České řeky jsou čistší než kdy dřív, lidé se vrací k vodě

V sobotu odpoledne na pražské Branické pláži nejde k vodě téměř projít. Rodiny leží na dekách, děti skáčou z mola po hlavě do řeky a kousek od nich proplouvá otec se synem na kajaku. Ještě na konci osmdesátých let přitom patřila velká část českých řek – Vltavu nevyjímaje – mezi silně až velmi silně znečištěné toky, kde koupání představovalo zdravotní riziko.

Jak se řeky vzpamatovaly z minulosti

Zásadní obrat přišel od devadesátých let, kdy se do čištění odpadních vod začaly systematicky investovat miliardy korun. Zatímco v roce 2000 bylo na kanalizaci s čištěním napojeno 64 procent obyvatel Česka, do roku 2016 to bylo už přes 81 procent a počet čistíren odpadních vod se oproti roku 2002 více než zdvojnásobil na 2554. Znečištění řek amoniakálním dusíkem kleslo o 64 procent, fosforem o 42 procent a organickými látkami o čtvrtinu. Podle vládní zprávy o životním prostředí patřilo v roce 2016 už přes polovinu sledovaných koupacích míst do nejlepší kategorie a nevyhovujících bylo méně než osm procent.

Vltava je čistší, bezpečnost koupání se ale mění ze dne na den

Podle mapy Aktuálně.cz sestavené z dat Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2022 spadala Vltava na území Prahy do III. třídy jakosti vody z pěti – tedy „mírně znečištěná". Severně i jižně od města, mimo hlavní město, byla na tom řeka o třídu lépe. Podle Aktuálně.cz za to může hlavně velký průtok, který znečištění ředí – a chladnější voda vypouštěná z hlubin přehrad navíc brzdí růst sinic. Třída jakosti vody ale popisuje dlouhodobý stav toku, ne to, jestli je zrovna bezpečno se koupat – to hlídá samostatný hygienický monitoring.

Kdo chce vědět, jestli je koupání zrovna bezpečné, nemusí hádat: Hygienická stanice hlavního města Prahy během sezony sleduje devět koupacích lokalit – kromě Branické pláže na Vltavě i oblíbená přírodní koupaliště Šeberák, Koupaliště s přírodním čištěním vody Radotín, Koupaliště Jezero Lipence nebo Divoká Šárka – a výsledky pravidelně zveřejňuje na webu. Na začátku léta 2026 byla většina míst v pořádku, po přívalových deštích se ale krátkodobě zhoršila kvalita právě na Vltavě a na Hostivařské přehradě kvůli sinicím – po velké bouřce je tak lepší s koupáním pár dní počkat, než řeka „vydýchá" nápor splašků z přetížené kanalizace.

Na dalších úsecích Vltavy mimo těchto devět hlídaných lokalit se lidé koupou na vlastní riziko – voda bývá i v létě dost studená a po přívalových deštích může kanalizace krátkodobě přetéct přímo do řeky. Koupání ve Vltavě přímo v centru Prahy přitom zjevně získává na popularitě, jak ukazuje i to, že Branická pláž patří dnes mezi pravidelně sledované hygienické lokality.

Praha navíc chystá další krok: od 1. října 2026 začne za 4,8 miliardy korun modernizace starší poloviny Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, která zpracovává přes 90 procent odpadních vod celého hlavního města. Rekonstrukce potrvá 43 měsíců a navazuje na modernizaci druhé poloviny čistírny z roku 2018.

Brno má na koupání jedničku

Zatímco Praha se drží třetí třídy, brněnská voda si vede lépe. Kvalitu vody na Brněnské přehradě na řece Svratce pravidelně hodnotí krajská hygienická stanice, a to hned na pěti místech – Osadě, Rokli, Kozí Horce, Rakovci a u Sokolského koupaliště. Pomáhají tomu opatření, která na přehradě provozuje Povodí Moravy: míchací věže brání přemnožení sinic a na přítoku se navíc z vody odstraňuje fosfor, kterým by se sinice živily – bez toho by teplá stojatá voda v létě kvetla mnohem snáz a koupání by muselo být často zakázané, jako se to čas od času stává jinde.

Jižní Morava má před sebou delší cestu

Ne všude je pokrok stejně daleko. Řeka Trkmanka na jižní Moravě spadá (podle stejných dat ČHMÚ z roku 2022) do nejhorší, V. třídy – „velmi silně znečištěná voda". Má na to vliv hlavně to, že jde o malý tok s průtokem pod půl kubíku vody za sekundu na svých 42 kilometrech: u podobně malých toků může vyčištěná voda z čistíren za sucha tvořit podstatnou část celkového průtoku, a řeka se tak nemá čím naředit.

Podle Povodí Moravy navíc na jihu Moravy nejde o jeden velký viník, ale o souhru více věcí – vysoký přísun živin z odpadních vod a ze zemědělství se v období sucha a tepla, které postihuje jižní Moravu víc než zbytek Česka, kombinuje s nízkými průtoky a zhoršuje stav vody v celém povodí. Zlepšení tu tak nejde čekat jen od nových čistíren, ale i od toho, jak se bude měnit klima a hospodaření v krajině.

Co si z toho odnést

Čistota řek v Česku není jednorázová věc, kterou už máme jednou provždy hotovou – je to spíš dlouhodobý běh, kde se investice do čistíren pořád vyplácejí, ale poslední kilometry (hlavně na jihu Moravy) budou nejtěžší. Podobná hlídací služba jako v Praze a Brně funguje i jinde – jednotlivá povodí (Vltavy, Labe, Moravy i Odry) zveřejňují na svých webech aktuální stav velkých koupacích lokalit ve svém regionu, takže než člověk vyrazí k neznámé řece, může se předem podívat, jestli tam zrovna nehlásí sinice nebo zvýšené znečištění.

Kdo se chystá k vodě, nejlíp udělá, když si den dopředu zkontroluje aktuální stav na webu hygienické stanice nebo povodí – a po vydatném dešti radši počká pár dní, než voda „vydýchá" přívalovou vlnu splašků ze staré kanalizace. Řeky se ale prokazatelně zotavují, a to je dobrá zpráva i pro ta místa, která na svou proměnu teprve čekají.

---

Ověřeno z:

• Český hydrometeorologický ústav — klasifikace jakosti vody v tocích (data za rok 2022)
• Vládní zpráva o životním prostředí ČR — vývoj čištění odpadních vod v letech 2000–2016
• Hygienická stanice hlavního města Prahy — sledování kvality vody na koupacích místech (léto 2026)
• Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje — hodnocení Brněnské přehrady (červenec 2026)
• Povodí Moravy — dopady sucha na kvalitu vody v tocích a nádržích (srpen 2025)