Dva školáci, velké projekty: Radovan a Matěj inspirují k ochraně přírody

Jedni z nejmladších nominovaných na Environmentální cenu Josefa Vavrouška Nadace Partnerství v kategorii Ekozásek, Radovan Fila a Matěj Kovář, se nadchli pro ochranu životního prostředí a ekologii již na základní škole. Jaké jsou jejich nejnovější projekty?

Jak jste se dostali k ochraně životního prostředí?
Když jsme se rozhodovali, jaké bude téma našeho prvního společného projektu do soutěže AMAVET, přemýšleli jsme nad něčím aktuálním. Tak vznikl náš první projekt Vliv cigaret na lidské tělo a okolí. Díky úspěchu jsme se rozhodli v tématech týkajících se životního prostředí pokračovat.

Náš první společný projekt z let 2022/2023 se převážně zabýval simulací efektu dvaceti cigaret na plíce pomocí vaty, cigarety a dvou PET lahví, jedné zčásti naplněné vodou. Ta se pomocí trubičky přelévala z jedné lahve do druhé a kouř byl tím způsobem vytlačován směrem k vatě, která představovala plíce. Výsledek byl, že vata zhnědla až zčernala už po 15 cigaretách. My jsme osobně dopad cigaret na lidské tělo podcenili a nečekali jsme tak mimořádné výsledky. Zároveň jsme se spojili s Univerzitou Tomáše Bati, konkrétně s Centrem polymerních systémů, které se mimo jiné zabývá i filtry. Vzorky takového filtru, který se používá v cigaretách jsme dostali a byla to zároveň druhá část našeho projektu.

Do soutěže jste se přihlásili i další rok s jiným projektem…
S nabytými zkušenostmi jsme se další rok rozhodli zapojit do soutěže s jedním z dalších problémů, které však možná netrápí širokou společnost tak, jak by měly – recyklace biologicky rozložitelných plastů. Biologicky rozložitelný plast se v dnešní době používá stále častěji, protože se to jeví jako nezávadné řešení. Například běžné plastové sáčky na kompost, nebo různé obaly jsou často z biologicky rozložitelného plastu. I když si člověk může myslet, že se takový obal jednoduše rozloží, není to úplná pravda. Biologicky rozložitelné plasty po sobě totiž obecně zanechávají stopu mikroplastů, které už se v přírodě jen tak nerozloží. Ty se pak mohou dostat do půdy nebo do vody a postupně i do našeho jídla. Dnes už se tomu nedá vyhnout, v každém jídle, které sníme je nějaké množství mikroplastů.

V tomto projektu jsme také navázali na předchozí spolupráci s UTB, Centrem polymerních systémů. Do jejich laboratoří jsme se podívali a zabývali se výzkumem rozkladu a recyklace biologicky rozložitelných plastů. Došli jsme k výsledku, že tyto plasty by se kvůli obohacujícím složkám neměly házet do normálního kontejneru na plasty. Za tímto projektem také stálo mnohonásobně víc úsilí nejen z naší strany a ve výsledku to šlo poznat.

Jak soutěž AMAVET vlastně probíhá?
Ráno přijedeme na místo soutěže, dostaneme jmenovky, číslo projektu a stůl, u kterého budeme prezentovat náš projekt. Povinností je poster, tedy dvoukřídlá kartonová deska, kterou máme ozdobenou a polepenou grafy, fotografiemi a texty. Po zahájení k nám postupně přicházejí porotci, kterým představujeme náš projekt. Ti se nás pak ptají na doplňující otázky týkající se projektu. Poté následuje pauza, aby měla porota čas soutěž vyhodnotit, a pak vyhlášení výsledků.

Jaké máte z této soutěže úspěchy?
Každý rok je pro kategorii základních škol hlavní výhrou zahraniční stáž. Pokud se některým hodnotitelům, kteří zastupují například firmu nebo školu, zalíbí váš projekt, můžete získat ještě speciální cenu od nich. Nám se každý rok podařilo vyhrát hlavní cenu a minimálně jednu speciální cenu navíc. I když jsme letos byli naposledy v kategorii základních škol, byli jsme nominováni do kategorie středních škol, kde jsme se dostali až do národního kola.

Jaký je váš poslední projekt, na kterém pracujete?
V našem zatím posledním projektu jsme se zaměřili na solární panely, které stále potřebují mnoho inovací. Jeden hlavní problém je akumulace jejich energie a druhý problém je jejich recyklace. My jsme se pustili do recyklace, hlavně protože s ní už jsme měli zkušenosti. Abychom problému lépe porozuměli, spojili jsme se s novou recyklační linkou společnosti Dekonta. Tam nám byly zodpovězeny naše dotazy, a navíc jsme dostali různé přínosné informace a data. Z těch jsme pak vycházeli při zkoumání 100% recyklace běžného solárního panelu. Zjistili jsme, že teoreticky to možné je, ale praktickou část jsme zatím zkoušeli jen na jednoduchém pokusu. Uvidíme, jestli v tomto projektu budeme ještě pokračovat, nebo se zaměříme na něco jiného.

Byli jste nominováni na Cenu Josefa Vavrouška, jaké jste z toho měli pocity?
Jsme moc rádi. Byla to pro nás velká čest účastnit se vyhlášení cen Josefa Vavrouška. Díky tomu jsme poznali spoustu dalších lidí, kteří se zabývají stejnými tématy a chrání tak životní prostředí.

Radovan Fila a Matěj Kovář
Mladí studenti, kteří každoročně připravují projekty zaměřené na ochranu životního prostředí do soutěže AMAVET. Spolupracují s firmami a univerzitami, aby našli udržitelná řešení pro byznys i veřejnost.