Trik s atrapou vejce vyšel. Vzácné mládě je zpátky u rodičů.
Zoborožec kaferský Vendelín v Zoo Praha v minulosti opakovaně zničil vlastní snůšku vajec — chovatelé si na něj proto vymysleli lest. Dnes je otcem mláděte, které je pro pražskou zoo už šestnácté od roku 1994.
#zvířata#Praha#ochrana přírody#zoo#Afrika
Když se letos na jaře klubalo mládě zoborožce kaferského z vejce, jeho rodiče o tom vůbec nevěděli. Vejce leželo bezpečně v líhni v zákulisí pražské zoo, daleko od výběhu, kde žije pár Vendelín a Vendulka.
Otec ničil vlastní vejce, tak přišla na řadu záměna
Vejce od samice Vendulky totiž v minulosti pravidelně nepřežila — tak přišli chovatelé s plánem. Krátce před dubnovým líhnutím vejce nenápadně vyměnili za atrapu a to skutečné přemístili do umělé líhně. Rodiče tak dál seděli na atrapě, aniž by cokoliv poznali, zatímco jejich potomek vyrůstal v bezpečí mimo jejich dosah. Mládě chovatelé odchovávali ručně přibližně měsíc, než bylo dost stabilní a dobře rozkrmené na návrat k biologickým rodičům.
Cesta zpátky vedla přes dvě mřížky
Návrat k rodičům nebyl otázka jednoho odpoledne. Mládě chovatelé nejprve umístili do speciální boudičky se dvěma oddělujícími mřížkami, takže se s Vendelínem a Vendulkou mohlo vidět a slyšet, ale ne fyzicky kontaktovat. Zhruba v 65. dni života mladého zoborožce odstranili první mřížku — a rodiče ho začali krmit skrz zbývající přepážku, jako by u nich bylo od prvního dne. O týden později zmizela i druhá mřížka a rodina se poprvé setkala bez bariéry.
„Podsazování takto velkého mláděte pod rodiče je unikátní metoda, kterou jsme aplikovali již u několika ptačích druhů. Eliminujeme tak imprinting, tedy vtištění mláďat na člověka," popsal postup kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Koncem července bylo mládě už tak silné, že dokázalo létat na nejvyšší bidýlka a následovat rodiče ven z ubikace. Chovatelé proto celou trojici vypustili do společného výběhu, který zoborožci sdílejí s voduškami abok — a díky tomu mohli návštěvníci pražské zoo letos výjimečně sledovat i tuhle část příběhu, ne jen jeho šťastný konec.
Otec se v pražské zoo vylíhl před 31 lety
Vendelín se tu sám vylíhl v roce 1995 a nikdy odsud neodešel. Zoo Praha chová zoborožce kaferské nepřetržitě od roku 1984 (krátce je měla i v 50. letech). V roce 1994 se tu vylíhlo úplně první mládě tohoto druhu odchované v evropské zoo vůbec — Vendelín patřil mezi první generaci jeho následovníků. Dodnes tu zoo odchovala už šestnáct mláďat zoborožce kaferského a u toho letošního je otcem právě on. Podobně vzácnou radost zažila zoo nedávno i u gepardích paterčat, která se narodila po osmi letech čekání.
💡 Zajímavost: Zoborožci kaferští si za svítání navzájem odpovídají hlubokým dunivým houkáním, které se nese krajinou i několik kilometrů daleko. Lidé v jižní Africe si ho běžně pletou s řevem lva.
Jen sedm mláďat v celé Evropě
Právě proto má letošní odchov váhu, která přesahuje jeden pražský výběh. V evropských zoo letos vyrůstá jen šest dalších mláďat zoborožce kaferského — dohromady tedy sedm na celém kontinentu. Je to také největší a nejtěžší druh zoborožce na světě — dospělý pták měří kolem metru a může vážit přes šest kilogramů. Ve volné přírodě se dožívá 40 až 50 let, v zoo se může dožít i sedmdesátky, takže Vendelín má před sebou ještě řadu let.
Druh je na Červeném seznamu IUCN veden jako zranitelný. Ve volné přírodě v jižní Africe jeho počty dlouhodobě klesají hlavně kvůli otravám (nejčastěji olovem z nábojů), úbytku velkých stromů vhodných k hnízdění a pytláctví pro tradiční medicínu. Populaci se navíc těžko daří dohnat, protože se druh rozmnožuje extrémně pomalu — pár se úspěšně spáří a zahnízdí zhruba jednou za tři roky, ale i tak z toho vyroste vzletlé mládě v průměru jen jednou za šest až devět let. Každý úspěšný odchov v zajetí tak evropským chovným programům pomáhá udržet geneticky zdravou populaci pro případ, že by ji jednou bylo třeba posílit i ve volné přírodě.
Mládě teď návštěvníci pražské zoo mohou vidět v běžné otevírací době, v expozici mezi pavilonem vyder a Pavilonem hrochů. Ještě nemá vybarvené peří ani nápadně červeně zbarvený obličej dospělých ptáků, takže na první pohled nepůsobí jako vzácnost — ale je jedním ze sedmi mláďat, na kterých teď v Evropě stojí budoucnost celého druhu.
Ověřeno z:
- Zoo Praha — tisková zpráva o odchovu zoborožce kaferského (srpen 2026)
- Pražský patriot — reportáž o odchovu s citací kurátora Antonína Vaidla (srpen 2026)
- World Land Trust — profil druhu zoborožec kaferský, status IUCN (aktuální)
- BirdLife South Africa a SANBI — příčiny úbytku populace a interval hnízdění (aktuální)
