V následujících týdnech se očekává postupné oteplování. Denní teploty budou častěji stoupat nad deset stupňů a ranních mrazů bude ubývat, i když krátké ochlazení se ještě může objevit. Více slunečního svitu přináší nejen příjemnější pobyt venku, ale také lepší náladu a více energie, což ocení zejména starší lidé citlivější na zimní období.

Jaro je zároveň ideální čas na lehké procházky, první práce na zahradě nebo setkávání s rodinou a přáteli na čerstvém vzduchu. Po měsících chladu přichází období, které přeje pohybu i radosti z každodenních maličkostí. Meteorologické jaro tak symbolicky otevírá novou kapitolu roku plnou světla a optimismu.

Princip sbírky je jednoduchý a otevřený každému. Dárci si na mapě zvolí libovolné místo a rozsvítí světlo zasláním částky podle vlastního uvážení. Nejčastěji lidé vybírají svá oblíbená místa, chalupy, školy, kavárny nebo lékařské ordinace. Přidávají se ale i Češi žijící v zahraničí a světýlka tak září například v Americe, na Novém Zélandu nebo dokonce v Severní Koreji. Silným a tichým gestem jsou také světla zapalovaná na hřbitovech jako vzpomínka na blízké.

Sbírka probíhá od konce listopadu do Silvestra a pomáhá celkem patnácti dobročinným organizacím, které podporují seniory, nemocné i lidi v těžkých životních situacích. Celý projekt stojí na práci dobrovolníků a jeho transparentnost zajišťuje Nadace Via. Jak říkají organizátoři, kde svítí jedno světlo, začíná naděje, a když se spojí tisíce světel, může se alespoň na chvíli rozzářit celý svět.

Australští vědci ověřovali teorii na návnadě ve tvaru tuleně. Během testování vláčeli návnady za lodí po dobu několika desítek hodin a měnili množství světel na spodní straně potenciální kořisti. Spodní osvětlení těchto návnad narušovalo schopnost žraloků vidět siluety proti slunečnímu světlu. Snížilo to rychlost, s jakou tito obávaní predátoři napadali umělou kořist. Čím jasnější světla byla, tím účinnější byl výsledek.

Hlavní autorka studie doktorka Laura Ryan z Macquarie University v Sydney uvedla, že žraloci bílí se zřejmě řídí tmavou siluetou na světlém pozadí. Tým proto nyní testuje prototyp surfovacího prkna s namontovaným osvětlením. Je ovšem zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda mají světla stejný účinek na chování žraloků jako nepohyblivé návnady a zda jsou světla účinná při odrazování i jiných druhů žraloků. Pokud se prokáže, že je tento výzkum účinný, mohl by pomoci snížit počet útoků žraloků na lidi provozující sporty na prkně.

Předchozí výzkumy už naznačily, že útoky velkých žraloků na lidi mohou být způsobeny záměnou kořisti. Paryby mají nižší schopnost rozlišovat tvary a detaily než lidé. Nemusí být proto schopni rozeznat tuleně od plavců nebo od lidí pádlujících na surfu.

Cirkadiánní rytmy, přirozené cykly, které regulují náš spánek, bdění a četné tělesné funkce, mají značný vliv na zdraví srdce. „Dopad cirkadiánních rytmů na kardiovaskulární zdraví je už prokázán,“ řekl doktor Tobias Eckle, který je profesorem anesteziologie na lékařské fakultě University of Colorado. V důsledku toho je cirkadiánní medicína rostoucím oborem. Zkoumá cílené intervence, které jsou v souladu s našimi vnitřními hodinami, aby se zlepšilo zdraví srdce. Její součástí je i světelná terapie.

Odborníci zjistili, že intenzivní světelná terapie, zejména po operaci srdce, může chránit a napomáhat zotavení tohoto životně důležitého orgánu. Stabilizuje gen PER2 a zvyšuje adenosin, snižuje nepravidelný rytmus a riziko srdeční ischemie, které je charakterizované sníženým průtokem krve srdcem.

Kromě světelné terapie má velký vliv i načasování při podávání léků. Podávání léků v určitých časech může zlepšit proces hojení tím, že se sladí s cirkadiánními rytmy těla. Tento přizpůsobený přístup k léčbě by mohl podle odborníků výrazně urychlit zotavení.

Na pražské hlavní nádraží přijel vlak se světlem zažehnutým v Betlémě dopoledne krátce před desátou hodinou a odpoledne ho skauti rozváželi historickými tramvajemi. Cílem akce je šířit spolu s plamínkem myšlenku pokoje, přátelství a míru. Betlémské světlo je pro věřící symbolem naděje, světla, které překonává tmu. „Letos více než kdy jindy vnímáme Betlémské světlo jako poselství míru a jsme v myšlenkách se všemi lidmi, na které dopadají důsledky válečných konfliktů, ať už na Ukrajině, nebo kdekoliv jinde na světě,” uvedl hlavní koordinátor Betlémského světla Jiří Dorazil.

Betlémské světlo je jedním z novodobých symbolů Vánoc, který vznikl v roce 1986 v Rakousku. Z Betléma, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, se světlo letecky přepravuje do Vídně, kde jej rakouští skauti minulou sobotu předávali skautským delegacím z celé Evropy. 

Zdroj: Betlémské světlo, České noviny

Téměř pět let trval návrh a realizace celého řešení. Česká společnost Preciosa do Austrálie dodala 130 druhů a 475 kusů osvětlení, které rozzáří hlavní schodiště, taneční sál, spa, posilovnu, lobby a restauraci, ve které se také nachází plastika od dvorního designéra Petra Kořínka.

Celý komplex dbá na propojení přírody a města, je navržen jako hlavní orientační bod Sydney, proto i všechna osvětlení vycházejí z organických tvarů. Světla, která se vinou celým hlavním schodištěm, vypadají jako by v prostoru jen visela, nejdou vidět žádné spoje nebo úchyty. Vytvářejí opravdu unikátní pohled. Navíc mění barvu, a tak mohou zaměstnanci v hotelu navozovat různou atmosféru.

Crown Sydney se nachází v nově revitalizované čtvrti Barangaroo, která dříve sloužila pro rybolov. Nyní nabízí kancelářské budovy, luxusní restaurace a hotelový komplex Crown Sydney. Firma Preciosa se k této zakázce dostala na základě pozitivních referenci z předchozích projektů. Na celém návrhu, realizaci a instalaci pracoval tým 200 lidí.

Zdroj: CzechCrunch, iDNES

Když je světla moc, nevyspíme se. Jednak bez tmy lidské tělo nenačerpá dostatek sil, ale také je potřeba myslet na to, že pouze ve tmě se vytváří hormon melatonin, který je klíčový pro naši imunitu. Biorytmy se přitom řídí i ptáci, rostliny a hmyz. Podle délky dne si nastavují, kdy začít s rozmnožováním nebo se naopak připravovat na zimu. Když jim to rozházíme tak, že nepoznají, jak dlouhý vlastně den je, mají problém. Proto je potřeba správně nastavit veřejné osvětlení. Důležité je, aby svítilo jen tolik, kolik je nutné, a osvětlovalo jen to, co osvětlit má. Důležité je i spektrum světla. Vyloženě rušivé je modré světlo, šetrnější jsou teplé tóny.

Novinkou, kterou zavedli v Okříškách, je biodynamické osvětlení, které mění intenzitu a tón světla v závislosti na denní a roční době i momentální intenzitě světla. Někdy umí i měnit úhly dopadu a naplno září jen tehdy, když zaznamená pohyb. Po deváté hodině mění barvu z bílé, která je intenzivnější, na ohleduplnou oranžovou. Které město se inspiruje a zavede tento typ osvětlení i do svých ulic?

Autorský články Gabriely Brázdové s využitím informací z iRozhlas a Okříšky

Inteligentní překladač pro snadnější komunikaci

Výzkumníci z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Univerzity Karlovy vyvinuli v rekordním čase veřejně dostupný automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou. „Předběžné výsledky testů ukazují, že kvalita ukrajinsko-českého překladu je vyšší než například u systému Google Translate, a to zejména díky novým metodám strojového učení, které původně vznikly pro česko-anglický překlad,“ uvedli tvůrci česko-ukrajinského překladače. Pražský systém na rozdíl od jiných volně dostupných online systémů nepoužívá angličtinu jako mezikrok, ale překládá mezi češtinou a ukrajinštinou přímo.

Překladač je zájemcům dostupný zde. Cílem projektu je pomoci uprchlíkům z Ukrajiny překonat jazykovou bariéru a usnadnit jim kontakt v českém prostředí.

Studnice informací pro uprchlíky

Česko nabízí příchozím Ukrajincům spoustu rozličných aktivit, ale ne všichni o tom vědí. Olomoucká Univerzita Palackého proto vytvořila online databázi volnočasových aktivit pro uprchlíky. „V reakci na příchod tisíců uprchlíků do Olomouce nabídla řada sportovních, kulturních i vzdělávacích organizací aktivity pro děti a rodiny. Aby si každý v komunitě mohl vybrat to, co mu dává smysl, rozhodli jsme se vytvořit praktický a ucelený přehled těchto možností,“ uvedla Dita Palaščáková z Nadačního fondu Univerzity Palackého. 

Zájemci se tak dozví, kde promítají animované filmy, na jakém místě vyměnit a získat oblečení nebo kde se mohou učit českému jazyku. Nejedná se však pouze o zábavu. V nabídce je také možnost kontaktování dětské lékařky poskytující péči ukrajinským dětem, psychologická intervence, duchovní podpora a další potřebné informace.

Naděje pro Mariupol

Světlo je odjakživa symbolem naděje. Na konci března se proto rozzářilo na piazzetě u Národního divadla v Praze mnoho svíček. Ty měly zažehnout naději v srdcích obyvatelů Mariupolu, ukrajinského města, které bylo bombardováno. Útoky se nevyhnuly ani tamnímu divadlu. Pro vyjádření sounáležitosti s Ukrajinci byl na piazzettě u Národního divadla vytvořen nápis Děti, který byl podle mnoha snímků a videí také u divadla v Mariupolu ve snaze zabránit shazování bomb. „Naší událostí chceme vyslat dva vzkazy. Jeden přímo do obléhaného a bombardovaného města: Myslíme na vás! Druhý nám, našim politickým představitelům a okolnímu světu: Zachraňme Mariupol, usilovně hledejme a najděme způsob, jak mu rychle pomoci,“ řekl umělec a pedagog Oldřich Morys, který se na přípravě akce také podílel.

Akci Světlo pro Mariupol uspořádaly iniciativa Stojíme za Ukrajinou, Společně to dáme a Nová scéna Národního divadla. Přihlíželo jí několik desítek lidí, přišel i ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. K akci se připojilo mnoho českých divadel: v Praze Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Divadlo Archa či Studio ALTA, v Brně Divadlo Husa na provázku, v Plzni Divadlo J. K. Tyla a také Klicperovo divadlo v Hradci Králové nebo Divadlo Šumperk či Divadlo loutek Ostrava.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Olomoucká drbna, Pražská drbna

Některá města jsou proslulá tím, jak jsou nasvícená. Čím dál tím více měst na světě instaluje LED a umělá světla v zájmu technologického pokroku a snížení spotřeby energie. Britský server Feel Good Contact analyzoval průměrný počet hodin denního světla, hladinu světelného znečištění, úroveň jasu umělých světel a počet postů na Instagramu zobrazujících městské osvětlení. Na základě výše uvedeného vypracoval seznam nejjasnějších měst na světě. Blýskla se v něm i Praha, která však skončila jako osmé nejtemnější město světa.

A jak vypadá žebříček nejjasnějších měst světa?

1. Rijád, Saudská Arábie
2. Moskva, Rusko
3. Washington, Spojené státy americké
4. Londýn, Velká Británie
5. Buenos Aires, Argentina

Zdroj: Feel Good Contact, Ekolist

Brambor Doug, který zaujal svět

Na Novém Zélandu se podařilo vypěstovat největší brambor světa. Váží téměř osm kilogramů, čímž předčil dosavadního rekordmana zaznamenaného v Guinnessově knize rekordů. Toho vykopali v roce 2011 v Británii a vážil 4,99 kilogramu.

Brambor pojmenovaný Doug na své zahradě na Novém Zélandu vypěstovali manželé Colin and Donna Craigovi-Brownovi. Na obří hlízu narazili 30. srpna, když pleli záhony před příchodem jara, které na Novém Zélandu trvá od září do listopadu. Colin se původně domníval, že by mohlo jít o jeden z druhů batátů či nějaký druh podzemní houby, když ale objekt vytáhl z půdy a ochutnal, zjistil, že se jedná o lilek brambor. Od konce srpna se Doug stal celebritou. Manželé se již obrátili na Guinnessovu knihu rekordů s žádostí o oficiální zápis a nyní čekají na odpověď.  

Online Krkonošský národní park nabízí školám přednášky

Dnešní doba není jednoduchá ani pro učitele a žáky. Lektoři Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se proto rozhodli pomoci, jak můžou. Nabízí online přednášky pro školní skupiny zaměřené právě na Krkonošský národní park. Učitelé si mohou vybrat z řady témat a odpovědí na otázky, jako například proč je v Krkonoších KRNAP, proč lidé do Krkonoš přišli a ještě neodešli, zda jsou laviny v Krkonoších přínosné nebo škodlivé a také proč je v Krkonoších zima. „Online přednášky jsou obsahově jednodušší, doplněné kvízy a takzvanými zakázanými domácími úkoly,“ okomentoval specifika přednášek nabízených přes internet vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP Michal Skalka. „Ty prodlužují dobu, kterou žáci o problematice přemýšlejí, i když vyučovací hodina už dávno skončila,“ doplnil.

Správa KRNAP nabízela online přednášky už při předchozích covidových vlnách. „Jen během dubna 2021 jsme vstoupili do výuky více než 50×, a to i ve školách od Krkonoš dost vzdálených – třeba v Šumperku nebo Bohdalci. Kdyby tam naši lektoři měli dojet osobně, bylo by to velmi drahé i neekologické,“ uvedl Skalka.

Aktuální nabídka online přednášek je uvedena na domovských stránkách Správy KRNAP. Zájemci o službu mohou kontaktovat lektora uvedeného u každé přednášky a dohodnout si s ním termín, téma a platformu, na které probíhá online výuka školy. 

Jak se má svítit v Brně? Lidé si mohou sami vybrat, co upřednostňují

V populárním brněnském parku Lužánky si lidé mohou prohlédnout čtyři varianty parkového osvětlení a zvolit, které se jim nejvíce líbí. Lampy v horní části parku rovnoběžně s Lidickou ulicí tvoří čtyři sekce A – D tak, aby Brňané na první pohled viděli, v čem se jednotlivá svítidla liší. „U každé sekce lidé najdou informace, jak daná svítidla fungují, jaká je teplota světla i jak se mění nastavení v průběhu času. Rovněž se dozvědí, jak si daný typ stojí v kontextu úspory energií, emisí oxidu uhličitého či modré složky světla,“ popsal provozně technický ředitel Technických sítí Brno Josef Šaroun.

Na webu TSB pak může zájemce hlasovat pro typ osvětlení, který by preferoval v městských parcích. Hlasování je jednoduché, jelikož informační tabule obsahují QR kód, skrze který se dá přiklonit k jedné z variant. Je tak možné učinit rovnou na místě, stačí mít chytrý telefon. „Věříme, že zapojením veřejnosti získáme cenné podklady k dalšímu směřování parkového osvětlení v Brně. Při plánování jeho obnovy chceme v budoucnu přihlížet k preferencím obyvatel města,“ uvedl generální ředitel TSB Pavel Rouček.

Zdroj: Ekolist, Správa KRNAP, Ekolist, TSB

Přechod na úspornější žárovky nevyžaduje velké investice, lze ho rychle uvést do praxe a díky velkému snížení spotřeby energie a menším nákladům na údržbu má i rychlou dobu návratnost investovaných peněz. Podle studie by navíc k výrazným finančním úsporám stačil přechod na LED svícení ve třech oblastech, kterými jsou silniční a pouliční osvětlení, zdravotnictví a vzdělávání. Díky tomu by Česko ročně na elektřině ušetřilo 1,86 miliard korun.

Spolu s menší spotřebou elektřiny by pak o více než 450 tisíc tun klesly také vypuštěné emise oxidu uhličitého, což se rovná množství tohoto plynu, které může během jednoho roku absorbovat 20 milionů plně vzrostlých stromů, nebo objemu ročních emisí více než 158 tisíc aut se spalovacím motorem. „Implementace projektů založených na LED technologii a řídicích systémech přináší značné úspory energie, a proto nabízí trojí výhru – pro ekonomiku, občany i životní prostředí,“ uvedl ředitel společnosti Signify pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko Tomasz Waszkiewicz.

Zdroj: Enviweb

Vedle LED diod patří k oblíbeným zdrojům světla také kompaktní úsporné zářivky, které najdeme ve třech ze čtyř českých domácností. Trendem posledních let jsou svítidla se zabudovaným zdrojem, kterým jsou často právě LED diody. Problém nastává po skončení jejich životnosti – zdroj světla nelze vyměnit a k recyklaci se musí odevzdat kompletní svítidlo. Evropská unie proto od září zakáže tyto lustry a lampy prodávat. „Smyslem nařízení je zabránit vzniku zbytečného elektroodpadu. Z pohledu ochrany životního prostředí nedává smysl vyhodit lampu jen proto, že v ní přestaly svítit napevno zabudované LED diody. Světelný zdroj by měl být snadno vyměnitelný,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.

Ve srovnání s rokem 2012 je v českých obydlích o 75 procent méně wolframových žárovek. Ty najdeme v každém třetím domě, chatě nebo bytě, ačkoli od roku 2009 platí zákaz jejich prodeje z důvodu neekologičnosti. Dodnes se však dají sehnat pod jinými jmény, na což reaguje i systém sběru svítidel. Od letoška je možné do sběrných nádob na světelné zdroje odkládat i wolframové a halogenové žárovky, přestože k recyklaci původně určeny nebyly. Vysloužilé žárovky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem nebo u prodejců svítidel.

K tomu, aby včely zvládly vyrobit tři stínítka za rok, potřebují pouze základní tvar z voskového plátu, který dostanou do úlu. Zbytek je na nich, pokračují totiž samy. Vytvoří voštinovou strukturu typickou pro plástve. Díky tomu i relativně studené LED diody získají s těmito stínidly příjemně teplé světlo. Bonusem je navíc i aroma v podobě jemné medové vůně. „Jedná se o první produkt na světě, který včely vyrábějí, což rozšiřuje potenciální příjem včelařům, jejich ekonomický potenciál a udržitelnost odvětví,“ uvádí Seibert na svém webu.

Každé stínidlo je originální. Nemají totiž totožný tvar ani barvu. Produkt s názvem Beehive nyní čeká na získání osvědčení CE, aby mohl být k dostání v pražském showroomu, který autor buduje s několika sklářskými a šperkařskými výtvarníky. Cena jednoho světla by se měla pohybovat kolem osmi tisíc korun. Projekt má pomoci i včelařům, ke kterým zamíří téměř pětina z ceny.

Izraelci zkoumali, jak účinné byly dvě vlnové délky světla při zabíjení koronaviru. Prokázali, že světelné vlny o délce 265 nanometrů byly nejúčinnější při zabíjení viru. LED diody s vlnovou délkou 285 nanometrů, které jsou snadněji dostupné, byly téměř stejně účinné. Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Photochemistry and Photobiology B: Biology je vysílané světlo o vlnové délce 285 nanometrů za méně než 30 sekund schopné zničit 99,9 procenta všech virových patogenů. Nové zjištění může otevřít cestu třeba levnému způsobu sterilizace vzduchu ve ventilačních systémech a odvirování vody.

Profesorka Hadas Mamaneová z univerzity v Tel Avivu, která studii vedla, věří, že tato technologie bude brzy dostupná veřejnosti k použití. „Dezinfekční systémy založené na LED žárovkách je možné instalovat například do ventilačního systému či klimatizace, sterilizovat nasávaný vzduch a poté vzduch vyzařovaný do místnosti,“ uzavřela Mamaneová.

Novinka funguje na podobném principu jako solární panely, nepotřebuje však sluneční záření. Podle testů je zatím materiál schopný přeměnit na elektrickou energii až 34 procent světla, které může pocházet například z umělého osvětlení, jako jsou zářivky či led diody. 

„Znalost spekter těchto světelných zdrojů umožňuje vyladit speciální barvy pro absorpci vnitřního světla. Při výrobě velkého množství energie tato vnitřní fotovoltaika také udržuje vysoké napětí při slabém osvětlení, což je pro napájení elektroniky důležité,“ řekla vedoucí výzkumu Marina Freitag ze švédské univerzity v Uppsale.

Koledám a světýlkům útočícím na nás ze všech stran už od října rozhodně nefandíme, ale během adventu s výzdobou netřeba otálet. Dekorace, která navozuje předvánoční náladu, totiž funguje podle odborníků jako vzpomínka na dětství. V lidech zároveň evokuje pocity spjaté s daným obdobím, jako je bezstarostnost a klid, v období Vánoc navíc jakési speciální vánoční kouzlo. To všechno si díky výzdobě lidé připomenou a tím své nadšení umocní. Ještě dřív, než na ně padne tíha dospělosti s nutností pořídit kapra a zabalit dárky.

Na základě studií lze doporučit i venkovní výzdobu. Ta podle vědců způsobuje, že se lidé jeví přátelštější v očích svých sousedů. Tak jestli chcete prolomit sousedské ledy, vyvěste nejprve na dům nějaké ty žárovky.

Zdroj: independent.co.uk

Speciální LED diody blikající nanosekundovou rychlostí mají být až stokrát rychlejší než klasická wi-fi. „Zatímco se rádiové frekvence stávají stále přetíženějšími, spektrum viditelného světla pro přenos dat je nevyužitým zdrojem,“ vysvětlila výhodu nové technologie Olivia Quiová, ředitelka inovací z Philips Lighting.

Nová technologie je v současnosti testována francouzskou investiční společností Icade. Její nevýhodou je neschopnost procházet na rozdíl od rádiových wi-fi vln skrz pevné objekty. „Očekává se, že li-fi může nalézt uplatnění pod mořem, v nemocnicích, letectví, ale také v domácí automatizaci,“ dodal Ján Masaryk, zakladatel IoT Bratislava a slovenské společnosti Makers specializující se na internet věcí.

Zdroj: Lidovky.cz

Brněnský Špilberk, Kunětická Hora, chrám svaté Barbory v Kutné Hoře nebo ostravská radniční věž. Všechny tyto památky dnes mezi 20.30 a 21.30 potemní. Míst, kde se zhasnou světla, bude ale mnohem více. Do akce se zapojily desítky obcí, které nejčastěji vypnou pouliční osvětlení, a také spousta jednotlivců i firem.

Účastníci z řad jednotlivců své zapojení častokrát spojili s konkrétním slibem ve prospěch naší planety. Chtějí například více třídit odpad, omezit jízdu autem, šetřit elektrickou energii a celkově neplýtvat.

Iniciativu podporují také menší akce pro veřejnost. V Ústí nad Labem například místí škola pořádá lampionový průvod, v jehož cíli vypustí lampion štěstí se vzkazem pro planetu. V jičínské hvězdárně je zase připraveno pozorování noční oblohy. Tzv. černou hodinku si budou moct užít i návštěvníci některých kaváren či restaurací.

Akce se koná po celém světě a poprvé se uskutečnila v roce 2007 v Sydney, kde na hodinu zhasla slavná budova opery. Záměrem je poukázat na fakt, že každodenní spotřebitelské chování značně ovlivňuje životní prostředí. Organizátoři akce proto zdůrazňuji: Hodinou to jen začíná. Zároveň vyzývají, aby si každý stanovil vlastní klimatický závazek, který se bude snažit dodržet. Jaký bude ten váš?