Podle OpenAI vznikal ChatGPT Health v úzké spolupráci s lékaři. Uživatelům má pomoci například s pochopením výsledků testů, s přípravou otázek pro odborníka nebo s hledáním doporučení ke stravě a pohybu. Zdravotní část má mít v rámci ChatGPT oddělený prostor a firma uvádí, že tato data ani související konverzace nebudou sloužit k dalšímu trénování modelů.

Novinka zatím funguje jen ve Spojených státech a pouze pro menší skupinu uživatelů. Do Evropy se zatím nedostala, mimo jiné kvůli přísnějším pravidlům pro ochranu citlivých dat. Přesto jde o zajímavý signál, že umělá inteligence se může posouvat od běžného chatování také k praktičtější roli osobního pomocníka, který lidem usnadní orientaci v každodenní péči o zdraví.

SRT-H nepracuje podle předem připraveného scénáře, ale rozhoduje se podle toho, co „vidí“ v reálném čase a co slyší od týmu. Výzkumníci jej vyvíjeli tak, že ho nechali sledovat videa s průběhem operací na prasatech a z nich se učil. V praktickém testu pak robot zvládl sedmnáct po sobě jdoucích kroků, které zahrnovaly přichycení svorek, řezání a přestavbu tkáně. Výsledky? Jeho výkon byl srovnatelný s lidským chirurgem.

Tento úspěch otevírá dveře nové éře robotické chirurgie. Výzkumníci plánují další testy, aby ověřili, že systém zvládne reagovat i v různých podmínkách. Pokud se podaří doladit bezpečnostní mechanismy, autonomní chirurgové by jednou mohli pomáhat i v menších nemocnicích, kde chybí odborníci. Díky nim by mohly být operace dostupnější, přesnější a bezpečnější.

Dosavadní experimenty ukazují na potenciál látky florizin, která se v jabloních nachází, při prevenci a léčbě cukrovky. Florizin upravuje hladinu glukózy v krvi. „Podle vegetativního období ovocného stromu zjišťujeme obsah látek a určujeme, kdy je nejlepší listí sundat. Dbáme na to, aby tam bylo florizinu co nejvíce a zároveň abychom jablkům neublížili. Kdyby se listí otrhalo před dozráním, tak plody nedozrají. Poté listí sušíme na určité teplotě, abychom florizin nezničili,“ popsala projekt vědkyně Aneta Bílková. Vzhledem k faktu, že listí je odpadní produkt, nabízí se využití přírodního zdroje jakožto levného výrobního materiálu do potravních doplňků a jiných produktů.

Cukrovka neboli diabetes je metabolické onemocnění způsobené zejména nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, stresem a špatným stravováním. Zdravotní pojišťovny evidují v Česku více než 1,1 milionu lidí, kteří se s cukrovkou léčí. Součástí prevence je i příjem doplňků stravy na bázi rostlinných extraktů.

U čtyřletého chlapce se v roce 2021 začala projevovat dysbalance v jeho neuromotorickém vývoji. Zpomalil se u něj vývoj, přestal růst do výšky, navíc i odlišně používal pravou a levou stranu svého těla a měl bolesti. Žádný lékař však nebyl schopen úspěšně určit diagnózu. Zoufalá maminka se nakonec obrátila na ChatGPT. Do chatbotu vypsala všechny obtíže svého syna a přidala tam také popisy z chlapcovy magnetické rezonance. ChatGPT pak určil, že by se mohlo jednat o takzvaný „syndrom fixované míchy“, což je neurologické onemocnění, při kterém je mícha připojená k okolním tkáním páteře.

Tuto diagnózu poté ženě potvrdil i neurochirurg a chlapec na základě toho podstoupil zákrok, který mu od obtíží uleví. Nyní se po něm chlapec zotavuje.

Společnost Qvin momentálně provádí sérii výzkumů, jejíchž předmětem zkoumání je právě menstruační krev. Tu ve studiích výzkumníci srovnávají s krví odebranou ze žíly a hledají spojitosti. Pokud by se zjistilo, že se shodují biologické markery pro hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi, mohly by se vzorky menstruační krve používat pro běžné sledování kardiovaskulárního stavu nebo diabetu. Menstruační krev by taky mohla nahradit nepříjemná vyšetření rakoviny děložního čípku. 

Nejprve je však potřeba zbořit tabu, kterým menstruační krev je. Doktorka Christine Metz, profesorka a výzkumnice endometriózy ve Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v Northwell Health na Long Islandu v New Yorku, se domnívá, že odpor k menstruační krvi je jedním z hlavních důvodů, proč se zkoumá tak málo.

Medikament by měl být dostupný ve formě přípravku, který by používali zubní lékaři. „Cílem je přinést lék pro pacienty, kterým chybí kompletní sada dospělých zubů v důsledku vrozených faktorů,“ uvedli autoři výzkumu. Tento odhad je docela realistický.

V laboratorních podmínkách se už podařilo růst těchto zubů simulovat. Vědci totiž přišli na to, že růst zubů může blokovat gen USAG-1. U myší a fretek, na kterých lék testují, tak začali vědci tento gen blokovat a podařilo se jim u zvířat znovu nastartovat růst nového chrupu. Zahájení klinických testů na nový přípravek by mělo připadnout na červenec příštího roku. Přípravek by tedy mohl být v ordinacích zubařů k dispozici už v roce 2030.

Kdy jste se rozhodl, že budete lékařem a jaká k tomu vedla cesta?
Od doby, kdy jsem začal nějak více vnímat svět, jsem chtěl být policistou. To se změnilo někdy kolem 10 roku života, kdy jsem absolvoval kurz první pomoci od Červeného kříže a chytlo mě to natolik, že jsem začal toužit po tom stát se doktorem urgentní medicíny a lítat s vrtulníkem. A to se mi nakonec splnilo.

Nyní pendlujete dokonce mezi několika místy – Hradec Králové a Praha. Je to náročné povolání?
Nevnímám to tak, žiju si svůj splněný sen. Pendlování mezi městy má svůj důvod. Práce na záchrance je jiná než práce na urgentním příjmu nemocnice. Mají ale společného jmenovatele, a tím je kriticky nemocný pacient. To je to, co nás baví, jakkoliv to zní zvláštně.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Marek Dvořák (@dvorak155)

Jaké to je pracovat u záchranné služby, být u těch incidentů jako jeden z prvních?
Někdy je to zvláštní pocit. Slyšíte z dálky sirény kolegů hasičů, policie, zajímavý ruch na místě nehody. Lidé jsou v situaci, kterou zažijí pravděpodobně jednou za život, a my se snažíme, aby ta vzpomínka byla co nejméně bolestná.

První pomoc často na ulici přichází pozdě, jak je to možné?
Asi to bude víc faktorů, žijeme v rychlé době, hodně lidí má svých starostí dost a člověk ležící v bezvědomí na ulici není nic, kvůli čemu by byli ochotní se zastavit. Někdy je mi z toho smutno. Na svých přednáškách se snažím zdůrazňovat, že bychom si měli všímat lidí kolem sebe a v případě potřeby pomoci.

Máte sám děti, často zachraňujete právě i děti, změnil se váš pohled nějak po tom, co jste se stal otcem?
To se asi změní každému rodiči a zároveň zdravotníkovi. Snažím se si to nepustit pod kůži a nevnímat kriticky zraněné nebo nemocné dítě jako svůj příběh a zůstat profesionál.

Na Instagramu se snažíte sdílet právě lékařské rady, a hlavně i příběhy ze záchranky, jak lidé reagují?
Můj instagramový účet se stal přes noc slavným po tom, co jsem jako záchranář zasahoval u zástavy dechu syna Nikol Leitgeb (Štíbrové). Chtěl jsem na tom příkladu dát rady i dalším, které by takové neštěstí mohlo potkat, a od té doby sdílím podobné příběhy s lékařskými poznatky pro každého. Lidé reagují velice dobře a vždy mě potěší, když napíší, že se řídili mojí radou a někomu pomohli.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Marek Dvořák (@dvorak155)

Co byste lidem poradil ohledně jejich zdraví, je opravdu důležitá prevence?
Nejlepší první pomoc je ta, kterou nemusíte poskytovat. Prevence je v mnoha věcech zásadní. Někdy by stačilo, aby se naši pacienti na 10 vteřin zamysleli a zhodnotili rizika a nemuseli jsme se potkat.

Zajímavostí je, že ve volném čase se věnujete MMA, co vás k tomu přivedlo?
Beru to jako fajn relaxaci, vypnutí psychického stresu a zlepšení kondice. Od doby, co se umím trošku líp prát, jsem se nesetkal s tím, že by mě někdo chtěl napadnout nebo se choval neurvale, možná to ti lidé nějak vycítí.

Španělsko se tak stalo první zemí v Evropě, která bude poskytovat placené menstruační volno. Přitom třeba v Japonsku je tento benefit standardem. Kromě toho budou ve školách a ve věznicích zdarma k dispozici hygienické potřeby pro menstruaci.

Placené volno si mohou vzít ženy na tři dny s možností prodloužení o další dva. Podmínkou bude potvrzení od lékaře. Volno je tedy určeno zejména těm osobám, kterým bývá skutečně ve dnech periody zle. Můžeme doufat, že se něčeho takového dočkáme i v České republice.

„Důležitější než ten kalendářní věk je věk biologický,“ uvádí sama Martincová hned v úvodu knihy. S její osobou jste se na našem webu už mohli seznámit prostřednictvím rozhovoru, ve kterém mimo jiné objasnila své působení. Namísto, aby se vrhla klasickou cestou většiny lékařů, stala se popularizátorkou medicíny. Jejím cílem je přiblížit odborná témata z oblasti medicíny laikům srozumitelným způsobem. Tak činí i v případě publikace Žena po 40 s podtitulem sebevědomá a v kondici.

Autorka hned v úvodu upozorňuje na to, že věk je skutečně jen číslem – důležité je, jak se cítíme. Na biologickém stáří se totiž podílí spousta faktorů, některé z nich neovlivníme (třeba genetická dispozice), ale na řadu z nich (životní styl, aktivní péče o tělo a duši, prožívání) můžeme mít prostřednictvím našeho chování, velký vliv. A právě těm ovlivnitelným faktorům se publikace věnuje.

Kniha je inspirací pro všechny ženy v tom, co pozitivního pro sebe mohou vykonat. Jedná se o jakousi encyklopedii zdravého životního stylu. Najdeme v ní návody a rady od řady odborníků. Dozvíme se v ní o zdravé výživě ženy po 40, zdravém cvičení nebo třeba gynekologické péči. Lékaři však v publikací nedbají jen na to uvnitř, ale i na povrchu. Zabrousí tedy i do témat jako šatník, líčení nebo péče o kůži a omlazující proces. Najdeme v ní spoustu konkrétních návodů a receptů. Publikace je bohatá na fotografie, což osvěžuje text.

Slovo autorky článku:

Na knize se mi líbí především to, že se nejedná o ideální recept na štěstí, který však v praxi nefunguje. Díky tomu, že jej sama autorka Martincová ozkoušela na vlastní kůži, je zřejmé, že jej ani není nereálné uvést do praxe. V závěru knihy se čtenáři dozví, jaký to na ni mělo efekt a co se v jejím životě změnilo. Jedná se tak o skutečnou inspiraci a povzbuzení do změn.

Autorský článek Gabriely Brázdové

Diagnózu rakovina tlustého střeva si v České republice vyslechne každý rok zhruba 7 700 pacientů. Před dvaceti lety ale bylo toto číslo mnohem vyšší a obyvatelé Česka se drželi na předních příčkách světového žebříčku nejen co do výskytu, ale bohužel i úmrtnosti. To už dnes neplatí. Pomohl populační screening kolorektálního karcinomu, který byl u nás zaveden v roce 2000. Od té doby se situace výrazně zlepšila.

Screeningové vyšetření se provádí dvěma způsoby. Buď testem na případné okultní krvácení do stolice, anebo kolonoskopií. Téměř všechny kolorektální karcinomy se přitom vyvíjejí z nenádorových lézí velmi pomalu. Při screeningových endoskopických vyšetřeních, mezi něž patří třeba zmiňovaná kolonoskopie, je lze případně odstranit. Tím se sekvence změn z nenádorové na nádorovou tkáň definitivně přeruší. Prevence má tedy v případě tohoto onemocnění opravdu smysl, neboť zhoubný nádor tlustého střeva ve většině případů roste dlouho. I proto je možné většinu nádorů objevit včas, ještě v přednádorovém stavu, a situaci zdárně vyřešit. „Od roku 2015 jsou zdravotní pojišťovnou díky úpravě screeningového programu k vyšetření adresně zváni klienti starší 50 let věku,“ uvedla praktická lékařka Irena Peprná.

Zdroj: Seznam zprávy, EUC

Označují vás za popularizátorku medicíny, v čem to tkví?
Přiznám se, že takto mě označilo moje okolí, mně se označení zalíbilo a od té doby je používám. V poslední době jsem hlavně popularizátorkou sexuální výchovy v kruhu rodinném, ale i předškolní přípravy. Snažím se přiblížit odborná témata z oblasti medicíny laikům srozumitelným způsobem. Nejtěžšímu publiku jsme v tomto čelili právě u sexuální výchovy – šlo o dospívající. Věk čtenářů se stále snižuje, dnes je od 10 (někdy i 9) let zhruba do 14. Když se obě knihy v poměrně krátké době staly bestsellerem, opravdu nás to hodně potěšilo a motivovalo k další práci. A to jsme výhradně prodáváni v online prostředí, protože cenová politika distribuce činí naše knížky v kamenných obchodech nekonkurenceschopné.

Jak jste se ke svému zaměření dostala?
Úplnou náhodou, bylo to osudové. Poprvé jsem musela změnit směřování po absolvování medicíny. Hlavní podmínkou pro získání místa v nemocnici bylo totiž to, zda máte babičku na hlídání budoucích dětí. Tu já už neměla, tak jsem zrušila účast na konkurzu a hledala, kde jinde bych se mohla s medicínou uplatnit. Nabízela se práce ve farmaceutické firmě, kde jsem se od počátku dostala ke zdravotnickému vzdělávání odborné i laické veřejnosti. Dnes to zní absurdně, že někdo nenašel místo v praxi, ale nás vystudovaných mediků byl v roce 1995 opravdu nadbytek.

Podruhé jsem se ocitla na křižovatce po narození syna, u kterého se potvrdilo ADHD. To se psal rok 2004. O praktických stránkách péče o dítě, zvláště pak hyperaktivního, se na medicíně neučí. A tehdy jsem si uvědomila, že nemohu 3× denně volat svému pediatrovi s dotazy. Že si budu muset založit nějaký svůj vlastní kvalitní zdroj informací. Tak vznikl náš první produkt, portál Babyonline.cz. Z mé vlastní potřeby.

Napsala jste několik zajímavých knih o zdraví, dospívání i těhotenství. Můžete je čtenářům přiblížit?Knížky vznikly vždy s týmem odborníků a také z rodinné potřeby – chtěla jsem posunout ve vývoji hyperaktivního syna, ve kterém jsem viděla větší potenciál než jeho okolí. Neměla jsem tušení, že to, co děláme s láskou a perfekcionismem mně vlastním, bude stálicí ve vzdělávacím procesu nejen rodin, ale postupně i školek, center nadání a nultých ročníků škol. To teď mluvím o knížce Předškolákovy týdeníčky. Je ovšem pravda, že se nejednalo o nějaký byznys projekt, známí si ťukali na čelo, proč to dělám. Týdeníčky vznikly z mé obavy ze synova nástupu do školy, kdy jsem měla zpětnou vazbu u dcery a viděla, co jsem všechno musela dohánět díky absenci kvalitní, komplexní a systematicky vedené předškolní přípravy. Po doprodání prvního vydání jsem dokonce uvažovala, zda je vydat znovu. Dnes se podle nich připravovalo již přes 20 tisíc dětí.

V té době vznikla i první sexuální výchova, kdy si mě syn vzal na slovíčko a u jeho nejtěžší otázky, jak se tatínkova buněčka dostane mamince do bříška, jsem zjistila, že chybí vhodný obrázek a vůbec pomocník pro rodiče v tomto tématu. Tak jsem náš rozhovor s tehdy 5letým synem, příběh lásky dvou lidí, sepsala. Syn si jej dobrého půl roku prohlížel snad každý den, než jej téma zase na chvíli opustilo.

To ale rozhodně není všechno…
Sexuální výchova pro náctileté vznikla, když byly děti v pubertě a viděla jsem, že mají spoustu otázek. Jednak těch mně přímo položených, ale snad ještě více těch, které neumí rodiči sdělit. Nebo možná už ani nechtějí. Proto byly knížky ideální variantou.

A právě teď jsem si splnila i svůj sen. Miluji přísloví, která u nás doma hodně rezonovala. Kdysi jsme s nimi vydali kalendář, ale mým snem byla kniha. Podařilo se mi najít úžasnou slečnu, která studuje animace, vznikly neskutečně humorné obrázky, u nich je říkanka, objasnění přísloví a interaktivní úkol. Vše v knížce Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky. Zůstává ještě prostor pro nakreslení si vlastního obrázku dítětem, takže mu pak rodič může knížku schovat na památku. Jako dárek přidáváme pexeso s příslovími a máme neskutečně pozitivní ohlasy, jak rodina strávila s Příslovími i více než 2 hodiny společného času.

Váš syn se pustil do osvěty v sexuální výchově s vámi na webu sexualnivychova.cz. Proč je to důležité téma?
Je to jedna z oblastí všeobecného vzdělání, o které by se mělo dítě dozvědět primárně v rodině. Rodiče jsou zodpovědní za to, s čím své děti „posílají“ do života, s jakými znalostmi v oblasti sexuální výchovy. I přes širokou dostupnost informací je stále komunikace na toto téma mezi rodičem a dítětem problém. Stále se setkávám s názory, zejména tatínků, že si na to dítě má přijít samo. Vůbec si neuvědomují, kde pak to dítě bude odpovědi na své otázky hledat, na co a na koho tam narazí. O tom je ostatně náš průzkum, který jsme vedly s kolegyní sexuoložkou, paní primářkou Petrou Sejbalovou z FN Brno na téma Děti ohrožené pornografií a online sexuálními agresory (jeho výsledky najdete na webu babyonline.cz). Výsledky bohužel do Pozitivních zpráv nepatří. Ani 2 roky po ventilování výsledků průzkumu a kazuistik, tedy příběhů z ordinace kolegyně, s rodiči řádně nepohnulo. Klesá nejen počet rodičů, kteří se věnují sexuální výchově (15 %), ale i těch, kteří se s dětmi připravují do školy (29 %), přitom ta příprava zabere, alespoň ta naše, 5 minut 4× týdně.

Syn je ukázkou toho, jak vypadá již od školkového věku „sexuálně“ poučené dítě. Nemá sebemenší problém o tématu mluvit či jej zpracovat. Proto také vymyslel zábavnou formu, která je mladistvým blízká – web, na kterém si informace, které potřebují, dohledají sami.

Váš portál Babyonline.cz je asi všem matkám dobře známý. Jak se liší od jiných mateřských webů?
To by vám asi nejlépe objasnili lékaři, kteří nás doporučují maminkám jako kvalitní zdroj informací. Ale upřímně bych je názvy ostatních komunitních webů raději nedráždila. (smích) Nás berou tak, jak se prezentujeme, tedy jako odborně garantovaný rodičovský portál, kde za každým odborným textem stojí specialista z klinické praxe.

Připomněla jste mi jednu historku, kdy mě oslovil jeden ze dvou „odlišných“ webů, jestli bych z těch odborných článků psaných lékaři mohla dát proklik na jejich texty. Napsala jsem jim slušně, ať se nezlobí, ale že to bohužel není možné, abych směřovala naše uživatelky z kvalitního textu, přímo sepsaného lékařem, který s problematikou denně přichází do kontaktu, na jejich, který nejen že nemá uvedeného autora, ale ani nevíme, jak vznikl. Byla jsem tehdy před těmi více než 7 lety ujištěna, že brzy ty jejich texty mít autora budou. Nemají je dodnes.

Propagujete pozitivní životní styl. Jak ho může člověk dosáhnout?
K tomu jsem přišla tak trochu jako slepý k houslím. (smích) Je to rodová vlastnost, asi to máme v genech. Na mého tatínka všichni vzpomínají jako na člověka, se kterým byla velká legrace. Byl optimistou, stále v dobré náladě, pozitivně myslící. Stejně jako on vidím sklenici s polovinou nápoje jako poloplnou a i v naprosto bezvýchodné situaci se snažím najít příležitost. Jsem váha, takže nemám ráda konflikty a potřebuji si udržovat rovnováhu. Snažím se mozek zaměstnat smysluplnými věcmi, i když zrovna to moje zdravotnické vzdělávání není tak finančně lukrativní jako místo ve farma firmě, ale vrátí se mi to 100× právě v té psychice. Díky podnikání, které jsem mimochodem nikdy nezamýšlela dělat, už vůbec ne zakládat vydavatelství, jsem se dostala k neskutečně zajímavým činnostem i lidem. Jsem za to svému osudu nesmírně vděčná. Velmi mě vše posunulo a stále posouvá.

Medailonek

MUDr. Jana Martincová je matkou dvou dnes již dospělých dětí, lékařkou, a hlavně autorkou knih a projektů zdravotnického vzdělávání veřejnosti. Její vydavatelství se zaměřuje na knihy od těhotenství až po pubertu, o zdravém životním stylu, pro ženy po 40, o sexuální výchově nebo prevenci. Na svém webu také sdílí naučná videa. K projektu popularizace sexuální výchovy mezi mladistvými se přidal i její syn a vytvořil web sexualnivychova.cz.

Cílem vědců je vyrábět především životně důležité, ale velmi vzácné krevní skupiny, které se těžko získávají. Autor studie Ash Toye z Bristolské univerzity uvedl, že některé krevní skupiny jsou natolik neobvyklé, že ve Velké Británii může být pouze deset lidí, kteří jsou schopni takovou krev darovat. Jako příklad uvedl krevní skupinu známou jako Bombaj, která byla poprvé identifikována v Indii. Vědci ji v Anglii zaznamenali pouze u tří lidí. Právě takovým lidem by mohla krev vypěstovaná v laboratoři velmi pomoci při léčbě. Někteří pacienti totiž trpí nemocemi, které vyžadují časté transfuze krve.

Vědci při experimentu z darované krve pomocí magnetických kuliček vyselektovali kmenové buňky, přičemž z nich následně pěstovali červené krvinky, dokud nebyly připravené na krevní transfuzi. Celý proces trval zhruba tři týdny. Tuto unikátní krev pak dostali poprvé v historii účastníci klinické studie. Vědci nyní sledují, jak se chová v těle. Umožňuje to radioaktivní látka, která byla do krve přidána. Díky tomu odborníci uvidí, jak dlouho červené krvinky vydrží v těle. Standardně mají životnost přibližně 120 dní.

Zdroj: České noviny, BBC

Pro pacienta bylo zásadní, aby zákrokem nepřišel o své nadání. Proto se lékaři rozhodli, že jej neuvedou do celkové narkózy, takže bude moci během dlouhé operace používat oblíbený hudební nástroj. Během zákroku tak italský hudebník chirurgům zahrál například ústřední píseň z filmu Love story nebo italskou hymnu. Pacient totiž při operaci zůstal při plném vědomí.

Neurochirurg Christian Brogna uvedl, že pacientova hra na saxofon lékařům dokonce pomohla lépe mapovat jednotlivé funkce jeho mozku a usnadnilo to průběh zákroku. „Schopnost hrát na hudební nástroj znamená, že rozumíte hudbě, což je jedna z kognitivních funkcí mozku. Znamená to, že umíte interagovat s hudebním nástrojem, umíte ho oběma rukama koordinovat, cvičíte tak paměť, počítání – protože hudebníci jsou vlastně matematici,“ vysvětlil Brogna a dodal, že během zákroku je důležité také sledovat, jak operovaný komunikuje s okolím. Proto se operace mozku většinou provádí při plném vědomí pacientů, aby lékaři mohli sledovat, jestli při zákroku nedošlo k narušení některých důležitých mozkových center.

Zdroj: Radio Wave, BBC

Všech pět nemocnic Pardubického kraje přešlo na nový jednotný klinický informační systém (KIS), který má usnadnit vedení zdravotnické dokumentace, sdílení informací i ochranu dat pacientů. Doposud měla zařízení problém si poslat mezi sebou data o pacientech.

V Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Litomyšli a Svitavách nově funguje stejný informační systém. „V tuto chvíli je klinický informační systém implementován do všech Nemocnic Pardubického kraje (NPK) a ve všech funguje v ostrém režimu. Vedle toho probíhá dokončování nastavení pro NPK i jednotlivá zdravotnická zařízení a oddělení,“ uvedla mluvčí nemocnic Kateřina Semrádová. Díky inovaci došlo ke zvýšení efektivity práce a standardizaci procesů a postupů, omezení chybovosti a zvýšení kvality vykazování pojišťovnám, zlepšení bezpečnosti a usnadnění tvorby statistických výstupů.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z iDnes a Stapro

 „Většinu pacientek dokážeme z rakoviny děložního čípku dostat,“ uvedl lékař Igor Sirák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Daří se to díky unikátnímu mixu léčebných přístupů používaných v této nemocnici, kdy doktoři dovedou nádor přesně zobrazit a následně jej cíleně ozařovat přímo uvnitř ženina těla. Postup se může použít i v případě nádorů prostaty, prsu, penisu či plic.

Lékaři z Hradce Králové pro zobrazení a stanovení ozařování užívají už téměř pět let pouze magnetickou rezonanci, jež je ze zobrazovacích metod nejpřesnější. Postupně tak dokázali léčbu rakoviny čípku mnohonásobně zefektivnit. „Není třeba pacientku nikam složitě převážet třeba sanitkou, pouze ji na pojízdném stole převezeme do druhé místnosti. Používáme adaptivní brachyterapii, kdy nám rezonance nádor přesně zobrazí a my jsme schopni ozáření ,vytvarovat´ přesně podle nádorového ložiska a jeho zmenšování v čase. Dokážeme tak onemocnění lépe kontrolovat a šetříme i zdravé tkáně okolo, například močový měchýř, konečník či tenké střevo,“ vysvětlil radiologický fyzik Jakub Grepl. Právě on je jedním z těch, kdo dokáže obrazová data pomocí softwaru propočítat tak, aby bylo ozařování co nejefektivnější a bezpečné.

Zdroj: Forum Univerzity Karlovy

V prosinci se dron zasadil o záchranu života ve Švédsku. Muž ve věku 71 let odhraboval sníh před svým domem, když se mu udělalo špatně a zkolaboval. Ve stejný moment jel po vedlejší silnici lékař, který zrovna mířil do nejbližší nemocnice. Všiml si kolabujícího muže, a tak zastavil, aby zavolal ambulanci. Zdravotníkům sdělil, že jde o zástavu srdce. O tři minuty později už na místě přistával dron nesoucí defibrilátor. Rychlá reakce a použití bezpilotního letadla zachránily muži život, jelikož záchranka se na místo kvůli hustému provozu dostala mnohem později.

Zdravotnické drony mají oproti těm klasickým svá vlastní specifika. Vyrábí je společnost Everdone. Podle ní může toto zařízení pomoci, i když není v dosahu člověk se zdravotnickým vzděláním. Defibrilátory, které bezpilotní letadla doručují, jsou podle firmy dost návodné. Osoba poskytující první pomoc navíc po celou dobu dostává po telefonu instrukce od záchranné služby. Výrobci také věří, že by se využití dronů ve zdravotnictví v budoucnu nemuselo týkat pouze doručování defibrilátorů. Stroje by údajně mohly doručovat také jiné nenahraditelné zdravotnické přístroje.

Zdroj: iRozhlas

Za novým posilovačem vakcín stojí vědci z Imunologického institutu La Jolla v San Diegu a z MIT. Zvolili doposud nepoužívaný saponin. Jejich výběr byl šťastný. Důkazem bylo větší množství pomocných T-buněk i cytokinů –⁠ látek, které se podílejí na regulaci imunitních dějů. „Mít chytrý a bezpečný posilovač imunitních systému je snem vakcinologů,“ potvrdil pro vysílání Českého rozhlasu Plus imunolog Jan Černý. Jako adjuvans se podle něj dřív zkoušely například soli hliníku, nebo se u pokusných zvířat testovaly dokonce i mrtvé mykobakterie.

Podle výzkumníků můžou výrobci očkovacích látek díky saponinu vrátit do hry některé dosavadní vakcíny, které třeba v případě HIV zatím neuspěly. Aktivizace imunitního systému je větší, protože v přítomnosti této látky se mění tok mízy, která odvádí z tkání odpad přes uzliny a slezinu a pak se vyčištěná vrací do krve. „Otevírá naplno kohoutky našeho odpadního systému v těle, systému lymfatických cév, kterými může proudit lymfa víc nebo méně,“ zdůraznil Černý.

Zdroj: iRozhlas, Science Immunology

Kdo si počká, ten se dočká

Sedmačtyřicetiletý Brit Steve Verze dostal jako první člověk na světě umělé oko z 3D tiskárny. Zákrok provedli zdravotníci v Moorfieldské oční nemocnici v Londýně. Pacient umělé oko potřeboval už sedmadvacet let. Čekání se vyplatilo. Obdržel totiž první digitální umělé oko vytvořené pacientovi na míru. „Často, když jsem opouštěl domov, tak jsem se na sebe díval do zrcadla a nelíbilo se mi, co jsem viděl. Tohle nové oko vypadá fantasticky,“ uvedl Verze.

Oko vypadá realističtěji než jeho jiné alternativy. Je vytvořené tak, aby mělo lepší ostrost a reálnou hloubku ostrosti zornice. Další výhodou je, že jeho implementování bylo méně invazivní, než tomu je u jiných případů. Pacientovo funkční oko lékaři naskenovali, aby obě oči vypadaly stejně. Nemocnice 3D obraz oka nejdříve vytvořila a poté ho poslala na tisk do Německa. Po tisku oko putovalo zpět do Velké Británie, kde ho okularista Moorfieldské oční nemocnice dokončil a přeleštil.

Dejte vale zapomnětlivosti – přichází nový lék

Alzheimerovi se snaží přijít na kloub mnoho odborníků už řadu let. Nejnovější pokrok přitom přináší velkou naději nejen pro pacienty postižené touto nepříjemnou chorobou, ale i všem zapomnětlivcům. Mezinárodní tým vědců zaštítěný Univerzitou v Glasgow vyvinul prototyp léku, který snižuje ztrátu paměti.

Nová léčba by mohla zásadně zlepšit život pacientů s Alzheimerovou chorobou a v budoucnosti vést k dalším inovacím v boji s touto nemocí. Lék se připravuje deset let, jeho účinky teď vědci představili v prestižním vědeckém časopise Cell. Výsledky jsou slibné.

Medikament působí tak, že v mozku vytváří nové molekuly. Ty poté selektivně cílí na protein zvaný muskarinový acetylcholinový receptor, známý taky jako receptor M1. Tento receptor je důležitý pro paměť a poznávání. Následné preklinické studie potvrdily hypotézu, že nově navržené molekuly jsou optimální pro zlepšení paměti. „Využili jsme molekulární principy k navržení nového léku. Nejdřív jsme lék testovali na zvířatech. Poté jsme ho otestovali na dobrovolnících, abychom dokázali, že lék vyvíjí aktivitu v centrech mozku důležitých pro léčení ztráty paměti,“ popsal fungování léku věděc Andrew Tobin z Univerzity v Glasgow.

Objev je zásadní zejména proto, že v současnosti neexistují žádné léky, které by zastavily nebo zpomalily Alzheimerovu chorobu. Ty, které se používají, mají řadu vedlejších účinků. A právě v tom tkví kouzlo nového přípravku. Nežádoucí účinky, které způsobuje, jsou minimální. Přesto lék musí projít ještě dalším testováním, dostupný bude nejdříve za několik let.

Zdroj: iRozhlas, CNN

Po dosažení dospělosti podle organizace Loono prudce klesá návštěvnost preventivních prohlídek. Praktického lékaře například pravidelně navštěvuje pouze čtvrtina Čechů. Cílem tvůrců aplikace je proto motivovat občany, aby dbali na základy prevence a zabránili tak rozvinutí nemocí do fáze, kdy jsou již těžko léčitelné.

Za projektem stojí nezisková organizace Loono ve spolupráci s vývojáři z Česko.Digital. „Společně vytvoříme místo, kde budou dostupné kompletní informace o prevenci závažných a civilizačních onemocnění v přehledné, srozumitelné a zábavné podobě,“ uvedla koordinátorka projektu Blanka Sigmundová. Aplikace navíc uživatele provede průběhem jednotlivých prohlídek a připraví je na vše, co je u lékaře čeká. Tvůrci počítají se spuštěním aplikace v lednu příštího roku.

Dostupnost bytů je v celé České republice kritická. Zejména pro lidi v nouzi je tak často nemožné si slušné bydlení zaplatit. Právě to se před třemi lety rozhodl změnit kardiolog pražského IKEMu Jan Beneš. Na Ústecku, které patří k lokalitám s nejhorší sociální situací, koupil starší garsonku a hledal vhodného nájemníka, kterému by v ní umožnil žít za symbolické nájemné. Toho našel ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. Pan Jan žil po rozchodu s partnerkou několik měsíců v garáži. Nové bydlení, které si dle svých možností postupně zvelebuje, mu tak významně pomohlo.

Po úspěšné pilotní zkušenosti se Jan Beneš rozhodl pro koupi dalšího, tentokrát většího bytu. Obyvatelům nabízí férové nájemné, často až o polovinu nižší než u ostatních nabídek. Využívá tak svých možností k pomoci druhým – i ze sníženého nájmu přitom bez problému zvládá splácet hypotéku.

Tím ale aktivity dobrosrdečného kardiologa nekončí. Pro tyto účely loni založil zastřešující organizaci s názvem Fond dostupného bydlení. Na nemovitosti sbírá půjčky od drobných věřitelů, kterým umožňuje smysluplně investovat a podílet se na řešení problému s nedostupným bydlením. Fond už na Ústecku koupil další dva byty, do pěti let jich pak Beneš plánuje mít několik set.