Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Na Šumavu se po padesáti letech vrátili pstruzi

Pstruh obecný. Zdroj ilustrační fotografie: Wikimedia Commons

Skvělou zprávu z průzkumu šumavských jezer přinesli výzkumníci Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita tamní vody a celý ekosystém se přirozeně zotavuje.

Hydrobiologové zjistili výskyt dospělých pstruhů těsně před třením v pravostranném přítoku jezera, téměř žádné pak v levostranném, kde je voda přirozeně kyselejší a podmínky nepříznivější. Zdroj fotografie: Tomáš Kolařík, Jan Hlaváč, Luboš Kočvara

V jezeře a jeho přítoku se opět vyskytují desítky pstruhů obecných, v potoce pod jezerem žijí rovněž vranky obecné. Jedná se o výrazný obrat. Tamní oblast totiž sužovaly v minulosti kyselé deště, které výrazně změnily chemické složení vody a zdevastovaly život v jezerech. Obrat nastal po sametové revoluci, kdy se podařilo výrazně snížit znečištění ovzduší, čímž se zmírnila kyselost vody, a ekosystém se začal pomalu uzdravovat. Díky tomu, že jihočeští vědci monitorují šumavská jezera systematicky už téměř čtyři desetiletí, mohou postupující přírodní procesy zaznamenávat v přímém přenosu.

Odlov výzkumníci provedli pomocí elektrického agregátu, který ryby pouze na krátkou chvíli omráčí. Následně odebrali vzorky environmentální DNA, jejichž analýza umožňuje z vody zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje. Zdroj fotografie: Tomáš Kolařík, Jan Hlaváč, Luboš Kočvara

Počet pstruhů v jezeře se kvůli ztíženým podmínkám odlovu nepodařil přesně určit, odhaduje se na desítky. „Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ uvedl ichtyolog Milan Muška z Akademie věd. Průzkum prováděli vědci dva dny, použili k tomu šetrné techniky.

Do Národní parku Šumava se kromě pstruhů navrátila také vranka obecná. Zdroj fotografie: Tomáš Kolařík, Jan Hlaváč, Luboš Kočvara

U ryb zjišťovali jejich velikost, hmotnost a pohlaví, odebírali také několik šupin pro určení věku a pro další genetické analýzy i malou část ploutve. Tyto analýzy by měly poskytnout informace o původu pstruhů a složení rybího společenstva. Kromě nich vědci zaznamenali v potoce necelé tři kilometry pod jezerem také výskyt vranek obecných, které se v Česku řadí mezi zranitelné druhy.

Související články

Zaručeně zlepší den

Čeští vědci představili nový způsob testování na koronavirus

Postavte přístřešek pro sýkorky. Přinášíme tipy, jak správně vyrobit ptačí budku

Revoluční objev. Samozavlažovací půda může změnit zemědělství

Zázraky se dějí. V olomoucké zoo se narodilo mládě velbloudí babičce

Inspirativní rozhovor

Rozhodla jsem se být šťastná – ať už s vlasy nebo bez, říká autorka komiksu o alopecii Tereza Drahoňovská

Rozhodla jsem se být šťastná – ať už s vlasy nebo bez, říká autorka komiksu o alopecii Tereza Drahoňovská

Přečtěte si rozhovor s Terezou Drahoňovskou, která svůj příběh s alopecií popisuje v originálním komiksu Bez vlasů.