Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Buďte v obraze. Vědci zkoumají změny v terénu díky historickým krajinomalbám

Lysice od Františka Richtera, 1842 (olej, dřevo, 32,8 cm × 42 cm). Foto: se svolením Moravské galerie v Brně

Máte-li na zdi nebo na půdě postarší malbu krajiny, může jít o cenný materiál pro výzkum. Je však třeba alespoň tušit, který kout republiky je na obraze zvěčněn, aby se dalo určit místo, kde autor dílo vytvořil. Tam poté vyrazí vědci a vyfotografují současný stav. Cílem projektu je zmapovat krajinné změny od doby před kolektivizací.

Na výzkumu spolupracují akademičtí vědci s Mendelovou univerzitou a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinné a okrasné zahradnictví. Vhodným vstupním materiálem jsou nejen malby a kresby, ale také staré fotografie. Cokoliv, co zobrazuje českou krajinu před změnami, které se udály ve druhé polovině 20. století.

Vědci oslovili také galerie a muzea, ale krajinomaleb, u kterých lze lokalizovat místo vzniku, je poměrně málo. Neexistuje ani jistota, že se malíř nenechal svým okolím jen volně inspirovat. „Zdálo by se, že u fotografií, u kterých nemůžeme očekávat, že by si autor část záběru stylizoval, bude situace snadnější, ale není tomu tak. Stačí, když povyroste les, a výrazně se tím změní horizont,“ upozorňuje ekolog Petr Halas. I proto jsou pro projekt nezbytní pamětníci z řad místního obyvatelstva, kteří mohou pomoci s lokalizací a znalostí místní historie.

Po úspěšném nalezení místa vzniku uměleckého díla vědci zmapují krajinu a začnou srovnávat. Záběr výzkumu je poměrně široký – vzhled volné krajiny a jednotlivých zemědělských pozemků, louky, neupravené vodní toky, rybníky, stromy a keře, pasoucí se zvířata nebo třeba květinové motivy, které mohou mít vztah k místní lidové tvorbě. „Protože se za uplynulých padesát až sedmdesát let hospodaření v krajině velmi změnilo, bývá srovnání se současným stavem spíše zklamáním,“ uvádí Petr Halas. Krajina je podle něj více zarostlá, nepřehledná a také více zastavěná.

O to nadšenější výzkumníci jsou, když objeví zbytky borůvčí podél opuštěných a zaniklých cest, vzácné rostliny nebo pozůstatky krajinných prvků, jako jsou meze a úvozy. Výstupem z projektu budou výstavy a webové stránky, kde budou mít návštěvníci možnost srovnat změny krajiny a dočíst se podrobnosti o konkrétním záběru. Na některých místech, kde výtvarná díla vznikla, přislíbili zástupci obcí nainstalovat informační tabule.

Související články

Zaručeně zlepší den

V Česku otevře první udržitelný obchoďák. Kdy a kam vyrazit na nákup?

Zaručeně rozzáří den. Podívejte se na nejvtipnější přírodní scenérie letošního roku

Najděte si svého zemědělce. Nový web nabízí přehled českých farmářů

Revoluce ve školství je na dohled. Český projekt připravuje novou metodiku aktivní výuky

Inspirativní rozhovor

Českou republiku ukazujeme z té lepší stránky, říká redaktor Mojí země Pavel Radosta

Českou republiku ukazujeme z té lepší stránky, říká redaktor Mojí země Pavel Radosta

Přečtěte si rozhovor s fotografem, redaktorem a milovníkem krás naší země.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Svět je stále lepším místem. A to je Fakt(omluva)

Inspirace z knihovny: Svět je stále lepším místem. A to je Fakt(omluva)

Jde to s námi z kopce. Situace ve světě se horší, množství násilných činů narůstá. Také…