Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Buďte v obraze. Vědci zkoumají změny v terénu díky historickým krajinomalbám

Lysice od Františka Richtera, 1842 (olej, dřevo, 32,8 cm × 42 cm). Foto: se svolením Moravské galerie v Brně

Máte-li na zdi nebo na půdě postarší malbu krajiny, může jít o cenný materiál pro výzkum. Je však třeba alespoň tušit, který kout republiky je na obraze zvěčněn, aby se dalo určit místo, kde autor dílo vytvořil. Tam poté vyrazí vědci a vyfotografují současný stav. Cílem projektu je zmapovat krajinné změny od doby před kolektivizací.

Na výzkumu spolupracují akademičtí vědci s Mendelovou univerzitou a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinné a okrasné zahradnictví. Vhodným vstupním materiálem jsou nejen malby a kresby, ale také staré fotografie. Cokoliv, co zobrazuje českou krajinu před změnami, které se udály ve druhé polovině 20. století.

Vědci oslovili také galerie a muzea, ale krajinomaleb, u kterých lze lokalizovat místo vzniku, je poměrně málo. Neexistuje ani jistota, že se malíř nenechal svým okolím jen volně inspirovat. „Zdálo by se, že u fotografií, u kterých nemůžeme očekávat, že by si autor část záběru stylizoval, bude situace snadnější, ale není tomu tak. Stačí, když povyroste les, a výrazně se tím změní horizont,“ upozorňuje ekolog Petr Halas. I proto jsou pro projekt nezbytní pamětníci z řad místního obyvatelstva, kteří mohou pomoci s lokalizací a znalostí místní historie.

Po úspěšném nalezení místa vzniku uměleckého díla vědci zmapují krajinu a začnou srovnávat. Záběr výzkumu je poměrně široký – vzhled volné krajiny a jednotlivých zemědělských pozemků, louky, neupravené vodní toky, rybníky, stromy a keře, pasoucí se zvířata nebo třeba květinové motivy, které mohou mít vztah k místní lidové tvorbě. „Protože se za uplynulých padesát až sedmdesát let hospodaření v krajině velmi změnilo, bývá srovnání se současným stavem spíše zklamáním,“ uvádí Petr Halas. Krajina je podle něj více zarostlá, nepřehledná a také více zastavěná.

O to nadšenější výzkumníci jsou, když objeví zbytky borůvčí podél opuštěných a zaniklých cest, vzácné rostliny nebo pozůstatky krajinných prvků, jako jsou meze a úvozy. Výstupem z projektu budou výstavy a webové stránky, kde budou mít návštěvníci možnost srovnat změny krajiny a dočíst se podrobnosti o konkrétním záběru. Na některých místech, kde výtvarná díla vznikla, přislíbili zástupci obcí nainstalovat informační tabule.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Rostliny umí „mluvit“. Zvířata je slyší a reagují na jejich stres

Retro se vrací do módy. V USA roste obliba telefonních budek

E-commerce v nové podobě aneb Jak vylepšit svůj internetový obchod?

Nová metoda dává přístrojům NASA šanci vystopovat život na Marsu

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny. Papírová spižírna přehledně poradí, jak neplýtvat

Inspirace z knihovny. Papírová spižírna přehledně poradí, jak neplýtvat

Víte, jak správně skladovat konkrétní potraviny? Jak zužitkovat suroviny do posledního kousku? Nebo…