Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Buďte v obraze. Vědci zkoumají změny v terénu díky historickým krajinomalbám

Lysice od Františka Richtera, 1842 (olej, dřevo, 32,8 cm × 42 cm). Foto: se svolením Moravské galerie v Brně

Máte-li na zdi nebo na půdě postarší malbu krajiny, může jít o cenný materiál pro výzkum. Je však třeba alespoň tušit, který kout republiky je na obraze zvěčněn, aby se dalo určit místo, kde autor dílo vytvořil. Tam poté vyrazí vědci a vyfotografují současný stav. Cílem projektu je zmapovat krajinné změny od doby před kolektivizací.

Na výzkumu spolupracují akademičtí vědci s Mendelovou univerzitou a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinné a okrasné zahradnictví. Vhodným vstupním materiálem jsou nejen malby a kresby, ale také staré fotografie. Cokoliv, co zobrazuje českou krajinu před změnami, které se udály ve druhé polovině 20. století.

Vědci oslovili také galerie a muzea, ale krajinomaleb, u kterých lze lokalizovat místo vzniku, je poměrně málo. Neexistuje ani jistota, že se malíř nenechal svým okolím jen volně inspirovat. „Zdálo by se, že u fotografií, u kterých nemůžeme očekávat, že by si autor část záběru stylizoval, bude situace snadnější, ale není tomu tak. Stačí, když povyroste les, a výrazně se tím změní horizont,“ upozorňuje ekolog Petr Halas. I proto jsou pro projekt nezbytní pamětníci z řad místního obyvatelstva, kteří mohou pomoci s lokalizací a znalostí místní historie.

Po úspěšném nalezení místa vzniku uměleckého díla vědci zmapují krajinu a začnou srovnávat. Záběr výzkumu je poměrně široký – vzhled volné krajiny a jednotlivých zemědělských pozemků, louky, neupravené vodní toky, rybníky, stromy a keře, pasoucí se zvířata nebo třeba květinové motivy, které mohou mít vztah k místní lidové tvorbě. „Protože se za uplynulých padesát až sedmdesát let hospodaření v krajině velmi změnilo, bývá srovnání se současným stavem spíše zklamáním,“ uvádí Petr Halas. Krajina je podle něj více zarostlá, nepřehledná a také více zastavěná.

O to nadšenější výzkumníci jsou, když objeví zbytky borůvčí podél opuštěných a zaniklých cest, vzácné rostliny nebo pozůstatky krajinných prvků, jako jsou meze a úvozy. Výstupem z projektu budou výstavy a webové stránky, kde budou mít návštěvníci možnost srovnat změny krajiny a dočíst se podrobnosti o konkrétním záběru. Na některých místech, kde výtvarná díla vznikla, přislíbili zástupci obcí nainstalovat informační tabule.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Vědci popsali, proč rakovina prsu metastazuje do mozku. Otevřeli cestu k léčbě

Hledáte to nejlepší muzeum piva? Praha nabízí zážitek světové úrovně

ChatGPT Health chce lidem usnadnit orientaci ve zdravotních informacích

Když se lidé spojí: Komunitní akce vracejí radost do měst i obcí

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak se z obyčejného člověka stane vlivná osobnost? Steve Jobs motivuje ostatní

Inspirace z knihovny: Jak se z obyčejného člověka stane vlivná osobnost? Steve Jobs motivuje ostatní

Steve Jobs byl jako každý z nás. Člověk z masa a kostí. Co konkrétně jej odlišilo? Díky čemu uspěl?…