Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Na Šumavu se po padesáti letech vrátili pstruzi

Pstruh obecný. Zdroj ilustrační fotografie: Wikimedia Commons

Skvělou zprávu z průzkumu šumavských jezer přinesli výzkumníci Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita tamní vody a celý ekosystém se přirozeně zotavuje.

Hydrobiologové zjistili výskyt dospělých pstruhů těsně před třením v pravostranném přítoku jezera, téměř žádné pak v levostranném, kde je voda přirozeně kyselejší a podmínky nepříznivější. Zdroj fotografie: Tomáš Kolařík, Jan Hlaváč, Luboš Kočvara

V jezeře a jeho přítoku se opět vyskytují desítky pstruhů obecných, v potoce pod jezerem žijí rovněž vranky obecné. Jedná se o výrazný obrat. Tamní oblast totiž sužovaly v minulosti kyselé deště, které výrazně změnily chemické složení vody a zdevastovaly život v jezerech. Obrat nastal po sametové revoluci, kdy se podařilo výrazně snížit znečištění ovzduší, čímž se zmírnila kyselost vody, a ekosystém se začal pomalu uzdravovat. Díky tomu, že jihočeští vědci monitorují šumavská jezera systematicky už téměř čtyři desetiletí, mohou postupující přírodní procesy zaznamenávat v přímém přenosu.

Odlov výzkumníci provedli pomocí elektrického agregátu, který ryby pouze na krátkou chvíli omráčí. Následně odebrali vzorky environmentální DNA, jejichž analýza umožňuje z vody zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje. Zdroj fotografie: Tomáš Kolařík, Jan Hlaváč, Luboš Kočvara

Počet pstruhů v jezeře se kvůli ztíženým podmínkám odlovu nepodařil přesně určit, odhaduje se na desítky. „Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ uvedl ichtyolog Milan Muška z Akademie věd. Průzkum prováděli vědci dva dny, použili k tomu šetrné techniky.

Do Národní parku Šumava se kromě pstruhů navrátila také vranka obecná. Zdroj fotografie: Tomáš Kolařík, Jan Hlaváč, Luboš Kočvara

U ryb zjišťovali jejich velikost, hmotnost a pohlaví, odebírali také několik šupin pro určení věku a pro další genetické analýzy i malou část ploutve. Tyto analýzy by měly poskytnout informace o původu pstruhů a složení rybího společenstva. Kromě nich vědci zaznamenali v potoce necelé tři kilometry pod jezerem také výskyt vranek obecných, které se v Česku řadí mezi zranitelné druhy.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Krbová kamna: Teplo a útulnost pro váš domov

Česko zná svou Alej roku. Vítězkou je platanová alej u pivovaru v Protivíně 

Můžeme opravit vadné geny před narozením?

Léky na obezitu mohou pomáhat i v boji se závislostí na alkoholu

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Příběh pro děti, které bojují se strachem

Inspirace z knihovny: Příběh pro děti, které bojují se strachem

Vánoce se kvapem blíží, a tak přinášíme tip pro Ježíška na bezvadnou knihu, která udělá radost pod…