Čtení, psaní, učení jazyků, návštěvy knihoven nebo hry, které dávají zabrat hlavě. Právě podobné aktivity podle nové studie souvisejí s nižším rizikem Alzheimerovy choroby a pomalejším zhoršováním paměti ve stáří. Výzkum Rush University Medical Center sledoval 1 939 lidí s průměrným věkem téměř 80 let, kteří na jeho začátku neměli demenci. Informoval o tom server Earth.
Vědci zjišťovali, jak moc byli účastníci duševně aktivní v dětství, středním věku i později v životě. Během průměrně 7,6 roku sledování se ukázalo, že vyšší míra takzvaného kognitivního obohacení souvisela s o 38 procent nižším rizikem Alzheimerovy demence. Lidé s nejvyšší mírou duševní aktivity navíc onemocněli v průměru asi o pět let později než ti s nejnižší mírou. „Naše zjištění naznačují, že kognitivní zdraví v pozdějším věku je silně ovlivněno celoživotním vystavením intelektuálně stimulujícímu prostředí,“ uvedla doktorka Andrea Zammit z Rush University Medical Center v Chicagu.
Mozku prospívá zvědavost, pravidelné čtení, nové dovednosti i prostředí, které člověka vybízí přemýšlet a zůstávat v kontaktu se světem. Aktivní mysl může být jedním z návyků, které pomáhají udržet kvalitu života co nejdéle.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha
Ukrývají se tajemství světa v tichu? Většinu času jsme obklopeni nejrůznějšími zvuky, na které jsme…