Terapii úzkosti i deprese platí pojišťovna, stačí žádanka od praktika

Zvednout telefon a objednat se na terapii je pro spoustu lidí ten nejtěžší krok. Někdo se stydí přiznat, že potřebuje pomoc, jiný nemá v pracovním týdnu čas dojíždět do ordinace, další se bojí, že ho v čekárně uvidí někdo známý.

Proč lidé pomoc odkládají

Podle průzkumu Českého rozhlasu a agentury PAQ Research hlásí příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti podle měření z konce roku 2025 18 procent dospělých Čechů – nejvíc od začátku pandemie. Poptávka po pomoci přitom dlouhodobě roste rychleji než kapacita ambulancí. Klinických psychologů je v Česku podle odborných organizací trvale málo a na neakutní vyšetření se běžně čeká i řadu měsíců. Pro řadu lidí je pak jednodušší potíže dál skrývat, než čelit nejisté frontě a přiznávat je cizímu člověku hned napoprvé osobně.

Jak se do terapie dostat a jak probíhá

Od letoška existuje způsob, jak se do terapie dostat bez fronty na konkrétního psychologa. Pojišťovny nově plně hradí takzvanou digitální kognitivně-behaviorální terapii: strukturovaný program, kterým člověk prochází sám online, ale pod vedením skutečného terapeuta. Podle VZP stačí žádanka od ošetřujícího lékaře, klidně i praktického, ke kterému člověk chodí na běžné prohlídky – nemusí to tedy být rovnou psychiatr ani klinický psycholog. S žádankou se pacient přihlásí u certifikovaného poskytovatele, který mu zřídí přístup do zabezpečené online platformy.

Ročně jde čerpat až 26 modulů, každý v délce zhruba hodiny až hodiny a půl. Pacient v nich plní cvičení, sleduje náladu a odpovídá na otázky – vypisuje si, co ho trápí a jak na to reaguje. Terapeut má podle Zdravotnického deníku na vyhodnocení a písemnou zpětnou vazbu sedm dní.

Celý proces navíc probíhá v soukromí domova – bez čekárny, kde by pacienta mohl vidět známý, a bez nutnosti mluvit o svých potížích nahlas s cizími lidmi kolem.

Nárok na program má dospělý s odpovídající diagnózou – jde o mírnější až středně těžké potíže, ne o akutní stav vyžadující okamžitý zásah. Plně ho dnes hradí hned několik pojišťoven: kromě VZP a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra i ČPZP nebo Vojenská zdravotní pojišťovna. Vždy záleží na tom, jestli má vybraný poskytovatel s vaší pojišťovnou podepsanou smlouvu.

Další benefit, který běží souběžně

Vedle této novinky nabízí VZP odděleně i menší příspěvek na klasickou terapii u smluvního terapeuta – nejvýš 500 korun na sezení, maximálně 5 000 korun za kalendářní rok, a běží dál i v roce 2026. Hodina u soukromého terapeuta přitom běžně stojí kolem tisícovky, takže zbytek si pacient i s příspěvkem doplácí sám. Kdo se ale kvalifikuje na digitální terapii popsanou výše, nemusí s doplatky počítat vůbec – program běží vedle staršího příspěvku jako plně hrazená alternativa.

Pro koho program není

Digitální terapie se nehodí úplně pro každého. Není určená lidem s těžkými psychickými poruchami, v akutní krizi ani pro pacienty právě hospitalizované na psychiatrii, a nedá se kombinovat se souběžnou terapií tváří v tvář u téhož poskytovatele.

Kdo ale dlouho odkládal terapii kvůli frontám nebo ostychu jít k psychologovi osobně, má teď snazší start: stačí zajít za svým praktickým lékařem a požádat o žádanku. Zbytek – přihlášení i první modul – zvládne z domova, bez nutnosti brát si volno z práce.

---

Ověřeno z:

• VZP ČR — Úhrada digitální formy kognitivně behaviorální terapie (platnost 2026)
• Zdravotnický deník — Zlom v léčbě depresí a úzkostí (květen 2026)
• Český rozhlas a PAQ Research — projekt Život k nezaplacení (měření konec 2025, zveřejněno leden 2026)
• Česká televize ČT24 — nedostatek klinických psychologů (2023, regionální data z roku 2020)
• VZP ČR — příspěvek na psychosociální podporu (platnost 2026)