Server 100+1 zahraniční zajímavost uvádí, že je přiměřený půst vhodný jako prevence pro naše zdraví, ale také napomáhá našemu imunitnímu systému při boji i s těmi nejhoršími nemocemi. Nedávný výzkum odborníků amerického výzkumného centra Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku dokonce zmiňuje i nádorová onemocnění.

Podle jejich imunologa jsou totiž rakovinotvorné buňky hladové, potřebují živiny a také vytvářejí prostředí plné lipidů, které jsou zase špatné pro buňky imunitního systému. Buňky imunitního systému se ale díky hladovění mohou přeprogramovat a tím lépe přežívat v prostředí s nádory. Bílé krvinky, tzv. „zabijácké buňky“ (natural killer cell v anglickém originálu) likvidují infikované buňky v našem těle, shromažďují se navzájem a tím bojují třeba proti nádorům.

Vědci nechali laboratorní myši, které měly jinak neomezený přístup k potravě, dvakrát týdně po dobu 24 hodin hladovět. Podle jejich pozorování měl půst pozitivní vliv na imunitní buňky ve slezině myší. Buňky po půstu zvládaly v nemocném, nehostinném prostředí lépe přežít.

Obrovským průlomem je podle odborníků imunoterapie, špičkový přístup, který využívá vlastní obranyschopnost těla k vedení války proti rakovinným buňkám. Náš imunitní systém je komplexní obranná síť složená z různých typů buněk a orgánů. Neustále pracuje na detekci a odstraňování hrozeb, včetně škodlivých bakterií a virů. Rakovinové buňky bohužel vyvíjejí způsoby, jak se maskovat nebo potlačit reakci imunitního systému. To jim umožňuje nekontrolovaně růst a šířit se.

Imunoterapie má za cíl přelstít rakovinu posílením schopnosti imunitního systému rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Zavádí látky, které buď přímo posilují imunitní buňky, nebo odstraňují převleky, kterými se rakovinné buňky skrývají. Na rozdíl od chemoterapie, která se zaměřuje na všechny rychle se dělící buňky (zdravé i rakovinné), je imunoterapie přesnější. To má často za následek méně nepříjemných vedlejších účinků pro pacienty.

Cytokiny jdou do boje

Cytokiny jsou malé proteiny, které fungují jako komunikační signály v rámci imunitního systému. Hrají klíčovou roli v koordinaci imunitní reakce, přitahují a aktivují různé imunitní buňky v boji proti hrozbám. „Cytokiny jsou silné a vysoce účinné při stimulaci imunitních buněk k odstranění rakovinných buněk,“ řekl profesor Rong Tong . „Problém je v tom, že jsou tak silné, že pokud se budou volně pohybovat po celém těle, aktivují každou imunitní buňku, se kterou se setkají, což může způsobit hyperaktivní imunitní odpověď a potenciálně fatální vedlejší účinky,“ doplnil.

Cílem vědců bylo využít sílu cytokinů v boji proti rakovině a zároveň minimalizovat jejich potenciální vedlejší účinky. To zahrnovalo vyvinutí metody, jak dopravit cytokiny specificky do místa nádoru, čímž se zabrání jejich nekontrolovanému šíření po těle. Výzkumníci z Virginia Tech se s touto výzvou vypořádali inovativním přístupem k lokalizované cytokinové terapii, ten poskytuje cílenější a kontrolovanější způsob, jak posílit imunitní systém proti rakovině.

Odborníci tedy vyvinuli drobné částice určené k přenášení cytokinových proteinů přímo do nádoru. Tyto částice fungují jako specializované nosiče. Částice mají na svém povrchu „kotvy“ – molekuly, které se mohou specificky vázat na složky v nádoru. Po injekci tyto kotvy pomáhají částicím pevně se přichytit v prostředí nádoru. Kotvící mechanismus zajišťuje, že cytokiny zůstávají primárně v nádoru. To jim brání v šíření po celém těle, což minimalizuje potenciální poškození zdravých buněk a zároveň jim umožňuje vysílat silné signály k přilákání imunitních buněk do místa nádoru.

Štěně Tyson měl původně podstoupit zákrok čelisti kvůli rozštěpu patra na klinice orální chirurgie a stomatologie v ústavu veterinární medicíny Cornellovy univerzity. Veterináři si ale všimli, že má štěně také nádor v dolní čelisti. Jednalo se o papilární dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní, což je zhoubný nádor u psů. Kvůli němu tak Tysonovi levou dolní část čelisti veterináři zcela odstranili. Během rekonvalescence si při kontrole lékaři všimli, že štěněti začíná kost sama dorůstat.

Tysonova nová dolní čelist je téměř stejně funkční jako ta původní. Chybí jí sice zásobení hlavními cévami a nervy a pes v ní nemá zuby, ale svou velikostí odpovídá kosti, kterou mu lékaři museli odebrat. Podle současných výsledků také už jeho čelist nenese žádné známky nových nádorových buněk.

U psů je schopnost regenerace kostí velmi unikátní a dosud nebyla nikdy oficiálně zaznamenána ani sledována, ačkoliv neoficiálně už byly některé takové případy popsány. Přesto se podle odborníků nejedná o zázrak. Veterináři to vysvětlují tak, že štěněti zachovali během zákroku značné množství okostice čelisti, což je vazivová blána, která pokrývá kostní tkáň s krevními cévami a nervy, jež vyživují kost a podporují její růst. Důvod ale spíše odhadují.

Diagnózu rakovina tlustého střeva si v České republice vyslechne každý rok zhruba 7 700 pacientů. Před dvaceti lety ale bylo toto číslo mnohem vyšší a obyvatelé Česka se drželi na předních příčkách světového žebříčku nejen co do výskytu, ale bohužel i úmrtnosti. To už dnes neplatí. Pomohl populační screening kolorektálního karcinomu, který byl u nás zaveden v roce 2000. Od té doby se situace výrazně zlepšila.

Screeningové vyšetření se provádí dvěma způsoby. Buď testem na případné okultní krvácení do stolice, anebo kolonoskopií. Téměř všechny kolorektální karcinomy se přitom vyvíjejí z nenádorových lézí velmi pomalu. Při screeningových endoskopických vyšetřeních, mezi něž patří třeba zmiňovaná kolonoskopie, je lze případně odstranit. Tím se sekvence změn z nenádorové na nádorovou tkáň definitivně přeruší. Prevence má tedy v případě tohoto onemocnění opravdu smysl, neboť zhoubný nádor tlustého střeva ve většině případů roste dlouho. I proto je možné většinu nádorů objevit včas, ještě v přednádorovém stavu, a situaci zdárně vyřešit. „Od roku 2015 jsou zdravotní pojišťovnou díky úpravě screeningového programu k vyšetření adresně zváni klienti starší 50 let věku,“ uvedla praktická lékařka Irena Peprná.

Zdroj: Seznam zprávy, EUC

„Hlavní poselství kampaně, jejímž cílem je zvýšit povědomí o prevenci a inspirovat k pravidelným prohlídkám u urologů, je, že toto onemocnění obejít zkrátka nelze. Zdraví se nedá očůrávat. Věříme, že srozumitelný název kampaně osloví nejen muže, ale i jejich blízké, kteří je v prevenci podpoří,“ vysvětlil Jiří Hofreitr z Nadačního fondu Muži proti rakovině. Nadační fond je spolu s Českou urologickou společností partnerem letošní kampaně.

Iniciativa upozorňuje na karcinom prostaty, který je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů v České republice. Kampaň však cílí i na rakovinu varlat. Jedná se o nádor, který se vyskytuje zejména mezi mladšími ročníky. V případě obou onemocnění platí, že čím dřív se nádor zachytí, tím úspěšnější je léčba „Prevence rakoviny varlat začíná u pravidelného samovyšetření, které by muži měli zařadit do své životní rutiny ideálně již v období dospívání po 15. roce věku,“ uvedl předseda České urologické společnosti Roman Zachoval. Vybízí také k pravidelným kontrolám mužů po 50. roce věku. U těch, kteří mají rakovinu prostaty v rodině, dokonce dříve.

Celá prohlídka obvykle netrvá déle než půl hodiny, přičemž samotné vyšetření prostaty zabere doslova pár vteřin. Letos je možné v rámci Movemberu využít i takzvané Movember prohlídky. Do nich se zapojili urologové z celé republiky. Zájemci o vyšetření si mohou na webových stránkách Movember najít toho nejbližšího, domluvit si s ním termín a objednat se na vyšetření.

Zdroj: Movember, Trendwatcher

Pro pacienta bylo zásadní, aby zákrokem nepřišel o své nadání. Proto se lékaři rozhodli, že jej neuvedou do celkové narkózy, takže bude moci během dlouhé operace používat oblíbený hudební nástroj. Během zákroku tak italský hudebník chirurgům zahrál například ústřední píseň z filmu Love story nebo italskou hymnu. Pacient totiž při operaci zůstal při plném vědomí.

Neurochirurg Christian Brogna uvedl, že pacientova hra na saxofon lékařům dokonce pomohla lépe mapovat jednotlivé funkce jeho mozku a usnadnilo to průběh zákroku. „Schopnost hrát na hudební nástroj znamená, že rozumíte hudbě, což je jedna z kognitivních funkcí mozku. Znamená to, že umíte interagovat s hudebním nástrojem, umíte ho oběma rukama koordinovat, cvičíte tak paměť, počítání – protože hudebníci jsou vlastně matematici,“ vysvětlil Brogna a dodal, že během zákroku je důležité také sledovat, jak operovaný komunikuje s okolím. Proto se operace mozku většinou provádí při plném vědomí pacientů, aby lékaři mohli sledovat, jestli při zákroku nedošlo k narušení některých důležitých mozkových center.

Zdroj: Radio Wave, BBC

 „Většinu pacientek dokážeme z rakoviny děložního čípku dostat,“ uvedl lékař Igor Sirák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Daří se to díky unikátnímu mixu léčebných přístupů používaných v této nemocnici, kdy doktoři dovedou nádor přesně zobrazit a následně jej cíleně ozařovat přímo uvnitř ženina těla. Postup se může použít i v případě nádorů prostaty, prsu, penisu či plic.

Lékaři z Hradce Králové pro zobrazení a stanovení ozařování užívají už téměř pět let pouze magnetickou rezonanci, jež je ze zobrazovacích metod nejpřesnější. Postupně tak dokázali léčbu rakoviny čípku mnohonásobně zefektivnit. „Není třeba pacientku nikam složitě převážet třeba sanitkou, pouze ji na pojízdném stole převezeme do druhé místnosti. Používáme adaptivní brachyterapii, kdy nám rezonance nádor přesně zobrazí a my jsme schopni ozáření ,vytvarovat´ přesně podle nádorového ložiska a jeho zmenšování v čase. Dokážeme tak onemocnění lépe kontrolovat a šetříme i zdravé tkáně okolo, například močový měchýř, konečník či tenké střevo,“ vysvětlil radiologický fyzik Jakub Grepl. Právě on je jedním z těch, kdo dokáže obrazová data pomocí softwaru propočítat tak, aby bylo ozařování co nejefektivnější a bezpečné.

Zdroj: Forum Univerzity Karlovy

„Chemoterapie a operace nádorů prostaty mohou být účinné, často ale způsobují nežádoucí a vysilující vedlejší účinky, jako jsou úniky moči nebo neplodnost. MINIMA nám může usnadnit přesně zacílit a zničit nádorovou tkáň bez výrazného dopadu na zdravé buňky,“ uvedl vedoucí autor studie zveřejněné v časopise Advanced Science Mark Lythgoe.

Metoda spočívá v navigaci speciálního feromagnetického semínka do místa nádoru. Semínko z kovové slitiny o velikosti 2 milimetry lékaři implantují do lidské tkáně a pomocí signálu z magnetické rezonance jej posunou k tumoru. Tam se implantát ohřeje a zničí nádorové buňky. MINIMA zatím funguje s přesností na 0,3 milimetru a je vhodná především pro těžko dostupné nádory, které vyžadují neinvazivní zákrok – například nádory mozku či prostaty. Operuje totiž bez poškození zdravé tkáně v okolí tumoru.

Zdroj: Interesting Engineering, University College London, Wiley Online Library

„Našeho pacienta jsme nejprve léčili standardními postupy, jako je např. radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. checkpoint inhibitor ipilimumab, který pomáhá odblokovat imunitu, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ popsal situaci Ondřej Kodet z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN. Tehdy se jevily všechny možnosti léčby jako vyčerpané. Aby lékaři nemocnému alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a spodek nádoru zmrazit tekutým dusíkem o teplotě minus 196 stupňů Celsia. Jedná se o metodu zvanou lokální kryoterapie.

Po měsíci od zmrazení nádoru většina jeho neošetřených částí na pacientových zádech začala sama mizet. Terapii pak doktoři ještě jednou zopakovali a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Dostavil se takzvaný abskopální efekt, při kterém po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce. Stalo se to u tohoto způsobu léčby v klinické praxi poprvé. „Případ je skutečně pozoruhodný už tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu k zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Z hlediska medicíny a dalšího vývoje v této oblasti je cenné, že naši lékaři a vědci ve své studii průběh léčby důkladně popsali a zmapovali i dosavadní poznatky v této oblasti a naznačili možnost dalšího výzkumu,“ doplnil děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.

Zdroj: 1. LF UK

Dvanáctiletá rybka Dotty je pro Caroline jako člen rodiny. Snažila se tedy udělat vše pro to, aby zase bezstarostně plavala po akváriu. Operace malých ryb nejsou mezi veterináři příliš četné, ale ti z ordinace McDonald Vets v Glasgow vyšli své kolegyni vstříc a provedli zákrok, jaký za 40letou historii klinika nezažila.

„Největší výzvou bylo Dotty uspat, jak se to povedlo, tak samotná operace proběhla hladce,“ řekla webu Daily Record Lee Shrigley, která rybce nasypala do vody anestetikum a poté jí miniaturním skalpelem odstranila nádor zpoza levého oka. Protože přestal tlačit na oční nerv, Dotty, která se během tří dnů zotavila, zase vidí. Operace by Caroline McHugh přišla v přepočtu asi na 6 000 korun, ale jako zaměstnankyně kliniky ji dostala zdarma.

Zdroj: Daily Record, Daily mail

Cílem výzkumníků je nahradit klasickou biopsii optickou variantou. Při ní je možné diagnostikovat onemocnění z informace získané zobrazováním přímo uvnitř těla zavedením miniaturního endoskopu. V rámci tohoto vyšetření by na rozdíl od klasické biopsie došlo jen k minimálnímu poškození okolní tkáně.

Neinvazivnost novinky však není jediným benefitem. Současné zobrazovací metody a technologie, jako je rentgen, CT nebo ultrazvuk, sice umožňují podívat se hluboko do tkání bezbolestně, avšak nová zobrazovací metoda poskytne mnohem více detailních informací nezbytných ke stanovení přesnější diagnózy. Tato varianta totiž přináší možnost zobrazit a vzájemně odlišit různé části tkáně hluboko uvnitř těla díky vysokému rozlišení, které je srovnatelné s běžným mikroskopem.

Zdroj: AV ČR

Výzkumnému týmu společnosti BioNTech se podařilo určit čtyři proteiny, které se nacházejí na povrchu až 90 procent rakovinných buněk kožních nádorů. Vakcína typu mRNA pak imunitní buňky naučí vytvářet proti těm rakovinným protilátky. Podle ředitele firmy Uğura Şahina spočívá na tomto principu budoucnost léčby infekčních i dalších nemocí. „Předpokládám, že za patnáct let bude třetina nově schválených léků založena na technologii mRNA,“ řekl pro Der Spiegel.

Vakcína s názvem BNT111 získala v první fázi klinických testů příznivé bezpečnostní hodnocení, a vstupuje tak do fáze druhé. Ta byla zahájena na konci června a zapojí se do ní 120 lidí. Dostanou vakcínu společně s protinádorovým lékem cemiplimab. Výzkumný tým bude vyhodnocovat, jak oba přípravky fungují společně a každý zvlášť. Zároveň probíhá testování individualizované léčby mRNA vakcínou u pacientů s rakovinou prsu a konečníku. Podávaná látka přitom vždy reflektuje konkrétní genetické charakteristiky jednotlivých nádorů.

Zdroje: Der Spiegel, The Hill

SOT102 je přípravek, který umožňuje cílené dodání účinné chemoterapie do nádorových buněk pomocí protilátek rozpoznávajících bílkoviny specifické pro nádorové buňky. Data z výzkumu a vývoje léku dokládají, že má přípravek nadějný potenciál eliminovat nádorové buňky na zvířecích modelech. Zlikvidoval totiž rakovinné buňky u všech deseti testovaných myší s buňkami pacientů s karcinomy žaludku, slinivky, jater, tlustého střeva a plic. Testování u opic a potkanů pak ukázalo, že aplikace léku v terapeutických dávkách je živými organismy dobře snášená bez významných vedlejších účinků.

První klinická studie se bude zaměřovat na pacienty s nádorovým onemocněním žaludku a slinivky břišní, přičemž je plánovaná na začátek roku 2022. Firma nyní připravuje žádost o registraci této klinické studie.

Online poradna umožní ženám i jejich blízkým okamžitou odbornou konzultaci. Nejčastěji padají dotazy na bezpečnost, četnost a spolehlivost vyšetření. „Dosud jsme tyto problémy s pacientkami konzultovali pouze v nemocnici. Navíc řadu žen další dotazy napadnou až poté, co opustí ordinaci, nebo doma. Nová poradenská služba jistě ušetří ženám čas a v mnoha případech i pomůže. Řada z nich se také někdy stydí o některých svých problémech hovořit,“ uvedla primářka Oddělení klinické onkologie Miloslava Zlevorová.

Ročně onemocní rakovinou prsu přibližně 7 tisíc žen, každý týden zemře na toto onemocnění bezmála 50 žen. Většinou je to proto, že nádor ženy či lékaři odhalí pozdě. České zdravotnictví proti tomu bojuje a nabízí ženám nad 45 let, aby si každé dva roky nechaly prsa zdarma vyšetřit na mamografu.

Zdroj: olomouckadrbna.cz

Lékaři objeví nádor často až tehdy, kdy už dítěti hrozí ztráta oka. Rodiče a jejich blízcí si ho mohou všimnout mnohem dříve. Při fotografování s bleskem se zorničky očí na snímku zbarví červeně, u nemocného jsou bílé. Děti navíc často šilhají, protože přes nádor nevidí. Pokud si toho rodiče všimnou, je třeba zavést dítě co nejdříve k lékaři. Dítě má pak mnohem vyšší šance na vyléčení i záchranu oka.

„Jsem ráda, že jsem se o této informaci dozvěděla. Myslím, že každý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo zdravé a šťastné. Pokud je tak snadné odhalit tento typ nádoru, myslím, že je dobré šířit osvětu dál,“ uvedla matka tříleté holčičky Jana Novotná.

Zdroj: ceskenoviny.cz