Jak spíme, může mít dlouhodobý vliv na zdraví našeho mozku ve stáří. Vědci z University of Arizona prošli mozkové skeny a dotazníky více než 23 000 lidí středního a vyššího věku a objevili tři běžné spánkové návyky, které jdou ruku v ruce se známkami stárnutí mozku. Informoval o tom server Good News Network.
Konkrétně šlo o spánek mimo doporučené rozmezí sedmi až devíti hodin, časté denní pospávání a nespavost. Všechny tři se pojily s větším objemem takzvaných lézí bílé hmoty, tedy poškozených oblastí v mozku, které se s věkem hromadí a souvisejí s vyšším rizikem demence včetně Alzheimerovy choroby.
Madeline Ally, hlavní autorka studie a doktorandka na katedře psychologie, upozornila, že spánek se obvykle zkoumá jako jeden celkový ukazatel, ne jako soubor jednotlivých vzorců a zvyklostí. To podle ní může zastírat, jak spánek se stárnutím mozku doopravdy souvisí.
Účastníci vyplnili základní dotazník v letech 2006 až 2010, kde uvedli pět spánkových návyků: délku spánku, denní pospávání, nespavost, nechtěné usínání během dne a chrápání. Zhruba o devět let později podstoupili magnetickou rezonanci mozku, z níž badatelé změřili objem lézí bílé hmoty. Studie vznikla ve spolupráci s profesorem Davidem Raichlenem z University of Southern California a vyšla minulý měsíc v časopise Alzheimer’s & Dementia.
Zpočátku se s větším objemem poškození pojilo všech pět návyků. Když ale vědci zohlednili zdraví cév a další vlivy životního stylu, jako jsou vysoký tlak, kouření nebo nedostatek pohybu, zůstaly výrazné jen tři. Chrápání a nechtěné usínání během dne mezi nimi nebyly.
Zajímavé bylo zjištění ohledně denního pospávání. Jiné výzkumy totiž ukazují, že krátký šlofík může prospívat bdělosti i myšlení. „Budoucí práce bude muset ověřit, zda mají kratší a občasné šlofíky na mozek jiný vliv než ty delší a častější,“ řekl profesor Gene Alexander z University of Arizona, hlavní autor studie.
V navazující analýze se tým podrobněji zaměřil na délku spánku. Lidé, kteří spali méně než sedm hodin za noc, měli oproti těm v doporučeném rozmezí větší objem lézí. „Naše zjištění naznačují, že příliš málo spánku může s věkem vést k většímu objemu lézí bílé hmoty v mozku,“ uvedl Alexander. „U lidí, kteří uváděli delší spánek, jsme větší dopady na bílou hmotu neviděli.“
Všechny tři návyky podle něj spojuje jedna důležitá věc: dají se změnit. „Spánek patří k těm ovlivnitelným rizikovým faktorům,“ dodal Alexander. „Když dokážeme zlepšit kvalitu svého spánku, může to pomoct zmírnit dopady stárnutí mozku a třeba i snížit riziko demencí, jako je Alzheimerova choroba.“
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Naučte se ovládat své sny. Užijte si třeba románek s celebritou
Platí, že ve snech je možné cokoliv. Proč je tedy nezačít kontrolovat? Díky osvojení této…