Výzkumníci sledovali univerzitní studenty po dobu 12 týdnů. Účastníci plnili krátké kognitivní úkoly zaměřené na rychlost a přesnost myšlení a zároveň zaznamenávali své cíle, produktivitu, náladu, spánek i pracovní zátěž. Důležité je, že studie neporovnávala jen různé lidi mezi sebou, ale sledovala výkyvy u stejných jednotlivců ze dne na den. Ukázalo se, že ve dnech, kdy byli studenti mentálně bystřejší než je jejich osobní průměr, si častěji stanovovali cíle, lépe je dokončovali a u studijních úkolů si troufali i na náročnější výzvy.

Mentální bystrost tedy není pevně daná vlastnost, ale stav, který se může měnit. Studie naznačuje, že ji podporuje kvalitnější spánek, nižší míra rozptýlení, lepší nálada a rozumné tempo práce. Krátkodobě člověk zvládne zabrat a podat vyšší výkon, ale pokud vysoká zátěž trvá celý týden bez dostatečného odpočinku, mentální svěžest naopak klesá.

Pozice je trendy i díky lidem z generace Z. Lidé z ní totiž chtějí pro své mazlíčky jen to nejlepší. Dokazuje to i fakt, že veterináři se na seznam nejlepších zaměstnání, který sestavuje agentura Indeed, dostali vůbec poprvé od roku 2019. A to hned na první místo. Z 25 hodnocených pozic jsou veterináři také nejrozšířenější na trhu, a to s 1 065 nabídkami práce na 1 milion všech pracovních míst. Podíl pracovních míst se přitom mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 124 %.

Veterináři pobírají průměrný roční plat 139 999 dolarů ročně (zhruba 3 miliony 300 tisíc korun). Pro srovnání, průměrný americký pracovník vydělává 66 621 dolarů ročně (zhruba jeden a půl milionu). Uvádí index mezd pro rok 2023 od americké správy sociálního zabezpečení.

Účastníkům byla monitorována tepová frekvence, zatímco diváci hlasovali pro svých 10 nejoblíbenějších soutěžících. Ten, kdo měl nejstabilnější tepovou frekvenci, si pak odnesl trofej. Do soutěže, kterou pořádala městská správa Soulu, se přihlásilo více než 4 000 zájemců. Vybráno bylo 117 soutěžících od dětí až po šedesátníky. Pro mnoho účastníků to byl způsob, jak se zotavit z vyhoření a stresu z práce a školy. 

Soutěže Space-out se letos konala po desáté. Od té doby se rozšířila také do Pekingu, Rotterdamu, Tchaj-peje, Hongkongu a Tokia. Založila ji výtvarnice vystupující pod pseudonymem Woopsyang potom, co utrpěla těžké vyhoření. „Přemýšlela jsem, proč jsem tak úzkostlivá, když nic nedělám,“ vzpomínala a dodala, že tehdy si uvědomila, že její úzkost pramení ze srovnávání se s ostatními lidmi, kteří vedou rušný život. „Ve skutečnosti by se tito lidé mohli také chtít zpomalit a nedělat nic jako já,“ řekla Woopsyang. „Tak jsem vytvořila soutěž s myšlenkou, že by bylo hezké, kdybychom se všichni společně zastavili na jednom místě ve stejnou dobu.“

Jak tento portál funguje?

Představte si platformu nabídek práce, kde se její uživatel nemusí prokousávat hromadou nabídek rozprostřených na nespočtu stránkách. Nemusí znovu a znovu zadávat parametry, a pokud nezná přesnou specifikaci, není třeba se vracet na začátek procesu. Jobmapa je totiž navržena jednodušeji, a přitom efektivněji – tak, že se zde pracovní pozice hledají a prohlíží jako produkty na e-shopu. Filtrování nabídky vylučovací metodou pak přináší okamžité výsledky doslova na pár kliků. Po nich se množství nabídek zásadně zúží a je mnohem snazší si vybrat.

Jobmapa dále poskytuje rychlý a komplexní přehled o aktuální nabídce na trhu práce. Díky tomu lze na pár kliků zjistit například obvyklé platové ohodnocení určité pozice napříč Českou republikou. Tato informace může zájemcům posléze pomoci při vyjednávání o mzdě a(nebo) plánování kariérního postupu.

Nedílnou součástí této platformy je také „hlídací pes”, kterého lze použít společně s mapou a jednoduše ho nasadit na jakékoli místo: město, čtvrť nebo ulici. Díky němu je pak uživatel okamžitě informován o nových pracovních příležitostech, jakmile se ve zvoleném regionu objeví.

Nechybí ani šablony, které upoutají pozornost

Při vytváření portálu Jobmapa.cz bylo myšleno i na časté problémy při tvorbě životopisů, proto zde nechybí ani on-line šablony, které jsou navrženy tak, aby upoutaly pozornost HR odborníků a jsou optimalizovány pro procházení ATS (Applicant Tracking Systems) systémy, které mnohé společnosti používají k přebírání životopisů. Své CV si pak lze vytvořit ve formátu PDF.

Není to však jediná varianta, kterou Jobmapa nabízí: pokud nemáte zájem o tuto „klasiku”, můžete si zde rovnou udělat on-line stránku s životopisem a zaslat potenciálním zaměstnavatelům odkaz. Její nezanedbatelnou výhodou je i rychlá aktualizace, kterou možnost zasílání životopisu formou přílohy samozřejmě postrádá. Navíc, pokud firma, která bude v budoucnu obsazovat nové pozice, bude mít tento váš odkaz, může se vám ozvat na základě aktualizovaných informací. A pokud už nebudete chtít, aby měl kdokoli přístup k vašemu životopisu, jednoduše odkaz vypnete.

Jobmapa.cz toho určitě nabízí ještě mnohem víc. Je tedy jistě inovativní platformou, která celý proces hledání práce zjednodušuje. Pokud se v této situaci nacházíte i vy, určitě ji neváhejte vyzkoušet.

Podle vědců z University of Nottingham může před vyhořením pomoci všímavost v práci. Ve studii vedené Elizabeth Marshovou, která zkoumala nepříznivé účinky digitálního pracoviště, jako je stres, přetížení, úzkost, strach z promeškání a závislost, u 142 zaměstnanců, zjistila, že je důležité procvičování všímavosti a zobrazování digitální sebedůvěry v dnešním pracovním prostředí. „Protože je práce stále více zprostředkována digitální technologií, chtěli jsme zjistit, jaký dopad to má na zdraví lidí a zda existují způsoby, jak to zmírnit,“ poznamenala Marsh.

Výzkum odhalil, že zaměstnanci s vyšší úrovní digitální sebedůvěry byli méně náchylní k prožívání úzkosti související s digitálními pracovními prostory. Podobně ti, kteří projevovali větší všímavost, byli odolnější vůči zjištěným negativním dopadům. „Ukázalo se, že technologie digitálních pracovišť, jako je e-mail, rychlé zasílání zpráv a mobilní zařízení, přispívají k vnímání stresu. Zaměstnanci tak mohou zažívat stres způsobený tím, že se musí přizpůsobovat neustále se vyvíjejícímu digitálnímu pracovišti, což může vést k vyhoření a horšímu zdraví,“ vysvětlila docentka psychologie Alexa Spence.

1. Vhodné pracovní prostředí

Pokud je vaše okolí chaotické, narušuje vaše soustředění. Existuje sice určité procento lidí, kterým chaos nevadí, ale většině se pracuje lépe na uspořádaném místě. Efektivní uspořádání kanceláře tedy není dobré podceňovat. Odstraňte nepořádek, připravte si k ruce vše, co budete při plnění úkolu potřebovat a nezapomeňte ani na drobnosti, jako je sklenice vody. Zkrátka vytvořte takové prostředí, které vám umožní práci dokončit bez toho, abyste od ní vstávali. Vyvětrejte, protáhněte se a pusťte se do práce. 

2. Jednoduše začněte

Pokud se cítíte unavení, vyčerpaní nebo se vám jen nechce začít s plněním nějakého úkolu, nečekejte na zázraky. Chuť se sama nejspíš neobjeví. Jednoduše si sedněte k počítači a začněte, i když máte pocit, že nevíte jak. Ve většině případů to trvá jen pár minut, než se „rozjedete“. Navíc nemusíte začít od začátku, klidně se jako první pusťte do části, o které víte, že vám půjde. K náročnějším částem se vrátíte zpětně. 

3. Eliminujte rušivé elementy

Pokud už na úkolu začnete pracovat, snažte se udržet souvislé soustředění. Práci tak zvládnete rychleji a efektivněji. Vypněte si notifikace na telefonu i počítači, e-mail od kolegy či klienta chvíli počká. Pracujete-li v open spacu nebo sdílíte kancelář s někým dalším, vezměte si sluchátka a pusťte si hudbu. Ideální jsou instrumentální melodie nebo zvuky, které odblokují hluk z okolí a budou vás stimulovat při práci (např. bílý šum). Nasazená sluchátka jsou i signálem pro vaše kolegy, aby na vás nemluvili. Mějte dopředu nachystané vše, co budete pro práci potřebovat – ať už jde o poznámky, psací potřeby, náhradní náplně do tiskárny nebo nabíječku na notebook. 

4. Snězte žábu

Seberozvojoví kouči označují jako žábu ten nejvíc otravný nebo nejtěžší úkol, který vás v daném dnu čeká. Právě tím se vyplatí začít, i když vás možná láká vyřešit raději několik snazších záležitostí, jako odpovědět na e-maily nebo odeslat objednávky. Tyto drobnosti vám ale ukrojí kus energie a navíc budete pořád myslet na to, do čeho se vám nechce. Pokud budete prioritní úkoly posouvat během dne, je velká šance, že se dostanete do stresu kvůli nestíhání. Proto s ním začněte a zbytek dne budete mít dobrý pocit a méně frustrace.

5. Pište si to do listy

Jakoukoliv věc, kterou musíte řešit, si napište na seznam úkolů. Nenoste povinnosti v hlavě, jednak vás budou zatěžovat a také je riziko, že na ně zapomenete. Abyste se vyznali v prioritách, označte jednotlivé položky barevně nebo pomocí symbolů.

Někteří specialisté na time management radí vyřešit záležitosti, které netrvají déle než 5 minut, hned. Například odpovědět na rychlý e-mail nebo si ho jen přesunout do složky k vyřešení na později. Neocenitelným přínosem to do listů je také pocit uspokojení, který budete mít při jeho odškrtávání.

6. Nezapomínejte na odpočinek

Práci prokládejte chvilkovým odpočinkem, jinak se budete brzy cítit vyčerpaní a během odpoledních hodin toho už moc neuděláte. Někomu vyhovuje např. technika pomodoro (25 minut práce a 5 minut odpočinku), pro jiného je lepší pracovat v delších úsecích. Vyzkoušejte více technik a najděte tu správnou pro sebe. V pauze se projděte, protáhněte, procvičte oči (doporučuje se alespoň na chvíli během práce na počítači dívat do dálky). Někoho motivují také malé odměny za splněné úkoly, například sladkost, káva nebo telefonát někomu blízkému. 

Věříme, že naše předchozí rady vám usnadní překonání prokrastinace a sníží stres s ní spojený. Pokud vám odkládání povinností značně komplikuje život a zdá se vám, že ji nemůžete překonat, je možná čas zamyslet se nad tím, zda jste skutečně spokojeni se svou prací a proč ji vlastně děláte.

Dva dny volna v podobě víkendu vznikly na počátku 20. století. Henry Ford poskytoval zaměstnancům svého automobilového závodu víkendový odpočinek už v roce 1926, zatímco v Československu se zavedl až od roku 1968. V posledních letech se čím dál častěji skloňuje téma čtyřdenního pracovního týdne. V Německu ho podpořila Saskia Eskenová, spolupředsedkyně SPD (sociální demokracie), momentálně nejsilnější vládní strany. Opírá se o průzkumy z dalších zemí. 

Například ve Spojeném království se testování zúčastnilo 61 firem a 2 600 zaměstnanců. Kromě toho, že se lidé cítili spokojenější, se firmám navíc mírně zvýšily tržby a zlepšila se loajalita zaměstnanců. K podobným závěrům dospěli i na Islandu, kde během 5 let zkrátili pracovní dobu na 35 hodin týdně bez poklesu mzdy. Šlo například o zaměstnance v nemocnicích, mateřských školách nebo místní správy hlavního města. Efektivita zaměstnanců byla vyšší. Podobně dopadlo také zavedení volného pátku Microsoftem v Japonsku v roce 2019. Zkrácenou pracovní dobu zkouší firmy ve Skotsku, Irsku, Španělsku nebo na Novém Zélandu.

Situaci na trhu práce ovlivnila covidová pandemie a následná inflace. U řady lidí vedla k tomu, že více přemýšlejí nad pracovními podmínkami – například ve Spojených státech střední třída častěji zakládá odbory a stávkuje. Čtyřdenní pracovní týden může pomoci při řešení problémů pracovního trhu, ale nepůjde ho zavést plošně. V Německu ho uplatní jen některé firmy a bude se týkat převážně kancelářských pozic. Přitom pro zkrácení pracovního týdne by podle studie nadace Hanse Böcklera bylo až 81 % zaměstnanců. Jako motivaci uvedli více času pro sebe a pro rodinu, ale také například pro dobrovolnictví.

E-mail s nabídkou od modelingové agentury dostala do schránky, když jí bylo přesně 60. „Lichotilo mi to, ale také jsem váhala,“ prozradila Bøilerehauge. Pochyby měla navzdory tomu, že není v módním průmyslu žádný nováček. Po desetiletí pracovala v módní komunikaci a působila jako akademička se specializací na módu na univerzitě v Aarhusu v Dánsku. Nakonec ji k modelingu přemluvily její dvě dcery a kolegyně. 

Nyní třiašedesátiletá Bøilerehauge se teď věnuje práci akademičky, modelky, ale také influencerky. Na Instagramu spolupracuje s různými kosmetickými značkami a snaží se podporovat pozitivní přístup ke stárnutí. „Jako zastánce věkové rozmanitosti dostávám příležitost ukázat, že zralí lidé mohou být cool,“ dodala.

Studentky a studenti, kteří během střední či vysoké školy vyjedou studovat do zahraničí v rámci Erasmu, mají nejen lepší postavení na trhu práce a vyšší plat, ale také pozitivní přístup ke členství v EU. Tato data přinesl výzkum Domu zahraniční spolupráce (DZS) spolu s agenturou STEM/MARK. Mezi dotazovanými byli lidé ve věku 18 až 35 let s alespoň středním vzděláním. Kromě výše platů si zúčastnění také více věří při hledání zaměstnání. Jsou ochotnější pracovat v mezinárodním prostředí, častěji v práci používají cizí jazyk a také mají výhodu v efektivnějším navazování kontaktů. 

Zajímavé je, že větší dopad má studium v zahraničí na ty, kteří se pro něj rozhodnou už na střední škole. Odráží se především ve vyšším platovém ohodnocení (až o 12 %, u vysokoškolských studentů – je to jen o 6,45 % více oproti těm, kdo se programu nezúčastnili). Jedním z důvodů může být to, že jsou mezi nimi žákyně a žáci z odborných a učňovských oborů. Ti často nepochází z privilegovaného prostředí, a proto je pro ně tato zkušenost zásadnější. U středoškolského Erasmu grant pokryje veškeré náklady, takže šanci vyjet na něj má opravdu každý.

Výzkum nám také ukázal, že Erasmus+ není elitní program pro úzkou skupinu vysokoškoláků či pro lidi s dobrým zázemím a silnou podporou rodiny, což byla jedna z jeho historických kritik. Velký důraz se stále více klade na inkluzi a program je navržen tak, aby na něj mohli vyjet opravdu všichni, aniž by došlo k jakémukoliv finančnímu zatížení rodin,“  doplňuje Michal Uhl, ředitel DZS.

Platforma Flatio, která mapuje trh s pronájmy, provedla průzkum, který odhalil, že nejdůležitějším faktorem pro digitální nomády při výběru nové destinace jsou náklady – téměř polovina dotázaných je zařadila na první místo. Druhé nejdůležitější jsou pláže a sluníčko. Dál berou v potaz i bezpečnost, kvalitu zdravotnických služeb nebo připojení k internetu. Pravděpodobně díky kombinaci těchto všech faktorů digitální nomádi nejraději míří do Portugalska. Následuje Thajsko, Španělsko a Argentina.

Do průzkumu se zapojilo 1 200 nomádů, většinou ze Spojených států, z Velké Británie a Německa. Většinou se jednalo o třicátníky, asi čtvrtině z nich pak bylo od 18 do 29 let. Převažovali muži, ale ne výrazně – žen bylo 44 procent. Nejčastěji pracují v IT, médiích, marketingu, PR nebo mají vlastní byznys třeba v oblasti umění a zábavy.

S myšlenkou zbavit se nudných e-mailů přišli David Krátký s Honzou Noháčem, kteří projekt také realizují a propagují. Jejich cílem je dostat trochu umění, úsměvu a nevšednosti do oblasti mezilidské komunikace, která bývá jindy věcná a odosobněná. Příkladem může být text spisovatelky a básnířky Markéty Blažekové: „To, že nejsem zde, neznamená, že nejsem. Nejspíš mi někde vítr fouká do vlasů a slunce svítí oranžové a zelené skvrny za oči. Děkuju, že mi to přejete a že na mě počkáte. Pokud poté nezastihnu já vás, také vám to budu přát… vítr, slunce, oranžové a zelené skvrny za očima… to, že nebudete zde, neznamená, že nejste.“

Básník a pedagog Ladislav Slezák složil zase báseň:
„Stejně jako vítr všude kolem
i já nejsem k zachycení
ale stejně jako on
brzy se vrátím.“

Ilustrátoři a grafici pak do galeriemi odpovědí přispěli obrázky. Projekt se přitom neomezuje výhradně na umělce. Zapojit se do něj se svým originálním textem nebo výtvorem může každý.

V loňském roce vzrostly na českém trhu prodeje všech klíčových komodit s etickou certifikací Fairtrade. Ta označuje produkty, za něž pěstitelé dostali odpovídající odměnu a které vznikly bez zapojení dětské práce a ničení životního prostředí. Nejvíce se u nás opět prodávalo fairtradové kakao. Nárůst však zaznamenal i prodej fairtradové kávy (jednalo se o 1 399 tun).

Zatímco před pěti lety vybrala organizace na Fairtrade příplatku zhruba 13,5 milionu korun, loni už to bylo téměř 45 milionů. „Fairtradové proukty už nejsou výrazně dražší než běžně dostupné konvenční produkty. Pomáhá i čím dál tím větší zapojenost a aktivita obchodních partnerů a velkých firem,“ vysvětlil oblibu produktů výkonný ředitel Fairtrade Česko a Slovensko Lubomír Kadaně. Peníze z fairtradového příplatku můžou pěstitelé v Karibiku, Africe nebo Asii použít třeba k rozvoji svých farem nebo komunity.

Mladí rádi volí výrazné barvy, střihy a vzory. Podle odborníků za to může pandemie a stírání hranic mezi osobním a pracovním životem. Zejména mladší zaměstnanci a zaměstnankyně vyměňují typické „stejnokroje“ v podobě bílých košil, halenek a jednobarevných kalhot za výrazné sety nebo i odvážnější kousky.

Úklon k ležérnějšímu, často pohodlnějšímu a výraznějšímu oblečení přináší mnohá pozitiva. Podle dotazovaných žen přispívá především k nárůstu sebevědomí. Zároveň může člověk prostřednictvím oblečení vyjádřit, kým vlastně je a jakou má povahu. „Pokud se lidé na pracovišti cítí sami sebou, jsou spokojenější. A když jsou spokojenější, jsou i produktivnější,“ uvedla Lynne Hugill z Teesside University ve Velké Británii, která se zabývá udržitelnou módou.

Mezi jedny z benefitů omezení pracovního týdne o jeden den patří dojíždění. „V průměru jsme zaznamenali 21% snížení počtu ujetých kilometrů autem,“ říká anglická ekologická poradenská společnost Tyler Grande. Právě ta byla jednou z prvních, která myšlenku uplatnila. V roce 2011 dala svým zaměstnancům jeden den volna v měsíci navíc, podmínkou bylo věnování se dobrovolnictví.

Minulý rok se pak společnost připojila k dosud největší čtyřdenní pracovní zkoušce na světě a zkoumala, jaké ekologické výhody kratší pracovní týden přináší. Kromě méně automobilových kilometrů zjistila firma také pokles uhlíkových emisí související s odesíláním a ukládáním dat. Podle dalších výzkumů lidé věnují ušetřený čas turistice nebo koníčkům.

Někteří odborníci však varují také před opačným efektem. „Třídenní víkend by mohl vést k větší spotřebě uhlíkově náročného zboží a služeb,“ říká ekonom Anupam Nanda z Univerzity v Manchesteru. „Pokud nakonec letíte letadlem nebo jedete sto mil za volnočasovými aktivitami, stěží to pomůže vyřešit klimatickou krizi.“

Jak je na tom Česko?

Čtyřdenní pracovní týden začíná být trendem také v Česku, kde byl ještě před 67 lety šestidenní pracovní týden s 48 hodinami. Nynější 40hodinový týden tady je až od roku 2001. Některé firmy už zkrácený týden zavedly. Podle odborníků je však myšlenka uskutečnitelná spíše například v IT oblastech. Další variantou je práce z domova.

Výhody jsou zřejmé i pro samotné firmy. „Firmám to dává minimálně to, že mají zaměstnance spokojenější, potažmo i loajálnější. Zároveň podle průzkumů vychází, že jsou zaměstnanci odpočatější, šťastnější, spokojenější a díky tomu následně produktivnější. Nedělají jenom práci, která by se stále opakovala. Dokážou si trochu vydechnout a odpočinout a přináší nové myšlenky a vyšší efektivitu, vyšší produktivitu,“ říká Jan Klusoň ze společnosti Welcome to the Junge v rozhovoru pro iRozhlas.

„Vaše směna skončila. Kancelářský systém se vypne za 10 minut. Prosím, běžte domů!“ Tak zní upomínka, která nutí zaměstnance indické technologické společnosti SoftGrid Computers odejít včas z práce.

Cílem společnosti je zamezit negativnímu vlivu přemíry práce na zdraví a vztahy zaměstnanců. Světová zdravotnická organizace například v roce 2021 varovala, že práce 55 a více hodin týdně může vést k o 35 % vyššímu riziku mrtvice a o 17 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční choroby. „Myšlenkou je poskytnout zaměstnancům dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, aby mohli trávit čas se svými rodinami a blízkými,“ uvedl generální ředitel partnerské společnosti ANI Ajay Golani.

Jak napovídá překlad tohoto pojmu, jedná se o spojení věku a řízení, konkrétně způsob řízení pracovníků s ohledem na jejich věk, schopnosti a možnosti. Jde o oblast, která se týká jak samotných zaměstnanců, tak i jejich zaměstnavatelů. Ať už jste tedy v jakékoliv pozici, mohou vás informace týkající se age managementu obohatit. Age management je nástroj, který pečuje o naši pracovní schopnost.

Řeší oblasti týkající se různých přístupů, činností a opatření, skrz které je přistupováno k pracujícím osobám s respektem týkajícím se různých životních fází daného jedince. Důležitým faktem je, že se téma age managementu týká všech věkových skupin, které se pracovně realizují. Často je totiž age management mylně spojován pouze se starší populací. Stárnoucí populace je jistě velké a aktuální téma v této oblasti, ale jde o víc.

Proč se zajímat o age management?

Ve společnosti sílí debata týkající se stárnutí populace (a i celkový demografický vývoj tomu nasvědčuje), zejména stárnutí pracovní síly, což ovlivňuje celkovou ekonomiku našeho státu. Vše zkrátka nahrává tomu, že je klíčové se zajímat o to, jak udržet lidi v pracovním procesu a jak můžeme přispět k tomu, abychom se ve své práci cítili dobře a mohli ji vykonávat co nejdéle a nejlépe. K tomu, abychom toho mohli dosáhnout, nám může pomoci péče o pracovní schopnost.

Pojem pracovní schopnost ve vztahu k age managementu

Jedním z klíčových aspektů age managementu je pracovní schopnost. Péče o ni je důležitá nejenom z naší strany, ale i ze strany zaměstnavatelů, neboť přináší výhody pro obě strany. Dobrá pracovní schopnost přináší vyšší efektivitu práce, spokojenost pracovníků a zmenšuje fluktuaci zaměstnanců.

Pracovní schopnost v sobě ukrývá individuální a pracovní faktory, které jsou zásadní pro přístup člověka k jeho pracovnímu životu. Zahrnuje určitou potřebu zachování rovnováhy mezi zdroji pracovníka, které může nabídnout, a pracovními požadavky. Aby bylo dosaženo co nejlepší pracovní schopnosti, měly by tyto oblasti být v souladu.

Trocha čísel: úrovně age managementu

Roli age managementu lze rozlišit na 3 různých úrovních:

• Individuální

Jedná se o práci s tímto nástrojem na úrovni jednotlivce. Zahrnuje péči o vlastní zaměstnatelnost, s tím souvisí i snaha o jeho udržení či obnovu. Dále je také důležité věnovat pozornost výhledům do budoucna a počítat i s pracovním nasazením ve vyšším věku, a tomu pak přizpůsobit péči sama o sebe.

• Organizační

Organizační úroveň již sahá do oblasti firem a organizací, které by samy o sobě měly mít snahu přizpůsobit pracovníka potřebám podniku a zvyšovat produktivitu práce. K tomu je potřeba vědět, jakých nástrojů a přístupů lze v tomto případě využít. Důvodem je současné velké množství starších pracovníků na trhu práce, a do budoucna toto číslo jenom poroste. Zaměstnavatelé by se měli zajímat o své pracovníky a pečovat o ně.

• Národní/regionální

Důležité je šířit veřejný zájem o podporu starších pracovníků. Jako pomoc se nabízí například snaha o sladění nabídky a poptávky na trhu práce, zájem o důchodovou, sociální a vzdělávací politiku a tlak na veřejné činitele s rozvíjením debaty na toto aktuální téma.

8 pilířů age managementu

Závěrem lze říci, že je age management velice aktuální téma, o kterém by se dalo napsat spousta věcí a nelze je všechny obsáhnout do jednoho článku, ale akcentuje určité hodnoty, na kterých lze stavět. Je jedno, zda jste v roli zaměstnance nebo zaměstnavatele – všichni bychom měli mít snahu a chuť o svou pracovní schopnost pečovat a udržet si ji co nejdéle v dobrém stavu.

8 klíčových pilířů age managementu:

• Znalost problematiky věku
• Vstřícný postoj vůči věku
• Dobrý management, který rozumí individualitě a rozdílnosti
• Kvalitní a funkční věková strategie
• Dobrá pracovní schopnost
• Vysoká úroveň kompetencí
• Dobrá organizace práce a právního prostředí
• Spokojený život

Očekává se, že program, který nedávno schválil španělský parlament, bude finálně uveden v platnost tento měsíc. Pokud vše půjde podle plánu, připojí se země k řadě dalších evropských zemí, které v posledních letech zavedly nějakou formu výhod pro digitální nomády, včetně Itálie, Řecka, Chorvatska a Portugalska.

Když byly plány na nomádské vízum v lednu minulého roku poprvé oznámeny, zástupci země doufali, že jeho zavedení přiláká mezinárodní a národní talenty. Úřady se domnívají, že by to zemi mohlo výrazně pomoci se zotavit z ekonomických dopadů pandemie COVID-19.

Proč je Španělsko u digitálních nomádů tak oblíbené?

Zejména díky jedněm z nejlepších rychlostí internetu v EU, nízkým životním nákladům a příjemně teplému počasí se Španělsko dlouhodobě umisťuje na prvních příčkách žebříčků nejoblíbenějších destinací u digitálních nomádů.

Pobřežní město Valencie bylo nedávno zvoleno nejlepším městem na světě pro osoby pracující mimo svou rodnou zemi, a Madrid byl také v TOP 10.

Jak by tedy mohlo nové vízum digitálního nomáda usnadnit a zlevnit život a práci v zemi?

A kdo bude moci zažádat o španělské vízum digitálního nomáda? Ačkoli se podrobnosti stále řeší, tak se předpokládá, že příležitost získání víza bude umožněna lidem, kteří pracují na dálku pro nešpanělské společnosti.

Žadatelé budou muset pocházet ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor. Budou také muset být schopni prokázat, že pracují na dálku po dobu alespoň jednoho roku a mají pracovní smlouvu nebo, pokud jsou na volné noze, byli pravidelně zaměstnáni společností mimo Španělsko.

Každý, kdo bude chtít využít víza digitálního nomáda, bude muset prokázat, že vydělává dost peněz na to, aby byl soběstačný a bez problému se uživil – minimální výše nutného výdělku bude pravděpodobně kolem 2 000 EUR měsíčně. Žadatelé budou také potřebovat stálou adresu v zemi a musí předložit dokumentaci, která to prokáže, jako je například nájemní smlouva.

Jak dlouho budou moci digitální nomádi ve Španělsku zůstat?

Oficiální zdroje uvedly, že víza digitálních nomádů ve Španělsku budou platná po dobu 12 měsíců. Poté si pracovníci na dálku budou moci prodloužit vízum až na pět let. Po uplynutí této doby budou moci požádat o trvalý pobyt.

Budou mít digitální nomádi ve Španělsku daňové úlevy?

Očekává se, že Španělsko nabídne daňové úlevy pro digitální nomády pracující a žijící v zemi v rámci vízového režimu. Vzdálení pracovníci budou moci během prvních čtyř let svého pobytu platit pouze 15% daňovou sazbu namísto obvyklých 24 %, pokud vláda nerozhodne jinak.

Zdroj: Euro News

Myšlenka je jednoduchá – zaměstnanci by pracovali čtyři dny v týdnu, dostávali by stejnou mzdu a získali stejné benefity, za což by na oplátku odvedli stejné výkony za kratší dobu.

Zastánci čtyřdenního pracovního týdne, který je propagován jako budoucnost produktivity zaměstnanců a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, naznačují, že po zavedení tohoto konceptu se zvýší spokojenost pracovníků a tím i produktivita. Odbory v celé Evropě vyzývají vlády, aby čtyřdenní pracovní týden zavedly. Které země tuto myšlenku zatím přijaly a jaké mají výsledky?

Belgie zavádí čtyřdenní pracovní týden pro zaměstnance, kteří si to přejí

V únoru získali belgičtí zaměstnanci právo pracovat pouze čtyři dny namísto obvyklých pěti, a to bez ztráty platu. Návrh zákona vstoupil v platnost 21. listopadu a umožnil zaměstnancům rozhodnout se, zda budou pracovat čtyři nebo pět dní v týdnu. To neznamená, že budou vykonávat méně práce, ale pouze to, že se zkrátí pracovní doba. Premiér Belgie uvedl, že cílem tohoto zákona je umožnit lidem a firmám větší svobodu, co se délky pracovní doby týče. Zároveň dodává, že by změna mohla umožnit belgickému trhu práce větší flexibilitu, navíc usnadní lidem skloubení rodinného života s kariérou.

Vyhlídka na čtyřdenní pracovní týden však není lákavá pro všechny. Někteří pracovníci, například ti ve směnném provozu, z podstaty věci podobné flexibility dosáhnout nemohou.

Zkouška ve Spojeném království byla mimořádně úspěšná

Společnosti ve Spojeném království, které čtyřdenní pracovní týden úspěšně testovaly po dobu šesti měsíců, nyní plánují, že tento experiment změní na trvalý stav. Projekt probíhal pod záštitou organizace 4 Day Week Global, která se o zkrácení pracovního týdne snaží dlouhodobě.

Do šestiměsíčního programu, který byl zahájen 6. června, se zapojily desítky společností. Kromě dopadu kratší pracovní doby na produktivitu podniků a blahobyt zaměstnanců zkoumaly také dopad na životní prostředí.

Skotsko a Wales se připojí k rostoucímu globálnímu hnutí

Ve Skotsku má vládní proces týkající se zkrácení pracovního týdne začít v roce 2023. Rozhodnutí je vyvrcholením předvolebního slibu, který dala vládní Skotská národní strana (SNP). Pracovníkům se sníží pracovní doba o 20 procent, plat jim ale zůstane stejný. SNP podpoří zúčastněné společnosti částkou přibližně 10 milionů liber (11,8 milionu eur).

Island: Jedna z prvních zemí s čtyřdenním pracovním týdnem

V letech 2015 až 2019 Island provedl největší pilotní projekt na světě s 35 až 36hodinovým pracovním týdnem (zkráceným z tradičních 40 hodin). Testovací fáze se zúčastnilo asi 2 500 lidí. Pro zajištění kontroly kvality byly výsledky analyzovány britským projektem Autonomy a islandskou neziskovou Asociací pro udržitelnost a demokracii (ALDA). Pilotní projekt označili výzkumníci za úspěch.

Jedním z výsledků nového nastavení byl fakt, že se snížil stres pracovníků, objevovalo se méně případů syndromu vyhoření a došlo ke zlepšení rovnováhy mezi životem a prací. Ne ve všech zemích však byl model podobně úspěšný.

Smíšené pocity Švédska

Ve Švédsku byl v roce 2015 testován čtyřdenní pracovní týden s plnou mzdou. Vedl však ke smíšeným výsledkům.

Původní návrh obnášel šestihodinové pracovní dny místo osmihodinových bez ztráty mzdy, ale ne všichni s touto myšlenkou souhlasili. Některé politické strany uvedly, že by tato změna byla příliš nákladná.

Finsko čtyřdenní pracovní týden nezavedlo

Začátkem tohoto roku se Finsko dostalo do mezinárodních titulků poté, co údajně dramaticky zkrátilo pracovní dobu. Finská vláda prý chtěla zavést čtyřdenní pracovní týden a šestihodinové pracovní dny. Ukázalo se však, že šlo o falešné zprávy, které pak vláda musela uvést na pravou míru.

Současná premiérka Sanna Marinová o nápadu tweetovala v srpnu 2019, nakonec ale nebyl zařazen do vládního programu.

Německé start-upy experimentují s kratším pracovním týdnem

Německo je příkladem země s jedním z nejkratších průměrných pracovních týdnů v Evropě. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) činí průměrný pracovní týden v Německu 34,2 hodiny.

Odbory přesto požadují další zkrácení pracovní doby. Minulý rok IG Metall, největší odborový svaz v zemi, vyzval ke zkrácení pracovních týdnů s tím, že to pomůže udržet pracovní místa a firmy se vyhnou propouštění.

Zda bude takové opatření realizováno nebo se o něm bude diskutovat, se však teprve uvidí. S kratším pracovním týdnem zatím experimentují hlavně menší start-upy.

Španělsko zahájí zkušební fázi

Španělsko také následuje své evropské sousedy, momentálně se tam totiž vyjednává zahájení pilotního programu čtyřdenního pracovního týdne pro společnosti, které se o tuto možnost zajímají a chtějí si to vyzkoušet. Asi 6 000 zaměstnanců dvou stovek malých a středních firem si bude moct dočasně prodloužit víkend o jeden den, a to beze změny pobírané mzdy. Tato zkušební fáze má trvat minimálně jeden rok, ale zatím není jasné, kdy začne.

Celkově se zdá, že se čtyřdenní pracovní týden pomalu prosazuje po celé Evropě, ale zda vlády tuto myšlenku definitivně přijmou, se teprve uvidí. Je však jasné, že se jedná o možnost, která má své zastánce jak v řadách zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů.

Zdroj: Euro News

Někteří zaměstnavatelé, jako například šéf Tesly Elon Musk, stále požadují, aby se jejich zaměstnanci vraceli do kanceláře na alespoň 40 hodin týdně. Jiné společnosti, jako například Apple, stanovili pravidlo minimálně tří dnů v týdnu odpracovaných přímo ve firmě. Problém je v tom, že většina zaměstnanců se do kanceláře vrátit nechce, alespoň ne na plný úvazek, což vytváří napjaté diskuse s jejich šéfy.

Preferuji práci na dálku, říkají zaměstnanci

Přibližně jedna čtvrtina pracovníků na celém světě by podle globálního výzkumu dala výpověď nebo by si začala hledat jinou práci, pokud by jim bylo řečeno, aby docházeli na pracoviště pět dní v týdnu. Průzkum také zjistil, že pracovníci by si nechali snížit plat o 5 procent, aby mohli vykonávat práci z domu.

Výsledek vycházel z průzkumů provedených ve 27 zemích v polovině roku 2021 a na začátku roku 2022 mezi lidmi ve věku 20–59 let.

Přechod na práci na dálku dle slov vědců pracovníkům prospívá, a rovněž dodali, že většina zaměstnanců oceňuje možnost home office alespoň část týdne.

Výhody flexibilní práce

Některé společnosti byly však při návratu do práce přísnější, zejména americká banka Goldman Sachs, která tento měsíc svým zaměstnancům oznámila, že ruší všechna omezení zavedená během pandemie, včetně možnosti práce z domu. Ostatní společnosti hledaly mnohem flexibilnější řešení, která umožňují částečnou možnost práce na dálku.

Například vedoucí známé firmy Salesforce France uvedla, že duševní zdraví zaměstnanců se díky hybridnímu modelu zlepšilo a produktivita vzrostla až o 16 procent. Firma zavedla přístup flex-working, což v praxi znamená, že zaměstnanci musí být v kanceláři 1–3 dny v týdnu, ale sami se mohou rozhodnout, které dny to budou. Společnost také zavedla možnost plné home office pro ty, kteří nežijí v blízkosti kanceláří a pro pozice, které nevyžadují osobní přítomnost ve firmě.

V loňském roce Salesforce dokonce zavedl komunikační platformu Slack, kterou ředitelka společnosti považuje za zásadní pojítko pro udržení otevřené komunikace zaměstnanci. Není to ale jediná výhoda Slacku. „Prostřednictvím Slacku se snadno spojíte i s lidmi, kteří jsou více introvertní, a je pro ně touto cestou snazší vyjádřit nebo sdílet své nápady a oživit tak firemní komunitu,“ dodala.

Technologie mění způsob, jakým pracujeme

S rostoucím počtem společností, které se snaží udržet a přilákat zaměstnance pomocí hybridního pracovního formátu, se komunikační technologie stávají zásadními. Nejen, že by měla být technologie vyvinuta tak, aby byly kanceláře připraveny na budoucí pandemii, klíčovým aspektem by měla být i kybernetická bezpečnost. Technologie se také mění ve prospěch větší inkluzivity práce na dálku.

Zdroj: Euro News

Práce na směny je spojovaná s vyšším výskytem cukrovky, rakoviny, infarktů a dalších kardiologických potíží. Dobrou zprávou je, že se podařilo nalézt způsob, kterým je možné tato rizika výrazně snížit. Nová studie, kterou provedli vědci ze Salk Institute a UC San Diego Health, zkoumala, zda by přerušovaný půst mohl pomoci hasičům snížit hrozby vzniku některých ze zmíněných zdravotních obtíží.

Proč by právě tento způsob stravování mohl být přínosný? Hlavním problémem práce na směny je to, že narušuje přirozený cirkadiánní rytmus těla. Téměř každá buňka v těle má 24hodinové biologické hodiny, které regulují chování (například, kdy má být člověk aktivní a kdy odpočívat) a fyziologii (krevní tlak, hladinu cukru v krvi, funkci svalů). Cirkadiánní rytmy se částečně koordinují s prostředím pravidelnými, časovanými cykly světla a tmy, stejně jako prostřednictvím vzorců jídla a půstu. Narušení těchto cyklů může mít negativní dopad na zdraví. 

V předchozím výzkumu, které prováděl stejný tým vědců, se podařilo zjistit, že konzumace všech jídel v průběhu deseti hodin každý den snižuje tělesnou hmotnost a zlepšuje krevní tlak a hladinu cholesterolu u lidí s metabolickým syndromem. Zajímalo je, zda lze stejného zlepšení celkového zdravotního stavu docílit i u hasičů, kteří pracují na směny.

Přerušovaným půstem ke zdraví

Studie se zúčastnilo 137 hasičů pracujících na směny v San Diegu. Nainstalovali si a používali aplikaci myCircadianClock na svých telefonech ke sledování svých stravovacích návyků po dobu tří měsíců. První část, 70 hasičů, dodržovala přerušovaný půst, kdy snědla všechna jídla v časovém okně trvajícím deset hodin. Zbylých 67 respondentů na svém jídelníčku nic neměnilo. Všichni dodržovali středomořské stravování bohaté na ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny a zdravé tuky. Studie zahrnovala jak zdravé jedince, tak osoby s nadváhou nebo zdravotními problémy, jako je vysoký krevní tlak, cholesterol a zvýšená hladina cukru v krvi.

Výsledky výzkumu ukázaly, významný pokles škodlivého cholesterolu, čímž se snížila pravděpodobnost, že dojde k ucpání tepen. Změna stravování měla příznivý vliv také na duševní zdraví jedinců a snížení příjmu alkoholu zhruba o tři nápoje týdně. Došlo ke zlepšení hladiny cukru v krvi a krevního tlaku u těch, kteří jej měli na začátku studie zvýšený. „Ukázali jsme, že přerušované stravování je pro lidi pracující na směny, jako jsou hasiči, proveditelné a jedná se o efektivní způsob, jak mohou zlepšit své zdraví a pohodu,“ uvedla kardioložka a autorka studie Pam Taub. „Tato zjištění mohou být pravděpodobně rozšířena na širší populaci, včetně zdravotnických pracovníků, jako jsou zdravotní sestry a další,“ dodala.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Cell Metabolism