Revoluce ve zdravotnictví. Vědci umí vypěstovat krev v laboratoři

Blíží se doba, kdy naše zdravotnictví nebude závislé na dárcích krve? Vědcům se ji poprvé podařilo vypěstovat v laboratoři. Úspěch je průlomem ve zdravotnictví a mohl by mít dalekosáhlé důsledky pro léčbu, informoval server České noviny.

Cílem vědců je vyrábět především životně důležité, ale velmi vzácné krevní skupiny, které se těžko získávají. Autor studie Ash Toye z Bristolské univerzity uvedl, že některé krevní skupiny jsou natolik neobvyklé, že ve Velké Británii může být pouze deset lidí, kteří jsou schopni takovou krev darovat. Jako příklad uvedl krevní skupinu známou jako Bombaj, která byla poprvé identifikována v Indii. Vědci ji v Anglii zaznamenali pouze u tří lidí. Právě takovým lidem by mohla krev vypěstovaná v laboratoři velmi pomoci při léčbě. Někteří pacienti totiž trpí nemocemi, které vyžadují časté transfuze krve.

Vědci při experimentu z darované krve pomocí magnetických kuliček vyselektovali kmenové buňky, přičemž z nich následně pěstovali červené krvinky, dokud nebyly připravené na krevní transfuzi. Celý proces trval zhruba tři týdny. Tuto unikátní krev pak dostali poprvé v historii účastníci klinické studie. Vědci nyní sledují, jak se chová v těle. Umožňuje to radioaktivní látka, která byla do krve přidána. Díky tomu odborníci uvidí, jak dlouho červené krvinky vydrží v těle. Standardně mají životnost přibližně 120 dní.

Zdroj: České noviny, BBC