Tato konkrétní lokalita pod Špilberkem již po dlouhá léta chátrá – je zarostlá, neprůchodná a osamělá. Velká část slouží spíše jako skryté útočiště pro lidi bez domova. Současně se ale jedná o území s vysokou ekologickou hodnotou: existuje zde totiž mnoho stromů s brlohy, které poskytují útočiště řadě zvířat. Obnova tohoto prostoru tak dává šanci oživit urbanistickou zeleň v Brně způsobem, který respektuje přirozený charakter místa a zároveň otevírá prostor veřejnosti.

Otevřený les navíc reaguje na rostoucí zájem lidí o přírodu ve městech a kvalitní veřejnou zeleň. Nabízí takzvané „městské oázy“ – zeleň, která zmírňuje tepelné ostrovy, zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu a poskytuje stín během parných dní.

Co Otevřený les nabídne

Projekt Otevřeného lesa bude navazovat na již existující Otevřenou zahradu. Celý prostor bude kompletně vyčištěn a přebudován. Mezi nové plánované prvky pak mimo jiné patří sítě nových cest, naučná stezka, odpočinková místa i hravé zóny pro děti, a dále:

• Torza starých ovocných stromů, důležitá pro hmyz, houby i ptáky
• Cestičky z mulče vzniklého recyklací přebytečného dřeva z prořezaných náletových stromů
• Učebna v přírodě s dubovými schody na sezení
• Suché zídky, ve kterých najde útočiště užitečný hmyz
• Velké hnízdo z klacků a roští jako bunkr pro děti

Současný stav a nejbližší plány

V říjnu 2025 schválila rada města Brna investiční záměr pro Otevřený les. Projekt má rozpočet (předpokládané náklady) téměř 11 milionů Kč, z toho přibližně 4 miliony Kč půjdou přímo na biologickou rekultivaci a péči o stávající zeleň. Realizace by měla začít ještě na podzim letošního roku a potrvá do konce roku 2026. Díky tomu by veřejnost mohla Otevřený les začít využívat už od jara 2026.

Projekt vzniká ve spolupráci s Nadací Partnerství a Veřejnou zelení města Brna.

Proč je to důležité – pro přírodu i pro lidi

Otevřený les přetváří zanedbaný a neprůchozí prostor pod Špilberkem v živou, funkční městskou divočinu, kde příroda dostává prostor růst a stromy mohou znovu dýchat. Takové místo není jen krásné na pohled: je to investice do zdraví města i jeho obyvatel. Zeleň dokáže ochladit město v horkých letních dnech, zadržovat vodu, poskytovat stín a prostor k odpočinku, což je v současném přehřátém urbanistickém prostředí nesmírně důležité.

Pro obyvatele a návštěvníky Brna bude Otevřený les příležitostí k relaxaci i kontaktu s přírodou. Lidé tu najdou klidná zákoutí, stín i radost z pobytu v přírodě, děti se naučí, jak se starat o okolní svět, a zároveň si užijí dobrodružství a volnou hru. Prostor nabídne domov ptákům, hmyzu, obojživelníkům i drobným savcům a stane se tak živoucí oázou biodiverzity uprostřed města.

Otevřený les tak ukazuje, že i opomíjené kouty měst mohou být přetvořeny na místa, která prospívají jak lidem, tak přírodě; na místa, kde si obě strany začínají znovu rozumět.

Podpořit projekt můžete i vy

Pokud vás myšlenka Otevřeného lesa oslovila a chcete být součástí proměny tohoto zapomenutého místa, můžete projekt podpořit. Sbírka probíhá na platformě Darujme.cz.

Projekt Chytrý skleník je založen na možnosti pěstování zeleniny, ovoce či bylinek pro kohokoli a kdekoli. Cílem je tedy umožnit tuto produkci všem, kdo o ni má zájem. Překážkou tak není ani to, z jaké části České republiky jste (pokud by Chytrý skleník zrovna nenabízela vaše obec či firma, můžete si ho zařídit také vy sami), ani to, kolik času mu můžete věnovat (pokud například budete chtít odjet na dovolenou, zabudovaná speciální technologie se o vaši úrodu postará). Více se o těchto možnostech můžete dočíst v jednom z našich dřívějších článků zde. Chytrý skleník dále kromě kvalitních potravin slibuje také možnost celoročního provozu či rychlou návratnost počáteční investice.

Jak Chytrý skleník funguje?

Vybudování Chytrého skleníku není vůbec složité, můžete k němu použít prakticky jakýkoliv skleník, který už vlastníte či seženete v hobbymarketech. Sensorie k němu nabízí technologii, která z něj vytvoří chytré místo pro vaši úrodu. Řídící systém skleníku se poté nastavuje přes internet, kde ho můžete skrze responsivní webovou aplikaci také spravovat. Díky možnosti vzdáleného dohledu tak budete vždycky vědět, co se ve vašem skleníku právě děje. K dispozici jsou kromě informací o aktuálním stavu (kontrola teploty, vlhkosti atd.) také kamery. Nedílnou a jistě velmi cennou součástí je rovněž funkce rozpoznávání nemocí, která vám pomůže v ochraně vaší úrody. Podrobnější funkce skleníku naleznete zde.

Další možnosti Chytrého skleníku

Koncept Chytrého skleníku se nicméně stále vyvíjí, kromě možnosti hydroponického pěstování, kterou společnost zavedla již v minulém roce (velice čistý a efektivní způsob, jak pěstovat čerstvou a zdravou zeleninu bez používání zbytečné chemie), byla letos představena i mobilní skleníková verze, která navíc umí po 10 měsíců v roce fungovat pouze z obnovitelných zdrojů nezávisle na inženýrských sítích. Tato hydroponická stěna tak pracuje téměř celý rok prakticky sama – do hydroponického košíčku pouze vložíte semínko a vrátíte se pro dospělou rostlinu. 

Tím ale inovace Chytrého skleníku společnosti Sensorie nekončí, naopak. V nabídce je totiž také flexibilní fotovoltaický panel, díky kterému není potřeba ani přípojka k elektřině. A pokud vše půjde dobře, je možné, že se dříve či později dočkáme také posunutí projektu do fáze, kdy dosáhne nezávislosti na produkci jak zeleniny, tak také čerstvého masa. Aktuálně se mimo jiné vyvíjí technologie aquaponického skleníku, která by měla do budoucna zajišťovat možnost čerstvého rybího masa.

Pokud byste se na technologii Chytrého skleníku chtěli podívat i vy, můžete Sensorii kontaktovat anebo přijít rovnou vyzkoušet jedno z jejich brněnských Chytrých tržišť.

Jedná se o vytvoření řešení na bázi umělé inteligence (Artificial Intelligence či zkráceně AI) pro zjednodušení procesu komunikace mezi městy a občany. Právě z tohoto důvodu byl vytvořen jejich vlastní chatbot (neboli on-line chatovací robot sloužící k jednodušší a rychlejší komunikaci mezi návštěvníkem a druhou stranou) pojmenovaný Tessa, kterého by nyní rádi implementovali na webové stránky jednotlivých obcí nebo dalších institucí státní správy, a to nejen v České republice, ale i dále v Evropě. Komunikace s ním by pak měla být velice jednoduchá, Citymind totiž slibuje, že toto řešení bude využitelné pro všechny občany bez ohledu na jejich technické dovednosti, věk nebo jazyk. 

Tessa za vás během velice krátkého času (v řádech sekund) prohledá dané webové stránky a vy tak získáte požadovanou informaci bez nutnosti investice desítky minut při jejím hledání. Chatbot by měl navíc skvěle fungovat na všech zařízeních – od mobilních přes ty počítačová až k digitálním panelům.

Projekt start-upu Citymind byl po necelém ročním plánování a ladění nedávno spuštěn v první obci na území České republiky. Tou se stala Mokrá-Horákov, ležící nedaleko Brna, kde tento nápad také vznikl. Konkrétně se tak stalo 1. května, symbolicky na svátek práce, kdy bylo na obecním úřadě zavřeno a občané se tak místo jeho zaměstnanců mohli obrátit přímo na AI chatbota. Tessu je tak možné vyzkoušet přímo na jejích stránkách zde a komunikovat s ní je možné jak v českém, tak anglickém jazyce.

Tým v čele s odborníkem Markem Mrázem, který působí ve výzkumném centru CEITEC, věnoval studiu látky více než deset let. Před pěti lety získal tým ERC Starting Grant, díky kterému se mohli na výzkum vzniku a léčby chronické lymfocytární leukémie intenzivně zaměřit. „Klíčová je možnost opřít se o expertízu docenta Kamila Parucha, který je velmi zkušeným medicinálním chemikem a se kterým plánujeme dále společně GAB1 inhibitory vyvíjet,“ říká Mráz. Univerzita také úzce spolupracuje s klinickými lékaři na Interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.

Byť je udělení amerického patentu velkým milníkem, určitě nejde o konečnou fázi. Patent označuje Masarykovu univerzitu a FN Brno jako vlastníky práv, díky čemuž mohou vědci na vývoji léčiv i nadále pracovat a v budoucnu navázat spolupráci s farmaceutickými společnostmi. „Terapeutické strategie v onkologii se v posledních deseti letech výrazně vyvíjí. Proto bychom chtěli mít postupem času nový inhibitor, který je specifický vůči cílové GAB1 molekule, má příznivý farmakokinetický profil, je patentově ochráněn a má potenciál využití u pacientů s jedním ze studovaných nádorových onemocnění krve,“ dodává Mráz.

Projekt Sportbud se stal jedním ze dvou nápadů, které obdržely nejvyšší finanční podporu ve výši 100 000 Kč. Sportbud, navržená studenty Matúšem Longauerem a Lukášem Vránkem z fakulty sportovních studií, se specializuje na organizaci sportovních cest pro sportovní nadšence. Chtějí se zaměřit zvláště na zájezdy za fotbalem, tenisem a dalšími populárními sporty v Evropě. Začnou letos v červenci chorvatským tenisovým turnajem, první společnou událostí bude ovšem 28. června brněnské sledování fotbalového utkání české reprezentace do 21 let na MS v Evropě.

Lukáš Vránek, jeden ze zakladatelů agentury uvádí: „Chceme sportovním fanouškům nabídnout více než jen zajištění dopravy, ubytování a vstupenek. V rámci našich zájezdů plánujeme také doprovodný program a prolínání různých sportovních i nesportovních událostí na místě zájezdu.“ Pokud jste tedy z Brna a patříte mezi sportovní nadšence, neváhejte tento nový projekt sledovat.

Již 15 let se ředitel FN Brno MUDr. Ivo Rovný, MBA snažil o získání finančních prostředků pro spojení dvou detašovaných pracovišť – Pracoviště reprodukční medicíny na Obilním trhu a Nemocnice Bohunice – které dohromady tvoří Gynekologicko-porodnickou kliniku FN Brno a LF MU (GPK). Právě budova na Obilním trhu je z roku 1786 a velmi zastaralá.

Momentálně se začínají rekonstruovat jiné části nemocnice, samotná porodnice čeká na stavební povolení a v létě by mělo začít výběrové řízení na dodavatele. Porodnice bude stát dohromady 950 miliard korun, část výdajů platí sama nemocnice, větší podíl ovšem dostane z dotačního programu strategických investic.

Jak by měla vypadat nová a moderní porodnice při Fakultní nemocnici Brno. Foto: FN Brno

Teplárna z roku 1918 s dominantním komínem dříve vytápěla celou výrobní oblast, nyní bude ovšem centrem scházení se, společenských událostí a coworku. Vzniknou tu restaurace a obchody a budou se zde pořádat třeba i výstavy. Heart bude otevřena všem, a to včetně střešní zahrady s kavárnou. Celý prostor tak ožije kulturními akcemi.

Architektonický ateliér chce zachovat podobu interiéru jen do nich vloží skleněné kostky, ve kterých budou moci vzniknout jednotlivé obchody, restaurace, galerie nebo kanceláře. Bude tedy stále krásně viditelný unikátní vnitřní prostor a díky velkým oknům i okolí. Architekti nezapomínají ani na komín, který bude osvětlen led páskami jako samostatné umělecké dílo. Prostory teplárny budou chtít poskytovat lidem i v průběhu přestavby, která potrvá několik let v rámci celkové výstavby areálu.

 S filharmonií vystoupí i světoznámá zpěvačka Angélique Kidjo, se kterou orchestr symfonii provedl už dvakrát před dvěma lety, a to při české premiéře na festivalu Pražské jaro a později při zahájení festivalu Moravský podzim. „Dílo, kde sólový pěvecký part složil Glass přímo pro Kidjo, jsme také nahráli jako první orchestr na světě,“ říká ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Orchestr povede na turné jeho šéfdirigent a umělecký ředitel Dennis Russell Davies. „Osobně se nejvíce těším na to, až svému dlouholetému příteli Philipovi zahraji jeho „Lodger“ se svým orchestrem,“ říká šéfdirigent. Kromě Glasse během turné zazní i díla světoznámých českých skladatelů. Od Leoše Janáčka zahraje orchestr rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši. Z díla Antonína Dvořáka byla vybrána šestá symfonie D dur a ouvertura Othello, a od Bohuslava Martinů Američané uslyší jeho scherzo s názvem Thunderbolt P-47 či Sinfoniettu La Jolla.

Zdroj: Filharmonie Brno

 „Na mikrořasách je skvělé, že mají několik využití. Lidé znají třeba chlorelu, která se používá jako doplněk stravy a obsahuje proteiny, vitamíny, antioxidanty, B12 a další prospěšné věci. Ve vesmíru se ale nabízí možností mnohem víc,“ řekla Katarína Molnárová z Laboratoře Space Agri Technologies na AF MENDELU.

Vědkyně se chce věnovat odbourávání toxických látek pomocí mikrořas. „Například půda na Marsu obsahuje velké množství perchlorátů, což jsou toxické soli, které způsobují poruchy štítné žlázy,“ pokračuje Molnárová. Tyto soli se dostanou do rostlin pěstovaným na půdě Marsu. Lidskému tělu by pak konzumace těchto plodin mohla způsobit závažné zdravotní problémy. Právě pomocí mikrořas by podle vědkyně bylo možné tyto toxické látky odbourat.

Hodinový pobyt ve vesmíru

Minulý rok vědci poslali do stratosféry okolo sedmdesáti vzorů různých mikrořas. Ve výšce 35 kilometrů byla sonda zhruba hodinu. „Cestu do vesmíru nepřežilo zhruba 5 procent vzorků, což považujeme za dobrý výsledek,“ řekla Molnárová. Vědce překvapilo, že tyto mikroorganismy se z působení radiace, UV záření a změny teploty vzpamatovávaly i dva týdny po návratu.

Vědci plánují i další výzkumy, kterými by na nová zjištění mohli navázat. V jednom chtějí vytvořit určitý katalog mikrořas, kde by byly shrnuty reakce jednotlivých druhů na podmínky vesmíru. V druhém případě pak chtějí problematiku mikrořas spojit s genovým inženýrstvím a vyšlechtit takřka dokonalou vesmírnou řasu.

Zdroj: Mendelova univerzita v Brně

Lidé za vratný kelímek se svařákem, teplým moštem či jiným vánočním nápojem zaplatili 50 korun jako zálohu. Pak už záleželo na jejich rozhodnutí, jestli si zálohu po vrácení kelímku vezmou zpět, nebo ji darují jedné z vybraných charitativních organizací. Stánky, kde mohli lidé kelímky vracet, byly v Brně celkem tři – na Zelném trhu, náměstí Svobody a Moravském náměstí. O praktickou stránku sbírky, jako je svážení a rozvoz vyčištěných kelímků, se starala firma NickNack. Kromě kelímků mohli lidé přispět i finančním příspěvkem na transparentní účet, a to až do 6. ledna.

Podle organizátora projektu Ondřeje Šibřiny se na akci Daruj Kelímek můžeme těšit i v příštím roce: „Z výsledků sbírky jsme nadšení. Moc bych si přál, aby se z darování kelímků stala nová tradice. Necelé tři miliony v prvním ročníku jsou skvělý výsledek a věřím, že je velká šance, aby se z toho tradice stala,” uvedl pro zpravodajský portál BRŇAN.

Na organizaci projektu se podílela i veřejnost

Necelý měsíc před začátkem sbírky dali organizátoři možnost podílet se na projektu i široké veřejnosti. Lidé mohli sami hlasovat, jaké charity se mohou stát součástí akce. Organizace byly rozděleny do šesti kategorií podle jejich zaměření (děti a rodina, humanitární pomoc, lidé s handicapem, senioři, udržitelnost a zvířata).

„Do každodenního provozu tří stánků pro výběr kelímků se zapojilo téměř 70 dobrovolníků a brigádníků, kteří odpracovali více než 1400 hodin. Vybralo se celkem více než 57 000 kelímků a celková vybraná částka včetně příspěvků na transparentní účet dosáhla 2 856 750 korun. Nejštědřejším dnem adventních trhů byla sobota 17. prosince, kdy návštěvníci trhů darovali prostřednictvím kelímků 190 300 korun“, řekla mluvčí brněnského TIC Adéla Nováková.

Na první příčce se umístila organizace Dejte nám šanci, z.s., která zajišťuje veterinární péči psům v hospici. Darovaná částka byla 477 700 korun. Druhé místo obsadil Nadační fond dětské ontologie KRTEK (472 650 Kč) a třetí místo získal Dům pro Julii, z.ú. (391 850 Kč), který poskytuje pomoc rodinám s nevyléčitelně nemocnými dětmi.

„Jsme moc rádi, že máme možnost být součástí této krásné akce. Vybraná částka je neuvěřitelná! Děkujeme všem dárcům, organizátorům, sponzorům a podporovatelům „Kelímku“, že nám pomáháte pomáhat. Vybrané finance použijeme na asistenci a doučování onkologicky léčených dětí. Během aktivní i udržovací léčby je třeba zajistit vzdělávání dítěte, výuka se však musí přizpůsobit jeho aktuálnímu zdravotnímu a psychickému stavu, “ děkuje Sylva Richterová, ředitelka Nadačního fondu dětské onkologie KRTEK.

Zdroje: brnan.cz, darujkelimek.cz, brno-střed.cz

Brno se jako druhé největší město republiky rozhodně nenechává zastínit velkolepými vánočními trhy v Praze. Zažijete tu plno krásných chvilek, bohatý kulturní program a nakoupíte zde originální vánoční dárky i v rámci December Design Days.

Zároveň se u stánků prodávají nápoje ve vratných ekologických kelímcích. Zálohu za ně můžete věnovat v rámci akce Daruj kelímek na jeden z 18 charitativních projektů dobročinných organizací z Brna a blízkého okolí. Jedním z nich je i Charitativní kočičí spolek Kryšpín, který podporuje devět ověřených jihomoravských útulků. Ty měly k 9. 9. 2022 v péči 913 opuštěných koček. O zařazení mezi obdarované se v rámci brněnských vánočních trhů hlásilo dokonce 41 neziskových organizací.

Díky systému Dotykačka dostanete o svém daru rovnou potvrzení. Do sbírky Daruj Kelímek je možno přispívat i on-line až do 6. 1. 2023 pomocí různých variabilních symbolů podle organizací. Sbírka probíhá na transparentním účtu a po skončení se veškeré vybrané peníze připíší na účty dobročinných organizací, kterým je lidé věnovali.

Autorský článek Barbary Tesařové s použitím informací z Brněnské Vánoce

Již v roce 2014 se rozhodli studenti a vyučující předmětu manažerské dovednosti na Mendelově univerzitě v Brně propojit získávání důležitých manažerských schopností s pomocí druhým. Vznikl projekt Dobrotrh a probíhá každý rok před Vánoci. Výtěžek z této akce putuje neziskovým organizacím, které studenti každý rok pečlivě vybírají. Celá akce je pořádána v rámci aktivit Centra společenské odpovědnosti a udržitelnosti MENDELU.

Tento rok výtěžek poputuje organizaci DEBRA pomáhající lidem trpícím tzv. nemocí motýlích křídel, konkrétně i malému Adámkovi, organizaci Společnou cestou s námi z.ú. na vybudování domova pro osoby se zdravotním postižením a Oliverkovi, který žije s těžší formou hypotonie a diastáze na bříšku, na fyzioterapie a návštěvy odborníků.

Nasát vánoční atmosféru, nakoupit drobnosti pro své blízké, poslechnout si příjemnou hudbu, a hlavně rozdávat radost a dobro můžete osobně, pokud jste z Brna a okolí, ve čtvrtek 8. prosince mezi 10:00 a 17:00 před budovou Q, Zemědělská 1, Brno. Nebo se připojte online během aukce od 28. listopadu do 4. prosince, která bude otevřena na webu MENDELU a ve facebookové události.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z dobrotrh.mendelu.cz

Organizátorkou a iniciátorkou této osvětové akce je MDDr. Dominika Hulová ze spolku Dnes pomáhám: „Jde o to, abychom přiblížili hendikep zdravé veřejnosti. Principem je zkušenost na vlastní kůži, namísto teoretických přednášek. Přítomní si budou moci vyzkoušet různé kompenzační pomůcky a vychytávky, které lidé s daným hendikepem využívají ve svém každodenním životě. Především pak chceme odbourat stereotypy.“

Tato osvětová akce se letos konala již podruhé ve spolupráci s PARACENTREM FENIX a MĚSTO BRNO. K dispozici byly zážitkové dráhy a rozhovory s lidmi, které postihlo poranění míchy. Záměrem akce je zejména prevence proti nebezpečnému chování na silnici & úrazům.

Odvážné skoky do vody, jízda na kole, nepozornost za volantem, to vše se stává osudným pro stovky lidí, kteří byli naprosto zdraví.

Velkou radost měli návštěvnici také z účasti pana náměstka Mgr. Petra Hladíka, který si dráhu na vozíčku také vyzkoušel.

Roztoč to je první z osvětových akcí, které má DNES POMÁHÁM na svědomí. 25.5 Vás čeká ještě na Náměstí Svobody akce NEBOJ SE MĚ ( jak to vidí nevidomí). Vše za podpory města Brna.

Zapsaný spolek Dnes pomáhám pořádá od roku 2018 akce s benefičním přesahem a pomáhá dětem, seniorům i zvířatům.  Mezi své projekty řadí kromě osvětových akcí také finanční sbírku pro děti „Jedna se počítá“, ve které přerozděluje 100 % částky potřebným, benefiční událost „Show and the City“, charitativní bazar a merch „Daruju & Pomůžu“ nebo sbírku lichých ponožek pro lidi bez domova „Fuska“.

Proč jste si vybral podnikání právě se zmrzlinou? 

Bylo to v době, kdy v Gran Moravii koupili stroj na točenou zmrzlinu. Pracoval jsem tam v této době při škole a dali mi ji na starost. Tenkrát jsem jen míchal směsi s mlékem, ale celý výrobní proces mi vrtal hlavou. Začal jsem to zkoušet doma. Dnes to bude více než 6 let, co jsem si pořídil vlastní zmrzlinovač a učil se metodou pokus omyl. Neměl jsem konkrétní recepty, prostě jsem kombinoval mléko, smetanu a cukr a čekal, co z toho vyleze. Za nějaký čas jsem odjel na třídenní intenzivní kurz do Itálie, do školicího střediska Carpigiani, což je největší výrobce zmrzlinových strojů na světě. A došlo mi, že je to práce, která mě naplňuje, protože nemá hranice.

Co je pro vás důležité při výběru surovin?

Naše zmrzlina je řemeslná, takže vlastní prvovýroba od základu až po kornoutky. Žádné směsi ani prášky a minimum přírodních stabilizátorů. Nechci nabízet průmyslovou, unifikovanou zmrzlinu. Zásadní ingrediencí je můj podpis a čerstvé suroviny, proto jsem například dlouho vybíral mléko a smetanu z českých kontrolovaných chovů. Spolupracujeme s dodavateli, které dobře známe. Na co si jen vzpomenete, oříšky, čokoláda, ovoce atd.

Čím je vaše zmrzlina jedinečná?

V prvé řadě to, že vyrábíme zmrzlinu denně čerstvou a máme v nabídce pouze 6 druhů, které obměňujeme každý následující den. Dále si vyrábíme vlastní křupavé kornoutky, zpracováváme si sami ořechová másla v melanžéru (kamenný mlýn), veškeré karamely, omáčky na proliv, griliáše a tak dále. Také mě baví přenášet do zmrzliny české dezerty anebo tyčinky, které mi chutnaly v dětství. Spoustu podnětů mi dávají lidé a jejich vzpomínky, a tak je k nim rád vracím. Některé příchutě jsou nám blízké, vyvolávají vesměs pozitivní emoce, připomínají nám důležité životní momenty a v tom je velká dávka autenticity, kterou přenáším podle své chutě do zmrzliny.

Které příchutě nejvíc frčí? Experimentují zákazníci s novými chutěmi?

Mezi naše jednoznačně nejoblíbenější zmrzliny patří krupicová kaše a pistáciová. U nás jsou zákazníci téměř nuceni k experimentům, protože příchutě měníme každý den a vystřídá se u nás spousta netradičních příchutí.

Jak vznikají vaše recepty?

Existují pravidla a postupy, které je třeba dodržovat, hlavně když dojde na počítání cukrů, tuků, sušiny apod. Jako zmrzlinář nesypete do stroje, co se vám zachce. Každá složka má odlišné vlastnosti, takže recepty neupravujete podle sebe, ale právě podle surovin. Musíte je respektovat. Neustále se učím a prozkoumávám i netradiční suroviny, které nejsou popsané v žádných tabulkách. Líbí se mi, že zmrzlina nedává žádné limity mojí fantazii – každý den vymýšlím nové příchutě. Jediné, co se nemění, jsou standardy, které jsem si stanovil na začátku a ze kterých nikdy neustoupím.

Vyrábíte také granitu, která je v Česku známá jako ledová tříšť. Jak se dá udělat dobrá granita, která se odliší od pouťových kelímků?

Nejdůležitější složku v granitě hraje ochucující složka, která má být v té nejvyšší možné kvalitě a čerstvosti. Ovšem pouze dokonale vyvážená receptura nám zaručí požadovanou jemnost zmrzlých ledových krystalků, které se rozplynou na jazyku a zasytí chuťové pohárky. V Itálii se granita tradičně podává s čerstvou brioškou. A přesně takto chceme servírovat granitu také, briošky si totiž také pečeme vlastní a zároveň je plníme jemnými krémy, případně rozřezáváme a plníme zmrzlinou.

Medailonek:

Jakub Gavor se původně chtěl stát stavařem. Během studia se však zamiloval do zmrzliny, a zůstal jí už věrný. V centru Brna otevřel pobočku zmrzlinárny Ještě Jednu, kde podle vlastních i osvědčených receptur vyrábí originální řemeslnou zmrzlinu, která si rychle získala přízeň Brňanů.

Zdroj: Autorský článek Venduly Čermákové

Jak jste se k cukrařině dostala?
Pečení jsem měla ráda od malička, takže si myslím, že jsem to měla předurčené osudem, jen jsem to dlouhou dobu přehlížela. Hledala jsem se, až jsem pochopila, že musím jít za tím, co mi dělá od mala radost. Před lety jsem se stěhovala z Prahy do Brna kvůli studiu, pak jsem si ale řekla, že bych měla jít jinou cestou, a v restauraci Borno Agnese hledali cukrářku, tak jsem to šla zkusit.

Název vaší cukrárny Sorry, pečeme jinak je trochu neobvyklý, jak vznikl?
Už je to nějakých 5 let zpátky, co jsem cukrárnu založila. Když jsem se přestěhovala do Brna, tak to byl trochu kulturní šok, bude to znít jako klišé od Pražáka, ale v Praze gastronomie už v té době byla na jiné úrovni. Pekli tu klasické české dorty nebo v kavárnách měli dorty z Makra. Hodně si pomáhali polotovary, nepekli sami. Proto ten název. Bylo to o tom, že to chceme dělat jinak, péct si vše sami a dbát na kvalitu. Za ty roky se význam Sorry, pečeme jinak ale změnil, teď spíše říkáme, že jsme jiní a blázniví, nebojíme se experimentovat. Začala jsem dortem red velvet s absintovým krémem a lidé z toho byli vedle. Rozruch dělá třeba i náš dort popelník nebo oblíbený signature Mechový dort.

Jak vás na začátku klienti vzali? Byl to naprostý úspěch, nebo si k vám hledali cestu?
Brňáci vycítili, že se to snažíme opravdu dělat jinak. Že pečeme z poctivých surovin a rozdíl je znát. Bavila je ta kreativní část a celkem rychle se to rozneslo. Musíme zaklepat, že se nám vedlo skvěle a že jsme začátky, ale i třeba covidové období celkem dobře ustáli. Moc nás těší, že zákazníky pořád bavíme, vracejí se k nám a že jim každý nový dort chutná.

Mluvila jste o tom, že na začátku jste neměli konkurenci, co se týče trochu netradiční cukrařiny, změnilo se to během let?
Hodně se to změnilo, je tu spousta super a krásných podniků, skoro v každé kavárně pečou vlastní dezerty. Každý si peče po svém a snaží se, aby jeho zákazníkům co nejvíce chutnalo. U nás ale asi stále najdete ty nejbláznivější kombinace. Hodně si s tím hrajeme a chceme, aby každý dort překvapil novou chutí a aby měl svůj příběh.

Já popravdě konkurenci ani tolik nesleduji, překáží mi to v tvůrčím procesu, protože pak samozřejmě hodnotím, jestli bychom taky neměli dělat něco takového, nebo se držet sezónních věcí apod. A to mě svazuje, což nechci. Chci být stále otevřená novým nápadům.

Na sociálních sítích vás lidé nejčastěji uvidí, jak poléváte dorty. Kde se vlastně ta technika zdobení vzala?
Tato technika přišla z malířství a je hodně používaná ruskými cukráři, ti ji asi nejvíce proslavili. Nezačala jsem s tím nějak záměrně, na začátku jsme takto čokoládovou polevou polévali dort Sacher a dělali jsme na něm pavučinku. Postupně se to nabízelo i u jiných dortů, třeba jsme nabízeli majonézový dort, ten měl fialovou polevu. Lidem se to líbí, chtějí jiné barvy, jiné odstíny, takže nás v tom podpořili i zákazníci. Ale ne ke všem dortům tento styl zdobení jde.

Kde berete nápady na ty zajímavé kombinace příchutí? Třeba cheesecake se zrajícím sýrem…
Je to jednoduché, já vždycky přijdu s nějakou surovinou, se kterou jsme ještě nepracovali. Podpoří to třeba i aktuální nálada vzhledem k počasí. Teď je zima, tak by nás mohl zahřát celer, a přemýšlíme, co by se k tomu hodilo. On je takový jednotvárný, není výrazný, něco to musí rozbít. Tak co k tomu dát mátu, to zní zvláštně, ostružina, to také není ono, a co třeba malina? Celer a malina je super kombinace, už jen jak vám to zní. Také samozřejmě člověk musí mít ty chutě tak nějak v sobě, ale řídím se i tím, jak mi to na jazyku ladí. A když si to představím dohromady, tak to k sobě jde. Takhle se postupně poskládá celý dort.

Kolik dortů denně upečete?
Výrobu máme nastavenou na přibližně 50 dortů denně. Ne všechny dny jsou ale stejně náročné. Na víkendové oslavy pečeme více dortů než třeba ve všedních dnech. Víkendy u nás obecně bývají náročnější na výdej zakázek a přípravu, protože kdy jindy se slaví nebo jezdí na návštěvu s něčím sladkým.

Jaký na vás mělo vliv koronavirové období?
Zkoušeli jsme ze začátku rozvoz, ale nechali jsme to být. Nemohli jsme doručovat klientovi tu kvalitu, kterou jsme chtěli. Na rozvoz dortů jsou totiž potřeba chladící auta a těmi nedisponují všichni přepravci. Měli jsme otevřené výdejní okénko, a to fungovalo. Na začátku jsem dala svým zaměstnancům na výběr, jestli to zkusíme, nebo to položíme, a oni se nechtěli vzdát. Když to tak vezmu, tak jsme to zvládli v pohodě. Lidé i v covidové době chtěli někomu udělat radost nebo si jen osladit den, a tak stále chodili pro dortíky, i když si je u nás nemohli sníst.

Jak vypadá váš tým?
Jsme samé holky, máme jen jednoho chlapa, asi se jim k nám moc nechce. (smích) Je nás 16, začínali jsme v 6. Jde o obsluhu kavárny, provozní a další cukrářky. Já spíš už jen vymýšlím a peču vzorky, abych zjistila, jak se to těsto při pečení chová. Také se starám o finální design dortů. Všechno je naše kolektivní práce. Pro mě jsou moji zaměstnanci druhá rodina. Nepoštěstilo se mi mít ještě děti a oni pro mě hodně znamenají. Všichni musí táhnout za jeden provaz a já svým zaměstnancům stoprocentně věřím.

Ve vaší nabídce se teď hodně objevují likéry, jak vás to vůbec napadlo? Není to standardní sortiment cukrárny.
To začalo obligátně přes Vánoce, když jsme dělali vaječné likéry a koňak a mělo to úspěch. Jak si rádi hrajeme s chutěmi, tak jsme šli dál. Dělali jsme na Velikonoce Zelenáče, Pančelkovník pro paní učitelky k vysvědčení, Peprník, Pekelník a další, už jsme jich udělali spoustu. Všechny mají velký úspěch, rozkřiklo se to, tak se snažíme vymýšlet další bláznivé příchutě. Teď vymýšlíme zrovna příchuť na Velikonoce.

Co by si člověk u vás měl rozhodně dát, bez čeho by z Brna neměl odjet?
Náš signature je určitě Mechový dort, jsem ráda, že ho hodně lidí zkouší péct doma a líbí se jim to. V době koronaviru to byla úplná internetová mechová horečka. U každého dortu se snažíme, aby hosty oslovil, aby na něm bylo něco neobvyklého a zajímavého. Aby si zapamatovali jeho příběh.

Medailonek
Šárka Divácká je na české cukrářské scéně již více než 10 let. Pochází z Prahy a do Brna se přestěhovala za studiem. I přesto, že vystudovala průmyslovou školu dopravní a studovala dokonce i na Univerzitě obrany, láska k cukrařině vše přebila. Nejdříve začínala jako cukrářka v brněnské restauraci Borno Agnese, pak chvíli pekla a prodávala dorty sama, až před 5 lety založila kavárnu s cukrárnou Sorry, pečeme jinak a změnila brněnskou cukrářskou scénu.

Autorský článek Barbary Tesařové

Místo reklamy básně

V brněnských tramvajích si cestující nově místo reklamy mohou prohlédnout básně autorů z partnerského města Charkov. Akce s názvem Poezie v pohybu je součástí projektu Charkov v Brně, Brno v Charkově. V celkem 15 tramvajích brněnské veřejné dopravy tak visí například díla Semena Klymovského, básníka 18. století, nebo současných autorů Artema Poležaka a Oleha Kocareva. Charkovské tramvaje na oplátku zdobí díla Skácela, Krchovského nebo Tima. Projekt probíhá do 4. prosince. 

Nový Lískovec získal přírodní hřiště díky participativnímu rozpočtu

Díky participativnímu rozpočtu Dáme na vás stojí v Novém Lískovci nové dětské hřiště s BMX dráhou a posilovacími stroji. Hřiště vyrostlo na neudržované ploše v blízkosti sportovního areálu Pod Plachtami. Prostor chrání od ruchu ulice svah a terén byl upraven zasázením zeleně a doplněním laviček.

„Vytvořme nevšední přírodní hřiště pro rodiny s dětmi, pro chvíle zábavy na venkovních prolézačkách a také možnosti cvičení na posilovacích strojích. Heslo dne: S dětmi na hřiště,“ uvedl navrhovatel projektu Jaroslav Kovařík na stránkách Dáme na vás.

Chytré značky zvýší bezpečnost na silnicích

O bezpečí brněnských chodců se nově starají speciální chytré značky od firmy Compactive. Pilotní značka stojí u přechodu za nákupním centrem Olympia, do půl roku mají další dvě přibýt v ulicích Veslařská a Glinkova. Klasické modré značky upozorňující na přechod pro chodce jsou nově vybaveny zařízením, které rozpozná chodce ještě před přechodem. Pokud se zároveň přiblíží automobil, světelné majáčky na značce se rozblikají a upoutají tak pozornost řidiče.

„Prioritou je zvýšit bezpečnost. Naše řešení je desetkrát levnější i rychlejší než instalace světelně řízeného přechodu pro chodce,“ řekl zástupce firmy Richard Jílek.

Zdroj: Portál města Brna, Dáme na vás, České noviny

Pražské korzo

Oslavy 17. listopadu se v Praze konají pod záštitou Festivalu svobody a spolku Díky, že můžem. Na Václavském náměstí zahraje svůj Koncert pro budoucnost Aneta Langerová, Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem, Vypsaná fixa nebo Glen Hansard. Národní třída se na jeden den promění v galerijní prostor, kde mohou návštěvníci zhlédnout výstavu Střípky revoluce, Opráski 89± nebo expozici A neříkej to ve škole.

Z venkovních rozhlasů zazní v 17:11 Motlitba pro Marii v podání Jany Kirschner a významné budovy se rozsvítí barvami trikolory. V Knihovně Václava Havla se veřejnost může zúčastnit mezigenerační debaty o vnímání demokracie, svobody volby a těžkostech doby dnešní i minulé s Evou a Karolínou Holubovými, Klárou a Antonií Formanovými, Janem a Vojtěchem Vondráčkem nebo Klárou a Josefem Trojanovými.

Kulturní program doplní také divadelní inscenace. Diváci se mohou těšit například na dokumentární představení Tisícihran: Tanky na plovárně, na hru OLDstars: Stojím v řadě či na projekci inscenace Zeď, aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Na platformách Spotify, YouTube či Apple Music je k dispozici Sametový playlist, který obsahuje hudební klenoty minulého režimu.

Během dne se zájemci mohou zúčastnit procházky po památných místech politického převratu v únoru 1948. K počtení dostanou speciální tematické vydání Deníku N – takzvané Listopadoviny. Celou akci je možné sledovat z domova online přenosu.

Brněnský sedmnáctý

Festival Brněnský sedmnáctý zaplní celé brněnské centrum. Na náměstí Svobody se bude řečnit, zpívat i tančit. Zahrají kapely Ateliér, OKno a cimbálovka CM Šarkan. Koncerty vystřídají projevy akademiků a pamětníků. K soše Jošta Moravského dorazí divadlo Líšeň se svým představením Putin lyžuje na motivy knihy Anny Politkovské. Následovat zde bude debata s Janou Soukupovou a Janem Špilarem nejen o Rusku. V 17:11 se Brnem rozezní Motlitba pro Martu.

Alfa pasáž organizátoři letos zasvětili besedování a vzpomínání. Veřejnost se může zúčastnit například besedy s pamětníky nebo besedy s Alešem Filipem a Jiřím Zlatuškou o podzemní univerzitě, kde se za komunismu v takzvaných bytových seminářích vyučovalo. Program doprovodí buskeři a písničkáři, kteří zahrají sametové i socialistické písně.

Pamětníci budou vzpomínat a diskutovat také v atriích domů U Rudého vola a Barceló Brno Palace Hotel. Organizátoři nezapomněli ani na děti, pro které připravili výtvarné dílny v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné.

Zdroj: Brněnský sedmnáctý, Festival Svobody, Díky, že můžem

Kynologům posloužil k závodům cvičný terén nedaleko městské části Poštorná, kde psi vyhrabávali figuranty ze sutin. V kempu u rybníka Apollo se soutěžilo v překonávání překážek a poslušnosti. „Tito nejlepší dobrovolničtí záchranáři jsou atestovaní státem a je z nich vytvořená jednotka, kterou stát v případě potřeby svolává a přesunuje k záchranářským pracím i do zahraničí,“ popsal práci kynologů mluvčí akce Jan Zoňa.

Mezi záchranářskými plemeny převažují ovčáci, a to belgičtí, němečtí i australští. „Jedná se o pracovní plemena, která se hodí k výcviku,“ vysvětluje Zoňa. Kariéra takového psa přitom trvá jen čtyři až pět let. „Výcvik trvá tři roky a v osmi devíti letech už psi končí,“ uvedl mluvčí. Na letošním mistrovství uspěl Radek Polák s pětiletou fenou německého ovčáka Dixie Mar-Zur. Další dvě místa obsadily ženy: Hana Vymazalová s osmiletou fenou belgického ovčáka Niki z Huckelovy vily skončila druhá a Eva Klemšová se sedmiletou fenou belgického ovčáka Briou Hradní sklep byla třetí.

Zdroje: ČTK, Jihomoravská záchranná brigáda SZBK

„Posláním moderních zoologických zahrad je kromě širokého rejstříku ochranářských aktivit také vzdělávání, a to na různých úrovních. Chceme proto tímto projektem zacílit na širokou veřejnost a šířit informace o životě zvířat ve volné přírodě i v zoologické zahradě,“ uvedl ředitel zoo Martin Hovorka.

V termínu od 19. října do 25. ledna mohou zájemci navštívit celkem 7 přednášek, na kterých se setkají s ředitelem Zoo Brno a řadou odborníků z oblasti zoologie. Dozví se na nich například to, jak brněnská zoo vznikala, jaký je význam moderních zoologických zahrad, jak poskytnout první pomoc zvířatům v nouzi nebo jak se správně postarat o svého domácího mazlíčka.

Oblast o rozloze jeden a půl krát dva kilometry, stovky budov, dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě nebo řeka Svratka. To vše se vešlo na dvanáct metrů čtverečních modelu, který vznikl pomocí 3D tisku a dá se rozdělit na čtverce jeden krát jeden metr tak, aby pomohl veřejnosti a architektům při vypisování soutěží.

Zájemci si díky němu mohou představit, jak bude vypadat dnes nevzhledná a rozestavěná část města mezi katedrálou Petra a Pavla, budovou N Tower, Svitavským náhonem a areálem Vlněny. Železniční most se po přesunu nádraží stane lávkou pro pěší, okolo Svratky vznikne povodňový park a s centrem města spojí nové nádraží bulvár se stromořadím.

Model je k vidění od 10 do 18 hodin ve všední dny a o víkendech mezi 9. a 12. hodinou. Je součástí výstavy Příští stanice: Brno nové hlavní nádraží, na které se lidé mohou seznámit se čtyřmi nejlepšími modely architektonické soutěže o podobu nového železničního uzlu v metropoli.

Zdroje: ČTK, Kancelář architekta města Brna