Neurolog Jimo Borjigin na University of Michigan se o výše zmíněné otázky zajímá od doby, co před deseti lety poprvé pozoroval nárůst aktivity v mozcích umírajících krys. Nyní Borjigin a jeho kolegové objevili podobnou aktivitu v mozcích pacientů, kteří umírali v nemocnicích. Objev odhaluje, že náš mozek může být aktivní, i když naše srdce přestane bít.

Zvýšená aktivita se skládá z gama vln, nejrychlejších oscilací v mozku, které jsou spojeny s vědomými vjemy, lucidními sny a halucinacemi. Studie by mohla vysvětlit některé podivné zážitky lidí, kteří byli blízko smrti. Dotyční často popisují, že viděli bílé světlo nebo se jim promítal před očima jejich život. Nová pozorování ukazují, že nárůst gama výkonu a konektivity, pozorovaný na srdeční zástavě u zvířat, lze zjistit i u vybraných pacientů během procesu umírání. Vědci chtějí provést další výzkumy, aby zjistili přesnou souvislost mezi smrtí a gama aktivitou mozku.

Autor knihy Jan Skryja patří mezi jednoho z nejznámějších expertů na lucidní snění, které v České republice máme. Tato dovednost jej provázela už během studií, kdy ho brzy ráno budili spolubydlící, přičemž on se pak ještě vracel do postele, ale spánek byl už mělký, díky čemuž se mu dařilo procitnout ve snech. Díky tomu se začal lucidním sněním detailněji zaobírat, až vytvořil svou vlastní Lucidní akademii. Kromě toho vydal svou první knihu, která se tématu věnuje.

Foto: Gabriela Brázdová

Publikace Tentokrát o magii snů vychází z představení Duše K, kde byl Jan Skryja hostem. Každé téma je doplněno podrobnějšími informacemi, které v pořadu nezazněly. Díky tomu dochází k rozšíření v podobě myšlenek a technik, které lze na cestě za vědomým sněním používat. Ty čtenáři pomohou na cestě za vědomou prací se sny. Čtenáři tak v knize naleznou odpovědi na otázky: jak využívat sebe-hypnózu pro rozvoj snového světa? Jak rozvíjet pozitivní emoce a nově získaný emoční náboj využít pro vědomé snění? Co dělat ve snech pro úspěšný a krásný život a jak tyto záměry do snů přenášet?

Slovo autorky článku

Kniha je určena jak pro snílky začátečníky, tak pokročilé. Autor v publikaci předkládá své osobní zkušenosti a zážitky, techniky, které má sám ozkoušené a z bohaté praxe z klienty ví, že fungují. Na rozdíl od většiny podobných publikací se jedná o praktický návod, který jde jasně k věci a je napsaný čtivým jazykem. Nezaobírá se zbytečně teorií (například, jak se snění vyvíjelo, jak byly sny chápány dříve). Jejím mínusem je to, že se v podstatě jedná o přepis rozhovoru s Duškem a nepřináší toho moc navíc.

Do výzkumu se zapojilo celkem 36 dobrovolníků, přičemž někteří z nich již měli s lucidním sněním předchozí zkušenosti. Zbytek však tento stav nikdy nezažil. O lucidním snění, stavu, během kterého si spící uvědomují, že se jim zdají sny, a jsou schopni je vědomě ovlivňovat, jsme se psali už mnohokrát. Experiment prováděla čtyři nezávislá pracoviště ve Francii, Německu, Nizozemí a ve Spojených státech amerických. Dohromady vědci realizovali 57 spánkových seancí, během kterých byli participanti monitorováni. Sledována byla jejich mozková aktivita, pohyby očí nebo mimických svalů. Do fáze lucidního snění se účastníci dostali v 15 případech.

Během spánku vědci kladli lidem jednoduché otázky, na které se dalo odpovědět ano nebo ne, nebo třeba základní matematické úlohy, jako například sčítání. Spící odpovídali smluvenými signály. Po několika otázkách byli posléze probuzeni a požádáni, aby popsali své sny. Někteří si otázky pamatovali, a to například jako součást snu. Jeden účastník třeba uvedl, že ve snu byl na večírku, když ho přerušil výzkumník jako vypravěč ve filmu a zeptal se ho, jestli mluví španělsky. Ze 158 položených otázek odpověděli účastníci výzkumu na 18,6 % z nich správně, špatně odpověděli pouze na 3,2 % otázek, 17,7 % z odpovědí bylo nejednoznačných a největší procento otázek, 60,8 %, nezaznamenalo žádnou odpověď. Vědci tyto výsledky hodnotí tak, že i přesto, že je komunikace se spícími lidmi velmi obtížná, je možná.

Odborníci provedli výzkum, ve kterém použili komplexní simulaci mozkové kůry u lidí k modelování toho, jak různé fáze spánku ovlivňují učení. Aby do umělých snů vnesli prvek neobvyklosti, inspirovali se technikou strojového učení nazvanou Generative Adversarial Models, kde spolu dvě neuronové sítě soutěží o generování nových dat z jednoduchého souboru dat. V tomto případě byla zkombinována série jednoduchých obrázků objektů a zvířat, aby vznikly nové umělé snímky, které mohou lidskému pozorovateli připadat realistické. Vědci simulovali mozkovou kůru během tří odlišných stavů – bdělosti, NREM spánku a REM spánku a zjišťovali, jak během nich mozek reaguje.

Prostřednictvím experimentu zjistili, že bdělost, NREM a REM spánek mají doplňkové funkce pro učení: prožívání, utužování zkušeností získaných během něj a objevování sémantických konceptů. „Až se vám příště budou zdát bláznivé sny, nemusíte v nich pátrat po hlubším smyslu. Váš mozek dost možná pouze zpracovává vaše zážitky,“ uvedl hlavní autor studie Nicolas Deperrois, doktorand z Computational Neuroscience v Bernu.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth

Odborník Matthew Walker v knize Proč spíme? odkrývá nejnovější poznatky z výzkumu spánku. Poprvé v historii nyní věda dovede zodpovědět, proč vůbec spíme, jak spánek prospívá našemu tělu a mozku. Čtenáři se na 386 stranách zároveň dozví, jaký vliv má spánek na logické rozhodování, učení a paměť, na seřizování našich emocí a imunitní systém, ale i metabolismus a chuť k jídlu.

Kniha z nakladatelství Jan Melvil publishing je strukturovaná do čtyř oddílů: Když se řekne spánek, Proč byste měli spát, Jak a proč spíme, Od prášků na spaní k přeměně společnosti. Každý z nich obsahuje několik kapitol, ve kterých autor rozebírá spánek a všechno s ním spojené doslova od A do Z.

Všechno výše uvedené je podáno čtivou formou. Navzdory tomu hned v úvodu autor upozorňuje čtenáře, aby si případné usínání u četby knihy nevyčítal, ba naopak.  „Vím jak je spánek provázaný s paměti, proto mi velice polichotí, když budu vědět, že se vy, čtenáři, rozhodnete upevnit ve své paměti mnou předkládané informace a usnete. Takže během čtení této knihy prosím bděte a spěte. Já se rozhodně neurazím. Právě naopak – budu mít velikou radost,“ poznamenává na závěr první kapitoly Walker.

Závěrečná příloha obsahuje dvanáct tipů pro zdravý spánek. Po přečtení této knihy si už rozhodně nebudete vyčítat, že příliš spíte nebo že máte chuť na šlofíka. Naopak se s radostí necháte unášet do říše snů. Protože už budete vědět, jakou službu sami sobě prokazujete. Platí totiž ono pověstné: spánek je nejlepší lékař. Tak šup do pyžama a dobrou noc!

Slovo autorky článku:

Jak může být patrné z předchozích recenzí, spánek a obzvlášť sny miluji a baví mě si s nimi hrát. Proto postupně shromažďuji literaturu, která je k tomu tématu dostupná. Nemohla mi tedy uniknout kniha Proč spíme?, na kterou jsem slyšela samé pochvalné recenze. Musím se přidat. Jedná se o vědeckou publikaci, která se opírá o data. Jejím prostřednictvím jsem si rozšířila poznatky o spánku a snění, které jsem měla. Jsem ráda, že je součástí mé knihovničky, a doporučila bych ji každému, koho spánek, jímž trávíme podstatnou část života, byť jen trochu zajímá.

Autorský článek Gabriely Brázdové

Heretik je předním psychologem a soudním znalcem. Zabývá se klinickou a forenzní psychologií a je autorem desítek vědeckých studií z oblasti psychopatologie, psychoterapie a psychodiagnostiky. Ve dvouhodinové přednášce hovořil o problematice snů, které fascinují lidské bytosti odjakživa. Asi každý zná situaci, kdy se ráno probudí plný dojmů z nějakého významného snu překypujícího emocemi. Může jít o příjemný sen nebo noční můru. Během dne se pak dotyčný několikrát přistihne, že přemýšlí nad tím, co to vlastně mělo znamenat.

Profesor Heretik v přednášce zabrousil do historie. Nezapomněl zmínit významné psychology, kteří snům přikládali větší význam. Využil je i jako názorný příklad při odpovědi na otázku diváka, zda může velký sen změnit život člověka. Heretik tehdy odkázal právě na Junga s Freudem. Podle něj oba měli sny, které jim výrazněji zasáhly do života a změnily jej.

Na programu bylo i oblíbené téma stále více populárních lucidních snů. Přednášející nepopíral jejich existenci. Potvrdil, že se s takzvaně bdělými sny dá vědomě experimentovat. V tomto kontextu nezapomněl též zmínit významnost role snů v dětství. „Je důležité si s dětmi povídat o tom, co se jim zdálo. Tím děti učíme, aby se zajímaly o svou psychiku, a zároveň to vytváří důvěrnější vztah mezi rodiči a dětmi,“ uvedl Heretik.

Mimo jiné doporučil i literaturu – knihu Sny s podtitulem Využití v psychoterapii a osobním růstu, kterou napsal ve spolupráci s Andreou Heretikovou Marsalovou. Také představil mnoho případů ze své psychologické praxe. Přednáška byla vskutku bohatá. Na profesora mířilo velké množství otázek. Vzhledem k časovému limitu neměl šanci všechny zodpovědět, ale udělal, co bylo v jeho silách. Velkým pozitivem byly stručné, ale jasné odpovědi. Díky tomu stačil pokrýt co nejvíce dotazů. U žádného se zbytečně nezdržoval.

Autorský článek Gabriely Brázdové

Terapeutka Deedee Cummings uvádí, že jsme vlastní kulturou neustále zaměstnáváni, v některých momentech doslova zahlcováni. Je to škoda, jelikož praktikování denního snění nám může napomoci ke snížení stresu a ke zvýšení produktivity. Mimo to má denní snění pozitivní vliv na lidskou kreativitu, která napomáhá řešení různých druhů problémů a komplikací, a zároveň udržuje mozek v kondici.

Existuje několik způsobů, jak vrátit denní snění do našeho běžného života. Deedee Cummings doporučuje tyto:

• Usazení v uvíznutí

Spěch je pro západní kulturu typický. Pokud se ocitneme například v zácpě nebo dlouho čekáme v ordinaci u doktora, testujeme tím svou trpělivost a často považujeme tato nečekaná zdržení za mrhání časem. Tyto momenty lze ale využít a přeformulovat v malé dary, říká Deedee Cummings. Přináší nám prostor ponořit se do vlastního klidu a dopřát si čas na přemýšlení bez jakýchkoliv výčitek. Cummings uvádí několik podnětů, skrz které se do snění můžeme ponořit.

„Kdybych mohl udělat cokoliv na světě, co by to bylo?“

„Když jsem byl malý, chtěl jsem být ___. Proč to nedělám?“

„Nejsem spokojený s ___. Jak by bez toho vypadal můj život?“

• Tvorba pokladu

Pokud se ponoříme do toku našich myšlenek, velice snadno se nám může stát, že začneme přemýšlet o věcech, které nás trápí nebo potřebujeme vyřešit. Abychom se tomu vyhnuli, je dobré si vytvořit „poklad“ šťastných myšlenek, o kterých rádi přemýšlíme a ke kterým se můžeme vracet. Můžete si sepsat seznam věcí, které vás činí šťastnými. Bude to takový tahák, který vám pomůže navést myšlenky správným směrem.

• Přerušení úsilí

Denní snění je jako většina věcí v našem životě o dosažení rovnováhy. Je důležité si hlídat, abychom se do snění neponořili natolik, že bychom úplně vytěsnili naše povinnosti, a zároveň se netrestat za to, že se jednou za čas do snění plně ponoříme. Napojení se na naše podvědomé já nám může pomoci k naplnění našeho potenciálu a kreativity.

Zdroj: Optimist Daily

Při výzkumu vědci pozorovali mozkovou aktivitu malých myší ještě před tím, než začaly používat své oči. Zjistili, že vlny, které putují od sítnice směrem k oku, se podobají procesu, který v nervové soustavě zvířat nastává, když se pohybují v reálném prostředí. „Tato raná aktivita podobná snu má evoluční smysl, protože umožňuje myši předvídat, co zažije po otevření očí. Je tak připravena okamžitě reagovat na ohrožení z okolního prostředí,“ vysvětlil Crair.

Brzy po narození nicméně tato mozková činnost vymizí a nahradí ji zralejší síť přenosů vizuálních podnětů do mozku, kde se informace dále kódují a ukládají. Ačkoli vědci upozorňují, že se vnímání myší a lidských miminek liší, v tomto případě fungují nervové procesy připravující zrakový systém před narozením na podobném principu. Důkazem může být například rozpoznávání prstu pohybujícího se po zorném poli, což miminka dokážou téměř okamžitě po narození.

Zdroj: Yale University

Výzkumu se účastnilo 46 dobrovolníků, kteří byli monitorováni, v různých fázích spánku buzeni a vědci se jich ptali právě na sny. Zatímco dosud převládala domněnka, že sny vznikají během REM fáze, výzkum ukázal, že lidé sní i při NREM fázi. V obou těchto fázích mohou přitom jak snít, tak nesnít.

Výzkum taky prokázal, že sny jsou zážitek, který se opravdu odehrává během spánku, o čemž se v minulosti také spekulovalo. Odborníci se shodují, že nová zjištění jsou velmi důležitá. Mohla by například napomoci zjistit, jaký je účel snů, i osvětlit podstatu lidského vědomí jako takového.

Zdroj: theguardian.com