Společné hry, oběd nebo pomazlení s tatínkem jsou pro některé děti vzácné. Především však pro ty, které mají své otce za mřížemi. Akce Den s dítětem, kterou pořádá Mezinárodní vězeňské společenství, umožnila jedenácti odsouzeným mužům strávit den s jejich ratolestmi.
Už od roku 2018 se v českých věznicích koná Den s dítětem, který umožňuje odsouzeným rodičům udržovat vazby s dětmi mimo prostředí návštěvních místností nápravných zařízení. Letošní akce se uskutečnila minulý víkend ve věznici Jiřice, jejíž venkovní areál oživil celodenní program s živou hudbou. Za svými tatínky přišly děti v doprovodu svých maminek, babiček i tet z dětského domova. Jeden z mužů viděl svou tříletou dcerku teprve podruhé. „Řekla mi, že mě má ráda. Musel jsem utéct, abych před ní nebrečel,“ svěřil se organizátorům akce.
Poradci rodičům při této příležitosti radí, jak situaci zvládat, jak s dětmi mluvit o tom, že jsou ve vězení a za co byli odsouzeni. Zároveň se snaží zabránit další stigmatizaci rodiny a traumatizaci dítěte, které se musí připravit na návrat otce domů. „Se synem hrajeme takovou hru, že jeho tatínek je v nemocnici. Samozřejmě kdykoli jedeme kolem nemocnice, tak se tam chce za tátou zastavit a chce mluvit s doktory, aby ho už pustili domů,“ svěřuje se jedna z maminek, která Den s dítětem navštívila.
Setkání s druhým rodičem je pro děti důležité nejen sociálně, ale i psychicky. „Celodenní setkání rodin může dětem zásadně pomoci prožitkem radosti, kterou v sobě dál nesou. Mnoho rodin se během výkonu trestu rozpadá. Setkání dává i odsouzeným naději do dalších dní za mřížemi, protože vztahy s jejich rodinou jsou často tím jediným, co je ve věznici drží nad vodou a co jim pak po propuštění pomáhá vyhýbat se trestné činnosti,” popisuje ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství Gabriela Kabátová. Letos se Den s dítětem uskuteční ještě ve věznicích v Bělušicích a Kuřimi.
Zdroje: Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím Mezinárodního vězeňského společenství a Vězeňské služby ČR
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Inspirace z knihovny: Existuje nejlepší maminka na světě? Kniha, která potěší děti i rodiče
Která maminka je ta nejlepší? Odpověď na tuto otázku hledají spisovatel Sébastien Perez a…