Vědci již dlouho uznávají důležitost spánku a snění. Sny využíval v terapiích i slavných psycholog Sigmund Freud. Nejedná se tedy o žádnou přelomovou novinku. Přesto nové výzkumy umožňují tuto oblast ještě více probádat a pochopit.
Odborníci provedli výzkum, ve kterém použili komplexní simulaci mozkové kůry u lidí k modelování toho, jak různé fáze spánku ovlivňují učení. Aby do umělých snů vnesli prvek neobvyklosti, inspirovali se technikou strojového učení nazvanou Generative Adversarial Models, kde spolu dvě neuronové sítě soutěží o generování nových dat z jednoduchého souboru dat. V tomto případě byla zkombinována série jednoduchých obrázků objektů a zvířat, aby vznikly nové umělé snímky, které mohou lidskému pozorovateli připadat realistické. Vědci simulovali mozkovou kůru během tří odlišných stavů – bdělosti, NREM spánku a REM spánku a zjišťovali, jak během nich mozek reaguje.
Prostřednictvím experimentu zjistili, že bdělost, NREM a REM spánek mají doplňkové funkce pro učení: prožívání, utužování zkušeností získaných během něj a objevování sémantických konceptů. „Až se vám příště budou zdát bláznivé sny, nemusíte v nich pátrat po hlubším smyslu. Váš mozek dost možná pouze zpracovává vaše zážitky,“ uvedl hlavní autor studie Nicolas Deperrois, doktorand z Computational Neuroscience v Bernu.
Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Sněhová sestřička na vás dýchne kouzelnou vánoční atmosférou
Ve vzduchu poletují sněhové vločky, přes okno je vidět rozsvícený stromeček a uvnitř to voní po…