníčku bohatě zastoupena kvůli zdraví i životnímu prostředí. Účastníci studií konzumovali převážně zeleninu, ořechy, luštěniny, jako je cizrna, a celozrnné obiloviny. Z jídelníčku ale vynechali nezdravé vegetariánské pokrmy, jako jsou různé sladkosti, brambůrky či sladké nápoje, které by nepřispěly k lepšímu zdraví.

Malí ptáci mají pozoruhodnou schopnost snížit během zimních nocí svou tělesnou teplotu o několik stupňů ve snaze šetřit energii. Tato fyziologická adaptace je zásadní pro jejich přežití, vzhledem k omezeným zdrojům potravy, které jsou k dispozici během chladných měsíců. Když se však ptáci nakazí, jejich těla zareagují zvýšením teploty, což je přirozený obranný mechanismus, který je v rozporu s jejich potřebou šetřit energii. Tehdy pro ně není žádoucí vynakládat energii na shánění potravy.

Podle získaných dat ve výzkumu ptáci, kteří měli v zimě přístup k potravě prostřednictvím krmítek, byli schopni v noci udržovat o něco vyšší tělesnou teplotu ve srovnání s těmi, kteří něco takového neměli. To naznačuje, že nashromáždili dostatek energie, aby přežili zimní noc, aniž by museli tolik snižovat svou tělesnou teplotu. „Spousta lidí ráda krmí ptáky. Naše studie ukazuje, že to může mít pozitivní vliv na schopnost našich malých ptáků bojovat s infekcí,“ řekla Hannah Watson, bioložka z Lundské univerzity.