Které evropské země vedou v užívání solární energie?

V Evropě jsou čím dál častěji k vidění celá pole solárních panelů. Jedná o jeden z nejužívanějších obnovitelných zdrojů energie. Které země jich mají nejvíce? O tom informuje server Euro News.

Způsoby a místa, kam se solární panely vystavují, jsou čím dál tím rozmanitější. Stále více solárních panelů se objevuje například u silnic, na nádržích a na nepoužívané půdě podél železničních tratí.

Kterým zemím se solárně daří?

Podle odborníků existuje řada různých metrik, podle kterých lze posuzovat solární úspěch země.

Když bychom se dívali čistě na procento elektřiny vyrobené solární energií v poměru k ostatním zdrojům energie, na prvním místě je Nizozemsko, Německo a Španělsko s 23 procenty, 19 procenty a 17 procenty za období léta 2022. Řecko zase drží první příčku z hlediska výkonnosti – nedávno slavilo, že poprvé vyrobilo100 procent své elektřiny z obnovitelných zdrojů (i když jen na pět hodin).

Země, kde je solární energie na rozvoji, bývají menší a často se nachází ve východní Evropě. Například Polsko zvýšilo svou solární výrobu od roku 2018 dokonce 26krát, přičemž velice rychlým tempem zavádí obnovitelné zdroje také Finsko a Maďarsko.

Žebříček nutně nekopíruje pravidlo, že nejproduktivnější jsou slunečné země. Politická podpora a celkový rozvoj udržitelných zdrojů je v tomto ohledu daleko důležitější. „Fotovoltaika je technologie, která je použitelná i v zemích s nižším výskytem slunečního záření, jako je třeba Švédsko,“ vysvětluje Jonathan Bonadio, hlavní politický poradce společnosti SolarPower Europe. Nejvyšší procento solární energie má v Evropě v současné době Lucembursko.

Německo, země s nejsilnější ekonomikou v Evropě, má vysoké ambice s cílem dosáhnout 80% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030. Další země včetně Rakouska, Dánska a Nizozemska usilují o 100% podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Evropští velikáni

Větší země mají mimo jiné nejlepší výsledky na aukcích, přičemž největší množství obnovitelných zdrojů draží Německo, Španělsko a Nizozemsko.

Asociace SolarPower Europe dodává, že skutečnými velikány jsou takzvané „gigawattové země“. Jedná se o země, které nainstalovaly alespoň jeden gigawatt solární energie schopný zásobovat asi 300 000 domácností. Na tomto seznamu je třeba Dánsko, které je považováno za nejekologičtější zemi Evropy.

Jakou formou jsou na evropské půdě a vodní krajině instalovány panely?

Je zbytečné trápit se nad kompromisem mezi úrodnou půdou a solárními lokalitami, i vzhledem k stále se vyvíjejícím technikám a možnostem. Poslední dobou se rozvíjí koncept takzvané agrovoltaiky, což je proces využívání půdy pro zemědělskou i solární výrobu energie. Panely mohou zároveň poskytnout stín pro ochranu plodin například během veder. Německo a Francie mají několik projektů, které toto dvojí použití demonstrují.

Okraje silnic také začínají procházet solárními úpravami. Panely se běžně instalují na protihlukové stěny v Nizozemsku a Švýcarsku. A železnice nejsou o moc pozadu. Německá národní vlaková společnost Deutsche Bahn experimentuje s přidáváním solárních článků do pražců na kolejích. Staré uhelné doly jsou dalším možným místem pro umístění panelů. Jejich potenciálu využívá například Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Španělsko.

Pak jsou tu vodní verze panelů, které jsou umístěny na přírodních a umělých vodních plochách. Zde vítězí Portugalsko. To má nyní největší plovoucí solární park v Evropě. Za zmínku stojí také fotovoltaická elektrárna Bomhofsplas v Nizozemsku, která na okrajích plovoucího zařízení nainstalovala 20 „biochatek“ sloužících jako odchovny pro malé ryby a vodní mikroorganismy, aby podpořila rozmanitost.

Co brzdí solární potenciál Evropy?

Je to čas, který představuje největší výzvu při posilování evropské solární kapacity. A lidská síla je další klíčovou součástí rozvoje solárních energie.

SolarPower Europe doufá, že se v této otázce spojí s mnoha mladými účastníky COP27 a doufá, že získá kvalifikovanější mladou generaci. Navíc je třeba vyjednávat konkrétní vývojové strategie. Zatímco Evropský parlament a Komise cílí na dosažení 45 procent obnovitelných zdrojů do roku 2050, některé členské státy prosazují nižší cíl – 40 procent.

Zdroj: Euro News