Lidský mozek je neustále bombardován záplavou smyslových zážitků, přesto si jen málo z těchto událostí zapamatuje. Co určuje, které vzpomínky zůstanou, a které zmizí? Vědci z Yale University na toto téma provedli studii, informoval server Earth.
Závěry výzkumu poukazují na to, že lidský mozek přikládá větší důležitost vzpomínkám, které nelze snadno vysvětlit nebo interpretovat. Pokud je prožitek obtížně pochopitelný nebo neočekávaný, mozek si jej s větší pravděpodobností uchová. To naznačuje, že schopnost mozku vysvětlit nebo předpovědět událost hraje klíčovou roli při určování, které zážitky se stanou trvalými vzpomínkami. Pokud je nějaká událost předvídatelná a nepřekvapivá, náš mozek ji často ignoruje. To naznačuje, že lidský mozek je nastaven tak, aby věnoval více pozornosti a paměti neobvyklým nebo složitým zážitkům.
Studie zahrnovala vývoj výpočtového modelu k prozkoumání procesu utváření paměti v lidském mozku se zaměřením na dva klíčové kroky: kompresi vizuálních signálů a jejich rekonstrukci. Vědci poté provedli sérii experimentů, kdy byla účastníkům ukázána rychlá sekvence přirozených obrazů. Později byli požádáni, aby si vybavili konkrétní z nich. Zjištění odhalila, že obrázky, které bylo pro výpočetní model obtížnější rekonstruovat, si účastníci s větší pravděpodobností zapamatovali. Navíc to naznačuje, že složitost a nepředvídatelnost vizuální scény hraje významnou roli při určování její zapamatovatelnosti.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Čtenáři, vrať se motivuje lidi, aby dali čtení opět šanci
Četba knih je jednou z nejstarších volnočasových aktivit. Jejím prostřednictvím lze zprostředkovat…