Tým profesora Francisca J. Quintana z amerického Harvardu vyvíjí unikátní postup, jak tlumit autoimunitní reakce v mozku. Ty představují zásadní prvek při vzniku různých neurodegenerativních onemocnění. O výzkumu publikovaném v časopise Nature píše web 100+1.
Při autoimunitních onemocněních (např. roztroušená skleróza) útočí imunitní systém člověka na jeho vlastní nervové buňky. Léčba je velmi komplikovaná a často přináší vedlejší účinky. Tým Francisca J. Quintana se snaží vyvíjet způsoby, jak mít potenciálně nebezpečné autoimunitní reakce pod kontrolou. V jednom z posledních výzkumů se soustředili na dendritické buňky. Ty tvoří malou část bílých krvinek v krvi a tkáních a tvoří spojnici mezi přirozenou a adaptivní imunitou. Fungují jako „strážci těla“, vyhledávají antigeny, proti kterým zasahuje imunitní systém. Někdy ale chybně cílí i na zdravé buňky.
Quintana a spol. objevili biochemickou dráhu těchto buněk, která jejich aktivitu tlumí. Pokud tato dráha nefunguje správně, imunitní systém se může chovat vůči organismu nebezpečně a potenciálně ho ohrožovat vznikem autoimunitního onemocnění. A tady přichází na řadu zásadní objev – tuto „brzdu“ dendritických buněk je možné spustit běžnou organickou látkou, laktátem. Proto upravili probiotické bakterie tak, aby ve střevech produkovaly právě laktát, a následně je aplikovali myším s modelem roztroušené sklerózy. Ukázalo se, že opravdu došlo ke snížení autoimunitních reakcí v mozku. Nyní se čeká, jak zafungují v lidském organismu. Kromě roztroušené sklerózy vědci pracují na využití upravených probiotických bakterií při léčbě jiných autoimunitních chorob, například chronických střevních zánětů.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší
Mám pro vás hádanku. Pochází z planetky B612, přeje si nakreslit beránka a už více než…