Vyvážená strava je zásadní pro prevenci civilizačních chorob, jako je obezita, infarkt, mrtvice či cukrovka. Společnost pro výživu proto vydala Třináct rad pro zdravou výživu dětí, které rodičům pomohou nastavit ratolestem v každém věku ten správný jídelníček.
Výživová doporučení Zdravá třináctka pro děti vznikla při příležitosti 75. výročí založení Společnosti pro výživu. Navazují na dříve vydanou Zdravou třináctku pro dospělé, kterou má brzy doplnit i Zdravá třináctka pro lidi starší 70 let. Jak totiž říká jedno z pravidel, dětem je potřeba jít příkladem.
Neškodí pak připomenout ani preambuli zdravé třináctky, která tvrdí, že nejsou nezdravé potraviny, ale nezdravá jsou jejich množství.
Infografika k nově vydaným doporučením. Foto: se svolením Společnosti pro výživu
Třináct rad ke zdravé výživě dětí
Mějte na paměti, že výživa plodu a dále dítěte v prvních tisíci dnech života může významně ovlivnit zdravotní stav vašeho dítěte až do dospělosti. Stravu v době těhotenství a v době kojení a případné problémy s výživou dítěte konzultujte s lékařem.
Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost dětí v celém průběhu jejich růstu a vývoje, optimálně mezi 25. a 75. percentilem (maximálně mezi 10. a 90. percentilem) růstových grafů.
Podporujte fyzickou aktivitu dětí v souladu s jejich vývojem.
Zajistěte, aby děti konzumovaly pestrou stravu, která odpovídá jejich věku a je rozdělena do pěti denních jídel. Děti by neměly vynechávat snídaně.
Od kojeneckého věku je nutné dbát na to, aby se děti denně naučily konzumovat dostatečné množství zeleniny (od vařené k syrové formě) a pravidelně měly ve svém jídelníčku i ovoce.
Nejdříve po ukončeném čtvrtém měsíci věku a nejpozději do ukončeného sedmého měsíce by děti měly dostávat obiloviny. Nejdříve ve formě kaší, později pečiva, od tří let postupně i celozrnného. Měly by konzumovat brambory, těstoviny, rýži. Do jídelníčku by měly být postupně zařazeny i luštěniny (alespoň jednou týdně).
Jemné rybí maso (bez kostí) postupně zařazujte do jídelníčku dítěte od šestého měsíce věku a dále. A to tak, aby se dítě naučilo jíst ryby a rybí výrobky alespoň dvakrát týdně.
Do jídelníčku dítěte je vhodné zařazovat mléko nebo mléčné výrobky. V kojeneckém věku alespoň v pěti až šesti porcích, v batolecím věku přes tři až čtyři porce a dvě a tři denní porce ve věku předškolním a školním. Naučte děti konzumovat zakysané a méně sladké mléčné výrobky (například jogurty, zakysané mléčné nápoje, kefíry).
Od předškolního a školního věku omezujte potraviny s větším množstvím živočišných tuků (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky). Preferujte příjem rostlinných tuků (oleje, obohacené tuky o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny). Nebojte se ale másla.
U dětí omezujte příjem přidaných cukrů, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, džemu, slazených mléčných výrobků a zmrzliny.
Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (slané uzeniny a rybí výrobky, sýry, chipsy, solené tyčinky a ořechy). Kojencům a batolatům sůl do stravy vůbec nedávejte a starším dětem stravu zbytečně nesolte a hotové pokrmy nepřisolujte. Jděte příkladem.
Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při jejich nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů. Při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. K pravidelnému mytí rukou před konzumací potravy veďte i své děti.
Nezapomínejte na pitný režim, zvláště v časném věku je nutno nabízet dětem pravidelně tekutiny. Děti by měly pít i mimo dobu příjmu potravy, alespoň šestkrát denně. Pravidelná konzumace nápojů při snídani a během dopoledne je prevencí skryté dehydratace, a tím i horší pozornosti a horších školních výsledku dítěte. Pro pitný režim je vhodná pitná voda, slabé mineralizované nejlépe neperlivé vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené nebo ředěné. Omezujte konzumaci sladkých a ochucených nápojů. Pro děti není určena káva, energetické nápoje a samozřejmě ani alkohol.
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
