Vědci zjišťovali, jak moc byli účastníci duševně aktivní v dětství, středním věku i později v životě. Během průměrně 7,6 roku sledování se ukázalo, že vyšší míra takzvaného kognitivního obohacení souvisela s o 38 procent nižším rizikem Alzheimerovy demence. Lidé s nejvyšší mírou duševní aktivity navíc onemocněli v průměru asi o pět let později než ti s nejnižší mírou. „Naše zjištění naznačují, že kognitivní zdraví v pozdějším věku je silně ovlivněno celoživotním vystavením intelektuálně stimulujícímu prostředí,“ uvedla doktorka Andrea Zammit z Rush University Medical Center v Chicagu.

Mozku prospívá zvědavost, pravidelné čtení, nové dovednosti i prostředí, které člověka vybízí přemýšlet a zůstávat v kontaktu se světem. Aktivní mysl může být jedním z návyků, které pomáhají udržet kvalitu života co nejdéle.

Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku. Tato nejčastější příčina demence ve stáří postupně ničí paměť, kognitivní i fyzické schopnosti. Onemocnění je v současnosti stále neléčitelné a jeho původ není známý. Podle Mezinárodního centra výzkumu neurodegenerativních poruch (INDRC) trpělo v minulém roce Alzheimerovou chorobou zhruba 160 tisíc obyvatel. Toto číslo se má do roku 2030 navýšit o 14 000 osob, uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Tým buněčných biologů z Lékařské fakulty MUNI pod vedením doktorky Dáši Bohačiakové vytváří cerebrální organoidy a studuje na nich mechanismy onemocnění. Zkouší na nich také aplikovat látky, které by mohly vzniku choroby zamezit. Tyto miniaturní mozky jsou přitoom veliké jen několik milimetrů.

Mnoho terapeutických metod léčby Alzheimerovy choroby z posledních let se zaměřovalo na zredukování tzv. amyloidu bety. Jeho shlukování v mozkové tkáni totiž přispívá k neurodegeneraci. „Proč se tyto shluky v mozku ukládají, nevíme. A nevíme ani, jestli je amyloid příčinou choroby nebo jen důsledkem něčeho jiného,“ popisuje vedoucí výzkumu Bohačiaková. Pacientům totiž nepomáhá ani odstranění shluku amyloidu. „Možností je, že taková pomoc přichází pozdě, protože jestliže se Alzheimerova nemoc začne utvářet dvacet let předtím, než člověk zaznamená první poruchy paměti, tak bylo třeba zakročit už před těmi dvaceti lety,“ doplňuje Bohačiaková.

Vědci ve zkumavkách modelují rozvoj Alzheimerovy choroby na mozkových organoidech díky znalostem ze studia molekulárních mechanizmů u proměny kmenových buněk v neurony. Na základě nových zjištění souvisí podle Bohačiakové Alzheimerova choroba s vývojem mozku. Mozek pacientů zvládá vývojové poruchy do čtyřiceti či padesáti let regulovat, s přibývajícím věkem se situace horší.

Dalším výzkumům se brněnský tým nebude vyhýbat, chtějí odkrýt mechanismy rozvoje nemoci až k jejím úplným počátkům. „Pokud bychom dokázali v dostatečném předstihu snížit množství amyloidů, mohli bychom pacientům prodloužit život bez projevů nemoci o deset dvacet let a třeba by to stačilo. Takže bychom možná nemuseli řešit tu úplně prvotní příčinu,“ uzavírá Bohačiaková.

Zjištění vědců naznačují, že konzumace olivového oleje může snížit pravděpodobnost úmrtí na tyto nemoci. To přináší novou naději v boji proti kognitivním poruchám. Strava obohacená o olivový olej by tedy mohla působit příznivě nejen na zdraví srdce, ale i mozku. Vědci proto doporučují používat tento olej jako alternativu margarínu a komerční majonézy.

Výzkum byl založen na analýze dietních dotazníků a záznamů o úmrtí více než 90 tisíc Američanů za tři desetiletí. Během tohoto období si demence vyžádala životy 4 749 účastníků studie. Výsledky analýzy poukázaly na to, že lidé, kteří konzumovali více než půl polévkové lžíce olivového oleje denně, byli zdravější a měli o 28 procent nižší riziko úmrtí na demenci ve srovnání s těmi, kteří jej konzumovali jen zřídka nebo vůbec. Je pozoruhodné, že výměna pouhé jedné čajové lžičky margarínu nebo majonézy za ekvivalentní množství olivového oleje denně korelovala s 8 až 14 procentním snížením rizika úmrtí na demenci.

Skupina vědců z University of Edinburgh vyvinula algoritmus umělé inteligence k prozkoumání sbírky více než 4 300 chemických sloučenin. Cílem jejich počínání bylo najít léky označované jako sloučeniny proti stárnutí. Mají totiž usmrtit stárnoucí buňky a tím zlepšit celkové zdraví jedinců. Tyto buňky jsou rozšířeným jevem u mnoha zdravotních stavů, které souvisejí se stárnutím, včetně zhoršení zraku, osteoartrózy, Alzheimerovy choroby nebo některých druhů rakoviny.

Umělá inteligence byla na své misi úspěšná – podařilo se jí identifikovat 21 kandidátů, kteří by mohli podporovat stárnutí buněk a jejich následné odumírání. Problém totiž mnohdy tkví v tom, že se defektní buňky přestávají množit, ale přetrvávají v těle místo toho, aby odumíraly. Buňky tak nadále vylučují chemikálie, které stimulují zánět. Ze zmíněných 21 kandidátů na léky se tým zaměřil na tři sloučeniny: ginkgetin, oleandrin a periplocin. Tyto látky působivě prokázaly schopnost eliminovat nefunkční buňky bez poškození zdravých buněk, když byly podrobeny testům na lidských buňkách.

Jedná se o houbu Hericium erinaceus, jinak známou jako korálovec ježatý. Už dříve příznivci alternativní medicíny tvrdili, že má tato houba řadu zdravotních benefitů. Nyní toto tvrzení konečně podepřela i vědecká obec důkazy. „Výtažky z korálovce ježatého se v asijských zemích používají v tradiční medicíně po staletí, ale my jsme chtěli vědecky ověřit jejich potenciální účinek na mozkové buňky,“ vysvětlil vedoucí výzkumu profesor Frederic Meunier.

Testování pak prokázalo, že korálovec ježatý měl významný vliv na zlepšení paměti. „Laboratorní testy měřily účinky sloučenin izolovaných z Hericium erinaceus na kultivované mozkové buňky. Překvapivě jsme zjistili, že aktivní sloučeniny podporují projekce neuronů, rozšiřují se a spojují se s jinými neurony,“ řekl profesor Meunier. Tento objev by mohl mít obrovské důsledky pro budoucí výzkum procesů a poruch kognitivního vývoje.

Vlastnosti korálovce ježatého se přitom v tradiční čínské medicíně využívaly k léčbě nemocí a k udržení zdraví již od starověku. Houba obsahuje mnoho bioaktivních složek, mimo jiné polysacharidy β-glukany, terpenoidy hericenony a erinaciny, isoindolinony, steroly a mykonutrienty, které mají potenciální neuroprotektivní a neuroregenerační vlastnosti. Hericium erinaceus je díky svému protizánětlivému působení a podpoře exprese genu nervového růstového faktoru a růstu neuritů velice slibná pro léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Ty se nacházejí například v olejnatých rybách, jako je losos či makrela. Jejich zařazením do jídelníčku si tak lidé mohou prodloužit život o několik let. Efekt se navíc potvrdil také u osob, které již nemocí trpí. Dochází u nich ke zpomalení postupu demence.

Nejvýraznější spojitost mezi hladinou mastných kyselin v krvi a nástupem demence se ukázala u osob nesoucích gen ApoE4, který u nich zvyšuje riziko vyvinutí Alzheimerovy choroby. Tito lidé mají díky upravené dietě šanci na zpomalení nástupu nemoci až o pět let.

„Zajímavé je, že před 15 lety proběhla studie na rodičích našich participantů, která ukázala 47 % pokles rizika rozvoje demence. Nalezení podobných výsledků u další generace znamená zásadní potvrzení vztahu mezi omega-3 mastnými kyselinami a demencí,“ uvedl autor studie zveřejněné v časopise Nutrients William Harris.

Zdroj: Fatty Acid Research Institute, Nutrients, Goodnewsnetwork

Američtí výzkumníci zjistili, že lidé, u kterých se rozvine Alzheimerova choroba, mohou před tím řadu let trpět poruchami spánku. Nové zjištění by mohlo vést k vytvoření nových léčebných postupů zaměřených na toto onemocnění. Vědci totiž zjistili, že čtyřiadvacetihodinový cirkadiánní rytmus řídí schopnost mozku zabít proteiny, které jsou spojené s Alzheimerovou chorobou. Zatím však nedokázali s jistotou určit, jestli jedno způsobuje druhé, nebo se v organismu děje ještě něco komplexnějšího.

Jak na novou teorii odborníci přišli? Zdravý mozek funguje tak, že imunitní buňky v něm vyhledávají a ničí problematické proteiny, které se jinak mohou v orgánu hromadit. Jeden typ proteinu, na který se buňky zaměřují, se nazývá amyloid beta a je charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Vědci nalezli v imunitních buňkách denní rytmus, ve kterém dochází k čištění buněk. Když se tento rytmus rozhodí, tak se to projeví na efektivnosti čištění. „Narušení správného načasování čištění amyloidu beta může být jedním z důvodů, proč v mozku během Alzheimerovy choroby sledujeme přibývání bílkovin,“ uvedla doktorka Jennifer Hurley, která vedla výzkum na Rensselaer Polytechnic Institute v New Yorku. Podle jejího týmu je možné stimulovat schopnost mozku vylučovat amyloid beta nebo zvyšovat aktivitu imunitních buněk a tím ovlivnit onemocnění.

Zdroj: Radio Wave, The Guardian

Za překvapivým objevem stojí snaha najít další strategie léčby chorob postihujících velké množství lidí. Alzheimerova choroba do roku 2050 postihne téměř 14 milionů Američanů. Vědci proto začali hledat mezi známými léky ty, které by mohly mít přínos i pro problémy, na něž nejsou indikovány a schváleny. V této oblasti pomáhá použití analýzy velkých dat, v nichž se hledají nečekané souvislosti, které nemusí být na první pohled patrné.

Neurodegenerativní onemocnění typu Alzheimerovy nemoci je charakteristické ukládáním špatně svinutých nebo poškozených molekul dvou bílkovin –⁠ beta-amyloidu a tau proteinu. Ty se v mozku ukládají jako vlákna a plaky, způsobují rozpad okolních nervových buněk a vláken, ztratí schopnost výměny informací a dojde k narušení funkce mozku a demenci. Vědci pod vedením Feixionga Chenga se proto mezi 1 600 vytipovanými léky zaměřili na ty, které cílí na oba tyto proteiny najednou.

Potenciál sildenafilu

„Jako nejlepší kandidát na lék se ukázala látka jménem sildenafil, u které už bylo v modelech prokázáno, že významně zlepšuje inteligenci a paměť,“ řekl doktor Cheng. Sildenafil se používá na léčbu erektilní disfunkce a na základě analýzy genetických a biologických dat sedmi milionů pacientů byl objeven i vliv na vznik Alzheimerovy choroby. Ti, kteří užívali přípravky se sildenafilem, měli po 6 letech o 69 procent nižší pravděpodobnost výskytu této nemoci. Vedl si velmi dobře také ve srovnání s losartanem, metforminem, diltiazemem a glimepiridem, které jsou všechny brány jako relevantní v klinických studiích léčby Alzheimerovy nemoci.

„Zjistili jsme, že užívání sildenafilu snižuje pravděpodobnost Alzheimerovy choroby u jedinců s onemocněním koronárních tepen, hypertenzí a diabetem 2. typu, což jsou všechno komorbidity významně spojené s rizikem onemocnění, stejně jako u pacientů bez tohoto onemocnění,“ dodal Cheng. Aby se vědci přesvědčili o vlivu sildenafilu na Alzheimerovu chorobu, nechali jej působit na model z kmenových buněk nemocného člověka. Ukázalo se, že látka zvýšila růst mozkových buněk a snížila hyperfosporylaci tau proteinů, což je typický znak nemoci.

Validitu výsledků ještě potvrdí testování na lidech, kteří chorobou trpí, v podobě randomizované klinické studie.

Zdroj: Cleveland Clinic, Medicínské centrum Praha

Kdo si počká, ten se dočká

Sedmačtyřicetiletý Brit Steve Verze dostal jako první člověk na světě umělé oko z 3D tiskárny. Zákrok provedli zdravotníci v Moorfieldské oční nemocnici v Londýně. Pacient umělé oko potřeboval už sedmadvacet let. Čekání se vyplatilo. Obdržel totiž první digitální umělé oko vytvořené pacientovi na míru. „Často, když jsem opouštěl domov, tak jsem se na sebe díval do zrcadla a nelíbilo se mi, co jsem viděl. Tohle nové oko vypadá fantasticky,“ uvedl Verze.

Oko vypadá realističtěji než jeho jiné alternativy. Je vytvořené tak, aby mělo lepší ostrost a reálnou hloubku ostrosti zornice. Další výhodou je, že jeho implementování bylo méně invazivní, než tomu je u jiných případů. Pacientovo funkční oko lékaři naskenovali, aby obě oči vypadaly stejně. Nemocnice 3D obraz oka nejdříve vytvořila a poté ho poslala na tisk do Německa. Po tisku oko putovalo zpět do Velké Británie, kde ho okularista Moorfieldské oční nemocnice dokončil a přeleštil.

Dejte vale zapomnětlivosti – přichází nový lék

Alzheimerovi se snaží přijít na kloub mnoho odborníků už řadu let. Nejnovější pokrok přitom přináší velkou naději nejen pro pacienty postižené touto nepříjemnou chorobou, ale i všem zapomnětlivcům. Mezinárodní tým vědců zaštítěný Univerzitou v Glasgow vyvinul prototyp léku, který snižuje ztrátu paměti.

Nová léčba by mohla zásadně zlepšit život pacientů s Alzheimerovou chorobou a v budoucnosti vést k dalším inovacím v boji s touto nemocí. Lék se připravuje deset let, jeho účinky teď vědci představili v prestižním vědeckém časopise Cell. Výsledky jsou slibné.

Medikament působí tak, že v mozku vytváří nové molekuly. Ty poté selektivně cílí na protein zvaný muskarinový acetylcholinový receptor, známý taky jako receptor M1. Tento receptor je důležitý pro paměť a poznávání. Následné preklinické studie potvrdily hypotézu, že nově navržené molekuly jsou optimální pro zlepšení paměti. „Využili jsme molekulární principy k navržení nového léku. Nejdřív jsme lék testovali na zvířatech. Poté jsme ho otestovali na dobrovolnících, abychom dokázali, že lék vyvíjí aktivitu v centrech mozku důležitých pro léčení ztráty paměti,“ popsal fungování léku věděc Andrew Tobin z Univerzity v Glasgow.

Objev je zásadní zejména proto, že v současnosti neexistují žádné léky, které by zastavily nebo zpomalily Alzheimerovu chorobu. Ty, které se používají, mají řadu vedlejších účinků. A právě v tom tkví kouzlo nového přípravku. Nežádoucí účinky, které způsobuje, jsou minimální. Přesto lék musí projít ještě dalším testováním, dostupný bude nejdříve za několik let.

Zdroj: iRozhlas, CNN

Kravské mléko je velmi diskutabilním tématem. Jedni se ho zastávají, podle jiných organismu spíš škodí. Vědecké studie studie University of Kansas Medical Center ale hovoří zcela jasně: antioxidant glutathion obsažený v mléce chrání mozkové buňky před jejich poškozením a pomáhá neutralizovat oxidační stres v těle způsobený volnými radikály. Právě ten prý způsobuje Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu.

A jak na to vědci přišli? Jejich studie se zúčastnilo 60 dospělých jedinců, u kterých pomocí speciálních skenerů lékaři sledovali dopad stravy na hladinu glutathionu v mozku. Z jejich zjištění vyplynulo, že nejvyšší hladinu tohoto antioxidantu v mozku mají lidé, kteří vypijí tři a více sklenic mléka denně. Tak na zdraví!

Veronika Kábrtová 

Čeští vědci objevili klíč k včasné diagnóze Alzheimrovy choroby, dosud nevyléčitelného onemocnění mozku, kterým jen v České republice trpí 140 000 lidí. Další výzkum by mohl vést až k objevu léku.

Výzkumný tým se zaměřil na látku tau protein a neurofilamenta (vlákna v nervové buňce), tvořící kostru nervové buňky, přičemž pět let testoval 80 dobrovolníků rozdělených do čtyř skupin: zdraví senioři, senioři se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacienti s Alzheimrem a pacienti s jinými formami demence.

V čem unikátní pokrok českých vědců ve výzkumu Alzheimrovy choroby vlastně spočívá? Vycházelo se ze zjištění, že množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentů je stejné u zdravých osob vyššího věku i s Alzheimrovou chorobou. Vědci se proto zaměřili na protilátky lokálně vytvořené v blízkosti nervové soustavy a právě tady našli rozdíl – u pacientů s Alzheimrovou chorobou bylo množství protilátek významně vyšší než u ostatních.

Předpoklad, že podobná imunologická reakce nastane také u pacientů s jinými formami demence než v případě Alzheimrovy choroby, se přitom nepotvrdila. Jak uvedl šéf výzkumného týmu Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví: „Zdá se, že tyto lokálně zvýšené protilátky jsou relativně specifické právě pro Alzheimerovu nemoc.“ Tohoto zjištění by se následně dalo využít ve vývoji léku zabraňujícímu vzniku Alzheimrovy choroby.

Pro ověření výsledků se nyní hledají dobrovolníci s nemocí v časném stadiu – vítaní jsou zdraví muži starší 50 let a zdraví muži i ženy nad 85 let, zejména ti s nižším vzděláním. Zájemci musí užívat češtinu jako svůj mateřský jazyk, být neurolgicky a psychicky zdraví a nesmí mít pocit porušené paměti. Vyšetření se provádí ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Objednat se můžete na záznamníku 267 162 344 nebo na emailu adcentrum12@gmail.com.

ČTK, Veronika Steidlová Kordasová