Tuberkulóza v Česku ustoupila do pozadí: z tisíců případů ročně jich dnes zbývá pár stovek

Nemoc, která kdysi děsila celé rodiny

Tuberkulóza, lidově souchotiny, byla ještě před pár generacemi noční můrou. Napadala plíce a mezi lidmi se šířila vzduchem prostřednictvím infekčních aerosolových částic. Bez léčby dokázala zabíjet. V roce 1960 zaznamenali čeští lékaři 15 451 nových případů této nemoci. V jediném roce onemocnělo více než patnáct tisíc lidí a tuberkulóza tehdy patřila mezi závažné a široce obávané infekční nemoci.

Dnes je situace úplně jiná. V roce 2023 bylo do registru tuberkulózy hlášeno 459 případů, v roce 2024 pak 455 případů. Finální data Národního registru tuberkulózy, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a která jsou platná k 27. květnu 2026, ukazují za rok 2025 celkem 435 hlášených případů, což je o 20 méně než v roce 2024. Z toho 391 případů, tedy 89,9 procenta, tvořila plicní forma nemoci. Nemoc, která kdysi patřila k nejčastějším strašákům, se stala vzácností.

Poctivý pohled na poslední roky

Je fér říct, že se v posledních letech počet případů příliš nesnižuje. Čísla 459, 455 a 435 ukazují spíš na stagnaci kolem 400 až 460 případů ročně než na další výrazný pokles. Plicní lékaři na tuto stagnaci upozorňují a Česko podle dostupných hodnocení nesplnilo cíl Světové zdravotnické organizace, který počítal se snížením výskytu do roku 2025 na přibližně 267 případů ročně.

Zní to jako drobný háček v jinak povzbudivém příběhu, a přesně tak by se to mělo číst. I s touto stagnací je totiž dnešní situace nesrovnatelně lepší než před desítkami let a Česko dál patří mezi evropské země s nejnižším výskytem tuberkulózy.

Jak velký je to pokles

Aby si čtenář dokázal představit, o jak velkou změnu jde, stačí se podívat na čísla po jednotlivých desetiletích. V roce 1960 to bylo zmíněných 15 451 případů. O deset let později, v roce 1970, klesl počet na 7 789. V roce 1980 to bylo 4 962 případů, v roce 1990 pak 1 937. Na přelomu tisíciletí, v roce 2000, nemoc postihla 1 442 lidí. V roce 2010 klesl počet na 680 a v roce 2020 na 368.

Jde přitom pořád o stejný ukazatel, tedy počet nově hlášených případů aktivní tuberkulózy, měřený nepřetržitě od roku 1960. Křivka jde dlouhodobě jedním směrem, dolů, i když v posledních letech se pohybuje spíš na místě.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR má klesající trend počtu případů tuberkulózy kořeny už v roce 1958. Od roku 1960 klesl počet hlášených případů přibližně o 97 procent, z 15 451 na 435. V Česku bylo očkování proti tuberkulóze, takzvaná kalmetizace, povinné od roku 1953 do roku 2010.

Kdo dnes tuberkulózou onemocní

I když je celkový počet případů nízký, má dnešní tuberkulóza v Česku jednu zvláštnost. Více než polovina nemocných nejsou lidé narození v Česku. V roce 2025 bylo mezi 435 hlášenými případy 228 osob narozených mimo naši republiku, což představuje 52,4 procenta všech případů. Nejvíce nemocných pocházelo z Ukrajiny, konkrétně 137 osob.

Tento údaj sám o sobě není důvod k obavám. Ukazuje spíš na to, že v zemích, odkud lidé přicházejí, bývá výskyt tuberkulózy vyšší, a že se nemoc dá zachytit i mezi lidmi, kteří přicestovali odjinud. Zdravotnický systém v Česku dokáže tyto případy zachytit a léčit, aniž by to znamenalo nárůst rizika pro zbytek populace.

Jak si Česko stojí ve srovnání s Evropou

Podívat se na tuzemská čísla je zajímavé, ale ještě víc vypovídá srovnání se zbytkem Evropy. V roce 2023 bylo hlášeno 38 993 případů tuberkulózy ve 29 zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Z toho vyplývá průměrná incidence 8,6 případu na 100 tisíc obyvatel. Novější zpráva evropských zdravotnických institucí, zveřejněná v roce 2026 a obsahující data za rok 2024, ukazuje mírné zlepšení: 38 249 případů ve 30 zemích a incidenci 8,4 na 100 tisíc obyvatel.

V Česku byla v roce 2025 incidence 3,99 případu na 100 tisíc obyvatel, tedy méně než polovina evropského průměru z roku 2024. I s poslední stagnací počtu případů vykazuje Česko podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dlouhodobě klesající trend a v mezinárodním srovnání patří mezi země s nízkým výskytem tuberkulózy.

Co na to říkají odborníci

Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková už v únoru 2023 v souvislosti s tehdejším nárůstem případů uvedla, že epidemiologická situace tuberkulózy v Česku zůstává příznivá a že tehdejší nárůst nepředstavoval významné zvýšení rizika pro populaci.

Podle analýzy zveřejněné začátkem roku 2026 se ale plicním lékařům dlouhodobě nedaří počet případů dál snižovat a cíl Světové zdravotnické organizace na rok 2025 se naplnit nepodařilo. To je důvod k dalšímu sledování situace, ne k obavám z nějakého skokového zhoršení.

Za zmínku stojí i takzvaná multirezistentní tuberkulóza, tedy forma nemoci, kterou je obtížné léčit běžnými léky. V Česku se vyskytuje v řádu desítek případů ročně. Podle dat ÚZIS jich bylo v roce 2023 evidováno 29, v roce 2024 pak 15 a v roce 2025 celkem 24. I s těmito čísly patří Česko mezi evropské země s relativně nízkým výskytem této obzvlášť nebezpečné varianty nemoci.

Co si z toho odnést

Tuberkulóza v Česku nezmizela úplně a zdravotníci ji nadále pečlivě sledují prostřednictvím národního registru. Finální čísla za rok 2025, 435 hlášených případů, ukazují spíš stabilizaci na nízké úrovni než další prudký pokles, a to je potřeba říct na rovinu. Přesto jde stále o jasný příklad toho, jak se dá s infekční nemocí, která kdysi ohrožovala tisíce lidí ročně, dlouhodobě a systematicky pracovat, dokud se z ní nestane vzácnost.

Pro běžného čtenáře to znamená hlavně jedno: riziko nákazy tuberkulózou je dnes v Česku mnohem menší, než bylo za života našich rodičů a prarodičů. Nemoc, která kdysi patřila k běžným tématům u lékaře, se dnes týká jen několika stovek lidí ročně z celé desetimilionové populace.

Autorský článek redakce Pozitivní zprávy.