Knihovny věcí v Česku rostou a šetří peníze i planetu

Knihovna, kde si nepůjčíte knihu, ale vrtačku

Představte si knihovnu. Ale místo knih jsou v regálech vrtačky, stany, šicí stroje nebo deskové hry. Přesně tak funguje takzvaná knihovna věcí. Zaplatíte malý poplatek, věc si odnesete domů, použijete ji a zase ji vrátíte.

Myšlenka je jednoduchá. Spoustu věcí potřebujeme jen párkrát za rok. Vrtačku, velký zavařovací hrnec, stan na jednu dovolenou. Proč je kupovat, když můžou posloužit více lidem?

Je dobré si přiznat, že nejde o český vynález. Ani samotný název „library of things“ nevznikl u nás. Britskou organizaci Library of Things založily v roce 2014 v jižním Londýně tři ženy. Prý je štvalo, kolik věcí se kolem nich zbytečně vyhazuje. Začínaly úplně skromně, v jednom lodním kontejneru na parkovišti.

A ještě jedno upřesnění. Knihovna věcí není běžná komerční půjčovna. Většinou ji vede nezisková organizace, místní komunita nebo městská knihovna. Nejde jim o zisk, ale o to, aby jedna věc posloužila co nejvíce lidem.

Kde v Česku knihovny věcí najdete

V Česku se nápad ujal a postupně se šíří do dalších měst.

V Brně provozuje knihovnu věcí spolek Mladiinfo. Otevřel ji v roce 2019 na Štefánikově ulici. Půjčit si tu můžete nářadí, neobvyklé kuchyňské náčiní, hudební nástroje i fotografickou techniku. Věc si obvykle vezmete na týden.

V Praze funguje projekt Library of Things. Založili ho v roce 2017 nadšenci a sídlí v Kampusu Hybernská v centru města. Nabízí nářadí, sportovní a outdoorové vybavení, hudební nástroje i hry.

Do půjčování věcí se pouštějí i klasické městské knihovny. Knihovna v Kutné Hoře půjčuje třeba šicí stroje, stany, malířské stojany nebo pomůcky pro děti. Podobnou cestou jde i Městská knihovna v České Třebové. Ve fondu má kolem 800 deskových her, k tomu takzvané zážitkové batůžky s patnácti tématy. Deskové hry tam mimochodem půjčují už od roku 2014.

Kolik to stojí a co si odnesete

Ceny bývají nízké. Často jde o dobrovolný příspěvek nebo malý poplatek, k tomu vratná záloha, kterou při vrácení věci dostanete zpět.

V pražské Library of Things se platí členství. Roční vyjde na 700 korun, kratší varianty jsou levnější. Za to si pak během roku půjčujete, co zrovna potřebujete. V Brně si věc podle knihovny můžete půjčit i bez registrace.

Nabídka se liší místo od místa. Nejčastěji ale narazíte na nářadí, zahradní a sportovní vybavení, věci na kempování a cestování, hudební nástroje nebo právě deskové hry. V mnoha knihovnách roste sbírka podle toho, co lidé sami darují. Když už doma vrtačku nepoužíváte, může posloužit dál.

Proč to dává smysl

Knihovny věcí řeší dvě věci naráz. Šetří peníze i životní prostředí.

Peníze jsou nejvíc vidět. Kvalitní vrtačka nebo pořádný stan stojí stovky až tisíce korun. Když je použijete dvakrát za rok, je půjčení mnohem levnější než nákup. A nemusíte řešit, kam věc doma uklidit.

A odpad? Když si jednu vrtačku půjčí postupně desítky lidí, nemusí si ji každý kupovat zvlášť. Vyrobí se míň věcí a míň jich skončí v koši. Zakladatelé to shrnují jednoduše. Nechtějí šetřit jen planetu, ale i peněženky.

Že to může fungovat ve velkém, ukazuje britský vzor. Tamní síť dnes působí ve 22 místech, má bezmála 40 tisíc členů a lidé si přes ni půjčili věci už více než sedmdesáttisíckrát.

Jak si věc půjčit

Je to snazší, než to vypadá. Nejdřív si zjistěte, jestli knihovna věcí funguje ve vašem okolí. Zkuste web své městské knihovny nebo běžný vyhledávač.

Většina míst má katalog na internetu. Podíváte se, co je zrovna volné, a věc si rezervujete. Pak si ji vyzvednete v otevírací době, zaplatíte poplatek nebo příspěvek a případně složíte vratnou zálohu.

Věc si necháte domluvenou dobu, obvykle týden. Používejte ji šetrně a vraťte ji v pořádku, ať poslouží i dalším. A pokud vám doma leží nářadí nebo vybavení, které nepoužíváte, můžete ho knihovně věcí nabídnout. Udělá radost lidem ve vašem okolí a vám se uvolní místo.