Švestky srdci pomůžou víc než pět porcí čehokoli

Pět porcí ovoce a zeleniny denně. To pravidlo zná skoro každý. Jenže výzkum zveřejněný v časopise Food and Function ho trochu obrací — počet porcí prý zdaleka nestačí, mnohem víc záleží na tom, co přesně na talíři skončí. Informoval o tom server BBC.

Jde o flavanoly, skupinu antioxidantů. Podporují oběh, drží cévy pružné a tlumí záněty. Doporučená denní dávka je 500 miligramů, jenže tu splní sotva jeden člověk z pěti.

Vědci prošli stravu zhruba 30 000 lidí v USA a Británii. Z markerů v moči pak měřili, kolik flavanolů těla skutečně vstřebala — a výsledek je překvapil. I řada lidí, kteří poctivě zvládají svých pět porcí, jich má v těle pořád málo.

„Většina lidí předpokládá, že když jí dost ovoce a zeleniny, má to pokryté. Tahle studie ale ukazuje, že konkrétní volba je mnohem důležitější než celkové množství,“ vysvětlil hlavní autor Javier Ottaviani. Podle něj stačí pár záměn v jídelníčku, aby člověk vstřebal výrazně víc.

Tak co tedy jíst. Nejštědřejší jsou švestky — kolem 450 mg na misku. Za nimi brusinky (300 mg) a ostružiny (250 mg). Pomůže i šálek zeleného čaje, ze kterého vytáhnete 200 mg na čtvrt litru. A když zrovna nemáte chuť na bobule, posloužila by hrst bobů (140 mg), miska třešní (130 mg) nebo obyčejné jablko se slupkou (110 mg). Slušně přidají taky jahody, borůvky a fazole pinto.

Profesor Gunter Kuhnle z univerzity v Readingu připomíná, že pravidlo pěti porcí nikam nezmizelo. Měli bychom jen víc přemýšlet, kterých pět to bude. „Různé druhy ovoce a zeleniny nabízejí velmi odlišné přínosy nad rámec vitaminů a minerálů,“ řekl.

Ne všichni odborníci ale nadšením překypují. Profesor Naveed Sattar z Glasgow upozornil, že menší studie sice naznačily příznivý vliv flavanolů na krevní tlak, jenže přesvědčivý důkaz, že snižují počet infarktů nebo mozkových příhod, zatím chybí. Než by se daly doporučovat jako prevence, potřebujeme podle něj víc výzkumů.

A je tu ještě jeden zádrhel. Dell Stanford z British Heart Foundation říká, že obsah flavanolů v potravinách hodně kolísá — záleží na podnebí, zralosti i způsobu skladování. „Malé množství se vstřebá přímo. Zbytek rozkládají naše střevní bakterie, jenže ty má každý jiné, takže i přínos se může lišit,“ dodává.

Britské nadace nakonec radí to, co známe roky: jíst pestře a střídat co nejvíc druhů.