Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Úvaha: Jak by vypadala Sametová revoluce dnes?

Den, kdy se každému z nás zásadně změnil život. Každý Čech je tímto dnem značně ovlivněn, ať už byl v roce 1989 dospělý, mladý, batole či dokonce nenarozený. 17.listopad měl rozhodující vliv na vývoj našeho státu a dvě třetiny dotazovaných agenturou STEM jej považují za jednu z nejvýznamnějších událostí českých dějin. Sametová revoluce zživotňuje boj za změnu a pro mnohé je, či byla, symbolem naděje na lepší zítřky.

Před 25 lety bojovali lidé za svobodu a volnost. Sametovou revolucí pro ně definitivně skončily zdlouhavé fronty na dnes zcela běžné produkty, ovoce, zeleninu, nemluvě o oblečení apod. Zvonění klíčů rozlilo vlnu euforii po celé republice, která se naprosto automaticky sjednotila a táhla společně za jeden provaz.

Když 17.listopadu 1989 vyvrcholil boj za svobodu v ulicích, Češi dokázali i přes veškeré násilí páchané na nevinných demonstrantech dosáhnout toho, po čem mnoho let zoufale toužili. Dnes tu máme demokracie, to, o čem Havel tolik mluvil a za co hrdě bojoval. Ale podívejme se na realitu dnešníma očima, tedy z pohledu virtuálního světa, který nás doslova pohltil.

Můžeme si vybrat to, co, koho a kdy budeme poslouchat, nikdo neomezuje ani neovlivňuje informace, které jsou nám volně k dispozici 24 hodin denně ve virtuální i hmotné podobě. Tento zcela nový svět nás tak pohltil, že si dnes jen velmi těžko dokážeme představit život bez internetu a nemá smysl snažit se předstírat, že bez online připojení dokážeme jen na moment normálně fungovat. Potřebujeme být neustále v kontaktu, se všemi i se vším. Na sociálních sítích jsme dnes schopni najít naprosto kohokoliv (třeba i neexistujícího) a v takový moment se nám může zdát téměř nepochopitelné, jak se lidé před 25 lety dokázali bez telefonů a internetu vůbec domluvit a všichni společně se v tu samou dobu potkat na tom či onom náměstí připraveni s klíči v ruce bojovat za svobodu. Dnes, jestliže se chcete s někým potkat, na něčem dohodnout, musíte být tzv. „online“. Zdaleka nejpřirozenější komunikační prostředek, kterým se lidé dorozumívali dříve, tedy lidský hlas, se dal pomalu na ústup a byl postupně nahrazen emailem či videohovorem.

Jak by tedy vypadala taková Sametová revoluce dnes? Byli by lidé stále tak bujaří a nadšení jako před léty? Nebo by se vše odehrávalo v tichosti, klíče by nahradily chytré telefony a sociální sítě by zaplavilo neúnosné množství „selfies“ (autoportrétů) dokumentujících celou akci? A dokázali by se dnes lidé vůbec sejít v tak hojném počtu, když by někteří nepotvrdili svou účast? Proto by musela mít akce podobných rozměrů naprosto masovou propagandu dlouho předem a ani to by jí nezaručilo tak vysokou účast jako v roce 89. Náš národ se dokáže semknout v případě nějakého sportovního utkání, olympiády či mistrovství. Ani to se ovšem netýká všech, neboť dnes máme neuvěřitelnou svobodu díky níž si můžeme vybírat, co nás skutečně zajímá a co zas tolik ne. Kdo ještě dnes tráví rodinné víkendy na chalupě bez signálu a kdo má v dnešní době přesně stanovený cíl, kterého se snaží dosáhnout?

Demokracie nám umožnila chtít vše a hned, možná ale právě proto, že u nás nastala teprve relativně nedávno (v porovnáni s dalšími zeměmi vyspělého západu) se s ní ještě neumíme efektivně vypořádat a vytěžit z ní to nejlepší. Díky virtuálním sítím jsme stále jednou nohou zde a druhou na opačné straně zeměkoule. Máme svobodné volby a můžeme si tedy vybrat, jaký režim a řád chceme v naší zemi mít. Díky neustále rostoucí škále možností se ale neumíme zcela rozhodnout, co je pro nás nejlepší a jakým směrem bychom se měli dále ubírat. Proto by v dnešní době probíhala nejspíše i Sametová revoluce zcela jinak, protože by tu chyběla jistota, že přesně tentokrát víme, za co bojujeme.

V roce 89 šlo o svobodu a naději na lepší budoucnost. Teď ji máme a jak s ní naložíme je jen a jen na nás. Jisté je, že tento boj, ať už jsou jeho následky jakékoliv, dopadl v roce 89 vítězně a my si teď můžeme svobodně zvolit, jakým směrem se bude naše země dále ubírat a za vševděčíme každému, kdo vyrazil před 25 lety do ulic. A proto nezapomeňme dnes, při opětovné kontrole vlastního facebookového profilu, napsat také na zeď 17.listopadu 1989 „všechno nejlepší“.

 

Gabriela Dittrichová

Související články

Zaručeně zlepší den

Český lékař vrátil zrak osleplé dívce. Unikátní zákrok provedl jako první na světě

Český válečný veterán rozpohyboval poraněnou páteř vlastním vynálezem. Teď ho nabízí světu

Aboridžinské tajemství tréninku paměti předčí i metodu ze seriálu Sherlock

Nové úly zatočí s obávaným roztočem, který vyhlazuje celá včelstva

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Mnich, který prodal své ferrari, vás vytrhne ze zběsilé jízdy životem

Inspirace z knihovny: Mnich, který prodal své ferrari, vás vytrhne ze zběsilé jízdy životem

Za peníze si štěstí nekoupíš. Pracovní úspěchy nepředčí rodinné zázemí. Radost se skrývá v …