Pobyt v lese přispívá k léčbě respiračních onemocnění a snižuje náchylnost k alergiím, říká farmakolog Petr Petr

Na blahodárný účinek lesů na lidskou psychiku i fyzické zdraví jsme již v minulosti upozorňovali mnohokrát. V čem ale vězí léčivá schopnost stromů a nejen jich? Zeptali jsme se lékaře a odborníka na klinickou farmakologii Petra Petra.

Co byste doporučil lidem, kteří si prošli covidem-19 a pociťují přetrvávající problémy s dýcháním či dušností?

V případě, že jsou již jinak ve fyzicky dobré kondici, určitě pobyt v přírodě, zejména v jehličnatém lese. Doma dechová cvičení a pozitivní myšlení.

S jakými zdravotními potížemi může lidem příroda pomoci?

Pobyt v přírodě obecně přispívá ke zlepšení zdraví. Člověk v ní tráví volné chvíle s uvolněnou myslí, osvobozenou od běžných denních povinností. Lesy přispívají hlavně k léčbě dechových onemocnění. Mají protizánětlivý účinek, snižují náchylnost k alergiím, rozšiřují průsvit dýchacích cest a usnadňují tak vykašlávání. V důsledku zlepšení fyzických potíží mají i ochranný efekt na psychiku.

V čem vlastně tkví pozitivní efekt lesů na lidské zdraví?

Obzvláště pozitivní účinek má na lidské tělo chůze, běhání i cvičení v prostředí lesního vzduchu. Ze zdravotního hlediska jsou nejefektivnější jehličnaté lesy produkující blahodárné těkavé látky, takzvané balzamické silice. Jde o skutečně léčivé substance, můžeme se s nimi setkat i při podávání léčebných inhalací v nemocnicích. Dalším přínosným darem přírody jsou například lesní plody.

Kde v Česku najdeme ozdravné lesy?

V celém pásmu Šumava-Novohradské hory se nacházejí lesy vyhledávané pro své ozdravné účinky. Vysoké koncentrace zmiňovaných balzamických silic jsme shledali například na Modravě a v Březníku. Zcela nedávno jsme s radostí zjistili, že podobné výsledky vykazují i lázeňské lesy v Karlových Varech a v Lázních Kynžvart. 

Jak využívá česká medicína blahodárných účinků lesů na lidské zdraví?

V Československu bylo v minulosti několik takzvaných Plicních léčeben umístěných v prostředí lesů. V těchto zařízeních se doléčovali pacienti s respiračními nemocemi. V současné době byly mnohé zrušeny. Přetrvala však zařízení jako Karlova Studánka, Jeseníky, Lázně Kynžvart nebo Plicní léčebna Janov.

Ke zřízení klimatických léčeben jsou vhodné jehličnaté lesy, nebo alespoň lesy smíšené s větším podílem jehličnanů. Možnost přirozených inhalací lesního vzduchu je například v jihočeských lázních, i když prvoplánově nejde o klimatické lázně. Vyhlášenou lokalitou je i Vyšebrodsko, ať už v místě dřívější Plicní léčebny Hrudkov, nebo v lokalitách lesních vycházkových tras Opatská stezka I a Opatská stezka II, které vycházejí od známého cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.

Vztahem člověka a životního prostředí z hlediska péče o zdraví se zabývá obor geomedicíny. Můžete čtenářům pojem přiblížit?

Geomedicína představuje celostní přístup ke vztahu člověk – životní prostředí z hlediska péče o zdraví. Geo značí geologické a geografické podmínky, medicína je samovypovídající, prostě lékařství a lékařská péče.

Z geomedicíny vychází i projekt GEOMED, jehož jste součástí. Jakým způsobem zkoumáte efekty přírody na lidské zdraví?

GEOMED je program aplikovaného výzkumu zaměřený na geomedicínu v podmínkách přírody v naší vlasti, se zvláštním zaměřením na Jižní Čechy. Sledujeme a snažíme se naměřit přítomnost farmakologicky účinných látek v přírodních zdrojích a prokazovat jejich příznivý vliv na lidský organismus. Věnujeme se aromatickým balzamickým silicím v lesním vzduchu, huminovým látkám v rašelině a slatině, účinným látkám ve vinné révě a lesních plodech i probiotikům a prebiotikům ve fermentovaných potravinách. Nově se pokoušíme o hodnocení příznivého účinku tmy.

Medailonek

Docent Petr Petr je lékařem původem z Českých Budějovic. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. V postgraduálním studiu se zabýval vnitřním lékařstvím, tropickým lékařstvím a klinickou farmakologií. V současné době působí jako vedoucí Pracoviště klinické farmakologie v Nemocnici České Budějovice.