Zvířecí orgány zachraňují lidské životy. Lékaři provedli první transplantaci srdce z prasete

Sedmapadesátiletý Američan David Bennett se stal prvním člověkem, kterému zachránilo život zvířecí srdce. Chirurgové mu při sedmihodinové operaci transplantovali orgán z prasete, které bylo geneticky modifikováno tak, aby jeho tkáň lidské tělo neodmítlo.

Pro Davida Bennetta byla experimentální operace poslední možností na záchranu života. Jeho zdraví bylo tak zdecimováno, že byl vyhodnocen jako nevhodný pro přijetí orgánu od lidského dárce. „Je to tak, že buď zemřu, nebo půjdu na tuto operaci,“ řekl den před zákrokem. „Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to má poslední šance,“ dodal. Lékaři ve zdravotním centru Univerzity v Marylandu proto dostali speciální výjimku, díky které mohli sáhnout po orgánu od zvířete.

Typ transplantace, kdy se orgán nahradí dalším od jiného živočišného druhu, je známý pod názvem xenotransplantace. Prase, jehož srdce bylo použito, bylo geneticky modifikováno pro tyto účely. Z jeho genetického fondu byly vyjmuty některé z genů, které by způsobily okamžité odmítnutí orgánu, a naopak přidány další, jež podporují příznivou reakci imunity. Právě prasata jsou zdrojem orgánů pro lidi díky fyziologickým podobnostem s lidmi a dalšími primáty.

David Bennett se po operaci provedené na počátku ledna zotavuje a cítí se dobře, pouze musí používat více léků potlačujících imunitu, než by tomu bylo, kdyby byl zdrojem jeho nového srdce lidský dárce.„Oceňujeme obrovskou odvahu tohoto živého příjemce, který učinil mimořádné rozhodnutí zúčastnit se této přelomové procedury, aby si nejen potenciálně prodloužil život, ale také v budoucí prospěch ostatních,“ podtrhnul pacientovo odhodlání Mohan Suntha, ředitel zdravotního systému Univerzity v Marylandu.

Pro lékařský tým, který operaci provedl, jde o vyvrcholení let výzkumu, který má potenciál změnit svět. „Jsme o krok blíže k vyřešení krize nedostatku orgánů,“ řekl BBC chirurg Brantley Griffith. V USA denně zemře 17 lidí při čekání na transplantaci a 100 tisíc jich je na čekacích listinách. V Česku tento počet přesahuje tisícovku. Na nové srdce se čeká zhruba rok a až pět let může trvat najít vhodného dárce ledviny.

„Lidé neustále umírají při čekání na čekacích listinách. Kdybychom mohli používat geneticky upravené prasečí orgány, nikdy by nemuseli čekat, mohli by v podstatě dostat orgán, když by potřebovali. Navíc bychom v noci nemuseli létat po celé zemi, abychom orgány získali a dali je pacientům,“ řekla BBC Christine Lau, vedoucí katedry chirurgie na Univerzitě v Marylandu. V minulosti už lékaři transplantovali člověku prasečí ledvinu a často se používají také jejich srdeční chlopně.

Autorský článek Kláry Šubíkové za využití informací z University of Maryland, BBC, IKEM a ČT24