Vědci již dlouho uznávají důležitost spánku a snění. Sny využíval v terapiích i slavných psycholog Sigmund Freud. Nejedná se tedy o žádnou přelomovou novinku. Přesto nové výzkumy umožňují tuto oblast ještě více probádat a pochopit.
Odborníci provedli výzkum, ve kterém použili komplexní simulaci mozkové kůry u lidí k modelování toho, jak různé fáze spánku ovlivňují učení. Aby do umělých snů vnesli prvek neobvyklosti, inspirovali se technikou strojového učení nazvanou Generative Adversarial Models, kde spolu dvě neuronové sítě soutěží o generování nových dat z jednoduchého souboru dat. V tomto případě byla zkombinována série jednoduchých obrázků objektů a zvířat, aby vznikly nové umělé snímky, které mohou lidskému pozorovateli připadat realistické. Vědci simulovali mozkovou kůru během tří odlišných stavů – bdělosti, NREM spánku a REM spánku a zjišťovali, jak během nich mozek reaguje.
Prostřednictvím experimentu zjistili, že bdělost, NREM a REM spánek mají doplňkové funkce pro učení: prožívání, utužování zkušeností získaných během něj a objevování sémantických konceptů. „Až se vám příště budou zdát bláznivé sny, nemusíte v nich pátrat po hlubším smyslu. Váš mozek dost možná pouze zpracovává vaše zážitky,“ uvedl hlavní autor studie Nicolas Deperrois, doktorand z Computational Neuroscience v Bernu.
Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Inspirace z knihovny: Zahrajte si na astronomy a najděte souhvězdí
Lidstvo odjakživa fascinují záhady a neprobádané věci. Nejspíš i proto naše čtenáře nejvíc baví…