Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Máte-li na zdi nebo na půdě postarší malbu krajiny, může jít o cenný materiál pro výzkum. Je však třeba alespoň tušit, který kout republiky je na obraze zvěčněn, aby se dalo určit místo, kde autor dílo vytvořil. Tam poté vyrazí vědci a vyfotografují současný stav. Cílem projektu je zmapovat krajinné změny od doby před kolektivizací.
Na výzkumu spolupracují akademičtí vědci s Mendelovou univerzitou a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinné a okrasné zahradnictví. Vhodným vstupním materiálem jsou nejen malby a kresby, ale také staré fotografie. Cokoliv, co zobrazuje českou krajinu před změnami, které se udály ve druhé polovině 20. století.
Vědci oslovili také galerie a muzea, ale krajinomaleb, u kterých lze lokalizovat místo vzniku, je poměrně málo. Neexistuje ani jistota, že se malíř nenechal svým okolím jen volně inspirovat. „Zdálo by se, že u fotografií, u kterých nemůžeme očekávat, že by si autor část záběru stylizoval, bude situace snadnější, ale není tomu tak. Stačí, když povyroste les, a výrazně se tím změní horizont,“ upozorňuje ekolog Petr Halas. I proto jsou pro projekt nezbytní pamětníci z řad místního obyvatelstva, kteří mohou pomoci s lokalizací a znalostí místní historie.
Po úspěšném nalezení místa vzniku uměleckého díla vědci zmapují krajinu a začnou srovnávat. Záběr výzkumu je poměrně široký – vzhled volné krajiny a jednotlivých zemědělských pozemků, louky, neupravené vodní toky, rybníky, stromy a keře, pasoucí se zvířata nebo třeba květinové motivy, které mohou mít vztah k místní lidové tvorbě. „Protože se za uplynulých padesát až sedmdesát let hospodaření v krajině velmi změnilo, bývá srovnání se současným stavem spíše zklamáním,“ uvádí Petr Halas. Krajina je podle něj více zarostlá, nepřehledná a také více zastavěná.
O to nadšenější výzkumníci jsou, když objeví zbytky borůvčí podél opuštěných a zaniklých cest, vzácné rostliny nebo pozůstatky krajinných prvků, jako jsou meze a úvozy. Výstupem z projektu budou výstavy a webové stránky, kde budou mít návštěvníci možnost srovnat změny krajiny a dočíst se podrobnosti o konkrétním záběru. Na některých místech, kde výtvarná díla vznikla, přislíbili zástupci obcí nainstalovat informační tabule.
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Je červen – období, kdy většinu volného času trávíme v parcích, v lese, u vody nebo na procházkách…
