Ochraně přírody se v Česku daří. V Brdech vznikly nové tůně, na Pálavu se vrátily ovce

Péče o českou přírodu může mít mnoho podob. Cíl je však obvykle podobný, a sice zachovat krajině její přirozený ráz a podporovat druhovou rozmanitost, případně chránit rostliny a živočichy, kteří jsou vzácní a ohrožení. Zatímco v Krkonoších přírodě místní pracovníci pomáhají hnojením luk, v Brdech vznikly desítky malých tůní, které zadrží vodu a poslouží jako útočiště nejrůznějším rostlinám a živočichům. Na Pálavě pak ochráncům přírody pomáhají ovce, které spásají místní louky.

Celkem 42 tůní v Brdech vytvořili pracovníci lesníci Vojenských lesů a statků ČR (VLS). První vodní plochy se začaly v místní krajině objevovat již v roce 2018, postupně přibývaly další a dnes je mohou lidé vidět například na Padrťských pláních, na Baštině, na Pource, u Strašic nebo na Hrachovišti.

Tůně nejsou větší než 300 metrů čtverečných a kromě toho, že zadržují vodu v krajině, fungují také jako malé mikrobiotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy. „Je to vlastně taková díra v zemi s různou hloubkou vody a různým stupněm zazemnění. To je přirozený proces, kdy se tůň vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina,“ uvedl ředitel brdských VLS David Novotný.

Některé louky obhospodaří ovce, o jiné se postarají ochránci přírody

Že z přírody nelze jen brát, ale je třeba jí také zpět dávat, věděli již lidé před mnoha desítkami let. Hospodáři tak louky, které v létě sekali, na podzim hnojili třeba dřevním popelem, kejdou z chlévů nebo hnojem. Dnes se však již mnoho zemědělců o louky takto nestará a z přírody tak mizí řada rostlin, kterým změněné podmínky nevyhovují.

Pomoci se jim snaží například ochránci přírody z Krkonošského národního parku (KRNAP), kde vybrané louky hnojí již od roku 2015. Letos mají v plánu dodat živiny celkem 17 hektarům horských luk, kterým tak doplní vyčerpané zásoby. Díky tomu se vytvoří široká škála živinových podmínek od míst vyhnojených po místa tzv. vychudlá a každý druh si tak bude moci najít podmínky, které mu budou vyhovovat nejvíce.

Jiný typ obhospodařování luk pak volí v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Pasou se zde ovce, kozy či koně, díky čemuž se zde daří zabraňovat zarůstání křovinami a také přirozeně podporovat stepní společenstva a druhy, jako jsou třeba kosatce a koniklece. Nově se sedmdesátičlenné stádo ovcí a koz spolu s pastevcem a dvěma psy po mnoha letech vrátilo také na obtížně přístupné svahy pálavské Stolové hory.

Protože vybudovat zde ohradníky by bylo technicky velmi náročně, jedinou možností je volná pastva. „V dnešní době není mnoho pastevců, kteří jsou schopní pást ovce a kozy bez ohradníku na volno, jen s pomocí pasteveckých psů. Proto jsme rádi, že se nám podařilo domluvit právě takovou pastvu v jedné z našich nejvýznamnějších rezervací – na Stolové hoře,“ řekl Jiří Kmet z české Agentury ochrany přírody a krajiny, která místní pastvu zajišťuje.

Zdroj: Pálava, Krnap, VLS