„Dopamin je dnes nejdražší platidlo, které máme,“ říká Petr Havril z GrowJOB Institutu

Dopamin je často považován za hormon štěstí, ale ve skutečnosti hraje mnohem složitější roli v naší motivaci a spokojenosti. Jak s ním v dnešní uspěchané době pracovat efektivněji a vyhnout se závislosti na „levném“ dopaminu z digitálních lákadel? Nejen o tom hovoří lektor z GrowJOB Institutu Petr Havril.

Dopamin je často zmiňován jako „hormon štěstí“. Jak přesně funguje?
Dopamin má v našem těle několik funkcí. Nazývat ho hormonem štěstí je velmi zjednodušené – primárně má velký vliv na naši motivaci. Ovlivňuje naše chování, a proto je vhodnější ho nazývat hormonem motivace nebo odměny. Jeho funkcí je uvolňování v našem mozku při různých aktivitách a vyvolávání pocitu uspokojení. Na druhou stranu je důležité zmínit, že dopamin v našem mozku funguje tak, že nám přináší uspokojení z jakékoliv činnosti, přičemž náš mozek neumí rozlišit, zda je tato činnost pro nás dobrá nebo špatná. Proto můžeme dopamin rozdělit na škálu levného a drahého dopaminu, která nám ukazuje, jak přínosné jsou různé činnosti z hlediska naší spokojenosti. Z biologického hlediska můžeme dopamin nazvat neuromodulátorem, což znamená, že je nadstavbou pro fungování dalších transmiterů, jako je serotonin, histamin a další.

Když to shrnu, produkce dopaminu v našem mozku závisí na tom, jaké aktivity děláme a co nám přináší potěšení. Tyto činnosti produkují a uvolňují dopamin v našem mozku, pomáhají nám je uložit do paměti a častěji je opakovat. Dopamin hraje významnou roli v tom, jak se učíme, jak komunikujeme, jak se pohybujeme a jaké máme emoce. Dovolím si říct, že je to dnes nejdražší „platidlo“, které máme.

Jak nás dopamin ovlivňuje v každodenním životě?
Jak jsem zmínil, je dobré k dopaminu přistupovat jako k nejdražšímu platidlu, které máme, a naučit se s ním zacházet. Všechno, co v našem životě děláme – od momentu, kdy otevřeme oči, přes všechny důležité pracovní aktivity, sociální interakce, až po spánek – ovlivňuje dopamin a tím i naši spokojenost. Zásadně ovlivňuje motivaci v našem životě. Například když máte před sebou důležitou schůzku, chystáte se na sport nebo máte vytyčený cíl, dopamin už při samotné myšlence na tyto aktivity způsobuje povzbuzení.

Tento proces uvolňování začíná už při samotné myšlence. Například když se chystáte jít cvičit, už tato myšlenka vám přináší příjemný pocit, který způsobuje uvolňování dopaminu a pohání vás k dokončení aktivity. Následně vám dopamin přináší pocit uspokojení a chuť tuto aktivitu opakovat.

Je nutné zmínit, že stejně jako se dopamin uvolňuje, dochází také k jeho propadům. Nízká hladina dopaminu způsobuje nedostatek motivace, apatii a nechuť cokoliv dělat. Dobrá zpráva je, že po každém propadu dochází k postupnému doplnění dopaminu na základní hladinu. Zásadní však je, jakými aktivitami to děláme. Obecně platí, že bychom si neměli „plácat“ dopamin na zbytečnostech, jako je neustálé sledování sociálních sítí, porno, kontrola telefonu či nezdravé jídlo. Tyto činnosti nepřispívají k zdravému doplnění naší základní hladiny a mohou způsobit závislost na špatných věcech, čímž se snižuje citlivost receptorů. To znamená, že co nás dříve uspokojilo, už nám nemusí přinášet stejný pocit uspokojení.

Je funkce dopaminu ovlivňována dobou, ve které žijeme? Jak?
Dnešní doba má výrazný vliv na funkci dopaminu, a to z několika hledisek. Často vyčerpáváme dopamin na snadno dosažitelných věcech, které nevyžadují příliš velké úsilí. Dopamin byl evolučně navržen tak, aby nás motivoval k přežití. Naši předci ho využívali při lovu zvěře nebo boji, kdy museli vyvinout určité úsilí. V dnešní konzumní době se snažíme vytlačovat nepříjemné věci rychlým uspokojením, což často vede k větší závislosti.

Dnes máme snadný přístup k informacím, sociálním sítím a dalším věcem, které způsobují okamžité uspokojení. Nadužíváme moderní technologie a jsme neustále k dispozici. Liky, komentáře a notifikace způsobují uvolňování dopaminu, ale zároveň chronicky otupují naši schopnost dosahovat uspokojení z běžných věcí, což snižuje naši motivaci.

Co považujete za největší výzvy v souvislosti s dopaminem v dnešním digitálním světě?
Jednou z největších výzev je ztráta naší pozornosti a soustředění. Neustálé kontrolování mobilních telefonů, sociálních sítí a vyhledávání informací snižuje naši koncentraci. Lidé se nedokážou soustředit na hlubokou práci, což je čím dál větší problém, zejména v kontextu efektivity a příchodu umělé inteligence. Pozitivní je, že naše hladina dopaminu se po propadech dokáže doplnit, a můžeme ji regulovat disciplínou a omezením používání mobilních telefonů.

Můžeme sami hladinu dopaminu regulovat? Jak?
Dobrou zprávou je, že můžeme hladinu dopaminu regulovat. Špatné návyky jako nadužívání telefonu, alkoholu, nezdravého jídla nebo porna můžeme vyměnit za aktivity, které produkují více „drahého“ dopaminu. Našim cílem by mělo být v našem životě mít více drahého dopaminu, který vyžaduje určité
úsilí. Kvalitní spánek, zdravá strava a fyzická aktivita jsou základními faktory pro udržení vyvážené hladiny dopaminu.

Práce s dopaminem zahrnuje také mindfulness a meditaci, které mají pozitivní vliv na naše dopaminové cesty. Je důležité najít rovnováhu mezi okamžitým uspokojením a dlouhodobým uspokojením.

Petr Havril vystudoval psychologii managementu a ve své závěrečné práci se zabýval tématem koučování ve firemním prostředí. Petr se stal jako lektor součástí GrowJOB Institutu po dlouholeté manažerské kariéře v korporátním bankovním prostředí. Jeho hlavní misí byl vždy spokojený tým. K tomu jako manažer využíval techniky a nástroje, kterým se dnes věnuje jako lektor. Jeho hlavní témata jsou management pozornosti, dopamin a jeho vliv na naše chování, soustředění, pozornost a mindfulness.

Těšit se můžete na jeho veřejný webinář s názvem DOPAMIN JAKO KLÍČ: Jak mít výrazně více energie, motivace a chuti do života?, který se koná v neděli 8. 12. 2024 od 19 hodin.