Hustopeče vysadily 18 tisíc keřů, aby zadržely vodu v krajině

Ilustrační foto: AI (Flux)

Suché léto, pak liják, který za pár hodin odteče pryč. A vezme s sebou úrodnou ornici. S tímhle koloběhem se krajina kolem Hustopečí na Břeclavsku pere už roky. Informoval o tom server Ekolist.

Město se proto pustilo do proměny čtyř lokalit ve svém okolí. Nechalo tam vysázet stovky stromů, tisíce keřů a založit travnaté pásy, které mají vodu zpomalit a udržet. Celý projekt vyšel na 21,6 milionu korun, informoval o tom server Ekolist.

Práce se odehrály na místech s názvy Nad Úvozem, Díly, Holiny a Tabule. Odborná firma tam provedla terénní úpravy, založila protierozní travnaté pásy a do země dostala 775 stromů a rovných 18 650 keřů. Travnaté pruhy fungují jako brzda. Když přijde přívalový déšť, zpomalí odtok vody z polí. Voda se tak víc vsákne a nespláchne s sebou svrchní vrstvu půdy.

„Krajina kolem Hustopečí se v posledních letech potýká se suchem i rychlým odtokem vody při intenzivních srážkách. Právě podobná opatření pomáhají vodu v krajině zadržet, chránit půdu a zároveň vytvářet příjemnější prostředí pro lidi i živočichy,“ uvedl místostarosta Bořivoj Švásta (Zdravé Hustopeče).

Proč zrovna jižní Morava

Že Hustopeče vsadily zrovna na vodu a půdu, není náhoda. Břeclavsko patří dlouhodobě k nejsušším koutům republiky.

Podle měření vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe) kleslo nasycení půdy vodou na Znojemsku, Břeclavsku a Brněnsku místy pod deset procent. Tedy až na takzvaný bod vadnutí, kdy rostliny přestávají vodu z půdy vůbec získat. Pro tamní zemědělce to znamená přímé ztráty.

K suchu se přidává eroze. Vodní eroze dnes ohrožuje víc než polovinu veškeré zemědělské půdy v Česku a cena spláchnuté ornice může podle odhadů dosáhnout až 40 tisíc korun z hektaru za rok. Každý travnatý pás nebo pruh keřů, který odtok zpomalí, má tak i docela hmatatelnou ekonomickou hodnotu.

Většinu zaplatila dotace

Původně město počítalo, že úpravy vyjdou zhruba na 29 milionů. Ve výběrovém řízení se ale podařilo cenu srazit na výsledných 21,6 milionu. Naprostou většinu nákladů, celých 85 procent, pokryla dotace z ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí.

„Jsem rád, že se nám podařilo tento rozsáhlý projekt dokončit, najít shodu se zemědělci a navíc výrazně ušetřit oproti původním předpokladům,“ doplnil Švásta.

Zmínka o dohodě se zemědělci není žádná formalita. Právě jejich souhlas s tím, aby se na okrajích polí objevila zeleň, bývá u podobných akcí největší překážkou.

Hustopeče přitom trefily dobu, kdy na takové projekty tečou peníze a pravidla se uvolňují. Ministerstvo životního prostředí přes Státní fond životního prostředí a Agenturu ochrany přírody chystá dohromady 800 milionů korun z evropských i národních zdrojů na obnovu remízů, mezí, stromořadí a mokřadů. Polovina této částky míří do takzvaných přechodových regionů. Mezi ně patří i Jihomoravský kraj.

Změnu přinesla také novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která platí od července 2024. Zrušila povinnost vyjmout půdu ze zemědělského fondu, když na ní chce někdo vysadit stromořadí nebo keře. Obce i zemědělci tak nově nemusí žádat o odnětí půdy ani platit odvody. Ministerstvo k tomu opakuje jednoduchou myšlenku: stromy, keře a remízky ke zemědělské půdě odjakživa patřily a je potřeba je do krajiny vracet, protože brzdí erozi, podporují rozmanitost druhů a dělají krajinu odolnější.

Na novou výsadbu město nezapomene ani po jejím dokončení. Součástí zakázky je totiž tříletá péče o vysazené stromy, keře a nově založené plochy. Sazenice tak dostanou šanci se pořádně chytit.

Zdroje:

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.

Autor článku