Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Záhadné úponky v mozku mají nejspíše na svědomí naše vnímání času

Nová vědecká zjištění nám pomohou lépe porozumět duševní poruchám. Ilustrační foto: Pexels

Drobné řasinky v mozku podobné anténám, které vědci dříve považovali jen za nepodstatné pozůstatky buněk, podle nedávných výzkumů hrají zásadní roli v našem vnímání času a prostoru. Tento objev může pomoci v boji s vážnými neurologickými poruchami, píše server Science Alert.

Řasinky jsou součástí systému signalizačního uzlu, který udržuje tělo v adaptaci a odpovídající reakci. Úponky nacházející se v části mozku zvané striatum fungují jako centrální hodiny – koordinují pohyb, mají na starosti učení, plánování a rozhodování. Tato část je také důležitá pro správu paměti a udržení pozornosti.

Výzkum funkce těchto řasinek probíhal na myších. Vědci pro svou studii použili techniku genové manipulace a její pomocí řasinky u myší odstranili. Myši si sice stále mohly stále udržovat dlouhodobé vzpomínky a navyklé nebo již naučené motorické dovednosti, nedokázaly se však naučit nové motorické úkony a vykazovaly znatelné zpoždění v rozhodování. Ovlivněná byla i jejich schopnost rychle si vybavit informace o poloze a orientaci a filtrování irelevantních senzorických informací o životním prostředí.

Pro potvrzení teorií byly myši podrobeny různým testům a cvičením, včetně procházení bludištěm a rozpoznávání předmětů a míst. Odstranění řasinek opravdu způsobilo ztrátu schopnosti rychle změnit chování v reakci na změny v prostředí ve vhodném časovém rámci.

Vědci se domnívají, že řasinky lidského mozku fungují podobně jako ty u myší. Pracují však na následných studiích, aby blíže analyzovali vztah mezi našimi řasinkami a vnímáním času.

Pokud by se jejich předpoklady vyplnily, pomohlo by nám to pochopit, kde se pravděpodobně vyskytuje problém v případě duševních a neurologických poruch, jako je schizofrenie, Parkinsonova choroba, Tourettův syndrom, poruchy autistického centra nebo Huntingtonovy choroby. Je tedy možné, že další výzkumy v tomto směru mohou vést k jejich k vyléčení nebo potlačení příznaků.

Zdroj: Science Alert, Molecural Neurobiology

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Izraelský startup přeměňuje vlhkost na pitnou vodu

Švédsko nabídne lidem vlastní ostrov na rok

„Těžba hub“ by se mohla stát levným způsobem, jak získat vzácné zeminy z průmyslového odpadu

Technologie otevírají neslyšícím nový zážitek ze sportu

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší

Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší

Mám pro vás hádanku. Pochází z planetky B612, přeje si nakreslit beránka a už více než…