Statisíce pracujících důchodců by si mohly přilepšit k penzi
Vláda schválila návrh, podle kterého by se od roku 2028 zvyšoval důchod pracujících seniorů i za jednotlivé odpracované dny navíc, ne jen za celé roky. Návrh teď čeká na schválení ve Sněmovně a Senátu.
Kolem 200 tisíc Čechů dnes pobírá důchod a zároveň dál pracuje. Drtivé většině z nich se ale odpracované měsíce do výše penze nijak nepromítnou — jediné, co dnes získají, je nižší odvod na sociální pojištění. Přesně tuhle mezeru chce zaplnit navrhovaná novela.
Jak by výpočet fungoval
Za každých celých 365 dní práce při současném pobírání důchodu by se zvýšila takzvaná procentní výměra — tedy ta část penze, která na rozdíl od pevné základní výměry (tu mají všichni důchodci stejnou) roste podle odpracovaných let a výdělků. Nárůst by činil 1,5 procenta této částky za celý odpracovaný rok. Oproti pravidlům platným do konce roku 2024 by bylo nové to, že by se počítala i poměrná část za neúplný rok: kdo by odpracoval navíc třeba pět měsíců (153 dní), měl by nárok zhruba na 0,63 procenta procentní výměry navrch.
Kolik to dělá v korunách, si lze představit na modelových příkladech serveru Finance.cz: penzista s procentní výměrou kolem 20 000 korun měsíčně, který by celý rok navíc pracoval, by si mohl polepšit zhruba o 300 korun měsíčně; při pěti měsících práce navíc a procentní výměře kolem 26 000 korun to podle stejného odhadu vychází na přibližně 164 korun navíc. Konkrétní částka by se tak lišila člověk od člověka podle toho, kolik si kdo za život vydělal.
Zaměstnancům by se zvýšení mělo připsat automaticky každý leden, bez žádosti — Česká správa sociálního zabezpečení by si potřebná data vzala z hlášení, která jí firmy posílají přes takzvané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Systém hlášení běží už od ledna 2026 (první hlášení firmy odeslaly letos v květnu), pro výpočet penzí by se ale data začala počítat až od září 2026, kdy by podle návrhu začalo běžet takzvané rozhodné období. Podnikatelé na živnostenský list by si o navýšení museli sami zažádat při ročním přehledu o příjmech a výdajích.
Se stejným číslem — 1,5 procenta — pracuje zákon i v jiné situaci, počítá se ale z jiného základu a lidé si to snadno spletou: kdo má na důchod nárok, ale zatím ho vůbec nečerpá a dál pracuje, tomu se už dnes procentní výměra zvyšuje o částku ve výši 1,5 procenta výpočtového základu — tedy částky odvozené od průměrného výdělku za odpracovaný život, ne od už vyplácené penze — za každých celých 90 dní odkladu. Nová novela by na rozdíl od toho navyšovala procentní výměru už vypláceného důchodu, a to jen lidem, kteří penzi současně pobírají a pracují — pravidlo pro odklad by zůstalo beze změny.
💡 Zajímavost: Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že náklady jen na tohle opatření by se podle nejmírnějšího odhadu mohly zvýšit z 0,8 miliardy korun v roce 2028 na 54,4 miliardy korun ročně v roce 2060 — v dnešních cenách jde ale o zhruba 17 miliard korun, zbytek je efekt budoucího růstu mezd a cen. Hlavním důvodem nárůstu je to, že s postupujícím stárnutím populace bude pracujících důchodců čím dál víc.
Kdo by měl reálně vidět víc peněz
Nárok by měli lidé, kteří už mají přiznaný starobní důchod a zároveň dál pracují nebo podnikají — souběh, ne odklad. Pracujících Čechů nad 60 let přitom rychle přibývá, takže by se změna mohla týkat rostoucího počtu lidí. Nové navýšení penze by navíc šlo kombinovat se slevou 6,5 procenta na sociálním pojištění, kterou už dnes využívá přes 136 tisíc pracujících seniorů — obě výhody by od roku 2028 mohly platit současně.
Proč by se pravidlo mělo změnit podruhé za tři roky
Navýšení penze za souběžnou práci přitom není žádná novinka — jen by ho čekala už druhá zásadní změna od roku 2025. Do konce roku 2024 platilo, že pracující důchodce dostal 0,4 procenta výpočtového základu navíc za každých celých 360 odpracovaných dní — kdo nedosáhl na celý rok, nedostal nic. Od ledna 2025 ale zákon toto zvyšování pro drtivou většinu pracujících důchodců zrušil a nahradil ho jen zmíněnou slevou na pojistném. Navrhovaná změna by tak navýšení penze vrátila zpět, tentokrát ale v poměrné podobě po dnech a s vyšší sazbou 1,5 procenta místo původních 0,4 procenta.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka na tiskové konferenci po jednání vlády starý systém popsal takto: „V tom zákoně, který byl tou minulou vládou zrušen, to bylo za 360 odpracovaných dnů — ten, kdo odpracoval jenom 359, už měl smůlu." Nový systém má být podle něj nejen štědřejší, ale hlavně spravedlivější k lidem, kteří neodpracují přesně celý rok.
Čím vším musí návrh ještě projít
Vláda novelu schválila 20. července 2026 a teď čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, pak v Senátu a nakonec na podpis prezidenta — teprve po vyhlášení ve Sbírce zákonů by začal platit. Ministerstvo financí mělo výhrady k jiné části stejné novely (návratu k vyšší valorizaci důchodů), která z ní kvůli tomu nakonec úplně vypadla — opatření pro pracující důchodce zůstalo beze změny. Pokud novela projde beze změn, první navýšení by mělo přijít v lednu 2028 a počítalo by se z období od září 2026 do konce srpna 2027 — tedy zpětně by se zohlednily i dny, které si pracující důchodci odpracují ještě letos a příští rok.
Ověřeno z:
- Úřad vlády ČR – výsledky jednání vlády, schválení novely zákona č. 155/1995 Sb. (20. července 2026)
- Úřad vlády ČR – tisková konference po jednání vlády, vyjádření ministra Aleše Juchelky (20. července 2026)
- Finance.cz – modelové výpočty navýšení v korunách (srpen 2026)
- ČSSZ – Důchodová reforma, oficiální přehled změn (2026)
- Echo24.cz (ČTK) – rozpočtový dopad opatření pro pracující důchodce (srpen 2026)
