O důležitosti vědy v našem životě jsme se bavili s popularizátorkou vědy a zástupkyní TOP vědkyně Česka 2024 podle časopisu Forbes. Zdůrazňuje také, že Česko potřebuje více vědců i vědkyň.
Stát se lékařkou byla pro vás jasná volba, nebo jste svou cestu hledala?
Jasná volba to určitě nebyla. Na střední škole mě bavil snad každý předmět kromě matematiky. Nejvíce mě ale zajímaly základy společenských věd, ze kterých jsem také maturovala. Původně jsem se chtěla věnovat právu, ale kvůli testu z matematiky jsem se na právnickou fakultu nedostala. Nakonec jsem zkusila medicínu a naštěstí to vyšlo.
Jak se vám podařilo stát se jednou z nejmladších docentek v republice?
Nevím, jestli jsem nejmladší, a upřímně ani nevím, kde by se to dalo zjistit. Určitě ale patřím mezi nejmladší docentky v oboru. V imunologii není docentura až tak výjimečná, protože tento obor propojuje klinickou praxi, vědu a výuku studentů. Právě výuka na vysoké škole je jedním z nejhezčích aspektů mé práce, a zároveň je to důležitá podmínka pro získání titulu docenta.
Proč jste si vybrala právě imunologii a alergologii?
Je to velmi dynamický obor, který má přesah do mnoha dalších lékařských disciplín. Člověk se nikdy nenudí. Imunita je navíc nesmírně komplexní a u každého pacienta jinak nastavená, takže každý klinický případ je unikát.
Co mohou lidé udělat pro posílení své imunity?
Je to v podstatě jednoduché. Imunitní systém, stejně jako zbytek těla, potřebuje především kvalitní stravu bohatou na živiny, vitamíny a minerály, dostatek spánku, pohyb a co nejméně stresu.
Vedle lékařské praxe se věnujete i výzkumu. Na co se zaměřujete?
Pracuji na několika výzkumných projektech. Největší část mé dosavadní vědecké činnosti se týká nádorové imunologie, konkrétně zkoumání toho, jak imunitní buňky působí v nádorech a jak jejich přítomnost a vlastnosti ovlivňují prognózu pacienta. Vedle toho se v menší míře věnuji transplantačnímu výzkumu. Nedávno jsme také založili výzkumnou skupinu psychoneuroimunologie, která se zabývá vlivem traumat a chronického stresu na imunitní systém.
Čeho byste chtěla ve vědě a medicíně dosáhnout?
V medicíně budu spokojená, pokud se mi podaří držet krok s nejnovějšími diagnostickými a terapeutickými postupy a budu mít spokojené pacienty. Ideální by bylo, kdybych měla více času na samotné pacienty. Ve vědě bych chtěla přinášet výsledky, které budou mít společenský přesah a praktické využití.
Jaký je stav vědy v České republice? Je dostatek vědců, nebo je třeba přilákat nové nadšence?
Určitě potřebujeme více vědců, a především vědkyň. Česká republika má v evropském měřítku dlouhodobě nejnižší podíl žen mezi výzkumníky ze všech členských zemí EU, pouze okolo 27 %. To je problém, na který bychom se měli více zaměřit.
Nejste jen lékařka a vědkyně, ale i maminka. Jak se to dá skloubit?
Je to náročné, někdy až vyčerpávající. Člověk musí mít skvělý time management a umět maximálně využít každou minutu dne jak pro rodinu, tak pro práci. Obrovskou roli hraje také angažovaný partner a spolehlivá chůva. Bez nich by to zkrátka nešlo.
Doc. MUDr. Zuzana Ozaniak Střížová, Ph.D.
Česká imunoložka, lékařka a akademická a vědecká pracovnice v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Je také držitelkou řady ocenění, jako je L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě, Cena profesora Václava Špičáka, Cena Dr. Lišky nebo Cena Vlasty Adamové.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Horolezec tělem i duší. Marek Holeček jde ve své nové knize až na dřeň
Jeden z nejlepších horolezců současnosti Marek Holeček je charakteristický svým živelným projevem,…